Uhříněves 13.9.2015 Mk 10,13-16 (Jiří Ort) bohoslužby s dětmi - křest Rózinky Scönfelderové

Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, milé děti, milí přátelé, vítám vás na bohoslužbě, při které se smíme těšit z Boží milosti, která se dnes zřetelně otevírá Rózince Schönfelderové.

Introit: Hospodine, nakloň ucho, odpověz mi. Spas, můj Bože, svého služebníka, který v tebe doufá. Ž 86,la.2b

 

Píseň: 219 Hory, doly, stráně

 

Modlitba: Pane Bože, je toho mnoho, co Ti dnes chceme odevzdat. Je toho mnoho, za co Ti dnes chceme poděkovat. Ale dnes Ti chceme především děkovat za to, že Ti Maruška a Dan odevzdávají svoji dceru Rózinku. Děkujeme, že se smíme těšit z jistoty Tvé otevřené náruče nejen pro ni a pro její rodinu, ale pro všechny lidi.

Děkujeme, že v příběhu Ježíše z Nazareta smíme rozpoznávat Tvoji cestu za člověkem. Že se před námi otevírá dobrá zpráva, evangelium, o tom, že uprostřed všech bolestí tohoto světa je tu Tvá otevřená náruč, Tvá pomocná ruka, která nás provází. A která bude provázet i Rózinku.

Prosíme, abys nás všechny posiloval a dával naději a odvahu pro úkoly, které máš pro nás připravené. Amen.

 

Čtení: Lk 15,17-20

Píseň: S 216 Nevím, Pane, co Ti dát

Text: Mk 10,13-16

Haleluja. Jak dobré je vzdávat Hospodinu chválu, tvému jménu, Nejvyšší, pět žalmy. Haleluja. Ž 92,2

 

Tu mu přinášeli děti, aby se jich dotkl. Totiž Ježíš. Proč se o tom píše? Co je na tom zvláštní? Abychom na to mohli odpovědět, musíme jít pěkně postupně.

Podíváme se nejprve na obrázek, jak to bylo v té dávné době, kdy žil Ježíš z Nazareta, s dětmi. Z dětí měli rodiče radost stejně jako dnes. Moc děkovali, když se jim narodilo miminko. Děkovali Pánu Bohu za velký dar života. Vlastně hodně věcí bylo stejných jako dnes. Když se miminko narodí, co mu dají rodiče? Dají mu jméno. Třeba Rózinka je Rozálie. Ono to vlastně znamená to samé jako Růženka. To jméno Ti, Rózinko, dali rodiče proto, že se jim k tobě hodilo. A že ti chtěli dát krásné jméno. Když se narodilo miminko kdysi dávno v Palestině, tak mu dali jméno, které znamenalo něco, co k miminku patřilo. Tak třeba Ezau – to znamená chlupatý – tak byl pojmenovaný proto, že byl po narození „chlupatý jako kožíšek“. Tobě, Rózinko, dnes rodiče vybrali druhé jméno – Evoda. Toto jméno zní zvláštně, ale rodiče se zachovali vlastně stejně jako rodiče kdysi dávno v Palestině – dali Ti jméno, kterým chtějí něco říci. Evoda znamená „žena, která jde dobrou cestou“ a je vlastně přáním – aby Rózinka v životě skutečně šla dobrou cestou.

To je krásné přání! Ale jak to udělat, aby se to přání rodičů, kmotry, prarodičů i nás všech splnilo? Vždyť je tolik věcí, které se mohou postavit do cesty, tolik jiných cest, které člověka lákají, aby po nich šel!

 

Píseň: S 207 Pokušení svatého Antonína

 

Co bychom tak poradili. Kdyby byla Rózinka stále doma, tak by nezabloudila. Ale jde to? Co myslíte – je to možné, abyste byli stále doma a vůbec nechodily ven? Tak jak to radí písnička, kterou jsme zpívali?

O co byste přišli, co byste neviděli, kdybyste byli stále doma? Sofinko, kde jste byli včera? A co jsi tam všechno viděla? Rózinko? Sárko? No, a kdybyste byly doma, tak byste nic z toho neviděly.

Ale vy jste byly venku – a byly jste tam samy? Ne, byly jste tam s rodiči, s tatínkem a s maminkou. No tak to je výborné, teď jsme na to přišli. Stačí, když rodiče budou neustále s Rózinkou a bude všechno v pořádku. Co myslíte, jde to?

No, moc ne. Máte pravdu. Vždyť už chodíte do školky a tam s vámi nejsou ani tatínek ani maminka. Pak vyrostete a budete se muset rozhodovat samy. To tak prostě je.

 

Píseň: S191 Můj Pán

 

Tak co s tím? Jak ono to v životě je? Stále doma být nemůžete, maminka s tatínkem s vámi také nemohou neustále být – tak jak tedy najít tedy nezabloudit. (obr.) Podíváme se na obrázek – na něm se ze samé radosti dva lidé objímají. O tom nám četla Ivka. Mají radost - a tu radost mají proto, že ten mladší z nich našel cestu domů. Vzpomněl si, kde má domov. Ať už před tím bloudil jakkoliv – našel cestu domů.

A to je to důležité – vědět, kde mám doma. I když s vámi rodiče nebudou, vy budete vědět, že za nimi smíte přijít a že budete vítaní. Tak jako za nimi můžete přijít teď, když jste malí. Ale co tedy znamená to, že rodiče přinášeli své děti za Ježíšem z Nazareta, aby se jich dotkl? Co znamená to, že Rózinka dnes bude pokřtěná?

Ten dotek, o kterém jsme četli, je požehnání. Ježíš ujišťuje, že děti, které mu přináší, patří Pánu Bohu. Že je Pán Bůh má rád a má o ně starost. A o tom je i dnešní Rózinčin křest. Je to ujištění, které si Rózinka ponese s sebou životem – ujištění, že Pán Bůh jí nabízí svůj domov, ať bude Rózinka kdekoliv. Že on sám ji povede, aby byla Evodou – ženou, která jde po dobré cestě.

A to je pro nás všechny. Tak jako děti vědí s naprostou jistotou, komu patří, tak jako Rózinka s naprostou jistotou ví, že patří Marušce a Danovi, tak i my smíme s naprostou jistotou vědět, že právě tak my patříme Pánu Bohu. Že všichni jak jsme tady patříme do Božího království, do Božího prostoru. Že tato nabídka domova je nabízena každému člověku napříč všemi rozdíly. Amen.

 

Píseň: S 210 Někdo mě vede za ruku

 

Představení křtěného: Milé sestry a milí bratři, členové církve Kristovy a tohoto jejího sboru v Uhříněvsi a v Říčanech, manželé Marie a Daniel Schönfelderovi požádali o křest pro svoji dceru Rozálii. Kmotrou bude paní Ida Novotná.

 

Prosím vás, abyste předstoupili.

 

Slova ustanovení: Slyšme slova ustanovení křtu. Pán Ježíš Kristus i nám říká: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všechno, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku.“

 

Slovo o křtu: Ke křtu patří veřejné vyznání víry. Vyznáváme Boha, dárce života, který se nám dal poznat v Ježíši Kristu. V jeho svědectví o Božím království, o cestě lásky, odpuštění a smíření, o cestě naděje pro nás, i pro celé stvoření. Vyznáváme, že Jeho je všechno, co jsme a co máme. Vyznáváme také všechnu svoji nedověru, nedostatek naděje právě v Boží budoucnost v tomto světě. Vyznáváme, že neumíme předávat Boží milost v Ježíši Kristu druhým lidem. Ale zároveň víme, že nás Boží láska osvobozuje. Že ve vzkříšení Ježíše z Nazareta vidíme budoucnost pro skutečný život svůj i tohoto světa. Vyznáváme, že v tom máme oporu, Ducha svatého, který nám dává sílu k poslušnosti a odvaze a otevírá nám výhled přes hranice člověka, přes hranice smrti.

Dnes chceme vyznat, že tato naděje, tento výhled platí i pro Rozálii Evodu Schönfelderovou. O tom nás její křest ujišťuje. Mnoho bude záležet na rodině, na kmotrech, na sboru, zda se Rózince tato skutečnost stane základní pravdou života.


 

Křestní vyznání: Milá Marie, milý Danieli, milá Ido, nyní vyznejte spolu s tímto shromážděním víru v Boha Otce, Syna i Ducha svatého, víru v základní naději, kterou spolu všichni máme a ve kterou bude dnes pokřtěna Rozárka. Učiňme to slovy Apoštolského vyznání víry, které spojuje křesťany všech dob a církví:


 

Apoštolské vyznání víry:

Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, v svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla z mrtvých vzkříšení a život věčný. Amen.


 

Otázka rodičům a kmotře: Vyznali jste spolu s námi křesťanskou víru. Ptám se vás, zda si na jejím základě přejete, aby Rozárka byla pokřtěna v Krista. Jestliže tomu tak je, odpovězte: Ano.

Zároveň se vás ptám, chcete-li se snažit podávat Rozárce svědectví, že život dostáváme jako vzácný Boží dar a Ježíš Kristus je jeho Pánem – v životě i ve smrti? Chcete-li, odpovězte: Ano.


 

Otázka presbyterům: Sestry a bratři, chcete být společně v tomto společenství svědectvím o Boží milosti a lásce Rozárce i celé její rodině? Chcete-li, odpovězte: Ano.


 

Modlitba: Všemohoucí, věčný Bože, poslal jsi na svět vlastního Syna, aby přemohl moc zla, ze které jsme tak zoufalí. Učinil tak pro nás způsobem nepochopitelným - cestou modlitby, pomoci a vlastní oběti vyvedl člověka z temnoty do Tvého předivného světla. Skrze něho Tě prosíme – nech zazářit toto světlo i v životě Rózinky. Amen.


 

Křestní akt: Rozálie Evodo, křtím tě ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého.

 

Požehnání křtěnému: Boží požehnání spočiň na tobě a zůstaň s tebou navždy. Amen.

 

Modlitba po křtu: Prosíme Tě, Pane, za Rozárku: Dej jí účast na tajemství své smrti a ve Tvém vzkříšení i na tajemství nového života. Přijmi ji do společenství své církve. Upevni ji ve víře, ať vydává svědectví Tvému evangeliu.

Prosíme, Pane, za rodiče a kmotru: pomáhej jim dostát slibům, které tu učinili.

Prosíme za za náš sbor, ve kterém bude Rozárka vyrůstat. Za jeho rodiny. Ať v našem společenství ustavičně přebývá Tvá láska.

Prosíme za sebe navzájem i za všechen Tvůj lid: Obnov nás, ať si stále plněji uvědomujeme svůj křest a v něm dar života, který jsi každému z nás dal.

Prosíme, Pane, za všechny lidi: Ať mají účast na pokoji a záchraně, které jsi přinesl celému světu. Amen.

 

Píseň: 681 Buď Bohu sláva

 

Ohlášky:

 

Přímluvná modlitba: Pane, uprostřed radosti z toho, že přijímáš člověka, uprostřed radosti přijetí malé Rozárky, k Tobě voláme s prosbou o ty, o které máme starost.

Odevzdáváme Ti své nemocné. Prosíme za Evu Kočovou, prosíme za Jiřího Marvána, prosíme za Stanislava Jelínka. Pane, moc Tě prosíme, abys je provázel a povzbuzoval. Za to Tě, Pane, prosíme.

Odevzdáváme Ti rodiny. Odevzdáváme Ti všechny, kdo mají odpovědnost za děti, odevzdáváme Ti ty, kterým selhal vztah a hledají poctivě cestu k sobě zpět. Za ně všechny Tě, Pane, prosíme.

Pane, prosíme za seniory, prosíme za všechny, kdo se cítí sami a bezmocní – za všechny ty, kteří jsou společností opomíjeni tak, jako děti ve společnosti doby Ježíšovy. Prosíme, abychom dokázali přicházet a zřetelně svědčit o jejich ceně pro druhé lidi. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, dnes vzpomínáme na transport židovských spoluobčanů z Uhříněvse do Terezína. Vzpomínáme na ty, kteří byli zavražděni i na ty, kteří přežili. Prosíme, abys otevíral naše oči pro utrpení dneška. Prosíme za všechny ty, kteří putují v transportech ze zemí zmítaných válkou a na cestě za nadějí umírají. Pane, za ně všechny Tě prosíme.

Pane, prosíme za rodinu paní Adly. Prosíme, aby všichni ve zdraví dorazili do naší země. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, děkujeme za všechny nadšené dobrovolníky, kteří se snaží pomoci lidem v nouzi. Prosíme, abychom je dokázali ocenit a povzbudit. Za to Tě, Pane, prosíme.

 

Pane, voláme k Tobě své tiché díky a prosby.

 

Pane, voláme k Tobě spolu se všemi lidmi, kteří touží po pokoji: „Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

 

 

 

 

Poslání: Jděte nyní a slovem i skutkem uvádějte ve známost evangelium a dělejte si starost o spravedlnost, lásku a pokoj.

Jděte v naději setkání s Ježíšem Kristem mezi nejmenšími z našich bratrů a sester

a žijte v naději Božího navštívení.

 

Požehnání: Ať vám milost dělá život krásným a bohatým před Boží tváří, láska ať vás provází a hřeje

a ať vás brání před chladem a mrazem lidské zloby

a Boží pravda ať vám svítí na cestu, když se moci chopí tma. Amen.

 

Píseň: 487 Amen, Otče, rač to dáti