Farní sbor
Českobratrské církve evangelické
v Uhříněvsi a Říčanech
Farní sbor
Českobratrské církve evangelické
v Uhříněvsi a Říčanech
Pozdrav: Milé děti, milé sestry, milí bratři, milí přátelé, vítám vás na bohoslužbách na 2. neděli po Velikonocích, při kterých z Boží milosti smíme být účastni svátosti křtu.
Introit: Hospodinova milosrdenství je plná země. Nebesa byla učiněna Hospodinovým slovem, dechem jeho úst pak všechen jejich zástup. Ž 33,5b.6
Píseň: 219 Hory, doly, stráně
Modlitba: Pane Bože, náš Otče, děkujeme Ti, že nás všechny, jak tu jsme, zveš k sobě. Děkujeme, že dnes můžeme ve křtu Katky, Martina, Aničky a Vašíka zažívat radost z Tvého pozvání i přijetí ujištění, že je budeš všechny provázet. Děkujeme, že si znovu společně smíme připomínat naději, kterou před námi otevíráš pro nás osobně i pro celý tento svět.
Prosíme Tě, dávej nám, dokud jsme na cestě, podíl na radosti, kterou máš pro nás připravenou a kterou zatím nejsme schopni v plnosti rozpoznat. Prosíme, dávej nám ho, abychom na své cestě nezemdleli. Vždyť Ty sám nejlépe víš, jak nás oslabuje naše slabost a beznaděj.
Prosíme, dávej nám posilu v Duchu svatém, abychom v našich životech rozpoznávali, že není nic většího a mocnějšího, než Tvoje láska a milost v Ježíši Kristu, kterou nám nabízíš a kterými nás provádíš každý den.
Amen.
Čtení: Jon 1,1-15
Píseň: S 372 Víru nám dej
Představení křtěných: Milé sestry a milí bratři, členové církve Kristovy a tohoto jejího sboru v Uhříněvsi a v Říčanech, Kateřina Štraubová a o křest v našem sborovém společenství. Staršovstvo se křtem velice rádo souhlasí. Kmotry jsou Ivana a Pavol Bargárovi.
Prosím vás, abyste předstoupili.
Slova ustanovení: Vy všichni jste přece skrze víru syny Božími v Kristu Ježíši. Neboť vy všichni, kteří jste byli pokřtěni v Krista, také jste Krista oblékli. Není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou. Vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši. Jste-li Kristovi, jste potomstvo Abrahamovo a dědicové toho, co Bůh zaslíbil.
(Gal 3:26-29 CEP)
Slovo o křtu: Slyšeli jsme slovo o Božím určení pro člověka. O naději, kterou pro nás Pán Bůh připravil. Naději, ve které smíme přijmout, že jsme přijati stejně jako lidé vedle nás. Naději života, jehož dárcem a zdrojem je Ježíš z Nazareta, ten ukřižovaný a vzkříšený. Kristus. Z toho se smíme radovat a za to děkovat. Toho pečetí je křest.
Otázka kmotrovi: Nyní prosím Ivanu a Pavola, kmotry Kateřiny a Martina, aby vydal svědectví. Ivko, Pavol, můžete dosvědčit, že jejich rozhodnutí je opravdové? Můžete-li, odpovězte ano.
Zároveň se vás ptám, chcete-li být Kateřině a Martinovi posilou a svědectvím o Boží milosti v Kristu Ježíši? Chcete-li, odpovězte ano.
Křestní vyznání: Odpovězte nyní, Kateřino a Martine, na tyto otázky :
Věříš, že Pán Bůh na člověka nezapomněl, ale přišel i za Tebou v Ježíši Kristu? Že i pro Tebe má platnost Kristův kříž a vzkříšení? Jestliže ano, odpovězte každý za sebe: Věřím.
Přijímáš Ježíše Krista za Pána svého života? Jestliže ano, odpovězte každý za sebe: Přijímám.
Chceš být součástí společenství lidu Božího, chceš spolu se sestrami a bratry svědčit o tom, že Boží cesta v Ježíši Kristu je jedinou nadějí pro Tebe i pro tento svět? Jestliže ano, odpovězte každý za sebe: Věřím.
Otázka presbyterům a sboru: Sestry a bratři, chcete být společně v tomto společenství svědectvím o Boží milosti a lásce nejen Josefovi, ale všem, kteří do tohoto společenství přijdou?
Křestní vyznání: Milá Katko, milý Martine, nyní vyznejte spolu s tímto shromážděním víru v Boha Otce, Syna i Ducha svatého, víru v základní naději, kterou spolu všichni máme a ve kterou budete dnes pokřtěni. Učiňme to slovy Apoštolského vyznání víry, které spojuje křesťany všech dob a církví:
Apoštolské vyznání víry:
Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, v svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla z mrtvých vzkříšení a život věčný. Amen.
Křestní akt: Kateřino Ello, křtím tě ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého.
Martine, křtím tě ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého.
Požehnání pokřtěným: Boží požehnání spočiň na tobě a zůstaň s tebou navždy. Amen.
Představení křtěného: Milé sestry a milí bratři, členové církve Kristovy a tohoto jejího sboru v Uhříněvsi, Kateřina Štraubová a Martin Časar požádali o křest pro své děti Václava a Annu. Kmotry jsou Ivana a Pavol Bargárovi.
Prosím vás, abyste předstoupili.
Slovo o křtu: Ke křtu patří veřejné vyznání víry. Kateřina a Martin spolu s námi vyznali svou víru v Boha, dárce života, který se nám dal poznat v Ježíši Kristu. Vyznali víru v jeho svědectví o Božím království, o cestě lásky, odpuštění a smíření, o cestě naděje pro nás, i pro celé stvoření. Spolu s námi vyznali, že Jeho je všechno, co jsme a co máme a že ve vzkříšení Ježíše z Nazareta vidíme budoucnost pro skutečný život svůj i tohoto světa.
A v tuto chvíli chceme společně s Kateřinou a Martinem vyznat, že tato naděje, tento výhled platí i pro Vašíka a Aničku. O tom nás jejich křest ujišťuje. Mnoho bude záležet na rodině, na kmotrech, na sboru, zda se tato skutečnost stane základní pravdou jejich života.
Otázka rodičům a Katarině: Milá Katko, milý Martine, milá Ivko a Pavol, vyznali jste spolu s celým sborem svoji víru slovy Apoštolského vyznání. Ptám se vás, zda si na jejím základě přejete, aby Vašík a Anička byli pokřtěni v Krista. Jestliže tomu tak je, odpovězte: Ano.
Zároveň se vás ptám, chcete-li se snažit podávat Vašíkovi a Aničce svědectví, že život dostáváme jako vzácný Boží dar a Ježíš Kristus je jeho Pánem – v životě i ve smrti? Chcete-li, odpovězte: Ano, s pomocí Boží.
Toužíte, aby Kristus Vašíka a Aničku připojil ve křtu do společenství své církve? Jestliže tomu tak je, odpovězte: Ano, toužíme.
Otázka sboru: Sestry a bratři, chcete být společně v tomto společenství svědectvím o Boží milosti a lásce Vašíkovi a Aničce? Chcete-li, odpovězte: Ano.
Modlitba: Pomodleme se: Všemohoucí, věčný Bože, poslal jsi na svět vlastního Syna, aby zničil moc, která narušuje a ničí lidské životy, aby přinesl a nabídl skutečný život, který má naději. Učinil tak pro nás způsobem nepochopitelným - cestou modlitby, pomoci a vlastní oběti vyvedl člověka z temnoty skepse a zoufalství do Tvého předivného světla. Skrze něho Tě prosíme – nech zazářit toto světlo i v životě Katky a Martina a jejich dětí Vašíka a Aničky. Amen.
Křestní akt: Václave Jonáši, křtím tě ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého.
Anno Noemi, křtím tě ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého.
Požehnání pokřtěným: Boží požehnání spočiň na tobě a zůstaň s tebou navždy. Amen.
Modlitba po křtu: Všemohoucí a věčný Bože, ty jsi ve své neskonalé lásce a dobrotě slíbil, že chceš být nejen naším Bohem, ale také Bohem a Otcem našich dětí. Vzdáváme Ti chválu a díky. Pokorně Tě prosíme za Katku s Martinem, za Aničku a Vašíka, aby Tvůj Duch byl s nimi a v nich přebýval. Vezmi je do své otcovské péče a ochrany a posvěcuj je na těle i na duši. Prosíme, veď je, aby vydali dobré svědectví a setrvaly ve víře až do konce.
Otče náš nebeský, dávej Katce a Martinovi, kterým jsi Aničku a Vašíka svěřil, ujištění o své věrnosti. Stůj při nich svou radou, když je budou vychovávat. Pomáhej jim, aby srůstali s rodinou církve Kristovy a upevňovali se v poslušnosti jeho vůle. Svěřujeme Tvé otcovské péči děti a rodiny nejen tohoto sboru. Pomáhej nám, abychom Tě ve svých domovech i ve společenství sboru ctili a v lásce si navzájem sloužili. Amen.
Píseň: 678 Jeden Pán, jedna víra
Text: křestní texty
Nechť Pán dá bohatě růst vaší vzájemné lásce i lásce ke všem, tak jako i my vás milujeme, 1Te 3,12
Pouštěj svůj chléb po vodě, po mnoha dnech se s ním shledáš. Rozdej svůj díl mezi sedm, ba i osm, nevíš, co zlého se na zemi stane. Jestliže mraky se naplní, spustí se na zemi déšť; jestliže strom padne k jihu či na sever, zůstane na místě, kam padl. Kdo příliš dá na vítr, nebude sít, kdo hledí na mraky, nebude sklízet. Jako nevíš, jaká je cesta větru, jak v životě těhotné vznikají kosti, tak neznáš dílo Boha, který to všechno koná. Rozsévej své símě zrána, nedopřej svým rukám klidu do večera, neboť nevíš, zda se zdaří to či ono, či zda obojí je stejně dobré.
Kaz 11,1-6
Bratří, já nemám za to, že jsem již u cíle; jen to mohu říci: zapomínaje na to, co je za mnou, upřen k tomu, co je přede mnou, 14 běžím k cíli, abych získal nebeskou cenu, jíž je Boží povolání v Kristu Ježíši.
Fp 3,13n
Vašíku! Ty jsi byl dnes pokřtěný – spolu s Aničkou, s Katkou, s Martinem - a dostal jsi druhé jméno. Věděl bys ho? Jonáš. A my si dnes, děti, o tom Jonášovi popovídáme. A budeme to vyprávět i Aničce i Katce a Martinovi.
(obr.) Odkud byl a co dělal, vlastně nevíme. Víme jen, že jeho tatínek se jmenoval Amítaj. Patřil k Božímu lidu, to také víme. Tak jako se to dnes dozvěděli Vašík a Anička a Katka a Martin. Chodil do chrámu tak jako my do kostela. A tak jako my tady i on v chrámu slýchával, že všichni patří Pánu Bohu, že Pán Bůh má všechny a všechno ve své ruce.
„Ale jaký ten Pán Bůh vlastně je?“, říkal si Jonáš. A nedalo mu to spát. A jednou uslyšel: „Opravdu bys to rád věděl, Jonáši? Tak já tě pošlu do Ninive, do toho dalekého a velikého města, abys tam vyřídil, že se na ně zlobím.“
Kvůli čemu se Pán Bůh zlobí? Kdyby si Jonáš pořádně přečetl Bibli, zjistil by, že hlavně kvůli tomu, když si lidé navzájem ubližují. Když si nepomáhají, když je jim jedno, že tomu druhému není dobře. Když myslí hlavně na sebe, na svůj klid a pohodlí.
A přesně tak žili v Ninive. Chceš vědět, jaký je Bůh, Jonáši? Tak jdi do Ninive a řekni jim, že Pán Bůh je náročný a zlobí se. Ale Jonáš se lekl. Lekl se toho náročného Boha, který se zlobí. Nevšiml si, kvůli čemu se Pán Bůh zlobí, hlavně chtěl utéct. Už nechce vědět, jaký Pán Bůh je. Půjde někam hodně daleko, až na konec světa. Kam za ním Pán Bůh nemůže.
(obr.) A tak nastoupil na loď. Bude plout a plout. U nich doma žádné moře není, tak to určitě Pán Bůh nad mořem žádnou moc nemá.
Jak málo toho Jonáš věděl o Pánu Bohu. Jak málo ho znal. Samozřejmě, že si Jonáše našel i na moři. A byla z toho veliká bouře. (obr.) Chtěl jsi, Jonáši, vědět, jaký je Pán Bůh? Chtěl jsi odejít, protože se Pán Bůh umí zlobit, protože po tobě chce nepříjemné věci? Tak si k tomu můžeš přidat ještě jednu vlastnost – Pán Bůh se nenechá jen tak podvést.
A tak si Pán Bůh Jonáše přivedl pěkně zpátky. A jak už to bývá na útěcích před Pánem Bohem, bylo to dobrodružné. Jonáš spolkla velryba a vyplivla ho na pobřeží. (obr.)
Píseň: S 261 Pomoz mi, můj Pane
„Už ses, Jonáši, dozvěděl o Pánu Bohu docela dost. Ale ještě toho máš k poznávání hodně před sebou. A ani o tom nevíš.“
Jonáš se vydal do Ninive. Poslechne a tamním lidem v Ninive vyřídí, že se na ně Pán Bůh zlobí. A že jejich město zničí. Všechno jim to řekne a bude přísný. Však Pán Bůh je také přísný. Nic těm lidem nepomůže. (obr.)
Jonáš na sebe byl moc pyšný. Zvládl to. Nejdřív se trochu bál – ono to není jen tak vyhlašovat lidem soud od Hospodina. Taky by se mohli rozzlobit a on, Jonáš, by to odskákal. Ale překonal strach, všechno vyřídil.
A navíc, on už tu svoji otázku, která ho tolik trápila, rozluštil. Už ví, jaký je Pán Bůh. Pán Bůh se umí rozzlobit. Před Pánem Bohem se člověk neschová. Pán Bůh je mocný a dokáže ochránit. I takové mocné město jako Ninive je na něj krátké.
A teď se Jonáš podívá, jak umí Pán Bůh trestat. Když se on, Jonáš, dostal kvůli útěku do břicha velryby, jak to dopadne s takovým městem, na které se Pán Bůh zlobí? (obr.) Jonáš vylezl na kopec, schoval se pod svlačec, aby na něj nepálilo sluníčko a čekal, jak to všechno dopadne.
A ono nic. Představte si, žádné zničení města, žádné zničení lidí. Ono to totiž všem v Ninive bylo líto a chtěli zkusit žít jinak. (obr.) Chtěli si začít pomáhat, chtěli naslouchat jeden druhému. Nechtěli už myslet jenom na sebe. Ale to Jonáše nezajímalo. Seděl a čekal a těšil se, jak Pán Bůh zničí Ninive. Však on, Jonáš, už Pána Boha dobře zná. Proč by ho jinak tahal až do Ninive?
Že by se Jonáš o Pánu Bohu nic nedozvěděl? To by bylo smutné. Ale on to s ním Pán Bůh nevzdal. „Jonáši, já nechci lidi ničit, já jim chci pomáhat! Ty se ptáš, jaký jsem Bůh? Já jsem ten, který provází každého člověka a učí ho žít. Znovu a znovu odpouštím a znovu a znovu ukazuji cestu života.“
A přesně o tom jsou všechny texty, které dostali nebo si vybrali Vašík, Anička, Katka a Martin ke svému křtu. Texty, které mluví o tom, co mají před sebou. I o tom, co máme před sebou my. Mluví o hledání toho, jaký je Pán Bůh. A o jistotě, že Pán Bůh je ten, kdo ukazuje cestu života. Kdo učí žít.
Nechť Pán dá bohatě růst vaší vzájemné lásce i lásce ke všem, tak jako i my vás milujeme, 1Te 3,12
Pouštěj svůj chléb po vodě, po mnoha dnech se s ním shledáš. Rozdej svůj díl mezi sedm, ba i osm, nevíš, co zlého se na zemi stane. Jestliže mraky se naplní, spustí se na zemi déšť; jestliže strom padne k jihu či na sever, zůstane na místě, kam padl. Kdo příliš dá na vítr, nebude sít, kdo hledí na mraky, nebude sklízet. Jako nevíš, jaká je cesta větru, jak v životě těhotné vznikají kosti, tak neznáš dílo Boha, který to všechno koná. Rozsévej své símě zrána, nedopřej svým rukám klidu do večera, neboť nevíš, zda se zdaří to či ono, či zda obojí je stejně dobré.
Kaz 11,1-6
Bratří, já nemám za to, že jsem již u cíle; jen to mohu říci: zapomínaje na to, co je za mnou, upřen k tomu, co je přede mnou, 14 běžím k cíli, abych získal nebeskou cenu, jíž je Boží povolání v Kristu Ježíši.
Fp 3,13n
Píseň: BTS 54 Jonáš
Ohlášky:
Přímluvná modlitba: Pane Bože, děkujeme za dnešní společenství, při kterém jsme směli zažít slavnost křtu. Děkujeme, že jsme si dnes znovu směli připomenout Tvou milost a lásku.
V této jistotě Tě dnes chceme prosit za ty, kdo Tě vidí jinak. Kdo Tě vidí jako tvrdého a nelítostného Boha. Prosíme, abychom dokázali předávat ujištění, že jsou přijímáni do Tvé otevřené náruče. Za to Tě, Pane, prosíme.
Prosíme za ty, koho přemáhá nemoc, kdo ztrácí naději a sílu k životu. Za ně Tě, Pane, prosíme.
Dnes prosíme za všechny, kdo se snaží předat svým dětem vděčnost za život. Prosíme za všechny, kdo se svým životem snaží předat svědectví o životě s Tebou. O životě v otevřenosti druhému člověku, o odpuštění, o ochotě k hledání společné budoucnosti pro lidi v celé jejich různosti. Za to Tě, Pane, prosíme.
Pane, prosíme za ty, kteří hledají nový domov. Za ty, jejichž starý domov je v troskách. Prosíme za ty, kdo ztratili vztah i za ty, jejichž domov je v troskách kvůli válce a bídě. Za ně všechny Tě, Pane, prosíme.
Pane, prosíme za náš sbor. Prosíme, abychom byli místem, kde lidé najdou přijetí. Za to Tě, Pane, prosíme.
Prosíme za Tvou církev, aby byla otevřená rozhovoru, aby byla otevřená různým myšlenkovým i náboženským proudům. Za to Tě, Pane, prosíme.
Vyslyš v tuto chvíli i naše tiché modlitby.
Spolu se všemi, kdo hledají život, k Tobě voláme jako Tvé děti:
„Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“
Poslání: Jděte nyní a slovem i skutkem uvádějte ve známost evangelium a dělejte si starost o spravedlnost, lásku a pokoj.
Jděte v naději setkání s Ježíšem Kristem mezi nejmenšími z našich bratrů a sester
a žijte v naději Božího navštívení.
Požehnání: Ať vám milost dělá život krásným a bohatým před Boží tváří, láska ať vás provází a hřeje
a ať vás brání před chladem a mrazem lidské zloby
a Boží pravda ať vám svítí na cestu, když se moci chopí tma. Amen.
Píseň: 686 Radujte se v Pánu vždy