Uhříněves 30.11.2014 Lk 14,25-33 (Jiří Ort) křest Carla Mariona

Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, milí přátelé, vítám vás na bohoslužbách na první neděli adventní, při kterých bude pokřtěn bratr Carlo Marion. A zdravím vás apoštolským pozdravem – milost našeho Pána, Ježíše Krista, láska Boží a přítomnost Ducha svatého se všemi vámi.

Introit: Brány, zvedněte výše svá nadpraží, výše se zvedněte, vchody věčné, ať může vejít Král slávy. Ž 24,7

Píseň: 273

 

Modlitba: Pane Bože, dnes máme velikou radost. Je první neděle adventního období a my si můžeme připomínat Tvůj příchod za člověkem. Znovu smíme promýšlet skutečnost, že náš život, život člověka, má hodnotu. Při všem, co se kolem nás děje, co tuto hodnotu devalvuje, Ty přicházíš, abys nás ujistil, že pro Tebe každý z nás hodnotu má.

Děkujeme, že nás dnes zveš do společenství Tvé církve a že nás tady necháváš zažít radost z pozvání. Pro každého z nás, ale dnes především pro Carla. Děkujeme za jeho rozhodnutí toto Tvé pozvání přijmout. Děkujeme, že právě dnes zveš jeho i nás ke své hostině, kde Ti budeme smět odevzdat všechno, co nás tíží, a přijmout Tvou posilu na cestu.

Chceme poprosit, aby radost z Tvé nabídky, radost z Tvého příchodu, překročila zdi kostelů a projasnila tmu strachu, osamění a bolesti na tomto světě. Amen.

 

Slovo dětem: narozeniny Elišky

Píseň ze Svítá: S 125

 

Čtení: Lk 3,1-17

Píseň: 440

Text: Lk 14,25-33

Haleluja. Ze Sijónu, místa dokonalé krásy, zaskvěl se Bůh, přichází Bůh náš a nehodlá mlčet. Haleluja. (Psa 50:2-3 CEP)

 

Ten druhý text, který jsme slyšeli, si Carlo vybral jako svůj text ke křtu. A já Carla chápu, protože je to takový zlomový text. „Rozhodni se a jdi. Je tu něco nového, co přebíjí vše, co jsi doposud poznal.“ To chápu, to chápeme, ale zároveň se lekáme oněch podivných a tvrdých slov o zřeknutí se svých nejbližších. Co to je za cestu, co to je za člověka, který něco takového vyžaduje od svých následovníků?

Zastavuji se u těchto slov hned na začátku, aby nás později nerušila. Aby se nám neustále netočila v hlavě. Musíme si uvědomit, že se tu pohybujeme ve zcela jiném vzorci vyjadřování, než na jaký jsme zvyklí. Chceme-li i my dnes něco zdůraznit, tak se to snažíme nějakým způsobem podtrhnout. A přehánění rozhodně i dnes patří mezi užívané možnosti. Semitské prostředí v tom bylo a je spíš výraznější než umírněnější. Zároveň si uvědomujeme, že když takovou metodu použijeme, tak tím rozhovor nekončíme, naopak potřebujeme další prostor, abychom vysvětlili, o co nám jde. Tak tedy dejme šanci i našemu textu k dalšímu rozhovoru. Když to neuděláme, ocitnou se tato slova velice podivně v rozporu s celou Ježíšovou zvěstí. Stačí se podívat do 15. kapitoly s krásnými Ježíšovými podobenstvími.

Stačí se podívat na odkaz k těmto slovům a nalezneme Mojžíšovo požehnání jednotlivým kmenům Izraele. A zjistíme, že slova o zřeknutí se rodičů jsou právě odtud. A že jsou shrnuta slovy - „jsou Ti, Hospodine, plně oddáni“. To je popis kněžského kmene Lévi. Tedy, to, co tu Ježíš říká, je důrazné připomenutí, že ti, kdo jej chtějí následovat, mu musí být zcela oddáni tak, jako kněží kmene Lévi Hospodinu.

Skutečně mám velkou radost z Carlova rozhodnutí, velice si vážím toho, jak ke křtu přistupuje. Vážím si vážnosti jeho rozhodnutí, které ilustroval výběrem náročného textu z Lukášova evangelia. Jen musíme vzít vážně i onu druhou část textu. Onu část o propočítávání sil. O propočítávání možností. Působí to poněkud elitářsky – jen ten, kdo splní podmínky, může následovat.

Ona slova o následování jsou skutečně veliká, náročná. Absolutní. A proto poněkud obtížně uchopitelná. Jediný způsob, jak je zkonkretizovat, je velice prostá otázka: „Kdo je ten Ježíš, který nás vyzývá k takovému následování? Kdo je Ježíš, jehož výzvu přijal Carlo?“ Musíme promyslet a vybudovat základy, na kterých chceme stavět.

K našemu ptaní, k našemu promýšlení budování základů, se velice hodí právě adventní období, na jehož prahu se nalézáme. A zároveň i text o Janu Křtiteli, který otevírá očekávání na toho, který přichází.

Začíná tu příběh Ježíše z Nazareta. Tady, u Jana Křtitele. Zatím o něm vlastně nic nevíme. Tedy – u evangelistů Lukáše a Matouše tímto příběhem jejich spisy nezačínají, ale i u nich právě tady vstupuje na scénu Ježíš z Nazareta se zvěstí o království Božím. Tedy – na scénu vstupuje nejprve Jan Křtitel a potvrzuje, že ten, který přichází je ten, který bude rozhodovat o lidských životech.

Je to zvláštní situace. Lidé přicházejí za Janem, aby se od něj dali pokřtít. Protože je autoritou. Protože je prorokem. Protože jako prorok předává jádro starozákonní zvěsti, ke které se Pán Bůh přiznává. Jan stále znovu potvrzuje, že dokáže vystihnout Boží Slovo do lidského života. Ježíš teprve přichází, proto jsou všichni Janem odkazováni do budoucnosti, ale zároveň se logicky ptají: „Co jen máme dělat?“

Moc se mi to líbí. Nejen kvůli Tobě, Carlo. Ano, máš ještě před sebou dlouhou cestu v poznávání Ježíše z Nazareta, kterého ses tak poctivě rozhodl následovat. Ale mohu tě ujistit, že my všichni jsme na tom stejně. Stále znovu narážíme na své limity poznání, stále znovu nám z naší víry vyrůstají rozhodnutí, která jsou až v přímém protikladu s rozhodnutími jiného člověka, který se rovněž opírá o víru v Ježíše z Nazareta jako Krista. To je bolestné. To je rozčilující. Evidentně naše rozhodování v každodenním životě i ve větších rozhodnutích nějak neumíme svázat s Ježíšovou zvěstí o Božím království. A Jan Křtitel jasně říká, že skutečně není jedno, jak žijeme. Jak se ve svém životě rozhodujeme. „Sekera už je na kořeni stromu; a každý strom, který nenese ovoce, bude vyťat a hozen do ohně.“

Ano. „Ale co jen máme dělat?“ A v tuto chvíli Jan řekne něco velice prostého. Dalo by se to shrnout do jedné věty. „Vnímejte druhého člověka, berte ho vážně, neubližujte mu a snažte se mu být v životě pomocí.“

S tím, Carlo, přistupuješ ke křtu. S tím vstupujeme do adventu a chceme se učit kdo je to ten, který přichází. Budeme společně hledat, budeme klopýtat, budeme se v mnohém mýlit nebo si nebudeme jistí. Nemusíš to vzdávat, nemusíme to vzdávat. Protože nám zní v uších Janova odpověď, se kterou nás jakoby předává tomu, který přichází. „Vnímejte druhého člověka, berte ho vážně a snažte se mu být v životě pomocí.“ Ale jedno si máme neustále připomínat – my nejdeme vstříc zkoušce, ale vstříc otevřené náruči, pomocné ruce. Jan ví, jak žít, ale ten, který přichází, k tomu dává sílu.

Bez této jistoty by ony základy naší stavby následování byly zcela chybně promyšlené a propočítané. Vždyť jsme na začátku adventu. A advent je o tom, že se těšíme z toho, že Pán Bůh přichází a vstupuje do našich životů. Přichází a zve tě, Carlo, na cestu následování a nás všechny ke svému stolu, aby nás ujistil o své lásce a nabídce posily na cestu, kterou máme před sebou. Amen.

Píseň: S 333

 

Představení křtěného: Milé sestry a milí bratři, členové církve Kristovy a tohoto jejího sboru v Uhříněvsi, bratr Carlo Marion požádal o křest v našem sborovém společenství. Staršovstvo se křtem velice rádo souhlasí. Kmotrem je bratr Jonáš Zejfart.

Prosím vás, abyste předstoupili.

 

Slova ustanovení: Ježíš ženě odpověděl: "Každý, kdo pije tuto vodu, bude mít opět žízeň. Kdo by se však napil vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky. Voda, kterou mu dám, stane se v něm pramenem, vyvěrajícím k životu věčnému."

 

Slovo o křtu: Slyšeli jsme slovo o naději, kterou pro nás Pán Bůh připravil. Naději, ve které smíme přijmout, že jsme přijati. Naději života, jehož dárcem a zdrojem je Ježíš z Nazareta, ten ukřižovaný a vzkříšený. Kristus. Z toho se smíme radovat a za to děkovat. Toho pečetí je křest.

 

Otázka kmotrovi: Nyní prosím Jonáše, aby vydal svědectví. Můžeš dosvědčit, že Carlovo rozhodnutí je opravdové? Můžeš-li, odpověz ano.

Zároveň se tě ptám, chceš-li být Carlovi posilou a svědectvím o Boží milosti v Kristu Ježíši? Chceš-li, odpovězte ano.


 

Křestní vyznání: Odpověz nyní, Carlo, na tyto otázky :

Věříš, že Pán Bůh na člověka nezapomněl, ale přišel i za Tebou v Ježíši Kristu? Že i pro Tebe má platnost Kristův kříž a vzkříšení? Jestliže ano, odpověz: Věřím.


Přijímáš Ježíše Krista za Pána svého života? Jestliže ano, odpověz: Přijímám.


 

Chceš být součástí společenství lidu Božího, chceš spolu se sestrami a bratry svědčit o tom, že Boží cesta v Ježíši Kristu je jedinou nadějí pro Tebe i pro tento svět? Jestliže ano, odpověz: Věřím.

Otázka presbyterům: Sestry a bratři, chcete být společně v tomto společenství svědectvím o Boží milosti a lásce nejen Carlu Marionovi, ale všem, kteří přijdou do tohoto společenství?

 

Apoštolské vyznání víry: Vyznejme nyní svoji víru všichni společně slovy Apoštolského vyznání:

Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, v svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla z mrtvých vzkříšení a život věčný. Amen.

 

Křestní akt:

Carlo, křtím tě ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého.

 

Požehnání křtěnému: Boží požehnání spočiň na Tobě a zůstaň s Tebou navždy. Amen.

 

Přijetí do církve: Bratr kurátor a já, jako kazatel tohoto sboru, dosvědčujeme ti řádné přijetí do společenství Kristovy církve. Měj účast na slovu Božím, na stolu Páně i na všem životě sboru v následování Pána Ježíše Krista.

 

Předání křestního listu, svíčky a Bible:

 

Modlitba po křtu: Všemohoucí, nejmilostivější Bože, děkujeme ti, že jsi připojil Carla ke své církvi. Žehnej mu, dotýkej se ho svým svatým Duchem, bohatě jej obdařuj svou milostí, aby vždy více okoušel z dobrodiní našeho Pána, Ježíše Krista, v nějž byl vsazen, a aby v něm zůstával. Podpírej ho v pochybnostech, vyzbrojuj k dobrému boji víry, k vítězné lásce, k neutuchající naději. Amen.

 

Píseň: S 166

Vyznání vin: Pane, dnes jsme plni radosti. Ale i v této chvíli s vděčností přijímáme možnost přijít před Tebe, před svého Otce a odevzdat všechno, co nás trápí, co nás tíží, co nemůžeme unést. To Ty nás, Pane, přivádíš k sobě – i nás k sobě navzájem ve svém pozvání ke svému stolu. Děkujeme Ti, že si nemusíme na nic hrát a smíme Ti nyní vše vyznat.

Vyznáváme, že v tom nejsme lepší než ostatní lidé. Že naše budoucnost není v naší síle, ale v Tvé milosti. V tom, že stále tlučeš na naše dveře. Vyznáváme, že i my neseme vinu na bídě tohoto světa. Kdo tak spolu se mnou vyznává, společně vyznej: Vyznávám.

 

A tak vyznáváme, jak moc potřebujeme domov, který nám nabízíš. Jak moc se těšíme ke stolu, který jsi pro nás připravil. Předstupujeme před Tebe s nadějí na odpuštění pro milost Tvého Syna Ježíše Krista, který za nás zemřel a pro nás je živ. Věříme v moc jeho smrti a vzkříšení. Potvrďme hlasitě: Věříme.

 

Pamětlivi toho, že Bůh v Kristu odpustil nám, odkládáme nyní všechen hněv i výčitky a odpouštíme těm, kdo nám ublížili. Vyznejme to hlasitě pro lásku Kristovu: Odpouštíme.

 

Slovo milosti: Směle nyní přijměme slovo milosti a potěšení:

Duch Boží je s tebou, chce ti přinášet posilu a jistotu, že láska, radost a pokoj Boží i odpuštění vin budou s tebou. Amen.

 

Pozdravení pokoje: O tuto naději Boží milosti se smíme navzájem podělit a podat si navzájem ruce na znamení odpuštění, bratrství a jednoty Kristova lidu a pozdravit jeden druhého se slovy: Pokoj tobě.

 

Preface:

Děkujeme ti, všemohoucí Otče,

a chválíme tě

za tvé působení ve světě

skrze našeho Pána Ježíše Krista.

Uprostřed rozděleného a znesvářeného lidstva

totiž vidíme,

že ty dáváš ochotu ke smíření.

Je to tvůj Duch, kdo se dotkl srdcí,

když nepřátelé spolu opět mluví,

protivníci si podávají ruce

a národy hledají cestu k sobě.

Je to tvé dílo, když ochota ke smíru

ukončuje spor,

odpuštění překonává nenávist

a místo pomsty přichází prominutí.

Proto tě neustále chválíme,

děkujeme ti

a připojujeme se ke chvalozpěvu nebeských chórů,

které volají bez konce:

Svatý, svatý, svatý jsi, Hospodine zástupů, plná jsou nebesa i země Tvé slávy. Požehnaný, který přicházíš ve jménu Páně. Hosana na výsostech.

 

Slova ustanovení: Připomínáme si, co Bůh pro člověka vykonal. Vzdáváme Bohu chválu, slavíme Kristovu památku, jak nám přikázal:

Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb a díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku. Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich je ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrát koli píti budete, na mou památku.

Kdykoli tedy jíte tento chléb a pijete tento kalich, smrt Páně zvěstujete, dokud nepřijde.

 

Píseň: Při vysluhování svaté večeře Páně Budeme společně zpívat píseň

397, 308

 

Pozvání: Neboť kdo z lidí zná, co je v člověku, než jeho vlastní duch? Právě tak nikdo nepoznal, co je v Bohu, než Duch Boží.

A my jsme přijali Ducha, který je z Boha, abychom poznali, co nám Bůh daroval. O tom i mluvíme ne tak, jak nás naučila lidská moudrost, ale jak nás naučil Duch.

Blahoslavení pozvaní k hostině Beránkově. Tak už nemeškej, a radostně pojď každý, kdo touží přijmout Boží pozvání k naději.

 

Přijímání: Společenství těla Kristova.

Společenství krve Kristovy.

 

Propouštění:

Ježíš nás ujišťuje: „Amen, amen, pravím vám, kdo věří, má život věčný. Já jsem chléb života. Vaši Otcové jedli na poušti manu, a zemřeli. Toto je chléb, který sestupuje z nebe: kdo z něho jí, nezemře. Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe; kdo jí z toho chleba, živ bude na věky. A chléb, který já dám, je mé tělo, dané za život světa." J 6,47-51

 

Ježíš řekl: "Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den.“ J 6,53n

 

Ježíš mu odpověděl: "Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.

J 14,23

 

Píseň: 275

 

Ohlášky:

Přímluvná modlitba: Pane Bože, uprostřed radosti na prahu adventu Ti chceme odevzdat všechny Ty, kdo očekávají na Tvůj příchod, všechny hledající a ztrápené, všechny, kdo ztratili naději.

Pane, prosíme za rodiny, ve kterých partneři ztratili naději na usmíření. Prosíme, vstupuj do bolestí a veď ke smíru – ať už v návratu nebo pokojném rozchodu. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za ty, kdo jsou opuštění. Prosíme za seniory, prosíme za partnery, kteří zůstali sami, prosíme za děti. Pane, vstupuj s nadějí do jejich životů a nám ukazuj, jak být pomocí. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, odevzdáváme Ti všechny ty, kdo se snaží být pomocí lidem kolem sebe. Odevzdáváme Ti pracovnice a pracovníky sociálních služeb, odevzdáváme Ti ty, kteří se snaží udržet v provozu služby neziskových organizací. Dávej naději tam, kde už je vyčerpání a pocit marnosti. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, děkujeme a zároveň prosíme za všechny lékaře, sestry i ostatní, kdo pomáhají v zemích, kde řádí virus ebola. Prosíme, buď jim pomocí a posilou. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, odevzdáváme Ti všechny ty, kdo se prostě snaží poctivě živit. Všechny ty, kdo se snaží vydělanými penězi pomáhat. Mnoho lidí i v našem okolí je vyčerpáno každodenním kolotočem a nejistou budoucností. Prosíme, vstupuj do jejich života s nadějí. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, odevzdáváme Ti Tvou církev. Prosíme, abychom dokázali být pomocí i svědectvím o Tvé milosti. Za to Tě, Pane, prosíme.

Voláme k Tobě s prosbou za Hanku s Toničkou, které jsou v zajetí někde v Pákistánu a za unesené dívky v Nigérii. Za ně Tě, Pane, prosíme.

 

Pane, prosíme, vyslyš naše tiché prosby a díky.

 

Pane, voláme k Tobě spolu se všemi, kdo hledají naději pro život v tomto světě: „Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

 

Poslání: Jděte nyní a slovem i skutkem uvádějte ve známost evangelium a dělejte si starost o spravedlnost, lásku a pokoj.

Jděte v naději setkání s Ježíšem Kristem mezi nejmenšími z našich bratrů a sester

a žijte v naději Božího navštívení.

 

Požehnání: Ať vám milost dělá život krásným a bohatým před Boží tváří, láska ať vás provází a hřeje

a ať vás brání před chladem a mrazem lidské zloby

a Boží pravda ať vám svítí na cestu, když se moci chopí tma. Amen.

 

 

Píseň: 270