O nás Program Kontakt Fotogalerie Mapa Staršovstvo
Interiér Exteriér Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Uhříněvsi a Říčanech
Banner

Uhříněves 25.12.2014 Lk 2,7-20 (Jiří Ort) Boží hod vánoční, bohoslužby s VP

uloz.to/x8zFPir9/141225-001-mp3

 

 

Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, milí přátelé, vítám vás všechny na bohoslužbě na Hod Boží vánoční apoštolským pozdravem: Milost našeho Pána Ježíše Krista, láska Boží a přítomnost Ducha svatého se všemi vámi.

Introit: Zpívejte Hospodinu píseň novou, neboť učinil podivuhodné věci, zvítězil svou pravicí, svou svatou paží.

Píseň: 283 Slunce z hvězdy již vyšlo

Modlitba: Pane Bože, děkujeme, že se smíme radovat ze života, který jsme od Tebe dostali darem. Děkujeme, že se tu smíme setkat a vědět, že jsme tu na Tvé pozvání, že nám nabízíš svůj pohled na všechno to, čím žijeme, nad čím se trápíme i radujeme. Děkujeme, že se dnes smíme radovat nad svědectvím, které jsi pro nás připravil, děkujeme, že dnes znovu smíme poznávat, že vánoční zvěst o Tvém příchodu za námi je plná lidskosti. Děkujeme, že nás i dnes bereš za ruku a vedeš nás právě po tvé cestě lidskosti, na které Ti nemusíme skrývat, jací vlastně jsme, ale smíme Tě prostě prosit, abychom právě takoví směli svědčit o Tvé milosti.

Odevzdáváme Ti dnes Tvé stvoření, prosíme, aby radost tohoto našeho setkání, radost tvého lidu nezůstávala uzavřena v těchto zdech, ale těšila a povzbuzovala všude, kde je potřeba. K tomu nám, prosíme dopomáhej svým Duchem svatým. Amen.

 

Danielis prophetia

 

Čtení: Iz 62,6-12

Píseň: 297

Text: Lk 2,7-20

Haleluja. Hospodin se na své milosrdenství rozpomenul, na svou věrnost domu Izraele. Spatřily všechny dálavy země spásu našeho Boha. Haleluja.

(Psa 98:3 CEP)

 

Na půlnočních bohoslužbách – tedy na bohoslužbách, které mají načínat zvěst tohoto dne, jsme se dozvěděli, že se narodilo dítě. Dítě, jehož narození bylo zvěstováno Marii. Vlastně už vše bylo řečeno. A přece vše začíná znovu.

Znovu musí zaznít slovo pro evangelistu Lukáše tak důležité - „zvěstuji“. Ono to v češtině tak nezazní, ale v řeckém textu slyšíme slovo εὐαγγελίζομαι. A to už v nás rozehraje citlivou strunu. Zvěstování dobré zprávy – evangelia. To je pro evangelistu Lukáše zásadní motiv, který prochází celým jeho spisem. Zvěstování. A ti, kteří je potřebují slyšet.

Právě proto je tento příběh o narození dítěte stále nový, stále jiný. Protože se mění ti, kteří naslouchají. Mění se oni pastýři, mění se i ti, kterým byla určena slova z dnešního prvního čtení z knihy proroka Izajáše. A přece je tu stále ono zásadní svědectví, které promlouvá do proměňujících se situací, do proměňujících se lidských životů. Dnes si tedy připomínáme zázrak vstupu zvěstování do lidských životů.

Když jsem si pročítal text Izajášovy knihy, zasáhla mě ve výkladu jedna věta: „Toto ujištění, tato naděje, chrání tuto část Bible před zapletením do kolotoče pomstychtivosti, který se čím dál tím víc roztáčí uprostřed strádání a bojů obnovovaného společenství.“ Najednou jsem měl pocit, že text mluví o nás. Boží lid se vrátil z exilu v Babylóně plný nadšení. Plný jistoty, že to zlé už je za ním. Teď postaví chrám, teď budou žít tak, jak si to vždy představovali. Protože teď už nejsou v zajetí. Teď už jsou doma a Pán Bůh je s nimi.

Ale ono to tak nebylo. Ono to tak není. Ono ulehčené „všechno zlé je za námi“ prostě neplatí. Je to věčný souboj o vnímání Božího jednání v lidských životech. Znovu a znovu na to člověk naráží. Je to věčný souboj o rozpoznání zdrojů zla v lidských životech. Znovu a znovu na to narážíme. V zajetí to bylo zlé – dobré to bude, když nás z něj Pán Bůh vyvede. Protože to zlé, všechno, co zlé způsobovalo, zůstane za námi.

A najednou začaly problémy. Najednou začínají problémy. Zlo – neporozumění, závist, bezohledné prosazování vlastní identity, vlastních představ – to skutečně nepatří do minulosti. Ono to s tím zajetím je takové zvláštní. Jakoby bylo neustále kolem nás. Jakoby bylo stále v nás. Stále znovu hrozí roztočení onoho kolotoče pomstychtivosti.

Zklamaní lidé Izraele, kteří se snaží znovuvybudovat společenství vyznávající Hospodina jako svého Boha. Pastýři, námezdní zemědělští dělníci, kteří jsou na spodních příčkách sociálního rozvrstvení. A my bychom mohli pokračovat. Máme před očima církev, která má své představy o tom, jak by vše mělo vypadat a zlobí se na ty, kdo jí to kazí. Máme před očima farnosti a sbory, které se bojí existenčních problému v budoucnosti. Všechny ty, kdo jsou zamotaní do své životní situace a nevědí, jak z ní ven. Všechny ty, kdo jsou stejně jako pastýři na okraji společnosti. Bezmoc, strach a bezradnost. To není minulost, to je současnost.

A do toho zaznívá zvěstování. V Izajášově textu je to masivně formulovaná naděje, že se člověk změní. Bytostně změní. Jeho minulost přestane určovat jeho budoucnost. Nic nemá sílu ji určovat. Budoucnost určí Hospodin. Změní člověku jméno. Je to obrovské ujištění, že změna je nejen možná, ale že je jistá, protože za ní stojí Hospodin. Stejně neúnavně, jako volají strážní na hradbách Jeruzaléma. Ano, nejde to všechno tak, jak byste si představovali, ale vy můžete žít, můžete se pustit do práce, můžete uskutečňovat dobré věci navzdory všemu, co si dělá nárok na vládu nad člověkem! Protože: „Hle, Hospodin dává slyšet až do dálav země výzvu: 'Vyřiďte dceři siónské: Hle, přichází tvůj Spasitel!'“ tak to slyšíme u Kralických. „Hle, přichází Tvůj Spasitel!“

A dostáváme se znovu k té zásadní otázce – co to znamená, že přichází Spasitel? Jak poznáme Boží jednání ve svých životech? Koho to andělé zvěstují? Bez odpovědi na tyto otázky by vše zůstalo v poloze zbožných přání. Ale andělé přicházejí a zvěstují: „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radsot, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově. Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí.“

Ano, je to zvláštní. Je to provokativní. Stejně jako Izajášova zvěst o trpícím služebníku. Řešení tolika otázek, tolika bolestí a hledání a nenávistí a strach. Ukřižovaný Mesiáš. Naleznete děťátko v plenkách položené do jeslí.

Však také apoštol Pavel k Boží cestě řekl: „Protože svět svou moudrostí nepoznal Boha, zalíbilo se Bohu spasit ty, kdo věří, bláznovskou zvěstí.“ Ano, zvěst o Boží cestě je bláznivá. A přece právě tato cesta, která je základem zvěstování andělů, přináší to, po čem tolik toužíme – pokoj mezi lidmi. Zastavení roztáčejícího se kolotoče pomstychtivosti.

A tak si jejich zvěstování znovu vyposlechněme a a vydejme se na cestu jako oni pastýři. Vsaďme svůj život na tuto zvěst a oslavujme Boha za zázrak daru života. Amen.

 

Píseň: 286 Ježíše Krista slavíme

 

Vyznání vin: Pane Bože, děkujeme, že vstupuješ do našich životů. Děkujeme, že víš o všech našich temnotách, které nás trápí. Že Ti je smíme odevzdávat. Ne jako sebetrýznění, ale v poctivé snaze přijmout sebe sami takové, jací jsme v jistotě, že přes všechna naše selhání, přese všechno odcizení lidem i Tobě, se smíme nazývat Tvými dětmi. Vždyť si právě dnes připomínáme, že i za námi jsi poslal svého Syna, aby nám nabídl život.

A tak v této jistotě vyznáváme. Že nejsme lepší než druzí lidé, že i my máme svůj podíl na lidské bolesti v tomto světě. Potvrďme, bratři a sestry, své vyznání hlasitým: Vyznáváme.

Předstupujeme před Tebe s nadějí na odpuštění pro milost Tvého Syna Ježíše Krista, kterého jsi pro nás poslal na tento svět, který za nás zemřel a pro nás je živ. Věříme v moc jeho smrti a vzkříšení. Potvrďme hlasitě: Věříme.

Pamětlivi toho, že Bůh v Kristu odpustil nám, odkládáme nyní všechen hněv i výčitky a odpouštíme těm, kdo nám ublížili. Vyznejme to hlasitě pro lásku Kristovu: Odpouštíme.

 

Smíme přijmout jako odpověď svědectví o Boží milosti: Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.

Jan 3:16

Pozdravení pokoje: V radosti z této Boží odpovědi, v radosti, že smíme přijmout Boží milost, kterou nás nyní obdarovává a smíme se i my podarovat a navzájem si podat ruce na znamení odpuštění, bratrství a jednoty Kristova lidu a pozdravit jeden druhého se slovy: Pokoj tobě.

 

 

Modlitba: Svatý Pane, všemohoucí Otče, věčný Bože,

chceme Tě vždycky a všude chválit a děkovat ti,
skrze Ježíše Krista, našeho Pána.
Jeho jsi zaslíbil jako Vykupitele
nám, ztraceným lidem.
Jeho pravda je světlem hledajících.
Jeho svatost s tebou smiřuje hříšníky.

Naplnil se čas,
poslal jsi toho, který byl zaslíben,
již nám září den vykoupení.
Proto se radujeme z tvého zaslíbení a tvé věrnosti.

Spojeni s proroky
a se všemi,
kdo očekávají tvé království,
se připojujeme k chvalozpěvu tvých andělů
a vyznáváme ke tvé cti:

Svatý, svatý, svatý jsi, Hospodine zástupů, plná jsou nebesa i země Tvé slávy. Požehnaný, který přicházíš ve jménu Páně. Hosana na výsostech.

Slova ustanovení: Poslyšte slova ustanovení svaté večeře Páně: „Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb a díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku. Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich je ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrát koli píti budete, na mou památku. Nebo kolikrát byste koli jedli chléb tento a z kalicha toho pili, smrt Páně zvěstujete, dokud nepřijde.“

(1K 11,23-26)

 

Apoštolské vyznání: Chceme se touto svátostí posilnit ve víře. Nejen sami pro sebe, ale v jednotě církve Kristovy, ve společenství s křesťany všech generací a národů. Vyznejme tedy spolu s nimi slovy Apoštolského vyznání víry:

Sbor: Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, v svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla z mrtvých vzkříšení a život věčný.

Amen.

 

Píseň: Při vysluhování svaté večeře Páně Budeme společně zpívat píseň

397 Radujme se vždy společně

308 Jezu Kriste, štědrý kněže

 

Pozvání: Radujme se a jásejme a vzdejme mu chválu; přišel den svatby Beránkovy, jeho choť se připravila a byl jí dán zářivě čistý kment, aby se jím oděla." Zj 19:7.8a

 

Přijímání: Společenství těla Kristova.

Společenství krve Kristovy.

 

 

Slovo při propouštění:

A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy. Jan 1:14

 

Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově.

Lukáš 2:11

 

Vpravdě veliké je tajemství zbožnosti: Byl zjeven v těle, ospravedlněn Duchem, viděn od andělů, hlásán národům, došel víry ve světě, byl přijat do slávy.

1 Timoteovi 3:16

 

Ale ukázala se dobrota a láska našeho Spasitele Boha: On nás zachránil ne pro spravedlivé skutky, které my jsme konali, nýbrž ze svého slitování; zachránil nás obmytím, jímž jsme se znovu zrodili k novému životu skrze Ducha svatého. Bohatě na nás vylil svého Ducha skrze Ježíše Krista, našeho Spasitele, abychom ospravedlněni jeho milostí měli podíl na věčném životě, k němuž se upíná naše naděje. Tt 3:4-7

Gloria

Ohlášky:

Přímluvná modlitba: Pane Bože, děkujeme za dnešní svědectví, které přetáčí zaběhané představy životních hodnot. Děkujeme, že jsme znovu směli slyšet zvěst o narození dítěte, které je naplněním Tvé cesty za člověkem a pro člověka.

Chceme Ti odevzdat ty, kteří nemohou být se svými blízkými. Myslíme dnes zvlášť na bratra Augustu a sestru Nečasovou. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Chceme Ti odevzdat všechny, kdo se snaží o smíření mezi lidmi. Děkujeme za ně a prosíme, abys jim byl pomocí a posilou. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, chceme dnes poprosit za rodiny. Poprosit za děti. Poprosit za mladé lidi, kteří si hledají svou cestu. Za přetíženou střední generaci. Za Seniory. Prosíme, abychom pro ně všechny uměli být jako sborové společenství zázemím a povzbuzením ve svědectví o Tvé lásce. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, odevzdáváme Ti Tvou církev. Její jednotlivé částky v našem okolí – v Uhříněvsi, v Petrovicích, Kolodějích, v Říčanech. Děkujeme za vzájemné vztahy a prosíme, abys provázel službu nás všech svým požehnáním. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, prosíme o porozumění mezi náboženstvími, mezi různými kulturami. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, máme radost z klidu zbraní na Východní Ukrajině. A moc prosíme za vůli k životu k míru v různosti. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, prosíme za ty, kdo se snaží pomoci v záchraně lidí, kteří jsou ohroženi virem ebola. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Pane, odevzdáváme Ti Hanku s Toničkou, které byly uneseny v Pákistánu. Odevzdáváme Ti i 200 unesených dívek v Nigérii. Za ně všechny Tě, Pane, prosíme.

 

Odevzdáváme Ti v tichosti své osobní díky i prosby.

 

Spolu se všemi lidmi, kteří touží po naplnění Tvého zaslíbení pokoje, k Tobě voláme jako ke svému Otci: „Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

 

Poslání:  Byla-li služba vedoucí k odsouzení slavná, oč ji převyšuje služba spravedlnosti! Ano, ona sláva vůbec nebyla slávou ve srovnání s touto slávou vše přesahující! Jestliže přišlo slavně to, co pomíjí, oč slavnější je to, co zůstává! Když tedy máme takovou naději, smíme vystupovat s plnou otevřeností a jistotou. 2K 3,9-12

 

Požehnání: Bůh naděje nechť vás naplní veškerou radostí a pokojem ve víře, aby se rozhojnila vaše naděje mocí Ducha svatého.

Římanům 15:13

 

Píseň: 281 Narodil se Kristus Pán