Uhříněves 24.5.2015 Ř 8,1-6 (Jiří Ort) bohoslužby s VP a konfirmací

uloz.to/xfu2FUpk/150524-001-mp3

 

Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, všechny vás vítám ve společenství, ve kterém se chceme těšit ze zvěsti Svatodušní neděle a radovat se z přiznání ke křtu Natálky Křečkové.

Introit: Toto je den, který učinil Hospodin. Jásejme a radujme se z něho.

Ž 118,24

Píseň: 616 Chvalte Pána

 

Modlitba: Pane, vyznáváme vděčnost za dnešní pozvání. Vyznáváme radost z toho, že tu dnes smíme být s Natálkou. Že se dnes přiznáváš k jejímu rozhodnutí vyznat svou víru v Tebe jako dárce života.

Společně s ní se těšíme z dnešního pozvání ke stolu, kde je naším hostitelem náš Pán a Spasitel Ježíš Kristus. Děkujeme, že uprostřed všeho, co nás činí zmatenými a nejistými, uprostřed lidské zloby i lidského smutku a neštěstí, smíme vědět, že Ty jsi za Natálkou, za každým z nás, za každým člověkem přišel a provázíš ho každý den svým Duchem svatým.

Prosíme, abychom my všichni dokázali být svědky o této Boží milosti. Abychom s Tvou pomocí svědčili o naději v tomto světě. Amen.

 

Slovo dětem:

Píseň ze Svítá: S 401 Zůstaň s námi

 

Čtení: Lk 15,11-24

Píseň – sbor Veni creator Spiritus

Text: Ř 8,1-6

Haleluja. Hospodine, sesíláš svého ducha a my jsme stvořeni znovu, a tak obnovuješ tvářnost země. Haleluja. (Psa 104:30 CEP)

 

Milá Natálko, milé sestry, milí bratři, dnes je Svatodušní neděle a my se tu sešli, abychom se těšili – jednak z Tvého přiznání ke křtu, Natálko, ale především z toho, o čem nás právě tato neděle ujišťuje. Tebe, i nás všechny. A tady je na místě otázka – o čem nás to vlastně ujišťuje?

Apoštol Pavel před námi otevírá pohled na zásadní zlom. Kdybychom si pročetli předcházející, 7. kapitoly epištolu do římského sboru, zjistili bychom, že by se dala shrnout do věty z konce této kapitoly - „Jak ubohý jsem to člověk! Kdo mě vysvobodí z tohoto těla smrti?“ (Rom 7:24 CEP) Jenže – co to znamená? Kdybys, Natálko, dlouhodobě takto pohlížela na svůj život, bylo by to na pováženou. Kdybys vnímala život jako něco, co je za trest, tak by bylo na místě, aby sis s někým popovídala, abys vyslala SOS, protože to není dobrý stav. Život není za trest, život je veliký dar. O čem to tedy apoštol mluví? Proti čemu se to vymezuje?

Vypůjčím si Ježíšovo podobenství, které ve svém evangeliu zapsal evangelista Lukáš. Podobenství o milosrdném Otci. Mladší syn odešel z domova. Po pravdě, to není nic zvláštního. Toho jsou plné pohádky, které odrážejí běžnou praxi, která platila v zemědělských společnostech. Starší syn zůstává na statku, mladší musí do světa. Dostal na cestu svůj díl z otcovského majetku. A stojí před rozhodnutím, jak s ním naloží. Podle jakých pravidel s ním bude nakládat. A to je přesně to, o čem mluví apoštol Pavel. Záleží na tom, na čem svůj život postavíme. Podle čeho se v našem životě budeme řídit.

Ten výkřik „Jak ubohý jsem to člověk!“ by mohl být shrnutím toho, co máme před očima v dnešním podobenství. Život mladšího syna by se dal nazvat „utržený ze řetězu“. Nevím jistě, jestli tato metafora vznikla z představy lodi utržené od kotvy, ale v tomto případě to dokonale platí. Život mladšího syna nemá ukotvení. Zmítá se ve vlnách, skáče nekontrolovaně sem a tam. Naprosto nemá nic, podle čeho by se orientoval, co by ho drželo. Sázka na to, aby mě bylo dobře, evidentně nestačí na život, který by došel naplnění. Podle apoštola Pavla nestačí ani sázka na snahu být dokonalý. Určitě to zní lépe než příběh mladšího syna, ale život to může zničit právě tak. Ale co s tím? Jak je možné prožít život, který není marný?

A tady se u apoštola Pavla objevuje odkaz na Ducha, zákon Ducha. A my znovu stojíme před otázkou – co to znamená. Nejenom pro apoštola Pavla, ale také pro nás, pro Tebe, Natálko. Jedno víme jistě, pro apoštola je to zcela zásadní.

Zkusíme se na to podívat z pohledu dnešního podobenství. Mladší syn je zmatený, je zcela zničený tím zákonem, podle kterého se řídil. Nemusí to být zrovna tak zjevné darebáctví, které tu máme zřetelně před sebou. Ale prostě situace s vyznáním - „Jak ubohý jsem to člověk“. Je zcela reálné se v takové situaci ocitnout. A naše otázka je, jestli je vůbec možné zachránit lidský život. Jestli je síla, která by nás přivedla zpět k onomu ukotvení, které existuje a lidský život udrží navzdory všem bouřím.

Tu šel do sebe.“ To je zásadní. Nehledat vnější okolnosti, ale jít do sebe. Začít hledat zdroje, které mohou změnit naši situaci. A to, že mladší syn našel zdroj života, že se na něj rozvzpomněl, o tom apoštol Pavel vyznává, že je dílo Ducha svatého. To je odpověď, to je vyznání, kterým odpovídá na onu zoufalou větu „Jak ubohý jsem to člověk“.

Ale tím to nekončí. Nekončí to tím, že jdeme do sebe. Máme před sebou obraz, ve kterém je otevřená otcovská náruč, náruč připravená k přijetí ještě před tím, než si syn vůbec uvědomil, že je jeho jedinou nadějí. Tato náruč není vázána na naše obrácení. Vše, co je zapotřebí k tomu, abychom mohli žít, už se stalo. Pán Bůh poslal Ježíše z Nazareta, tento Ježíš se obětoval, abychom se neztratili, abychom věděli, že neexistuje síla, která by nás vzdálila Boží náruči.

A právě to je pro apoštola Pavla ono ovoce Ducha svatého. Toto rozpoznání. Dokonce v jednom svém textu z druhé epištoly do Korintu před námi otevírá obraz domova, který je tak silný v Ježíšově podobenství. „Víme přece, že bude-li stan našeho pozemského života stržen, čeká nás příbytek od Boha, věčný dům v nebesích, který nebyl zbudován rukama. Proto zde sténáme touhou, abychom byli oděni šatem nebeským. Vždyť jen když jej oblékneme, nebudeme shledáni nazí. Pokud jsme totiž v tomto stanu, sténáme pod těžkým břemenem, neboť nechceme, aby z nás bylo svlečeno naše pozemské tělo, nýbrž aby přes ně bylo oblečeno nebeské, aby to, co je smrtelné, bylo pohlceno životem. Ten, kdo nás k tomu připravil a dal nám již Ducha jako závdavek, je Bůh.“ (2Co 5:1-5 CEP)

A tak, milá Natálko, milé sestry, milí bratři, nechme se vést Duchem, nechme se obejmout otcovskou náručí našeho Boha. Vždyť „dát se vést Duchem je život a pokoj“. Tak zní, Natálko, Tvůj konfirmační text. Nechme se tedy uvést do otcovského domu, kde je pro nás připravena hostina, ke které jsme zváni. A zvěme všechny, protože otcovský dům je otevřený pro každého, kdo chce vejít. Dar Ducha, přítomnost živého Boha, je nadějí nejen pro Natálku, pro nás všechny, ale pro celé stvoření.

Amen.

Píseň: S 278 Prosba

 

Představení konfirmandů: Konfirmandi povstanou. Milý sbore, představuji vám konfirmandku, která byla v dětství pokřtěna a dnes je mezi námi aby milost i závazek křtu přijala osobně a poprvé s celým sborem přistoupila k přijetí chleba a vína při svaté večeři Páně. Konfirmandkou je Vendula Eva Natálie Křečková. Konfirmandi se posadí.

Oslovení konfirmandů: Milá Natálko, když Tě rodiče nechali pokřtít, odevzdali Tě do Božích rukou. Ve víře, že Boží milost, jejíž je křest svědectvím, Tě bude provázet po celý život. Zároveň jsi ve svědectví své rodiny a tohoto sboru mohla poznávat, čeho je křest znamením. Znovu a znovu Ti připomíná, že Tě Pán Bůh má rád, že mu na Tobě záleží a zve Tě na cestu svého svědka. Tys toto pozvání dnes přijala. Chceš se přiznat ke svému křtu. To je smysl a obsah této slavnosti.

Povstaňme, abychom byli svědky Natálčina vyznání.

 

Vyznání: Milá Natálko, vyznej nyní, že v Boží lásce vidíš z moci Ducha svatého cestu a smysl svého života, že chceš stále znovu prosit o mocnou Boží přítomnost, že chceš v pokání i radosti žít jako vyznavačka Kristova ve společenství sboru Kristovy církve. Jestliže je toto Tvoje vyznání, odpověz: Ano.

 

Přímluva se vzkládáním rukou: Pomodleme se za Natálku: Pane Bože, prosíme Tě, potvrď a utvrď Natálčinu víru a dej jí podíl na darech, kterými je bohatá Tvá církev. Uváděj ji do tajemství díla spasení v Kristu Ježíši, aby rostla ve vděčnosti za ně a v radosti se učila poznávat Tvou cestu otevřenosti, lásce a odpuštění. Amen.

 

Hospodin utvrď Tvoji víru. Hospodin Tě požehnej. Hospodin Ti uděl dary svého Ducha. Amen.

 

Přivítání ve sboru: kurátor, zástupce mládeže

 

Píseň: 678 Jeden Pán, jedna víra

 

Vyznání vin: Pane Bože, předstupujeme před Tebe dnes poprvé s Natálkou, která se dnes přihlásila k naději, kterou nabízíš. Dej jí i nám, abychom přijali tělo a krev Kristovu, abychom byli ke Kristu přivtělováni a jemu připodobňováni. Prosíme, chraň ji i nás, abychom zůstávali Tvými skrze Ježíše Krista, našeho Pána. A to přes všechny naše viny, všechen náš hřích, který Ti chceme nyní odevzdat.

Myslíme nyní na svá provinění, na své nesplněné úkoly v Tvé službě. Před Tebou, Bože, chceme vyznat svůj hřích. Potvrďme, bratři a sestry, své vyznání hlasitým: Vyznáváme.

A přece před Tebe předstupujeme s nadějí na odpuštění pro milost Tvého Syna Ježíše Krista, který za nás zemřel a pro nás je živ. Věříme v moc jeho smrti a vzkříšení. Potvrďme hlasitě: Věříme.

 

Pamětlivi toho, že Bůh v Kristu odpustil nám, odkládáme nyní všechen hněv i výčitky a odpouštíme těm, kdo nám ublížili. Vyznejme to hlasitě pro lásku Kristovu: Odpouštíme.

 

Slovo milosti: Hospodin nás ujišťuje: „I kdyby ustoupily hory a pohnuly se pahorky, moje milosrdenství od tebe neustoupí a smlouva mého pokoje se nepohne, praví Hospodin, tvůj slitovník." Iz 54,10

 

Pozdravení pokoje: O tuto naději Boží milosti se smíme navzájem podělit a podat si navzájem ruce na znamení odpuštění, bratrství a jednoty Kristova lidu a pozdravit jeden druhého se slovy: Pokoj tobě.

 

Eucharistická modlitba: Děkujeme ti, všemohoucí Otče,
a oslavujeme tě skrze Krista, našeho Pána.

Ty jsi Stvořitel našeho světa,
jeho bohatství a jeho krása jsou tvé dary.
Ty jsi nám zachoval věrnost,
když jsme my lidé nedbali tebe a tvých darů.

V Kristu jsi k nám přišel,
sdílel jsi s námi samotu a bolesti,
nesl jsi následky naší viny a vytrpěl jsi smrt.

Skrze svého svatého Ducha při nás působíš,
ve tvé církvi
a dokonce ve tvém světě.

Proto ti zpíváme náš chvalozpěv.
Oslavujeme tě i ve jménu těch,
kdo už tě zapomněli chválit
nebo to nikdy neuměli.
Chceme být hlasem němých pro tvou slávu.
Proto se připojujeme k chvalozpěvu tvého lidu
a zpíváme:

Svatý, svatý, svatý jsi, Hospodine zástupů, plná jsou nebesa i země Tvé slávy. Požehnaný, který přicházíš ve jménu Páně. Hosana na výsostech.

 

Slova ustanovení: Poslyšte slova ustanovení svaté večeře Páně: „Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb a díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku. Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich je ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrát koli píti budete, na mou památku. Nebo kolikrát byste koli jedli chléb tento a z kalicha toho pili, smrt Páně zvěstujete, dokud nepřijde.“ (1K 11,23-26)

 

Apoštolské vyznání: Chceme se touto svátostí posilnit ve víře. Nejen sami pro sebe, ale v jednotě církve Kristovy, ve společenství s křesťany všech generací a národů. Vyznejme tedy spolu s nimi slovy Apoštolského vyznání víry:

 

Sbor: Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, v svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla z mrtvých vzkříšení a život věčný. Amen.

 

 

Píseň: Při vysluhování svaté večeře Páně Budeme společně zpívat píseň

397, 308

 

Pozvání: Hospodin zve i nás: „Vzhůru! Všichni, kdo žízníte, pojďte k vodám, i ten, kdo peníze nemá. Pojďte, kupujte a jezte, pojďte a kupujte bez peněz a bez placení víno a mléko! Proč utrácíte peníze, ale ne za chléb? A svůj výdělek za to, co nenasytí? Poslechněte mě a jezte, co je dobré, ať se vaše duše kochá tukem! Nakloňte ucho a pojďte ke mně, slyšte a budete živi! Uzavřu s vámi smlouvu věčnou, obnovím milosrdenství věrně Davidovi prokázaná.“

 

Vysluhování: Natálka a její rodina jde v prvním kole

 

Slovo při propouštění:

Sám Bůh pokoje nechať vás cele posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo bez úrazu a poskvrny do příchodu našeho Pána Ježíše Krista. 1Te 5,23

 

Nechť Pán dá bohatě růst vaší vzájemné lásce i lásce ke všem, tak jako i my vás milujeme, ať posílí vaše srdce, abyste byli bezúhonní a svatí před Bohem, naším Otcem, až přijde náš Pán Ježíš se všemi svými svatými.

1Te 3,12n

 

Pěvecký sbor: O esca viatorum

 

Přímluvná modlitba: Pane Bože, dnes jsme naplnění radostí. Máme radost z Natálky. Máme radost, že dnes poprvé přijímala u Tvého stolu chléb a víno. Máme radost, že jsme směli být všichni společně příjemci Tvých darů. Chceme Tě poprosit, abys nám uprostřed radosti a naděje nedal zapomínat na ty, kteří jsou sami, nemocní, zoufalí, za ty, kteří hledají kotvu svého života.

Prosíme za Evu Kočovou i její blízké. Prosíme, Pane, posiluj je a zvlášť Evu v boji se zákeřnou chorobou. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme, otevírej srdce tam, kde vstoupilo neporozumění. Prosíme o smíření tam, kde my už se vzdáváme naděje. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, prosíme o proměnu životů tam, kde lidé propadají skepsi. Kde mají pocit, že nic nejde změnit, že život nemůže mít smysl. Pane, prosíme o Tvého Ducha svatého, který by ukázal život prosvícený Tvou milostí. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, prosíme dnes za Tvou církev. Aby se přestala zaobírat sama sebou a v radosti přijala Tvé pozvání ke službě. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, máme radost z každé kapky porozumění, odpuštění, smíření. Děkujeme za krok ke smíření mezi Sudetskými Němci a Čechy, jak se ukázal na společném setkání v Augšpurku. Prosíme o naději smíření i do dalších vztahů, které jsou rozjitřené historickými křivdami. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za postižené katastrofou v Nepálu a prosíme i za ty, kteří se snaží pomoci nejrůznějšími způsoby. Za ně Tě, Pane, prosíme.

 

Odevzdáváme Ti v tichosti své osobní díky i prosby.

 

Spolu se všemi lidmi, kteří touží po naplnění Tvého zaslíbení pokoje, k Tobě voláme jako ke svému Otci: „Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

 

Poslání: Jděte nyní a slovem i skutkem uvádějte ve známost evangelium a dělejte si starost o spravedlnost, lásku a pokoj.

Jděte v naději setkání s Ježíšem Kristem mezi nejmenšími z našich bratrů a sester

a žijte v naději Božího navštívení.

 

Požehnání: Vidoucí Bože, požehnej nám, aby tě naše oči poznaly.
Slyšící Bože, požehnej nám, aby naše uši slyšely tvůj hlas.
Provázející Bože, požehnej nám, abychom zůstali na tvých cestách.
Milující Bože, požehnej nám, aby mnozí lidé cítili tvoji lásku.
Blízký Bože, požehnej nám a daruj nám pokoj a radost.
Požehnej vám dobrý Bůh: Otec, Syn a Duch svatý.
Amen.

 

Píseň: 686 Radujte se v Pánu vždy