Říčany 13.3.2016 J 12,1-8 (Jiří Ort)

Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, všechny vás vítám na bohoslužbách v 5. neděli postní – Judica.

Introit: Dopomoz mi, Bože, k právu, ujmi se mého sporu, dej mi vyváznout před bezbožným pronárodem. Tys přece moje záštita. (Ž 43, ln)

Píseň: 636

Modlitba: Pane, rozhlížíme se kolem sebe a hned bychom byli schopní Ti vyjmenovat, co všechno nefunguje. Mohli bychom Ti dlouze vyprávět o tom, jak nám druzí ublížili a uměli bychom také říct, co všechno se nepovedlo nám.

Děkujeme Ti za všechny svědky, kteří nás učí vidět, co všechno se daří, z čeho smíme a máme radost a o čem můžeme vyprávět lidem kolem sebe jako o darech Tvé milosti v našich životech. Chceme se to učit a tak Ti i dnes děkujeme, že sis nás pozval, abychom se před Tebou ztišili a naslouchali Tvému Slovu.

Prosíme, buď tu s námi, dávej nám Ducha svatého, abychom uměli rozpoznávat, kam svým slovem míříš právě v našich životech. Prosíme, ukazuj nám, jak jsou svědectví Tvých dávných svědků aktuální pro tento svět a pro každého z nás. Amen.

 

Čtení: Iz 43,16-21

Píseň: 440

Text: J 12,1-8

Beránku Boží, který snímáš hřích světa, smiluj se nad námi.

 

Je to zajímavá kombinace textů, která připadla na dnešní neděli. Na jedné straně masivní ujištění o Boží moci, která se projevuje v dějích tohoto světa. Ujištění, které vlastně nemluví o ničem jiném, než že Hospodin, který činí nové věci, je činí pro člověka. A nic a nikdo Ho nemůže zastavit. Jeho jednání nemůže ovlivnit nic, co bylo v minulosti.

Tady se nám odkazem na vyvedení z Egypta neotevírá pouze situace Židů, kteří byli v zajetí v Babylóně. Otevírá se i situace naše, kdy se zoufalstvím sledujeme, jak lidské chyby, lidská pohodlnost, lidská selhání, lidská nešikovnost i hloupost, dokáží ničit život. Nemusíme se dívat pouze na politická rozhodnutí – pro mě to asi nejvýrazněji ukazuje historie na Blízkém východě. Jak červená nit se jeho dějinami vinou rozhodnutí, jejichž trpké plody dnes sklízíme. Před našima očima se znovu otevírá alibismus představy, že když zavřeme oči, když odmítneme skutečnost, která je kolem nás, tak ta skutečnost tu nebude. V osobním životě vidíme neschopnost dohody, ochoty naslouchat. A s lítostí vidíme zneužitelnost jakéhokoliv náboženství. Ono sloužení Baalovi není pouze ohlédnutím do dějin Izraele. Manipulace pomocí zbožnosti je až příliš běžnou věcí. Jakoby z toho nebyla cesta ven. Stále stejné počátky, stále stejné konce.

Stejnou zkušenost měl i Boží lid – v jeho historii se stále znovu opakuje kritika ze strany proroků, kritika za zavírání očí před nouzí ostatních. Kritika kvůli klanění se všemu možnému. Až přišlo rázné ukončení existence Božího lidu v zaslíbené zemi. A teď je tu najednou zásadní slovo, že Hospodin činí nové věci a my se nemáme ohlížet za tím, co bylo včera. Slyšíme tedy zřetelný odkaz na vysvobození z Egypta. Na příběh, který ujišťuje, že je možné znovu začít, že není pozdě. Že má smysl začít. A tento začátek není lidskou iluzí, lidským výmyslem, ale skutečností garantovanou samotným Bohem. Tady se mluví o Boží milosti, o spasení, o nabídce života.

Pán Bůh nevzdává svůj projekt života v zaslíbené zemi, nevzdává možnost, že by člověk dokázal uskutečnit to, co mu Pán Bůh k uskutečnění nabízí. Tedy plný život ve vzájemné úctě k lidem a k Bohu jako tomu, kdo život nabízí. Tak jsme si to dnes říkali s dětmi, když jsme si povídali o smlouvě mezi Hospodinem a lidmi na hoře Sinaj.

Tímto textem jsme vyloženě nastavení na až aktivistickou vlnu. Jde to uskutečnit, tak to tedy zkusíme. Zkusíme žít tak, aby náš život byl naplněný smyslem, aby byl ukotvený v zaslíbení života, jak je nabízí Hospodin.

A najednou do toho vstupuje příběh novozákonní, který nás jakoby vrací zpět, který nás zastavuje. Který nás nutí uvědomit si nově postavenou situaci. Ne že by nás chtěl odrazovat od snahy onoho projektu v síle Boží spásy žít plný a otevřený život. Pouze nás upozorňuje, že jsme v postním období a směřujeme k Velikonocům. Tedy – že do toho starozákonního svědectví o nabídce nového života musíme zapracovat svědectví o Ježíši z Nazareta, jeho utrpení. A to způsobem, který vyráží dech – právě v době, kdy jsme vtahováni do dějů a točí se nám z toho hlava.

Tady se odehrává děj, který se zdá být jiný, než ten starozákonní. Tam je zřetelným adresátem Boží lid. To, co se tam děje, je právě kvůli lidem. A tady, v textu novozákonním, je to jediné důležité postava Ježíše z Nazareta. Marta ho obsluhuje, Marie mu pomazává nohy cenným olejem a utírá je svými vlasy. To vše v domě v Betánii, ve kterém žije spolu se sestrami Lazar, kterého Ježíš vtáhl do života. Není možné přehlédnout, že i tady jde o život. Ale jsme z toho trochu zmateni. To jediné, co se nám zdá logické – a to Jidášova kritika, že se olej mohl prodat a peníze dát chudým, je vypravěčem zcela zadupáno do země.

Tak tedy – co s naší snahou uskutečňovat život v zaslíbené zemi tak, aby byl otevřený pro všechny? Ježíš až provokativně říká: „Chudé máte vždycky s sebou, ale mne nemáte vždycky“. Vyloženě se nám nechce otáčet pohled z naší vize na Ježíše. A po pravdě, ještě méně k tomu má chuť naše okolí. Pohled na Ježíše ho nezajímá, zajímá ho, jaký život může vidět na nás.

Vypravěč nás v tuto chvíli upozorňuje na dvě věci. První je zcela obecná – není možné uskutečňovat sen o naplněném životě bez ukotvení. Můžeme mít plnou pusu chudých, ale jim to nepomůže. To nám ilustruje na Jidášovi. Aby bylo jasno – na Jidášovi tohoto příběhu. Nehrajeme si tu na historicitu. Ale tato postava nám ilustruje riziko zájmu o všechny bez osobní proměny, která vede k zájmu o konkrétního člověka. Máme tu vykřičník pro jakékoliv ideologie včetně všech náboženství. A Janovo vyznání je, že tato osobní proměna je vázána na vztah k Ježíši z Nazareta.

Ta druhá věc, na kterou nás dnešní novozákonní příběh upozorňuje, je cesta tohoto Ježíše z Nazareta k uskutečnění toho, o čem sníme. Cesta, která vede přes kříž. Proto se dnešní neděle jmenuje Judica – smrtelná. A proto je tak ceněna Marie. Protože ona se svým jednáním přiznala k Ježíšově cestě. Proto si máme její jednání připomínat, proto je tak důležitý dnešní novozákonní text. Právě ve spojení s textem z proroctví proroka Izajáše, který před námi otevírá nový počátek z Boží milosti. Tento počátek je spojen s cestou Ježíše z Nazareta. Cestou, kterou si připomínáme v postním období, kterou promýšlíme na cestě k Velikonocům. Ježíš, jeho cesta a svědkové, kteří se k této cestě přiznali a přiznávají, jsou darem na pouti v postním období. Amen.

 

Píseň: 178 Krásná je modrá obloha

 

Ohlášky:

Přímluvná modlitba: Pane Bože, přišli jsme dnes naplněni radostí a vděčností. Ohlížíme se, vzpomínáme a děkujeme za všechno, co jsme směli v této částečce Tvého lidu prožít, za to, že tu smíme přijímat Slovo Tvého evangelia. Slovo života. Svědectví o tom, že nejsme sami. Chceme Ti také poděkovat, že nás tímto svým Slovem vedeš k odpovědné službě, k otevřenosti pro člověka a Tvé stvoření.

Prosíme za ty, o které máme starost. V rodině, ve sboru, v našem okolí. Prosíme za Evu Kočovou a za její blízké. Prosíme za Jiřího Marvána. Za sestru Editu Lhotovou z Říčan. Za ně všechny Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za Ty, kteří se nasazují pro život. Prosíme za sociální pracovníky, pro lidi v neziskových organizacích, za aktivisty, za všechny, kteří touží po naplnění života v otevřenosti a toleranci. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za Ty, kteří jsou na okraji, protože nedokáží naplnit představu společnosti o prioritě úspěchu a výkonu. Prosíme za lidi staré, nemocné, opuštěné. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Pane, prosíme za Tvou církev. Prosíme, aby se v důvěře uměla spolehnout na budoucnost, kterou jsi pro ni připravil v evangeliu o kříži a vzkříšení Tvého Syna. Chceme Ti odevzdat tento náš sbor a jeho budoucnost. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za celé Tvé stvoření. Za ně Tě, Pane, prosíme.

 

Vyslyš v tuto chvíli i naše tiché modlitby.

 

Spolu se všemi, kdo hledají život, k Tobě voláme jako Tvé děti:

Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

 

Poslání: Ať vaše radost, vaše dílo i vaše slova vypráví o vaší naději a jsou zaslíbením toho, co přichází od Boha.

 

Požehnání: Milost našeho Pána Ježíše Krista a láska Boží a přítomnost Ducha svatého se všemi vámi.

2 Korintským 13:13

 

Píseň: 685