Uhříněves 13.11.2016 1S 24,1-8 (Jiří Ort) dětské bohoslužby se křtem Zuzany Makulové

Pozdrav: Milé děti, milé sestry, milí bratři, vítám vás ve společenství, do kterého jsme byli pozváni z Boží milosti a ve kterém se smíme radovat ze křtu Zuzanky Makulové.

Introit: Hospodine, projevoval jsi své zemi přízeň, úděl Jákobův jsi změnil. Ž 85,2

Píseň: 161 Tebe, Bože, chválíme

Modlitba: Pane Bože, děkujeme Ti za dar života. Děkujeme, že se smíme těšit z biblického svědectví, se kterým se učíme dívat se kolem sebe a vidět Tvé dary. Děkujeme Ti, že si tak smíme uvědomovat zázrak stvoření. Ale dnes Ti především chceme poděkovat, že Ti smíme vyznat svoji radost ze života malé Zuzanky. Děkujeme, že jsi ji chránil, když lékaři bojovali o její život, že smí žít uprostřed milující rodiny a že Ti smí patřit. Že Ti ji dnes rodiče smějí odevzdat a všichni Tě poprosit, abys ji provázel životem.

Tvé evangelium je tak těžko pochopitelné, vyznáváme, že jej s obtížemi umíme vysvětlit. A tak tě prosíme, uč nás jej žít, z něj se radovat, abychom tak byli svědectvím pro Zuzanku, pro naše děti, pro naše blízké. Pro tento svět, který potřebu slyšet Tvé evangelium lásky, odpuštění a smíření. Amen.

 

Čtení: 1S 24,1-8

Píseň: S355

Text: 2K 5,19

Haleluja. Jako se nad syny slitovává otec, slitovává se Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí. Haleluja. Ž 103,13

 

Dnes si budeme vyprávět příběh o králi Davidovi, který ještě nebyl králem. I když – on už vlastně králem byl, prorok Samuel ho za krále pomazal, jen o tom ještě nikdo nevěděl. Jak by to také mohl někdo vědět, když přece králem byl Saul. To je ale zamotané...

A zamotané to bylo i pro Saula. David mu pomohl. To je pravda. Vzpomněli byste si, jak mu pomohl? (obr.) To byl příběh, kdy Izraelské království napadli Pelištejci, které vedl strašný vůdce jménem – Goliáš. Toho se všichni báli, jen David ne. David Goliáše s Boží pomocí porazil. A všichni z toho měli radost a všichni Davidovi tleskali a obdivovali ho. Od té doby David mnohokrát zvítězil a lidé ho měli čím dál tím raději. A Saul, král Saul, mu záviděl. A taky se ho bál. A ta závist a strach přerostly v nenávist. Máme tu nenávist mezi lidmi. Jeden nesnáší druhého a chce mu ublížit. Děti, je to smutné, ale je to běžné.

A David musel utíkat. To je také běžné. Jak je to možné? Vždyť přece patřil Pánu Bohu? Tato otázka se před námi objevila v našem příběhu. A objevila se v den, kdy bude pokřtěná Zuzanka. Jak ono to tedy je? Co to znamená patřit Pánu Bohu?

 

Píseň: S143 Kde, Pane, jsi

 

Ten dnešní příběh je zvláštní i tím, kde se odehrává. A my si to ukážeme. Podívejte se, co tu máme před sebou. Je to poušť. Já si vždycky představoval, že poušť je samý písek, ale tato poušť je samé kamení. Jedno mají ale s pouští, kde je jenom písek, společné. Není tam život. Jakoby tam Pán Bůh zapomněl připravit podmínky, ve kterých by lidé i zvířata mohli žít. Kousek od místa, odkud je tento obrázek, je spousta vody. Ale takové zvláštní – říká se jí Mrtvé moře. Voda v něm je tak slaná, že se v ní můžete posadit a prostě sedíte a nepotopíte se. Ale pít – pít se tato voda nedá. Je to Mrtvé moře, místo, kde není život. Jakoby Pán Bůh zapomněl na člověka i celé své stvoření.

Jako zapomněl na Davida. Jakoby zapomněl na ty, kteří musí utíkat. Jak by to mohlo být také jinak – ten pomazaný král David musí utíkat před králem Saulem, kterému prorok Samuel jasně vyřídil, že už kralovat nebude, protože neposlouchal.

Skutečně, musíme se dívat hodně pozorně, abychom na našem obrázku objevili známky života. Ale když se pozorně podíváme, něco najdeme. Zdá se to moc málo, vidíme tam jen pár stromů. Zkusme se podívat blíže.

Teď se podíváme na jiný obrázek. Představte si, že to není někde daleko. Toto údolí, nádherné údolí, je v místě, kde jsme si mysleli, že žádný život není. A najednou – pramen vody. Co pramen – celý vodopád. A jezírko a rostliny a zvířata a lidé. Pán Bůh na člověka nezapomněl.

Ale jak to bude s Davidem?

 

Píseň: 172 Laudato sii

 

Jsme v krásném údolí En Gedí, ale Davidovi o mnoho lépe není. Davida stále pronásleduje král Saul. Závistivý, nenávistný král. A David utíká. A Saul už ho téměř našel. Saulovo vojsko je blízko a David má při sobě jen pár desítek blízkých. Vyhraje nenávist?

David a jeho přátelé se schovali do jeskyně. Ale zdá se, že to nebyl dobrý nápad – protože do té jeskyně za chvíli vešel král Saul. Jenže – král je sám, jen si odskočil na záchod. Teď by ho mohl David zabít. Je to Boží nabídka pro Davida? Je to znamení, že Pán Bůh na Davida nezapomněl? Teď tu, milý Davide, máš svého nepřítele, můžeš se ho zbavit. Vždyť David přemohl už mnoho nepřátel, přemohl i Goliáše, tak se může zbavit i nepřítele dalšího.

Je to tak? Zuzanka dnes bude pokřtěná a nám moc a moc záleží, abychom věděli, co jí máme říct do života. Ano, Pán Bůh ji má rád, provází ji. Provázel ji, když byla vážně nemocná, provází i její rodiče a sourozence. Ale co to znamená?

Uprostřed vší té zloby a touhy po zabíjení najednou řekl David ne. „Zabíjet se nebude. Já se chci se Saulem smířit, chci ho přesvědčit, že s ním nechci bojovat, že netoužím po jeho místě. Protože to Pán Bůh dává život, vždyť se kolem sebe podívejte. Podívejte se, jak uprostřed pouště vykouzlil údolí plné života.“

To je to, co máme dnes slyšet. To je to, o čem si máme vyprávět, co máme vyprávět i Zuzance. Pán Bůh nás má rád, nezapomíná na nás, hledá k nám cestu a učí nás hledat cestu k sobě navzájem. Nabízí smíření. A hledat toto smíření je na celý život. O tom je i Zuzančin křestní text: „Neboť v Kristu Bůh usmířil svět se sebou. Nepočítá lidem jejich provinění a nám uložil zvěstovat toto smíření.“ Amen.

 

Píseň: S224 Novou píseň


 

Představení křtěného: Milý sbore lidu Páně ve Vršovicích, manželé Zuzana a Marián Makulovi požádali o křest pro svou dceru Zuzanu v našem sboru. O kmotrovskou službu požádali Markétu Hajskou a Robert Makula. Staršovstvo sboru jejich žádosti rádo vyhovělo. Předstupte, prosím, před shromážděný sbor k přijetí křtu.

Poslyšme slova ustanovení křtu svatého: „A přistoupiv Ježíš, mluvil jim, řka: Dána jest mi veškerá moc na nebi i na zemi. Protož jdouce, učte všechny národy, křtíce je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého, učíce je zachovávati všecko, což jsem koli přikázal vám. A aj, já s vámi jsem po všecky dny, až do skonání světa.“ (Mt 28,18n)

Slovo o křtu: Křest je viditelné znamení základní události, ke které se vztahuje naše víra jako lidu Kristova. Znamení ukřižování a vzkříšení k novému životu Ježíše z Nazareta, našeho Pána. Jak vyznává apoštol Pavel: “Byli jsme tedy křtem spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom - jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých slavnou mocí svého Otce - i my vstoupili na cestu nového života.” Tak je Ježíš Kristus základem naší naděje nového, skutečného života. Základem ujištění, že patříme Pánu Bohu. Vodou při křtu si tuto skutečnost připomínáme. Dnes chceme vyznat, že v Ježíši Kristu tato naděje, toto ujištění, platí i pro Zuzanku.


 

Křestní vyznání: Vyznejme společně svoji víru slovy apoštolského vyznání.


 

Apoštolské vyznání víry:

Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, v svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla z mrtvých vzkříšení a život věčný. Amen.


 

Otázka rodičům a kmotrům: Vyznali jsme společně křesťanskou víru. A já se vás ptám, zda si na jejím základě přejete, aby vaše dítě bylo pokřtěno v Krista. Zda ho v Kristu chcete odevzdat do Boží náruč. Jestliže tomu tak je, odpovězte: Ano.


 

Otázka kmotrům: Milá Markéto, milý Roberte přijímáte kmotrovskou službu pro Zuzanu? Chcete být rodičům, Zuzaně a Mariánovi oporou a pomocí v ujišťování Zuzany, že patří do Boží náruče? Chcete-li, odpovězte: Ano.


 

 

 

Modlitba: Pomodleme se: Všemohoucí, věčný Bože, poslal jsi na svět vlastního Syna, aby zničil moc Zlého. Učinil tak pro nás způsobem nepochopitelným - cestou modlitby, pomoci a vlastní oběti vyvedl člověka z temnoty do Tvého předivného světla. Skrze něho Tě prosíme – nech zazářit toto světlo i v životě Zuzany. Amen.

 

 

Křestní akt: Zuzano Hano, křtím tě ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého.

 

Požehnání křtěnému: Boží požehnání spočiň na tobě a zůstaň s tebou navždy. Amen.

 

Modlitba po křtu: Prosíme Tě, Pane, za Zuzanku. Přijmi ji do své náruče a provázej ji životem. Ukazuj jí i její rodině a kmotrům svoji lásku a milost.

Prosíme za sebe navzájem i za všechen Tvůj lid: Obnov nás, ať si stále plněji uvědomujeme svůj křest a v něm dar života, který jsi každému z nás dal.

Prosíme, Pane, za všechny lidi: Ať mají účast na pokoji a záchraně, které jsi přinesl celému světu. Amen.

 

Píseň: 681

 

Ohlášky:

 

Přímluvná modlitba: Pane, máme velikou radost ze Zuzanky. Máme velikou radost, že Ti patří ona i celá její rodina. Děkujeme Ti za ujištění, že Ty přitakáváš životu, že nabízíš smíření a odmítáš nenávist.

Uprostřed radosti Ti dnes chceme odevzdat všechny, kdo jsou obětí nenávisti. A poprosit, abychom se dokázali být těmi, kdo mají odvahu ke smíření. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, uprostřed radosti myslíme na ty, kteří mají bolest. Myslíme na Evu Kočovou, myslíme na nemocné v našem sboru. Na Jiřího Boháče. Prosíme provázej je a nám ukazuj, jak být pomocí. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za ty, kteří se ocitli na okraji společnosti a sami se ze své situace nemohou dostat. Prosíme za týrané ženy, prosíme za matky, které zůstaly samy s dětmi a nemají kam jít. Prosíme za staré lidi, kteří jsou opuštění a k tomu je terorizuje jejich rodina. Prosíme za lidi s postižením, kteří se nemohou zařadit do společnosti. Prosíme za lidi s psychickými problémy, kteří nezvládají život. Za ně všechny a za mnohé další Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za střední generaci, která nese mnohou tíhu a má pocit, že neunese pracovní nároky, nároky v rodině, ve společnosti. Prosíme za ty, kterým tento tlak rozbil rodinu. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za společenství Tvého lidu. Prosíme, abys nás zbavoval strachu tak, abychom dokázali stavět výzvám, které jsou náročné. Prosíme, dávej nám sílu, abychom dokázali vidět druhého člověka a dokázali mu naslouchat. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, odevzdáváme Ti tento svět, Tvé stvoření. Ukazuje nám cestu k porozumění mezi různými kulturami a náboženstvími. Prosíme za všechny, kdo se o to snaží. Za ně Tě, Pane, prosíme.

 

V tichosti Ti nyní odevzdáváme své díky a prosby.

 

Voláme k Tobě spolu se všemi, kdo touží po životě: „Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

 

Poslání: Jděte nyní a slovem i skutkem uvádějte ve známost evangelium a dělejte si starost o spravedlnost, lásku a pokoj.

Jděte v naději setkání s Ježíšem Kristem mezi nejmenšími z našich bratrů a sester

a žijte v naději Božího navštívení.

 

Požehnání: Ať vám milost dělá život krásným a bohatým před Boží tváří, láska ať vás provází a hřeje

a ať vás brání před chladem a mrazem lidské zloby

a Boží pravda ať vám svítí na cestu, když se moci chopí tma. Amen.

 

Píseň: 177 Nuž Bohu děkujme