4.5.2014 J 21,1-13 bohoslužby s VP (Jiří Ort)

Pozdrav: Sestry a bratři, shromáždili jsme se ve jménu Pána Ježíše Krista, abychom vzdávali Bohu chválu a dík, abychom mu vyznávali své viny, abychom prosili za sebe i za druhé, abychom hledali nové poznání Boží lásky a očekávali na Jeho slovo, které z milosti proměňuje lidské životy.

Introit: Hospodinova milosrdenství je plna země. Nebesa byla učiněna Hospodinovým slovem, dechem jeho úst pak všechen jejich zastup.

Ž 33,5b.6

 

Píseň: 625 Jak příjemné, můj Pane

Modlitba: Pane Bože, nazýváme se Tvým lidem a tak často Ti děláme ostudu. Tak moc tápeme, tak málo jsme schopni přijmout Tvé slovo, vzít je vážně a hovořit s Tebou, ptát se, co máme dělat, prosit o pomoc, když si nevíme rady. Tak málo Ti dokážeme důvěřovat, a tak málo potom o Tobě dokážeme svědčit. Svědčit o radosti z Tvého daru života i ze Tvé přítomnosti v Ježíši Kristu. To všechno Ti dnes chceme odevzdat.

Chceme si dnes v tichosti i nahlas připomínat svědectví evangelia o Tvém Synu. Chceme promýšlet i prociťovat zázrak vzkříšení, zázrak Tvé lásky a milosti. A chceme prosit o posilu do dalších dní, abychom v Tvé odvaze dokázali žít otevřený život tvých svědků. O to prosíme jeden pro druhého i pro celou Tvou církev.

Děkujeme, že smíme věřit v Tvou přítomnost nejen v tomto společenství, ale v každém shromáždění Tvého lidu po celém světě, na každém místě bolesti a samoty, na každém místě volání po milosti a spravedlnosti. Pane, náš Otče, Tobě buď čest i sláva. Na věky. Amen.

 

Slovo dětem:

Píseň ze svítá: S148 Kdo na kolenou klečí vídá dál

Čtení: J 21,1-13

Píseň: 435 Ó Pane, jenž jsi přikázal

Text: Fp 3,4-11

Haleluja.

 

"Jdu lovit ryby." "Jdeme s tebou, Petře." "Co to tu děláte, Petře? Četl jsem ve výkladu této vaší situace, že jde o rezignaci. Byly i hlasy, které s tímto pohledem nesouhlasí, a tak bych se rád dozvěděl od vás, jak to cítíte. Je to rezignace nebo ne?" "Prosím? Nevím o čem mluvíte, my jdeme prostě lovit ryby, abychom se uživili. Máme rodiny. Máte rodinu? Tak vidíte. Je potřeba se postarat, každý máme svou odpovědnost."

Mlčím, protože má pravdu. Každý máme svou odpovědnost. Dívám se, jak odrážejí a vyjíždí na jezero. Noří se do tmy a já mohu jen tušit jejich trpělivou práci. Dlouhé hodiny, kdy zkouší znovu a znovu házet sítě a vytahují je prázdné. Obdivuji je, protože vytrvají. Vědí, že jiná možnost není a tak pokračují v pokusech. Mají odpovědnost. Mají rodiny a nic jiného nezbývá. Mám chuť odejít, mám chuť se otočit a utéct, abych se nemusel dívat na tento zoufalý obraz marnosti. Ale zůstávám, dívám se do tmy, kde tuším onen zarputilý obraz a nemohu odtrhnout oči. "Petře, chytili jste něco?" "Ne." Stručná odpověď. Jak dlouho to ještě mohou vydržet? Jak dlouho se může člověk motivovat nadějí, že zítra to bude lepší, že zítra už něco chytíme? Zvláštní pohled, obraz odpovědnosti, situace lidí, kteří vědí, kde je jejich místo a nemíní je opustit pro neúspěch.

"Proč se, Pavle, zlobíš na člověka, který chápe svoji odpovědnost? Který přijímá své povinnosti, které mu ukládá Zákon a jde s nimi životem. Podívej se na ty rybáře - já je obdivuju. Ztratili svého mistra, ale vědí, že život má smysl a že ho musí hájit. Musí nasytit rodinu, musí denně vyjíždět na jezero v naději, že tentokrát to vyjde. Líbí se mi, že přicházeli do Filip lidé, kteří upozorňovali na odpovědnost, kteří upozorňovali na povinnosti. Kteří upozorňovali na to, že potřebujeme být uprostřed těchto povinností jasně ukotvení. Trochu se nám to dnes zase vrací, víš? Jsme v takové zvláštní době, kdy se slovo svoboda zaměňuje za sobectví, kdy se slovo tolerance zaměňuje za lhostejnost, kdy se pojem odpovědnost za druhé vytrácí ze slovníku. Kdy se ztrácí pevné ukotvení života. A tak bych trochu té přísnosti bral. Líbí se mi ti rybáři, Pavle. Mám k nim blízko. Určitě cítí marnost, přes vodu se nenese žádné veselé volání a kdybych dohlédl až do loďky, viděl bych nejspíš hodně zamračené tváře. Ale pracují. Mají odpovědnost za druhé. Vidím před očima církev, vytrvalou, zarputilou, která se snaží vytrvat. Tak proč se, Pavle, zlobit na takové lidi?"

 

Píseň: S261 Pomoz mi můj Pane

 

Je to obraz, který si dokážeme snadno vybavit a dokážeme se v něm snadno najít. Noc, z temnoty vystupují zamračené tváře, občas spíš jen tušíme zablesknutí vlny. Ale Jan tento obraz noci jednoduchým tahem štětce celý proměňuje. Rozsvěcuje jej svítáním a přidává postavu. Postavu, které si ve tmě nikdo nevšiml. Ale den se rozsvěcuje a postava nám roste před očima, nabývá jasných rysů.

"Nemáte něco k jídlu?" "Nemáme." Znovu ty otázky, které nám ukazují, jak na tom jsme. Snažíme se, poctivě vyjíždíme noc co noc na jezero, ale nemáme nic, co by nás nasytilo. »"Hoďte síť na pravou stranu lodi, tam ryby najdete." Hodili síť a nemohli ji ani utáhnout pro množství ryb.« Najednou je obraz plný shonu a slyšíme i halasení, vždyť tady je potřeba spolupráce, tady je zapotřebí každé ruky. "Nestůj a pojď také pomoci!" A učedník poznává Pána a Petr skáče do vody, jen už aby byl u něj. Jsou to ti samí lidé?

"A jak se ti líbí teď?" To se Pavel ozývá ze svého listu do Filip. "Nebo bys tu měl raději znovu ty odpovědné, unavené rybáře, kteří se v temnotě plahočí za unikajícím naplněním své práce?"

"Nechtěl, Pavle, skutečně ne." Beru znovu do ruky Pavlův dopis a pročítám jej. Vidím vzpomínky na dokonalý život, vidím zarputilost, s jakou Pavel dodržoval všechno, co dodržovat měl. A vidím setkání se Vzkříšeným a zásadní změnu. Obraz vzkříšení. "Vše pokládám za ztrátu, jen abych mohl žít z tohoto setkání." Zdálo se mi to přemrštěné, zdálo se mi, že se Pavel příliš tvrdě dívá na svůj život a na život vůbec. Že nevidí, že není třeba všechno zavrhovat, ale že to můžeme přijímat jako veliký dar. Mám s Pavlovým radikalismem trochu problém. Ale pak jsem si přečetl příběh o rybářích, prohlédl si dva obrazy, které nám Jan nabízí, představil si sám sebe, představil si církev a začínám Pavla chápat.

Žít z tohoto setkání, s jistotou, že vzkříšený Ježíš je s námi a my se na to můžeme spolehnout. Není s námi pro naše zásluhy, ale proto, že s námi chce být. Z Boží milosti.

Je po Velikonocích a my jsme z toho svátečního promýšlení spadli do reality asi mnohem rychleji, než jsme si představovali. Je po Velikonocích a my slyšíme o událostech na Ukrajině, které mají velice blízko k občanské válce. Je po Velikonocích a my jsme znovu uprostřed osobních problémů. Je po Velikonocích a my cítíme otázku po reálnosti vzkříšení snad ještě naléhavěji.

A do této doby spadá vyprávění o zjevení Vzkříšeného a já jen prosím, aby i pro nás proměnilo a projasnilo náš obraz. Nejsme na tom o nic hůř než Pavel - i my jsme se setkali s Kristem, i my jsme se setkali se slovem evangelia. Nejsme na tom o nic hůř než rybáři. Jim i nám Kristova přítomnost otevírá netušené možnosti našeho života. Najednou je v síti ryb, že si s jejich počtem nevědí vykladači rady. Najednou je tu nějak pro všechny a rybáři mohou převzít odpovědnost i za ty, na které se ve své bídě ani neodvážili pomyslet.

»Ježíš jim řekl: "Pojďte jíst!" A nikdo z učedníků se ho neodvážil zeptat: "Kdo jsi?" Věděli, že je to Pán. Ježíš šel, vzal chléb a dával jim; stejně i rybu.« Amen.

 

Píseň: S401 Zůstaň s námi, Pane

 

Vyznání vin: Pane Bože, vyznali jsme a znovu chceme vyznat všechny svoje viny. Chceme se před Tebou nyní ztišit a v tichosti Ti osobně odevzdat všechno, co nás trápí jako náš hřích.

Společně nahlas chceme vyznat: Myslíme nyní na svá provinění, na své nesplněné úkoly ve Tvé službě. Před Tebou, Pane, chceme vyznat svůj hřích. Potvrďme, bratři a sestry, své vyznání hlasitým: Vyznáváme.

A přece před Tebe předstupujeme s nadějí na odpuštění pro milost kterou přinesl Tvůj Syn, kterého jsi pro každého z nás poslal. Ten, který za nás zemřel a pro nás je živ. Věříme v moc Jeho smrti a vzkříšení. Potvrďme hlasitě: Věříme.

Pamětlivi toho, že Bůh v Kristu odpustil nám, odkládáme nyní všechen hněv i výčitky a odpouštíme těm, kdo nám ublížili. Vyznejme to hlasitě pro lásku Kristovu: Odpouštíme.

Pane děkujeme, že jsme Ti toto vše směli odevzdat. Děkujeme, že nás nezavrhuješ, ale odpouštíš nám a zveš nás ke svému stolu, kde máš pro nás připravenou posilu do dalších dnů. Amen.

 

Slovo milosti: Náš Spasitel nás ujišťuje: Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se srdce vaše nechvěje a neděsí!

Jan 14:27

 

Pozdravení pokoje: Smíme přijmout tuto Boží milost, kterou nás nyní obdarovává a smíme si navzájem podat ruce na znamení odpuštění, bratrství a jednoty Kristova lidu a pozdravit jeden druhého se slovy: Pokoj tobě.

 

Modlitba: Pane, máme radost,

že Ti smíme společně děkovat;

a že všechno, co žije,

chválí Tvou dobrotu.

Vždyť Ty jsi Otec všech lidí;

stvořil jsi nás,

abychom žili jeden pro druhého:

láska mezi mužem a ženou je Tvým darem,

Tobě vděčíme za starost rodičů i náklonnost dětí,

od Tebe pochází touha každého lidského srdce

milovat a být dobrý.

 

Děkujeme Ti, Bože, za všechny,

kteří nám pomáhají a těší nás,

kteří s námi zůstávají v hodinách nouze a osamění,

kteří nám ukazují cestu životem,

a kteří nám odpouštějí, když jsme se dostali na scestí.

Děkujeme Ti také za všechno dobré, co můžeme dělat,

za Tvé povolání být Tvými spolupracovníky

v utváření světa,

za naši práci a za štěstí, které můžeme dávat druhým.

Pane, náš Bože,

děkujeme za Ježíše Krista, Tvého Syna.

On nás předešel v životě a ve smrti.

Učil nás, co je dobro, poslušnost a věrnost

a co znamená milovat.

 

Společně s ním a s jeho církví v celém světě

Ti děkujeme,

chválíme Tvou dobrotu a zpíváme k Tvé slávě:

Svatý, svatý, svatý jsi, Hospodine zástupů, plná jsou nebesa i země Tvé slávy. Požehnaný, který přicházíš ve jménu Páně. Hosana na výsostech.

 

Slova ustanovení: Poslyšte slova ustanovení svaté večeře Páně: „Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb a díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku. Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich je ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrát koli píti budete, na mou památku. Nebo kolikrát byste koli jedli chléb tento a z kalicha toho pili, smrt Páně zvěstujete, dokud nepřijde.“

(1K 11,23-26)

 

Apoštolské vyznání: Chceme se touto svátostí posilnit ve víře. Nejen sami pro sebe, ale v jednotě církve Kristovy, ve společenství s křesťany všech generací a národů. Vyznejme tedy spolu s nimi slovy Apoštolského vyznání víry:

Sbor: Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, v svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla z mrtvých vzkříšení a život věčný. Amen.

 

 

Píseň: Při vysluhování svaté večeře Páně Budeme společně zpívat píseň

397 Radujme se vždy společně

 

Pozvání: Hospodin řekl svému lidu: Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, já jsem tě přivedl z egyptské země. Otevři svá ústa, naplním je. Dnešní den je zajisté svatý našemu Pánu. Netrapte se! Radost z Hospodina bude vaší záštitou. I my se smíme nyní odvážit přistoupit ke stolu, který je pro nás připraven.

 

Přijímání: Společenství těla Kristova.

Společenství krve Kristovy.

 

Propouštění:

A naděje neklame, neboť Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého, který nám byl dán. Když jsme ještě byli bezmocní, v čas, který Bůh určil, zemřel Kristus za bezbožné. Římanům 5:5n

 

Píseň: 635 Tvá, Pane, láska


 

Ohlášky:


 

Přímluvná modlitba: Rád bych vám nabídl, abyste se, budete-li chtít, po jednotlivých přímluvách, po slovech „Za to Tě, Pane, prosíme“ přidali slovy „Pane, smiluj se“.

Pane, chceme moc poděkovat za Tvé pozvání k Tvému stolu. Za chvíle, kdy jsme směli společně stát před Tvou tváří a všichni společně i každý sám za sebe přijímat Tvé odpuštění i Tvou posilu do života. Děkujeme, že takto posíleni Ti smíme odevzdávat své díky i své prosby.

Pane, v tomto týdnu si budeme připomínat konec 2. světové války. Děkujeme za všechny, kdo bojovali za lepší svět, děkujeme za všechny, kteří nepřestali doufat v lepší svět. Za ně Ti, Pane, děkujeme.

Pane, uprostřed vzpomínek na konec jedné děsivé války si uvědomujeme hrůzu násilí v současném světě. Jsme vyděšení z událostí v Oděse, prosíme za pozůstalé těch, kteří tam zahynuli v ohni. Pane, vidíme všechny znaky občanské války a nevíme, jak to všechno skončí. Pane, prosíme za všechny, kdo mohou situaci ovlivnit, aby vše směřovali ke smíru. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, chceme poděkovat za propuštění týmu vojenských pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. A stále moc myslíme a prosíme za unesené dívky v Nigérii, za unesené české dívky v Pákistánu. Za ně všechny Tě, Pane, prosíme.

Pane, odevzdáváme Ti rodiny pozůstalých přírodní katastrofy v Afgánistánu. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Pane, chceme odevzdat do Tvé milosrdné moci všechny své blízké. Všechny, o které máme starost. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Pane, chceme poprosit o Tvou milost pro pokojné soužití různých náboženství v naší zemi. Za to Tě, Pane, prosíme.


 

Pane, odevzdáváme Ti v tichosti své osobní díky i prosby.

Hospodine, voláme k Tobě spolu s celým Tvým lidem jako ke svému Otci: „Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“


 

Poslání: Když jsme tedy ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista, neboť skrze něho jsme vírou získali přístup k této milosti. V ní stojíme a chlubíme se nadějí, že dosáhneme slávy Boží. A nejen to: chlubíme se i utrpením, vždyť víme, že z utrpení roste vytrvalost, z vytrvalosti osvědčenost a z osvědčenosti naděje. A naděje neklame, neboť Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého, který nám byl dán. Ř 5,1-5

 

Požehnání: Hospodin ti požehnej a opatruj tě. Hospodin rozjasni nad tebou svou tvář a buď ti milostiv. Hospodin obrať k tobě svou tvář a obdař tě pokojem. Amen. Nu 6,24-26

 

Píseň: 166