Uhříněves 17.12.2017 Lk 3,7-18 (Jiří Ort)

Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, milé děti, vítám vás v tomto společenství, kde jsme se sešli, abychom naslouchali slovům o naději a abychom za ni Bohu vzdávali chválu.

Introit: Navrať se k nám, Bože, naše spáso, učiň konec svému rozlícení. Ukaž nám, Hospodine, své milosrdenství, uděl nám svou spásu. Ž 85,5.8

Píseň: 261 Aj čas vzácný přišel

Modlitba: Pane Bože, zvěst Tvých poslů přichází i k nám a my Ti za to děkujeme. Děkujeme, že před námi otevíráš život, který se my bojíme žít. Děkujeme, že nás vyzýváš, že nás postrkuješ a povzbuzuješ. Děkujeme, že jsi posílal a stále posíláš své svědky, kteří dosvědčují, co pro ně znamenalo a znamená, že jsi poslal Ježíše z Nazareta jako svého Syna. Jako toho, kdo přinesl Tvé království s hodnotami skutečného lidství. Se spravedlností, empatií, odpuštěním, solidaritou.

Moc Tě prosíme, abys tu byl s námi, abys byl se všemi lidmi v tomto adventním čase a pomáhal nám zaslechnout Tvou dobrou zprávu, evangelium.

Amen.

 

Slovo dětem:

Píseň ze Svítá S176

 

Čtení: Iz 12,2nn

Píseň: 260 Otče všemohoucí

Text: Lk 3,7-18

Haleluja. Hospodin je blízko všem, kteří volají k němu, všem, kdo ho volají opravdově. (Psa 145:18 CEP) Haleluja.

 

Jakoby ty texty, které jsme slyšeli, vůbec k sobě neptařily. Slovo naděje od proroka Izajáše a slovo soudu z úst Jana Křtitele. Ještě štěstí, že evangelista Lukáš upozorňuje, že Jan oslovoval zástupy, které za ním přicházely. Moc by se mi nechtělo začínal text oslovením posluchačů „plemeno zmijí“.

Proč to ale říká? V přírodě se nevyznám, ale četl jsem ve výkladu, že když zmijí rodince odvalíte kámen, pod kterým spokojeně žije, tak se honem plazí pryč a hledá, kde se v bezpečí schovat. A na to tu Jan naráží. Je zřetelné, že Janova zvěst měla ohlas. Zvěst, která v posluchačích vyvolala krizi. A tak tedy lidé přicházejí, aby se od Jana nechali pokřtít. To prý pomáhá.

Když už jsme u té přírody – dívali jsme se s Marií na pořad o životním prostředí. Setkali se zástupci mnoha oborů, které se přírody dotýkají. A všichni upozorňovali, že bychom měli vzít vážně změny, které se v přírodě nevratně dějí. A do toho moderátor nabídl výsledek průzkumu, jehož tématem tématem byla jediná otázka - „Je potřeba zvýšit starost o životní prostředí?“ Kladně odpovědělo asi 75% dotazovaných. Ale sami dobře cítíme, že to nevypovídá vůbec o ničem. Samotná odpověď bez konkrétního jednání je plácnutí do vody. Janův křest nebyl žádnou magií – sám o sobě nic neřešil. Byl pouhým stvrzením životního obratu. Chcete-li – pokání.

Nic jiného není určující. V žádném případě není určující to, co měli Janovi posluchači hned po ruce. Příslušnost k Božímu lidu. Lukáš zdůrazňuje, že příslušnost k jakékoliv skupině, i kdyby to byl Boží lid, neřeší krizi člověka. Řečeno s apoštolem Pavlem – jestliže nám byla dána šance a byli jsme naroubováni na ušlechtilý kmen, jsme ti poslední, kdo by si z toho měli dělat zásluhu. „Jestliže tys byl vyťat ze své plané olivy a proti přírodě naroubován na ušlechtilou olivu, tím spíše budou na svou vlastní olivu naroubováni ti, kteří k ní od přírody patří!“ Ř 11,24 Jsme ti poslední, kdo by měli nálepkovat jiná náboženství nebo víru či nevíru druhých lidí s tím, že to my budeme určovat, co víra je či není. A samozřejmě už vůbec nemáme právo vyvyšovat jakýkoliv křesťanský proud v církvi nad jiný pro jeho samospasitelnost jako takovou.

Co tedy ono pokání, co ten životní obrat znamená? Jakoby nám tu Jan Křtitel vzal všechny jistoty a nic za to nenabídl. Vlastně nabídl – a hned za to slízne kritiku. „Kdo má dvoje oblečení, dej tomu, kdo nemá žádné, a kdo má co k jídlu, udělej také tak. Přišli i celníci, aby se dali pokřtít, a ptali se: "Mistře, co máme dělat?" On jim řekl: "Nevymáhejte víc, než máte nařízeno." Tázali se ho i vojáci: "A co máme dělat my?" Řekl jim: "Nikomu nečiňte násilí, nikoho nevydírejte, spokojte se se svým žoldem."“ Co to je za slabý odvar? Jak chce takto změnit svět? Mají-li se věci kolem nás změnit, musí tu být zcela zásadní obrat! Když už jsme nakousli téma životního prostředí, tak bych tu chtěl zmínit již letitou knihu Země na misce vah od Ale Gora – bývalého viceprezidenta a neúspěšného kandidáta na amerického prezidenta. Tato kniha je velice naléhavá – vyzývá k praktické změně postojů každého člověka. Četl jsem ji už před dlouhou dobou, ale dodnes si pamatuji, jak Al Gore problematizoval práci v továrnách na výrobu zbraní. Člověk by prostě některé věci dělat neměl – je to na jeho osobním rozhodnutí. Vzpomněl jsem si přitom na počátky Jednoty bratrské – kdo chtěl být součástí této částečky lidu putujícího ke spáse, nesměl vykonávat některá zaměstnání. Já si samozřejmě pamatuji hospodského.

Evangelista Lukáš vlastně tak radikální není. I u starozákonních proroků bychom našli ostřejší výroky. Je tedy Lukáš kritizovaný právem? Není a to hned z několika důvodů.

První jeho důležitý důraz jsme již slyšeli – jeho obraz Jana Křtitele u Jordánu je otevřený všem. Mluví tu celníci, mluví tu vojáci. Je dost zřetelné, že právě tyto role patřily buď pohanům nebo – snad ještě hůř – Židům ve službách okupantů. Ti všichni tu mají místo. A to je velice radikální.

Druhý Lukášův důraz je velice prostý – slovo o soudu stahuje na zem do všedního života. Nevztyčuje prorocky prst a neukazuje k soudu celého stvoření. Pokání, obrácení, dává rysy všedního, běžného dne právě i u těch, kteří se zdají být zcela mimo možnost této změny. Je důležité si uvědomit, že tyto Janovy „etické“ požadavky jsou zasazeny do rámce Božího díla pro člověka, jehož součástí je i Jan. Jsou nesmírně naléhavé - „sekera již je přiložena ke kořeni stromu“, vyžadují okamžitou odpověď – teď hned změňte své jednání. Ale důvod tohoto jednání v tuto chvíli a na tomto místě není změna světa kolem nás. Důvod vysvětluje právě postava Jana Křtitele a jeho role, kterou dostal v Božím plánu.

Jan Křtitel odmítá, že by jeho autorita byla autoritou mesiášskou. Odmítá to, že jeho poselství je definitivní, že smysl jeho zvěsti je v napomínání k lepšímu životu. Mohli bychom parafrázovat – že by smysl adventu byl v napomínání, jak ho správně prožít. Obrácený život není účelem, ale prostředkem. Prostředkem k přijetí Mesiáše, přijetí Boží nabídky pro člověka a až odtud pramenící proměna člověka i celého stvoření.

Jan Křtitel totiž není prorok, jak ho známe ze starozákonních knih. Není ani moralista. On je herold. Zvěstuje příchod. Upozornil na to, že se něco velikého děje a že je reálné nebezpečí, že si toho nevšimneme. Protože Mesiáš přišel, Mesiáš přichází a nabízí život – bude křtít ohněm a Duchem svatým. Tam, kde žijeme, je nám nabízen život, všem lidem kolem nás – bez rozdílu. Jen se musíme otevřít – jednání nás samotných může zabránit tomu, abychom se s Mesiášem a Jeho nabídkou setkali.

Texty z proroka Izajáš a z Lukášova evangelia o zvěsti Jana Křtitele skutečně patří k sobě. Protože Janovo náročné poselství je skutečně radostnou zvěstí: „A ještě mnohým jiným způsobem napomínal lid a kázal radostnou zvěst. (Luk 3:18-19 CEP) A tak můžeme skutečně vyznat spolu s prorokem: „Hle, Bůh je má spása, doufám a jsem beze strachu. Hospodin, jen Hospodin je má záštita a píseň, stal se mou spásou." S veselím budete čerpat vodu z pramenů spásy. V onen den řeknete: "Chválu vzdejte Hospodinu a vzývejte jeho jméno! Uvádějte národům ve známost jeho skutky. Připomínejte, že jeho jméno je vyvýšené. Zpívejte Hospodinu, neboť vykonal důstojné činy, ať o tom zví celá země!" Jásej a plesej, ty, která bydlíš na Sijónu, neboť Veliký je ve tvém středu - Svatý Izraele.“ (Isa 12:2-6 CEP) Amen.

 

Píseň: 651 Dávno je to

 

Ohlášky:

Přímluvná modlitba: Bože, náš Otče, chceme dnes moc prosit, abys svým evangeliem proměnil naše životy. Poprosit, abys nás zbavil strachu a zaměstnal nás na své vinici. Abys nás posílal všude tam, kde je potřeba pomoci.

Moc prosíme, abys nás posílal za těmi, kdo mají pocit, že je jejich život zbytečný. Prosíme, uč nás všechny ujišťovat, že pro Tebe má cenu život každého člověka, že pro slyšíš modlitby všech, kdo k Tobě volají. Za to Tě, Pane, prosíme.

Moc prosíme, abys nás právě v adventním období učil naslouchat lidem kolem nás. Abys nás učil jim rozumět, rozumět jejich radostem i trápení. Rozumět jejich životům tak, abychom s nimi dokázali žít v pokoji a porozumění. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, odevzdáváme Ti všechny, kdo nejsou lhostejní k tomu, co se kolem nás děje. Moc prosíme, abychom dokázali pomoci, abychom alespoň dokázali povzbudit všechny, kdo se snaží o spravedlivější společnost pro všechny, kdo se snaží o to, aby plnohodnotný život nebyl pouze pro někoho. Za to Tě, Pane, prosíme.

Moc prosíme za ty, kdo se právě v adventním období trápí, protože právě nyní cítí hloubku odcizení ve své rodině. Prosíme, uč nás naslouchat, uč nás povzbuzovat tak, aby si lidé co nejméně ubližovali. Za to Tě, Pane, prosíme.

Moc prosíme za všechny, kdo pomáhají lidem okolo sebe. Za lidi v sociálních službách, za lidi v neziskovkách, za pracovníky Diakonie, Adry, Charity a mnohých dalších organizacích. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za ty, kdo museli odejít ze svých domovů a hledají domov nový. Prosíme, uč nás v nich vidět člověka v nouzi a ne ohrožení. Za to Tě, Pane, prosíme.

 

Pane, prosíme, vyslyš naše tiché díky a prosby.

Voláme k Tobě spolu se všemi, kdo hledají život: „Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

 

Poslání:  "Věnuj mi pozornost, můj lide, můj národe, naslouchej mi! Ode mne vyjde zákon a mé právo svitne všem lidem. Má spravedlnost je blízko, má spása vzejde, všechny lidi bude soudit má paže. Ve mne skládají naději ostrovy, čekají na mou paži. Pozvedněte své oči k nebi, pohleďte dolů na zem! Nebesa se rozplynou jako dým a země zvetší jako roucho, rovněž tak její obyvatelé pomřou. Ale má spása bude tu věčně, má spravedlnost neztroskotá." Iz 51,4-6

 

Požehnání: A pokoj Boží, kterýž převyšuje všeliký rozum, hájiti bude srdcí vašich i smyslů vašich v Kristu Ježíši. Fp 4,7

 

Píseň: 262 Vítej, Jezu Kriste