Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Uhříněvsi a Říčanech

12.1.2014 Mt 3,13-17 Říčany (Jiří Ort)

Říčany 12.1.2014

Pozdrav: Milé sestry a milí bratři, milí přátelé, vítám vás na našich společných bohoslužbách a zdravím vás apoštolským pozdravem: Milost našeho Pána Ježíše Krista, láska Boží a přítomnost Ducha svatého se všemi vámi. Amen.

Introit: Hlahol Hospodinu, celá země! Radostně služ Hospodinu! Vstupte před jeho tvář s plesem! Ž 100,1n

Píseň: 118 sl.1-6 Ó chvalte laskavého Pána

Modlitba: Pane Bože, děkujeme, že sis nás pozval. Ty vidíš, jak mnoho je v nás trpkosti a často i zloby, jak snadno generalizujeme a nejsme schopní vidět světlo v temnotách. Děkujeme, že Ty rozsvěcíš v našich životech a v celém světě takové světlo, že jej nemůžeme přehlédnout.

Chceme Ti poděkovat za zvěst o Ježíši z Nazareta, za Tvé království, které mezi nás přinesl a přináší jako Vzkříšený. Ten, v jehož vzkříšení mají i naše životy budoucnost. A tak Ti s vděčností chceme dnes odevzdat všechno, co nás trápí a tíží s prosbou, abys to přikryl svojí milostí.

Děkujeme, že smíme věřit, že jsi všude tam, kde lidské trápení ničí lidi, děkujeme, že Ti smíme odevzdat své blízké i všechny ty, o které máme starost. Děkujeme za dar života, který si i dnes smíme připomínat. Amen.

Čtení: Iz 42,1-9

Píseň: 672 Dej nám moudrost, odvahu

Text: Mt 3,13-17

Haleluja. Buď požehnán Bůh Hospodin, Bůh Izraele; jedině on koná divy. Buď navěky požehnáno jeho slavné jméno, celou zemi nechť naplní jeho sláva! Haleluja. Ž 72,18n

Jan Křtitel – výrazná postava, která vstupuje do lidského snažení a pachtění a hledání a jakoby vše zastavuje mohutným zvoláním: „Musíte něco změnit! A to od základu. Bloudíte a proto musíte přijít sem, k Jordánu, abyste ho překročili a vstoupili do zaslíbené země.“ Zvláštní zvolání se zváštním účinkem. To, co se dělo u Jordánu, je zázrak. Boží zázrak. Přichází lidé, aby se zastavili. Přichází lidé, kteří touží prožít ten symbolický akt nového přechodu Jordánu do zaslíbené země. Všimněme si – nepřicházejí k Janovi pro jasná pravidla, nepřicházejí, aby jim Jan Křtitel naprogramoval jejich život. Jan není žádný podvodný astrolog naší doby, který vydělává s nebetyčnou drzostí na lidské hlouposti a neštěstí a pomocí počítačových programů modeluje lidem život. Jan tento život pouze staví do Boží blízkosti. A zbytek nechává na Pánu Bohu.

A tak v krajině Jordánu znovu naplno zaznívají starozákonní zaslíbení do lidského zajetí. Pán Bůh na vás nezapomněl, Pán Bůh je při díle a pošle vám toho, který vstoupí i do vašeho života jako Vysvoboditel.

Co se to vlastně ozývá? Jaká je Boží cesta s člověkem? Který text se bude hodit pro toho, který přichází? To Jan Křtitel nechává otevřené. V tuto chvíli ujišťuje, že Pán Bůh nemlčí, že myslí na svůj lid. Boží spravedlnost v tomto světě není prázdným pojmem – i když nám to tak někdy připadá a je to velice bolestné. Jako světlo v temnotách zní slovo - Boží spravedlnost existuje – jen musíme naslouchat, otevřít se jí všemi póry svého života. Není to vůbec málo, s čím přišel Jan Křtitel. Ukázal hodnotu lidského život, která není určena příslušností ke skupině, hodnocením lidí, plněním norem – je určena tím, že chceme patřit Hospodinu. Není to vůbec málo, s čím přišel Jan Křtitel.

A také se okolí Jordánu zaplnilo lidmi ze všech koutů země. Ano, byl to Boží zázrak. Ale byl to Boží zázrak pochopení touhy člověka po životě. Je zřetelné, že lidé slyší na nabídku k životu. Vzpomeňme si, kolikrát jen se to v lidských dějinách ukázalo a ukazuje se to i dnes – člověk touží po naplněném životě a Boží nabídka je pro něj zásadním vlomem, který přijímá s vděčností. Jestli se nám někdy zdá, že církev je dnešním člověkem ignorována, musíme se vrátit k této základní zvěsti o živém Bohu tak, jak nám to ukazuje Jan Křtitel.

Právě u Jana máme totiž naprosto zřetelnou ukázku ochoty a schopnosti změnit svoji představu naplnění toho, co očekávám jako Boží vůli pro člověka. Je to skutečně velice zvláštní představa, kterou nám tu evangelista Matouš vykresluje. Ten, který přichází, ten, který je Hospodinem poslán jako dárce života pro člověka, Zachránce, Vykupitel, přichází, proplétá se, čeká ve frontě lidí, aby se dostal k Janu Křtiteli a byl od něj pokřtěn spolu s ostatními. Není divu, že je Jan pohoršen: Já bych Tebe měl křtít? Vždyť by to mělo být obráceně!“

„Připusť to nyní.“ Je nesmírně důležité, aby se to tak stalo. Je důležité, abychom uviděli, koho to Pán Bůh posílá, abychom zaslechli ono slovo z Deuteroizajáše, které vybrala církev na tuto neděli. „Zde je můj služebník, jehož podepírám, můj vyvolený, v němž jsem našel zalíbení. Vložil jsem na něho svého ducha, aby vyhlásil soud pronárodům. Nekřičí a hlas nepozvedá, nedává se slyšet na ulici. Nalomenou třtinu nedolomí, nezhasí knot doutnající. Soud vyhlásí podle pravdy.“ V kralickém překladu slyšíme v Ježíšových slovech Janu Křiteli mnohem jasněji důvod, proč se tak má stát: „Dopusť tak; neboť tak sluší na nás, abychom plnili všelikou spravedlnost.“ Aby mohla být naplněna Boží spravedlnost pro člověka.

A tak byl Ježíš pokřtěn. Spolu s ostatními. S těmi, kteří musí stát frontu s těmi, na které se zapomnělo nebo upadají v zapomnění, s těmi, kteří jsou stranou, kterým se děje křivda, jsou vězněni a likvidováni, kteří se trápí v partnerském vztahu, kterým ublížilo slovo druhého člověka. S těmi, kteří jsou nalomenou třtinou a stačí málo, aby pro ně život ztratil cenu. Znovu zaznívá slovo z Deuteroizajáše. „Já Hospodin jsem tě povolal ve spravedlnosti a uchopil tě za ruku; budu tě opatrovat, dám tě za smlouvu lidu a za světlo pronárodům, abys otvíral slepé oči, abys vyváděl vězně ze žaláře, z věznic ty, kdo sedí v temnotě.“ A Ježíš přišel a doprovází všechny tyto lidi, Ježíš doprovází člověka do království svého Otce. Tady se znovu setkáváme s naplněním jména Immanuel – Bůh s námi. Člověk zapomíná – ale Bůh ne! Ježíš z Nazareta byl od Jana pokřtěn spolu s ostatními. A tento Ježíš je skutečně tím, který přichází jako představitel Boží vůle. Jan Křtitel měl pravdu, když ujišťoval, že Hospodin mluví, že není někde daleko. Netušil jak, ale věděl, že Pán Bůh nemlčí, vstupuje i do našich životů a přiznává se ke své spravedlnosti. »Když byl Ježíš pokřtěn, hned vystoupil z vody, a hle, otevřela se nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho. A z nebe promluvil hlas: "Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil."« A tak s vděčností smíme myslet a vzpomínat na ty, na které člověk zapomněl, ale Pán Bůh o nich dobře ví. Honí se mi hlavou příběh Antonína Kaliny, který zachránil v koncentračním táboře přes tisíc židovských dětí, a jehož příběh se dozvídáme až dnes.

Ježíš z Nazareta byl od Jana pokřtěn spolu s ostatními. To se stalo kdysi dávno u Jordánu. Událost, která vyrazila dech Janu Křtiteli a o které evangelista Matouš vypráví, aby ji předal svým blízkým ve sboru a aby se dostala i dalším generacím. Aby se dostala i k nám, kterým je blízký evangelistův důraz na spravedlnost. K nám, kteří se trápíme a zlobíme, k nám, kteří se nedokážeme smířit a jsme celí rozbolavělí, protože spravedlnosti v lidském životě je tak málo. A evangelista do těchto našich pocitů vstupuje a připomíná křest, kterým jsme byli pokřtěni. Křest ve jméno Ježíše Krista. Právě dnešní příběh je vnímán jako ustanovení křtu. Zvláštní ustanovení, kde ten, který křest ustanovuje, je sám křtěn. A tak právě tuto neděli, která je nazvána nedělí křtu Páně, smíme slyšet, že Ježíš byl pokřtěn spolu s námi. Že Boží spravedlnost je dar, který dostáváme. Dar, který Bůh dává těm, kteří po něm touží.

Jan Křtitel – výrazná postava, která vstupuje do lidského snažení a pachtění a hledání a jakoby vše zastavuje mohutným zvoláním: „Musíte něco změnit!“ Zarazil nás tento mohutný hlas, a tak jsme se zastavili, abychom si v sobě všechno srovnali a utřídili. Abychom naslouchali a uvědomili si, kde má v našem životě místo živý Bůh se svojí spravedlností. A do této chvíle, do těchto chvil vstupuje Ježíš z Nazareta, připomíná nám náš křest, zve nás ke křtu. Znovu nás všechny zve na cestu a jde s námi. Provází nás svou mocí Ducha svatého, Boží mocí, která ukazuje spravedlnost pro nás i pro lidi kolem nás. Učí nás ji přijímat jako dar a dává nám tak sílu žít bez zatrpklosti a zoufalství. Ve vděčnosti za dar života pro nás i pro lidi kolem nás. Amen.

Píseň: 236 Ježíši, Pane nejvyšší

Ohlášky:

Přímluvná modlitba: Pane Bože, máme radost, že nás nepřestáváš volat. I když my často neposloucháme, i když neumíme rozpoznat, že jsi to právě Ty, kdo voláš. Moc Tě prosíme, uč nás naslouchat Tvému hlasu. Abychom dokázali rozpoznávat, za koho prosit, komu být pomocí.

Pane, odevzdáváme Ti všechny své blízké.

Odevzdáváme Ti své přátele.

Prosíme za všechny, na které zapomínáme. Ty, na které se snadno zapomíná, jejichž hlas není slyšet. Prosíme za chudé, lidi bez domova, bez zaměstnání, prosíme za nemocné, opuštěné.

Prosíme za ty, kteří žijí v zemích, kde je tolik násilí, že Tvůj hlas je naprosto přehlušen. Prosíme za obyčejné lidi, kteří aby mohli žít, musí neustále utíkat. Prosíme za lidi bez domova.

Prosíme za ty, kteří se snaží pomoci. Prosíme za organizaci Lékaři bez hranic, která se snaží být pomocí za velice těžkých podmínek.

Pane, prosíme za farnost v Petrovicích, která měla včera výročí založení. Prosíme sestry a bratry, kteří podávají svědectví o Tvé milosti.

Prosíme za naše sborové společenství, uč nás pracovat na Tvé vinici.

Moc Tě prosíme za za Hanku a Toničku, za unesené dívky i za jejich rodiny.

Pane, odevzdáváme Ti své tiché díky i prosby.

Pane, v tuto chvíli k Tobě voláme jako Tvé děti: „Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

Poslání: Jděte nyní a slovem i skutkem uvádějte ve známost evangelium a dělejte si starost o spravedlnost, lásku a pokoj.

Jděte v naději setkání s Ježíšem Kristem mezi nejmenšími z našich bratrů a sester

a žijte v naději Božího navštívení.

Požehnání: Milost našeho Pána Ježíše Krista a láska Boží a přítomnost Ducha svatého se všemi vámi. Amen. 2K 13,13

Píseň: 166 Pán Bůh je přítomen