Uhříněves 25.12.2017 Lk 2,1-14 (Jiří Ort) bohoslužby s VP

Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, milé děti, milí přátelé, přišli jsme dnes na bohoslužby, abychom zaslechli slova vánočního evangelia, těšili se z nich a děkovali za ně.

Introit: Zpívejte Hospodinu píseň novou, neboť učinil podivuhodné věci, zvítězil svou pravicí, svou svatou paží! Ž 98,1

Píseň: 293 Čas radosti, veselosti

Modlitba: Pane, máme mnoho důvodů k vděčnosti. Smíme vědět o Tobě, smíme si připomínat, že ne my, ale Ty sám dáváš smysl našim životům i celému stvoření. A přece jsme nejistí, přece jsme nešťastní při pohledu na sebe samotné i při pohledu kolem sebe. Voláme k Tobě a rádi bychom, abys zatřásl s námi i s tímto světem, aby se vše změnilo, lidé si začali naslouchat a pomáhat a svět se stal skutečným místem k životu.

A dnes si připomínáme, že Ty jsi promluvil a promlouváš. Hlasem, který je tichý a zároveň podivuhodně mocný. Slyšíme zvěst o narození Toho, kterého jsi za námi poslal, aby nám ukázal cestu, aby nám ukazoval Tvoji přítomnost.

Děkujeme. Za naději, kterou jsi před námi otevřel a stále otevíráš. Děkujeme, že nás ve svém Synu zveš i dnes k hostině, kde nám nabízíš odpuštění a posilu. Amen.

 

Slovo dětem:

Píseň ze svítá: S49 Dítě v chlévě leží

 

Píseň pěveckého sboru

 

Čtení: Iz 9,2-7

Píseň: 282 Zvěstujem vám radost

Text: Lk 2,1-14

Haleluja. Hospodin se na své milosrdenství rozpomenul, na svou věrnost domu Izraele. Spatřily všechny dálavy země spásu našeho Boha. Haleluja.

Ž 98,3

 

Znovu a znovu stejný příběh starý už 2000 let. Znovu a znovu stejné vyznání a stejné svědectví. Znovu a znovu se přitom ozývají krásná Izajášova slova Božího zaslíbení. A přece je to vše stále znovu nové a jiné. Protože slyšíme do našich proměňujících se životů: „Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán.“

Co to vlastně je ono spasení, které Spasitel přináší? Uvědomuji si, jak slovo „spasení“ je spojeno s nadějí. Objevuje se mi před očima ona trojina apoštola Pavla – víra, naděje a láska. Jsme zvyklí s apoštolem vyzdvihnout lásku, ale Pavel dobře věděl, že jsou ty Boží dary tři. A že je všechny tři potřebujeme – k záchraně. Ke spasení. K životu, který by byl ukotvený a naplněný. A právě tyto dary od Hospodina mají takový život umožňovat, mají ho otevírat.

Mohli bychom v tuto chvíli vést přímou linku k tomuto Božímu jednání, ale evangelista to tak jednoduše nevidí. Je si moc dobře vědom, že to, co si my jako posluchači představujeme za ukotveným, naplněným životem, je často nabízeno odjinud. Že je tu jiný spasitel, přesněji jiní, kteří si tuto roli nárokují. Evangelista tento konflikt vykresluje hned od začátku vyprávění o narození v Betlémě. Na scénu uvádí císaře Octaviána Augusta. Postavu, která si nárokovala právě tento titul – spasitel, sótér. On, Augustus, byl představitelem moci, která celému světu zaručovala bezpečí, mír – onen slavný „pax romana“, kterému se také říkalo „pax augusta“ - tedy Augustův mír. A skutečně, mnozí přijímali onen mír a bezpečí jako naplnění toho, co si přáli.

Je to bezesporu lákavá nabídka. Nabídka, která se dnes skloňuje ve všech pádech. Nabídka, která se vždy skloňovala ve všech pádech. Ale Lukáš tu neoceňuje přínos vlády, která evangeliu umožňovala putovat po celém tehdejším světě po relativně bezpečných cestách. Vkládá do příběhu sčítání lidu. Jasný projev moci, která potřebuje mít přehled, aby si udržela kontrolu. Protože moc dobře věděla, že nadšení z její vlády není obecné. Že pax Romana není pro každého.

A do tohoto rámce vstupuje svým jednáním Hospodin. Ví o lidské touze po naplněném, ukotveném životě. Ví o touze po bezpečí, po míru, po pokoji. Nabourává však na jedné straně onu mocenskou snahu o zajištění těchto hodnot pro jedny na úkor druhých a na druhou stranu silně subjektivní představu spásy jako jakéhosi pokoje v duši. A tak evangelista vypráví příběh. V kulisách, které postavila lidská moc, aby se ještě více upevnila, putují Josef s Marií. Marie, která čeká dítě, doprovází svého manžela, který musel uposlechnout vládní výnos a jde se hlásit do svého rodiště. Máme před očima člověka s obyčejným lidským příběhem. S radostí, se strachem, s nadějí, s bezmocí, s láskou i zlobou. Sem vstupuje Bůh se svým spasením, s vysvobozením.

I my jsme dnes každý z nás přišli se svým životním příběhem. Se svou touhou po naději, se svou touhou po klidném, bezpečném životě. Každý z  nás si přinášíme svoji bolest a svoji touhu. Svůj strach i svoji naději. Jsme rozpolcení mezi tyto dva póly a toužíme po tom, aby přišlo nějaké řešení, protože my už nevěříme, že by se mohly věci změnit. A do toho jsme dnes slyšeli, že se narodilo dítě. Do našeho života vstupuje Boží naděje. Zdá se nesmírně bezmocná, zranitelná. Není to jen pohled na právě narozené miminko, který v nás vzbuzuje dojetí: „I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou“, ale podstatně méně dojemný odkaz na scénu po ukřižování: „Členem židovské rady byl muž jménem Josef, člověk dobrý a spravedlivý, který nesouhlasil s jejich rozhodnutím a činem. Pocházel z židovského města Arimatie a patřil k těm, kdo očekávali království Boží. Ten přišel k Pilátovi a požádal ho o Ježíšovo tělo; sňal je z kříže, zavinul do plátna a položil do hrobu, vytesaného ve skále, kde ještě nikdo nebyl pochován.“ Vygradovaná bezmoc, aby slova zaslíbení mohl slyšet každý, aby ten Boží pokoj mohl žít i ten nejodstrčenější člověk.

Zdá se to jako iluze. Vždyť právě dnes, možná právě v tuto chvíli pláčou lidé ve své opuštěnosti, možná právě v tuto chvíli někde střílí do lidí nebo převážejí uprchlíky jako dobytek. Ty kulisy moci jsou velice reálné.

Ale právě dnes smíme a máme slyšet, jaký je Boží záměr pro tento svět, Boží záměr pro každého člověka: „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově.“ „Neboť se nám narodí dítě, bude nám dán syn, na jehož rameni spočine vláda a bude mu dáno jméno: "Divuplný rádce, Božský bohatýr, Otec věčnosti, Vládce pokoje." Jeho vladařství se rozšíří a pokoj bez konce spočine na trůně Davidově a na jeho království. Upevní a podepře je právem a spravedlností od toho času až navěky. Horlivost Hospodina zástupů to učiní.“ Amen.

 

Píseň: 652 Bůh se nám hned narodil

 

VP:

Vyznání vin: Slyšeli jsme ujištění, že nejsme sami. Že nás Pán Bůh neopustil. Že není pravda, že by byl mrtev a víra v jeho dobrotu a milost patří minulosti. Smíme svědectví o Jeho přítomnosti přijmout a radostně mu děkovat a odevzdat mu své životy.

Pane Bože, děkujeme, že jsme směli slyšet slovo o naději, svědectví, že o cestě, kterou jsi pro nás otevřel v Ježíši Kristu. Děkujeme, že smíme vědět, že tato cesta je připravená i pro nás. Děkujeme, že jsme o tom ujištěni ve svém křtu a že nám dnes nabízíš posilu ve svém hodu lásky. S úžasem a vděčností vyznáváme, jak nezasloužené je Tvé pozvání. Chceme před Tebou nyní vyznat všechno to, co nás tíží a co staví hradbu mezi nás a Tebe a mezi nás navzájem.

Vyznáváme před Tebou svůj hřích. Potvrďme, bratři a sestry, své vyznání hlasitým: Vyznáváme.

A přece před Tebe předstupujeme s nadějí na odpuštění pro milost Tvého Syna Ježíše Krista, který za nás zemřel a pro nás je živ. Věříme v moc jeho smrti a vzkříšení. Potvrďme hlasitě: Věříme.

Pamětlivi toho, že Bůh v Kristu odpustil nám, odkládáme nyní všechen hněv i výčitky a odpouštíme těm, kdo nám ublížili. Vyznejme to hlasitě pro lásku Kristovu: Odpouštíme.

 

Smíme přijmout jako odpověď svědectví o Boží milosti: Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.

Jan 3:16

Pozdravení pokoje: V radosti z této Boží odpovědi, v radosti, že smíme přijmout Boží milost, kterou nás nyní obdarovává a smíme se i my podarovat a navzájem si podat ruce na znamení odpuštění, bratrství a jednoty Kristova lidu a pozdravit jeden druhého se slovy: Pokoj tobě.

 

 

Eucharistická modlitba: Svatý Pane, všemohoucí Otče, věčný Bože,

chceme Tě vždycky a všude chválit a děkovat ti,
skrze Ježíše Krista, našeho Pána.
Jeho jsi zaslíbil jako Vykupitele
nám, ztraceným lidem.
Jeho pravda je světlem hledajících.
Jeho svatost s tebou smiřuje hříšníky.

Naplnil se čas,
poslal jsi toho, který byl zaslíben,
již nám září den vykoupení.
Proto se radujeme z tvého zaslíbení a tvé věrnosti.

Spojeni s proroky
a se všemi,
kdo očekávají tvé království,
se připojujeme k chvalozpěvu tvých andělů
a vyznáváme ke tvé cti:

Svatý, svatý, svatý jsi, Hospodine zástupů, plná jsou nebesa i země Tvé slávy. Požehnaný, který přicházíš ve jménu Páně. Hosana na výsostech.

Slova ustanovení: Poslyšte slova ustanovení svaté večeře Páně: „Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb a díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku. Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich je ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrát koli píti budete, na mou památku. Nebo kolikrát byste koli jedli chléb tento a z kalicha toho pili, smrt Páně zvěstujete, dokud nepřijde.“

(1K 11,23-26)

 

Apoštolské vyznání: Chceme se touto svátostí posilnit ve víře. Nejen sami pro sebe, nejen v jednotě církve Kristovy, ve společenství s křesťany všech generací a národů. Ale v jednotě se všemi, za kterými přišel Hospodin, Bůh Izraele ve svém Synu, aby jim nabídl život. Vyznejme nyní svoji víru, která nás ujišťuje o naději tohoto Božího navštívení:

Sbor: Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, v svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla z mrtvých vzkříšení a život věčný.

Amen.

 

Píseň: Při vysluhování svaté večeře Páně Budeme společně zpívat píseň

397 Radujme se vždy společně

308 Jezu Kriste, štědrý kněže

462 Ej nuž lační, žízniví

 

Pozvání: Radujme se a jásejme a vzdejme mu chválu; přišel den svatby Beránkovy, jeho choť se připravila a byl jí dán zářivě čistý kment, aby se jím oděla." Zjevení Janovo 19:7.8a

 

Přijímání: Společenství těla Kristova.

Společenství krve Kristovy.

 

Slovo při propouštění:

A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy. Jan 1:14

 

Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově.

Lukáš 2:11

 

Vpravdě veliké je tajemství zbožnosti: Byl zjeven v těle, ospravedlněn Duchem, viděn od andělů, hlásán národům, došel víry ve světě, byl přijat do slávy.

1 Timoteovi 3:16

 

Ale ukázala se dobrota a láska našeho Spasitele Boha: On nás zachránil ne pro spravedlivé skutky, které my jsme konali, nýbrž ze svého slitování; zachránil nás obmytím, jímž jsme se znovu zrodili k novému životu skrze Ducha svatého. Bohatě na nás vylil svého Ducha skrze Ježíše Krista, našeho Spasitele, abychom ospravedlněni jeho milostí měli podíl na věčném životě, k němuž se upíná naše naděje.

Tt 3:4-7


 

Píseň pěveckého sboru

 

 

Ohlášky:

 

Přímluvná modlitba: Pane, děkujeme Ti, že jsme znovu směli zaslechnout Tvoji podivuhodnou do dobrou zprávu. Děkujeme Ti, že jsme směli přijmout posilu a povzbuzení u Tvého stolu. A prosíme, veď nás ve své síle za druhým člověkem.

Prosíme, veď nás za těmi, kdo jsou všelijak zraněni a nevěří tomu, že by jejich život měl budoucnost. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Prosíme, veď nás za těmi, kdo se snaží pomáhat potřebným a sami jsou vyčerpáni. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Prosíme, veď nás za těmi, na které právě v těchto dnech nejvíc doléhá ztráta blízkého člověka. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Prosíme, veď nás se slovem smíření tam, kde už na smíření lidé rezignovali. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme, veď nás se slovem své naděje mezi ty, kdo mají pocit, že lidskou společnost už nemůže nic napravit. Že je vše marné a je zbytečné se snažit o společnost spravedlivou, otevřenou pro každého člověka. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme, veď nás se zvěstí o lásce do svého lidu, který místo zvěsti dobré zprávy hájí své hranice. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme, zbavuj nás strachu, abychom v těch, kteří potřebují pomoc, neviděli pouze naše ohrožení. Za to Tě, Pane, prosíme.

 

Prosíme, vyslyš naše tiché díky i prosby.

 

Pane, v tuto chvíli k Tobě voláme spolu se všemi, kdo touží po životě:

Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

 

 

 

 

Poslání: Kdo jiný přemáhá svět, ne-li ten, kdo věří, že Ježíš je Syn Boží? To je ten, který přišel skrze vodu a krev. A toto je svědectví: Bůh nám dal věčný život, a ten život je v Jeho Synu.

1J 5,5-6a.11

Požehnání: Neboj se, vždyť já jsem s tebou, nerozhlížej se úzkostlivě, já jsem tvůj Bůh. Dodám ti odvahu, pomocí ti budu, budu tě podpírat pravicí své spravedlnosti (Iz 41,10).

 

Píseň: 281 Narodil se Kristus Pán