Uhříněves 14.12.2014 Mk 4,30-32 (Jiří Ort)

uloz.to/xCzZzBZw/141214-001-mp3

 

Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, vítám vás ve společenství sboru církve Kristovy v Uhříněvsi ve 3. neděli adventní a zdravím vás apoštolským pozdravem: Milost našeho Pána, Ježíše Krista, láska Boží a přítomnost Ducha svatého se všemi vámi.

Introit: Navrať se k nám, Bože, naše spáso, učiň konec svému rozlícení. Ukaž nám, Hospodine, své milosrdenství, uděl nám svou spásu. Ž 85,5.8

Píseň: 261 sl.1-2.7-10

Modlitba: Pane Bože, děkujeme, že si nás zveš v době adventu k sobě. Děkujeme, že díky Tvému pozvání se smíme sejít v této modlitebně, ve společenství Tvého lidu, do kterého smíme patřit a že tu smíme přijímat ujištění i se navzájem povzbuzovat, že jsi přišel i do našeho života a provázíš nás v každý okamžik.

Děkujeme, že se i dnes smíme učit rozpoznávat Tvé stopy v našich všedních dnech, v našich radostech i trápeních. Děkujeme, že se smíme učit rozpoznávat Tvůj výhled do budoucnosti, který se nám tak často zastírá. Děkujeme, že to vše smíme nacházet ve svědectví Tvé cesty za člověkem v Ježíši z Nazareta, kterého jsi i nám poslal s nabídkou Tvého života.

Děkujeme, že nám ukazuješ nová a nová srdce, která potřebují slyšet toto ujištění. Že smíme přinášet svědectví o tom, že lidský život patří Tobě. Navzdory vší bolesti a neporozumění, navzdory slabosti a nevíře – Ty dáváš svůj výhled. Nabídka Tvé milosti naplňuje smyslem naše dny. Ukazuješ k daru nejvzácnějšímu – daru života, který všichni smíme přijímat v Ježíši Kristu.

Za to vše Ti děkujeme a prosíme Tě, aby toto svědectví zaznívalo zřetelně všude tam, kde ho lidé potřebují slyšet.

Amen.

 

Slovo dětem:

Píseň ze Svítá: S133

 

Čtení: Iz 61,1-4.10-11

Píseň: 651

Text: Mk 4,31-32

Haleluja. Hospodin je blízko všem, kteří volají k němu, všem, kdo ho volají opravdově. Haleluja. Ž 145,18

 

Minulou neděli jsme si spolu s Janem Křtitelem kladli zásadní otázku - „Je Ježíš z Nazareta tím, kterého očekáváme? Je tím Mesiášem, Zachráncem, který byl Hospodinem zaslíben?“

Otázky jsou mi obecně blízké, považuji je za důležité, považuji za důležité, abychom je nepotlačovali. Protože jinak bychom se ocitli v prostoru hájeném hradbami správného myšlení, do kterého by byl druhý člověk vpuštěn pouze tehdy, kdy by se vzdal právě svých otázek, tedy i sám sebe. Ale má to jedno riziko. Riziko právě pro člověka z venku. Tam, kde by zůstalo pouze u otázek, u pochybností, tam nelze najít zdroj naděje. Zdroj života uprostřed jeho ztráty, uprostřed bolesti, právě uprostřed hledání cesty dál. To si můžeme uvědomit právě v tuto neděli, kdy se setkala 3. neděle adventní s mezinárodním dnem „Zapalme svíčku“. Tedy dnem, kdy myslíme na všechny rodiče, kteří ztratili své dítě.

Dnešní text, který připadl na tuto neděli, text z proroka Izaiáše, je slovem služebníka Hospodinova. Toho, o kterém slyšíme ve 42. kapitole: „Zde je můj služebník, jehož podepírám, můj vyvolený, v němž jsem našel zalíbení. Vložil jsem na něho svého ducha, aby vyhlásil soud pronárodům. Nekřičí a hlas nepozvedá, nedává se slyšet na ulici. Nalomenou třtinu nedolomí, nezhasí knot doutnající.“ Takový služebník přichází za člověkem, aby ho ujistil, že Pán Bůh nezapomíná na žádný život. Že nikdo nezůstává sám. Takový služebník otevírá dveře bolesti a otázkám, ale zároveň uprostřed slabosti jasně svědčí o životě.

To si připomínáme v adventu. Příchod Božího služebníka, který nese pomoc právě těm zraněným, kteří zapadají do temnoty smutku a opuštěnosti, které si osobně ani nedovedu představit. Příchod toho, který jakoby nic neřeší, který na sebe „pouze“ bere tíhu bolesti, aby lidé nebyli sami.

Není divu, že takový služebník, takový Boží syn, vzbuzuje otázky a pochybnosti. Že je zklamáním, když je odmítán, když je jeho zvěst, jeho cesta, stále okrajová. Tak, jak se s tím setkáváme ve 3. kapitole Markova evangelia. "Je posedlý Belzebulem. Ve jménu knížete démonů vyhání démony." (Mar 3:22 CEP) Tady není zpochybňováno, že by Ježíš nepomáhal lidem. Ježíšovi oponenti pouze zcela otočí smysl jeho jednání. To, co Ježíš přináší, možná vypadá jako pomoc, ale pozor, to vše je od ďábla. To není pouhé odmítnutí. Osobní odmítnutí. To je zpráva pro všechny, kteří by chtěli u Ježíše hledat naději pro svůj život, kteří touží po tom, aby Pán Bůh přišel a vší svou láskou a milostí je obvázal a utišil jejich bolest, že toto jejich očekávání je marné. Že prostor milosti, který stále přichází s Ježíšem z Nazareta, není Boží cestou, ale cestou proti Bohu jasných pravidel, která rozhodně nejsou určována Ježíšem z Nazareta. Ve kterých nemá místo druhý člověk ve vší různosti a odlišnosti a bolesti.

A tak tu stojíme s otázkou, jak jen ujistit všechny ty, kdo očekávají láskyplné objetí a povzbuzení. Jak jen ujistit, že to není nemožné, že toto očekávání má smysl, má budoucnost. Že i všichni rodiče, kteří ztratili své dítě, mohou doufat, že přijde pokoj a smíření. Že se naučí žít i se všemi vzpomínkami, které přestanou být zničující.

S touto otázkou se setkal i evangelista Marek. A především – musel se s tím vyrovnat nejen pro sebe, ale právě pro druhé. Je kouzelné, jak sestavil svůj spis o Ježíši z Nazareta. Ve 3. kapitole Marek zachycuje ono zásadní zpochybnění Ježíšovy zvěsti a 4. a 5. kapitola jsou Markovým masivním ujištěním, o naději Božího království, které Ježíš přinesl a stále nabízí.

V dnešním Markově textu Ježíš znovu otevírá onen rozdíl nepatrných počátků a velkých konců. V souvislosti s Božím královstvím ujišťuje o síle prostoru Boží vlády lásky, milosrdenství, pomoci, odpuštění, smíření. Ono podobenství, které na jedné straně ukazuje zrnko černé hořčice a na druhé straně vzrostlou rostlinu, ve které mohou hnízdit ptáci, je masivním ujištěním, že Ježíšova zvěst i snaha o Jeho následování vytváří prostor, ve kterém lidé mohou najít domov. Navzdory tomu, že mají v určitou chvíli pocit, že pro ně už domov neexistuje a nikdy už existovat nebude.

Jsem velice vděčný, že jsem se směl setkat se svědectvím občanského sdružení Dlouhá cesta nebo Prázdná kolébka, které u nás zaštiťují organizaci dne Zapalme svíčku. Uvědomil jsem si, jak obrovskou práci budování domova uskutečňují právě v této oblasti, kde je domov tak tvrdě narušen. Jak naplňují obraz Ježíšova podobenství úplně základní nabídkou doprovázení v těžké chvíli. Ti, kteří mají za sebou těžkou zkušenost bolesti a jejího zpracování, přicházejí, a nabízí pomocnou ruku těm, kteří potřebují pomoci na cestě z temnoty beznaděje.

A také jsem vděčný evangelistu Markovi. Za zřetelné vyznání, kterým nás vede na cestě k naději. Že si díky němu smíme v letošním adventu uvědomovat, že uprostřed všeho toho, co popírá cestu Ježíše z Nazareta jako Božího syna, smíme i my jasně svědčit o tom, že život Božího království, který tento Ježíš nabízí, má budoucnost. A proto i uprostřed pochybností a bolestí druhých i svých vlastních, smíme radostně vyznat, že byť by bylo na počátku jako zrnko hořčice, tak z Boží milosti vyroste tak, že v něm najdou mnozí domov.

A s touto jistotou dnes smíme a máme vyznávat spolu s prorokem Izajášem. Ne pro sebe, ale právě pro ty, kdo hledají naději pro svůj život. Abychom jim tak pomohli rozsvítit světlo naděje.Velmi se veselím z Hospodina, má duše jásá k chvále mého Boha, neboť mě oděl rouchem spásy, zahalil mě pláštěm spravedlnosti jak ženicha, jenž si jako kněz čelenku bere, a jako nevěstu, která se krášlí svými šperky. Jako země dává vzrůst tomu, co klíčí, jako zahrada dává vzklíčit tomu, co bylo zaseto, tak Panovník Hospodin dá vzklíčit spravedlnosti a chvále přede všemi pronárody.“ (Isa 61:10-11 CEP) Amen.

 

Nyní prosím maminky s dětmi, aby přinesli rozsvícené svíce na stůl Páně.

 

Modlitba: Pane Bože, chceme Tě v tuto chvíli poprosit, aby tak, jako září tyto svíce, zazářila Tvá naděje v rodinách, kde ztratili dítě. Prosíme, abychom uměli být citlivou pomocí tam, kde naše radost z krásných zdravých dětí v našem sborovém společenství, může působit bolestné vzpomínky. Prosíme, veď nás k předávání naděje. Amen.

 

Píseň: S199

 

Ohlášky:

Přímluvná modlitba: Pane Bože, chceme Ti dnes odevzdat ty, o které máme starost.

Prosíme za bratra Augustu. Prosíme, abys byl s ním a posiloval ho ve chvílích jeho vážné nemoci. Prosíme především, abys ho ujišťoval, že ho máš rád a prosíme, abychom byli schopni ho ujišťovat o tom, že nám na něm záleží. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za rodiny s dětmi nejen v našem sboru. Prosíme, provázej je, opatruj a veď je k životu v lásce. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za rodiny, kde se rozpadlo manželství. Kde jeden ublížil druhému. Pane, prosíme, buď posilou těm, kteří zůstali sami. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, prosíme za Tvou církev, abychom Ti nejen v adventním období nedělali ostudu. Veď nás k ujištění o Tvé naději, veď nás k volání o pomoc tam, kde už ostatní nemají sílu volat. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme o pomoc pro ty, kdo nevzdali občanskou odpovědnost v našem státě. Prosíme za ty, kdo se snaží upozorňovat na nebezpečí neonacismu, kdo se snaží bránit slabé. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Dnes také prosíme za ty, kdo nesou odpovědnost za řešení situace na Ukrajině. Děsí nás desítky tisíc mrtvých a děsí nás také nástup nové studené války v mezinárodní politice. Moc Tě prosíme o proměňování lidských srdcí ke smíru a odpuštění. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, prosíme za všechny lidi, kteří se snaží o pokoj mezi náboženstvími. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Pane, odevzdáváme do Tvé ruky Hanku s Toničkou i dívky unesené v Nigérii. Za ně Tě, Pane, prosíme.

 

Vyslyš, prosíme, naše tiché prosby i díky.

 

Spolu se všemi, kdo hledají Tvůj pokoj, k Tobě voláme jako ke svému Otci:„Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

 

Poslání: Ať vaše radost, vaše dílo i vaše slova vypráví o vaší naději a jsou zaslíbením toho, co přichází od Boha.

 

Požehnání: Pán ať je před vámi, aby vám ukazoval správnou cestu. 
Pán ať je při vás, aby vás mohl brát do své náruče a chránit vás. 
Pán ať je za vámi, aby vás bránil před záludností zlých lidí. 
Pán ať je pod vámi, aby vás zachycoval, když padáte 
a aby vás vysvobozoval z pasti. 
Pán ať je ve vás, aby vás utěšoval, když je vám smutno. 
Pán ať je kolem vás, aby vás obhajoval, když na vás útočí. 
Pán ať je nad vámi, aby vám žehnal.
Amen.

 

Píseň: 276