Uhříněves 8.1.2017 Mt 2,1-12 (Jiří Ort) dětské bohoslužby

Pozdrav: Milé děti, milé sestry, milí bratři, milí přátelé, vítám vás na bohoslužbách, ke kterým jsme byli pozváni z Boží milosti.

Introit: Hle, nyní přichází Panovník Hospodin a v jeho ruce je království a moc a sláva. Bože, předej své soudy králi a svou spravedlnost královskému Synu, aby obhajoval tvůj lid spravedlivě a tvé ponížené podle práva. (Iz 40,10; Ž 72,ln)

Píseň: 98 Zpívejte Pánu nové písně

Modlitba: Pane Bože, chceme Ti dnes děkovat, že do všech bolestí, které jsou kolem nás, Ty přicházíš ve svém Synu, Ježíši z Nazareta a ukazuješ každému z nás, každému člověku, který je ochoten naslouchat, že Ty jsi tady, že tu jsi s utlačenými, nemocnými a nešťastnými. Potřebujeme to vědět, děkujeme, že nám to stále znovu připomínáš. Děkujeme, že se smíme dívat na svět kolem nás z perspektivy Tvé obětující se lásky. Děkujeme, že se smíme učit, jaký život má smysl před Tvou tváří. Děkujeme, že nás posiluješ svým Duchem svatým, abychom dokázali uprostřed Tvého stvoření Tebe radostně chválit a přiznávat se k cestě pomoci a lásky mezi lidmi. Děkujeme, že smíme zvěstovat sobě navzájem i celému Tvému stvoření slova naděje evangelia. Amen.

 

Píseň pěveckého sboru: Puer natus

 

Čtení: Mt 2,1-12

Píseň: S133 Vánoční

Text: Mt 25,31-46

Haleluja. Všichni králové se mu budou klanět, všechny národy mu budou sloužit. Haleluja. Ž 72,11

 

Děti, podívejte se na tento obrázek. Co tam vidíte? Vidíte tam horu a na ní rozhlednu. Věděl by někdo, jaká je to rozhledna? Je to Ještěd. Ale zkuste zkoumat dál, co ještě vidíte? Zkuste se podívat na oblohu. Vidíte tam měsíc – i když je to jenom srpek měsíce, měsíc to je. A teď se podívejte ještě jednou a to už musíte hodně hledat. Zkusíme ještě jeden obrázek. Vidíte na něm měsíc – a také hvězdu.

Tyto obrázky jsem si našel na internetových stránkách, na které píší a také tam dávají fotografie lidé, kteří se zajímají o hvězdy. A jezdí na místa, kde je na hvězdy dobře vidět, aby si je mohli vyfotografovat. A kdybyste se jich na nějakou hvězdu zeptali, určitě by vám o ní dokázali dlouze povídat.

I v tom příběhu, který jsme si přečetli, hrála důležitou roli hvězda. A také hvězdáři. Nebo mudrci, jak chcete. Byli to mudrci z daleké země a ve hvězdách se vyznali. A jednou uviděli hvězdu, která byla velice zvláštní. Kterou ještě neviděli a povídat o ní neuměli. V té době lidé věřili, že každá hvězda znamenala život člověka. Když se narodil, hvězda se objevila a když zemřel, hvězda zase zmizela. A tato hvězda byla skutečně nová. A zářila tak mohutně, že naši hvězdáři byli přesvědčení, že patří někomu nesmírně důležitému. Že patří židovskému králi.

Ti mudrci nebyli židé. Byli z úplně jiné země. A přesto teď přišla velice zvláštní věc. Stáli na křižovatce – co udělají? Kudy půjdou? Mohli objev zapsat do knih. Mohli svolat konferenci, aby se poradili s ostatními učenci. Ale oni se zvedli a vyrazili za hvězdou. Protože se chtěli poklonit tomu, komu hvězda patřila.

 

Píseň: S115 Jdou, stále jdou se zprávou

 

Naši tři mudrci dorazili až na královský dvůr v Jeruzalémě. Jeruzalém byl hlavním městem, královským městem, Judska. Té země, kde se měl narodit nový král.

A to bylo zvláštní. Protože – kdo myslíte, že je toto? Ano, král. A ten o nějakém narození jiného krále nic nevěděl. A kdo myslíte, že je toto? To jsou kněží a také zákoníci. Ti se zase vyznali v Bibli. Znali různé texty, ve kterých proroci vyřizovali lidem Boží vůli a v některých prorockých textech byla i zmínka o narození židovského krále.

A teď tu přede všemi těmito lidmi stojí tři cizinci a na židovského krále se ptají. Co to jen má znamenat? Jak to, že to není obráceně, vždyť o zaslíbeném židovském králi vědí velekněží a zákoníci. To oni by měli všechno vědět.

Ano, asi měli. Jenže i oni stojí na křižovatce. Stejně jako mudrci z východu. Co udělají? Ano, vysvětlili, co je napsané v Bibli. Dobře. Ale co dál? Co udělali dál? Kudy se na té křižovatce vydali? Nikam. Zůstali na místě. Nevydali se spolu s mudrci, aby se narozenému králi poklonili.

A král Herodes? Ten moc stál o to, aby mu mudrci řekli, kde se ten král narodil. Že prý se mu půjde také poklonit. Věříte mu? Ne? Dobře děláte.

Tak. Mudrci putovali dál, znovu je vedla hvězda. A představte si, ke komu je dovedla. K Marii, k Josefovi a k dítěti, které se jmenovalo Ježíš. To byl ten narozený král. O něm jsme slyšeli vyprávět o vánocích, o něm jsme zpívali písničky.

Neobjevili se u něj ani velekněz, ani kněží, ani zákoníci. Ani král Herodes. Pojďte se podívat, kdo k nim přišel. Přišli tam mudrci od východu. Cizinci. A kdo ještě? Pastýři. To je zase v jiném příběhu. Všechno lidé, které bychom tam nečekali.

 

Píseň: S274 Apoštolská

 

Pročpak si ten příběh lidé vyprávěli a vypráví? O čem vlastně je? Pročpak jsme si zpívali tu píseň? Víte, děti, on zní pro každého trochu jinak. A vždycky zněl. Stále znovu se ho učíme poslouchat. A pro mě zazněl tak, že je důležité nejen o narozeném dítěti v Betlémě vědět, ale také se zvednout a jít se mu poklonit.

Ale jak jen to udělat? Vždyť už se narodil tak dávno. My jsme s Marií v Betlémě byli, našli jsme tam různé chrámy, ale narozené dítě ne. A ani mudrce. Pastýře jsme viděli, ale jenom z dálky. Tak jak to tedy je? Kde my stojíme na křižovatce jako ti mudrci a velekněz a kněží a zákoníci a Herodes?

Evangelista Matouš, který nám tento příběh vypráví, nad tím také přemýšlel. Jak ono to tedy je?

A jak nad tím tak přemýšlel a hledal odpověď, uslyšel vyprávět podobenství o králi. O tom králi, kterému se přišli poklonit mudrci. Před tím králem stáli lidé a král jim říkal – vy jste mě pomohli. A vy jste mě nepomohli. A všem to vrtalo hlavou. Jak je to možné? Takového krále, toho bychom přece poznali! A dodnes si tuto otázku klademe. Vždyť takového krále, toho bychom poznali. To my bychom byli určitě jako ti mudrcové.

A tak si poslechněte, na co evangelista Matouš přišel. A co dal na velice důležité místo svého vyprávění – abychom to náhodou nepřeslechli.

Tehdy řekne král těm po pravici: 'Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa.

Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne,

byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.'

Tu mu ti spravedliví odpoví: 'Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nasytili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti pít?

Kdy jsme tě viděli jako pocestného, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě?

Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme za tebou?'

Král jim odpoví a řekne jim: 'Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.'“

A tak se vydejme za králem spolu s mudrci a pastýři. Za tím, který za námi stále znovu přichází. Amen.

 

Píseň: S339 Hvězda

 

Ohlášky:

 

Přímluvná modlitba: Pane Bože, máme radost, že nás nepřestáváš volat. I když my často neposloucháme, i když neumíme rozpoznat, že jsi to právě Ty, kdo voláš. Moc Tě prosíme, uč nás naslouchat Tvému hlasu. Abychom dokázali rozpoznávat, za koho prosit, komu být pomocí.

Pane, prosíme za Kočovi. Za Evu, za děti. Za Járu, o kterém víš jenom Ty. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Pane, odevzdáváme Ti všechny své blízké. My děti Ti odevzdáváme své rodiče, my rodiče Ti odevzdáváme své děti. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Odevzdáváme Ti své přátele – ve školce, ve škole, v práci. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za všechny, na které zapomínáme. Ty, na které se snadno zapomíná, jejichž hlas není slyšet. Prosíme za chudé, lidi bez domova, bez zaměstnání, prosíme za nemocné, opuštěné. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za ty, kteří žijí v zemích, kde je tolik násilí, že Tvůj hlas je naprosto přehlušen. Prosíme za obyčejné lidi, kteří aby mohli žít, musí neustále utíkat a jsou odmítáni. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za ty, kteří se snaží pomoci. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Pane, prosíme za farnost v Petrovicích, která slaví výročí založení. Prosíme sestry a bratry, kteří podávají svědectví o Tvé milosti. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za naše sborové společenství, uč nás pracovat na Tvé vinici. Za ně Tě, Pane, prosíme.

 

Pane, odevzdáváme Ti své tiché díky i prosby.

 

Pane, v tuto chvíli k Tobě voláme jako Tvé děti: Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

 

Píseň pěveckého sboru: Trubky zněte

 

Poslání: Jděte nyní a slovem i skutkem uvádějte ve známost evangelium a dělejte si starost o spravedlnost, lásku a pokoj.

Jděte v naději setkání s Ježíšem Kristem mezi nejmenšími z našich bratrů a sester

a žijte v naději Božího navštívení.

 

Požehnání: Pán ať je před vámi, aby vám ukazoval správnou cestu. 
Pán ať je při vás, aby vás mohl brát do své náruče a chránit vás. 
Pán ať je za vámi, aby vás bránil před záludností zlých lidí. 
Pán ať je pod vámi, aby vás zachycoval, když padáte 
a aby vás vysvobozoval z pasti. 
Pán ať je ve vás, aby vás utěšoval, když je vám smutno. 
Pán ať je kolem vás, aby vás obhajoval, když na vás útočí. 
Pán ať je nad vámi, aby vám žehnal.
Amen.

 

Píseň: 163 Hospodin sám národů Bůh