Putování za spravedlivým dělením vody: Předzvěst vykoupené země

Sedm týdnů pro vodu 2014

 

Na toto postní období připravila organizace Ecumenical Water Network sérii zamyšlení o vodě. Tato iniciativa spojuje křesťanské církve, organizace a hnutí, které si daly za úkol:

  • bránit a vytvářet svobodný přístup lidí k vodě po celém světě

  • usilovat o to, aby bylo slyšet společné svědectví křesťanů v otázkách vody

  • podporovat občanské iniciativy a řešení k překonání vodní krize

  • chránit vodu jako Boží dar a hájit ji jako jedno z lidských práv na místní, regionální i mezinárodní úrovni

Je to vzácná příležitost uvědomit si trápení a boj, který si v naší zemi neuvědomujeme.

 

Putování za spravedlivým dělením vody: Předzvěst vykoupené země

Dr. George Zachariah

(církev Mar Thoma, Indie; docent teologie a etiky v Bangalore)

(zkrácená a upravená verze)

 

Navzdory oficiálnímu zániku imperialismu pokračuje každodenní dobývání a drancování stvoření v důsledku neokoloniální invaze do našich životů a do běhu světa. V důsledku toho se společné zdroje jako voda, lesy a půda stávají obchodovatelnými komoditami, které mohou nadnárodní korporace bez překážky rabovat. V této situaci musí iniciovat nové poutě s cílem osvobodit a obnovit naše společné vlastnictví ze „spárů rozkladu“. Zachování života nepochybně závisí na dostupnosti čisté vody. Ale když síly trhu přeměňují vodu na „modré zlato“, životodárná voda se stává spotřebním zbožím. V důsledku toho je její dostupnost odpíraná stvoření a žízeň se stává trvalým faktem. Ano, jsme žíznivým lidem ve vyprahlé zemi. Podle konzervativních statistik 1 z každých 6 lidí nemá přístup k pitné vodě. Každých 20 vteřin umírá 1 dítě na nemoc, která je spojená s nedostatkem pitné vody. Vodní krize není otázkou nedostatku, ale přístupu a spravedlivého dělení v rámci společnosti. V systému globalizace se voda stala obchodovatelným zbožím s cenovkou a společné zdroje jako jezera a řeky byly vydražené nadnárodními společnostmi s cílem přilákat zahraniční kapitál. Právě to je kontext, ve kterém jsme vyzýváni k iniciováni k putování za spravedlivým dělením vody.

Voda je Božím darem pro všechny. „Tomu, kdo žízní, dám napít zadarmo z pramene vody živé.“ (Zj 21,6b). „Kdo žízní, ať přistoupí; kdo touží, ať zadarmo nabere vody života.“ (Zj 22,17) Jde tu o alternativní vizi naděje pro lidi, kterým chybí prostředky na nákup vody. Janovo zjevení tady odráží Izajášův prorocký výrok: „Všichni, kdo žízníte, pojďte k vodám, i ten, kdo peníze nemá. Pojďte, kupujte a jezte, pojďte a kupujte bez peněz a bez placení.“ (Iz 55,1) Vize vykoupené země z Janova zjevení je vizí ekonomiky založené na darech, ve které je přírodní bohatství k dispozici každému – a nejen těm, kdo mají peníze. Je také vizí vykoupení naší vody – oceánů, řek, ústí a studní. Toto zaslíbení volného přístupu k čisté vodě je Božím odmítnutím převládající politické ekonomiky privatizace vody a obchodování s ní. Stejnou vizi nacházím u proroka Izajáše: „Utištění ubožáci hledají vodu, ale žádná není; jazyk jim žízní prahne. Já Hospodin jim odpovím, já, Bůh Izraele, je neopustím. Na holých návrších otevřu vodní proudy, uprostřed plání prameny vod, poušť v jezero změním a zemi vyprahlou ve vodní zřídla.“ (Iz 41,17-18) Ano, putování za spravedlivým dělením vody je předzvěstí vykoupené země.

 

 

Otázky k zamyšlení:

  • Jaké má být svědectví křesťanů v situaci nadvlády sil trhu?

  • Považujete obchodování s vodou za hřích?

  • Jakým způsobem se můžeme zapojit do Boží aktivity uzdravení a obnovy země?