Srdečně Vás zveme na bohoslužby, které se konají každou neděli v kostele v Uhříněvsi od 9.00 hodin, a v Říčanech v domě Senior od 11.00 hodin. Každou 1. neděli v měsíci jsou bohoslužby s večeří Páně, každou 2. neděli v měsíci jsou bohoslužby s dětmi (pouze v Uhříněvsi). 

Historie Farního sboru ČCE v Uhříněvsi

Sbor postupně vznikal po skončení 1. světové války během přestupového hnutí. První veřejné setkání s ČCE proběhlo v roce 1920 na táboru lidu, kde promluvil velimský farář Jaroslav Řepa, který o to byl požádán členem ČCE J. Štolcem z Benic - v samotné Uhříněvsi žádný člen nebyl. 30. května 1920 vykonal farář Řepa první bohoslužby (venku). Vánoce 1920 jsou pro Uhříněves významné i konáním první Večeře Páně.

9. ledna 1921 byly konány první volby výboru kazatelské stanice v Uhříněvsi, toto datum může být proto považováno za počátek pevněji organizované činnosti ČCE v Uhříněvsi. Práce byla vykonávána z pražského sboru U Klimenta přes to, že kazatelská stanice nejprve patřila do sboru ve Škvorci. To bylo změněno už 28. května 1922 - od té doby patřila kazatelská stanice ke Klimentu.

V průběhu roku 1922 byl kazatelskou stanicí zakoupen stavební pozemek v Uhříněvsi, mezi členy vybrán celý obnos a začalo se s přípravou stavby kostela. Dne 1. července 1923 byl slavnostně položen základní kámen. Plány kostela, který je od začátku v Uhříněvsi znám spíše jako Husova kaple, vypracoval pražský architekt Ing. Josef Blecha a hotový kostel byl otevřen slavností dne 7. září 1924. Otevřením kostela a stoupajícím počtem členů, kteří k ČCE přistupovali, byly vytvořeny předpoklady pro osamostatnění kazatelské stanice. Zřízení samostatného sboru spolu s územním vymezením bylo oznámeno dopisem Synodní rady ČCE dne 3. září 1930.

V roce 1931 začala práce sboru také v Říčanech, v roce 1937 pak byla ustanovena v Říčanech kazatelská stanice. Na území sboru ještě vzniklo další středisko práce ve Stránčicích, kde ale práce postupně skončila.

Podle zápisu v kronice sboru sbor přečkal období 2. světové války bez zjevných vnějších otřesů, v květnu 1945 však padl v Praze na Pankráci předseda sdružení mládeže Miroslav Macháň.

Důležitým mezníkem v životě sboru se stal rok 1964, kdy začala pravidelná ekumenická shromáždění, především s římskokatolickou církví. Tato shromáždění byla v té době ještě ojedinělá a svědčí o schopnosti první generace členů sboru překonat odpor ke katolické církvi, který je zřetelný v prvních letech po založení sboru.

Koncem 70. let se sbor odhodlal k velké rekonstrukci svého kostela a sborových prostor. První etapou vznikl nový farní byt (1978-79). Následovala výstavba interiéru kostela, rekonstruovaný kostel byl otevřen 14. října 1984. Projekt bytu vypracoval arch. Vilém Doubrava, návrh interiéru kostelu je od Ing. arch. Marie Jiříčkové.

Po roce 1989 se sbor stal postupně respektovanou součástí života městské části Praha – Uhříněves, kostel je často využíván jako prostor pro koncerty a podobně. Součástí sboru je kazatelská stanice v Říčanech, která se na činnosti sboru stále podílí.

Tomáš Trkovský

 Data sboru

1921         Uhříněves kazatelskou stanicí FS Praha Kliment

1930         Vznik samostatného farního sboru Uhříněves

1924          Postavení Husovy modlitebny

1979-1984 Rekonstrukce modlitebny a farního bytu

 

Působení farářů

 

1927-1928 Jaroslav Dobiáš (prozatímní duchovní správce), farář ČCE

1930-1967 Jiří Petřík, farář ČCE

1967-1979 Jaroslav Voříšek, farář ČCE

1981-1992 Jindřiška Krpálková, farářka ČCE

1993-2000 Irena Škeříková, farářka ČCE

2002-2012 Vladimír Pír, farář ČCE

2013          Jiří Ort, farář ČCE

 

Kurátoři

 

Václav Košek, br. Šolc, Jan Macháň, Jaroslav Krbec, Tomáš Trkovský, Vlasta Petrásková, Pavel Zoubek, Vlastimil Janík, Pavol Bargár

Když jsem Boha prosil…

Prosil jsem za sílu -
a Bůh mi dal těžkosti,
aby mne posílil.

Prosil jsem za moudrost -
a Bůh mi dal problémy,
abych je řešil.

Prosil jsem za blahobyt -
a Bůh mi dal svaly a mozek,
abych pracoval.

Prosil jsem o odvahu -
a Bůh mi dal nebezpečí,
abych je překonal.

Prosil jsem o lásku -
a Bůh mi dal lidi v nouzi,
abych jim pomohl.

Prosil jsem o laskavosti -
a Bůh mi dal příležitosti

Nedostal jsem nic z toho,
oč jsem žádal.
Dostal jsem všechno,
co jsem potřeboval.

Mé modlitby byly vyslyšeny.