Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Uhříněvsi a Říčanech

Uhříněves 19.2.2017 Mt 5,38-48 (Jiří Ort)

Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, milé děti, všechny vás vítám ve společenství, ve kterém se můžeme radovat z Božího pozvání.

Introit: Procitni, Pane, a nezanevři na nás provždy! Na pomoc nám povstaň, vykup nás pro svoje milosrdenství! Ž 44,24.27

Píseň: 46 Bůh sám je naše útočiště

Modlitba: Pane Bože, chceme Ti dnes vyznat všechno to, co nezvládáme. Vyznat vztahy, se kterými neumíme pracovat. Vyznat vztah k Tobě, se kterým neumíme pracovat. Vyznat, že neumíme přijímat Tvoji milost ani pro sebe ani pro druhé.

Ale především Ti dnes chceme děkovat. Že to nejsme my, naše představy o dokonalosti, naše představy o správném životě, které určují naši budoucnost, smysl naších životů. Děkujeme, že to Ty do nich vstupuješ v Ježíši Kristu, našem Pánu, otevíráš všechny zavřené dveře a zveš nás, abychom je i my otevírali k druhému člověku.

Děkujeme Ti, že tento zázrak přijetí smíme prožít i dnes, v tomto sborovém společenství. A moc prosíme, aby Tvá církev dokázala zvěstovat právě toto přijetí všem lidem po celém světě. Amen.

Slovo dětem:

Píseň ze Svítá: S55 Eliáš

Čtení: Ř 12,14-21

Píseň: 673 Dej odvahu včas slyšet

Text: Mt 5,38-48

Haleluja. Kéž je nám Bůh milostiv a dá nám požehnání. Haleluja. Ž 67,2a

Dnes máme před sebou vyvrcholení Ježíšových slov, která jsem dosud v Kázání na hoře slyšeli: „Já však pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, abyste byli syny nebeského Otce; protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé.“ Je to výrok, se kterým si skutečně nevíme rady. A lepší to není ani s předchozími „praktickými“ výroky o neodplácení nebo o vyhovění prosebníkům. Jsme tu u jádra problému propojení Ježíšových výroků se životem, jak ho žijeme. Jak ho žijeme jako věřící lidé, ti, která vyznávají Ježíše z Nazareta za svého Pána a Spasitele a zároveň jsou zasazeni do souvislostí kolem sebe.

Ježíš tu totiž nenechává žádný manévrovací prostor. Prostě říká - „Tak jednejte!“ A já odpovídám – já tak jednat nedokážu. Já tak jednat nemohu. Půjčil jsem bezdomovkyni v Uhříněvsi 300,-Kč. Od té doby jsem ji neviděl. Objevila se u mne tento týden s tím, že se mi moc a moc omlouvá, že peníze ještě nevrátila. Na závěr se mě zeptala, jestli bych jí nepůjčil 50,-Kč. Stojím si za tím, že pro mě nebylo možné jí další peníze půjčit. Že je nejen pro mě nutné určovat hranice. Ovšem – Ježíšovo slovo je bezhraniční. Je samozřejmě nutné si uvědomit, že tyto výroky – stejně jako celé Kázání na hoře – jsou spojeny s tím, že Pán Bůh přeje své království každému člověku a dokonce i nám. I my tedy máme přát toto království, Boží spásu, druhému člověku. Tento důraz otevírá široký systém jednání, který je vrstevnatější než Ježíšova slova, která jsme slyšeli. To ostatně vidíme i na jednání samotného Ježíše.

Ale to neznamená, že bychom tuto Ježíšovu výzvu měli hodit do koše. Lidé jako Gándhí, Přemysl Pitter nebo Martin Luther King nám staví před oči memento, že je není až tak možné bez problémů odmítnout. Ovšem když se M.L.Kinga ptali na důvod onoho pověstného nenásilného protestu, neargumentoval tím, že prostě jako křesťan nemůže jinak, ale starostí o budoucnost své země. Měla-li mít Amerika z jeho pohledu budoucnost, nesměl se řetězit pocit křivdy, nesměla narůstat nenávist. Stejně argumentoval prof. J.B.Souček o 10 let dříve v otázce vztahu k Sudetským Němcům v naší zemi po 2. světové válce. Oba hluboce věřící mužové mysleli ve světle Ježíšových slov na budoucnost své země. Která není možná bez přerušení řetězu nenávisti.

To všechno musíme vzít vážně jako zásadní svědectví. A to svědectví pro dnešní dobu, pro naši společnost. A pro nás osobně. To však neznamená, že budeme popírat skutečnost, že každý z nás má hranice, že je potřebujeme ke svému životu. Popírání těchto hranic, jejich ignorování s jistotou vede k psychickým problémům. I k problémům společnosti.

Co nám tedy vlastně Ježíš říká? To není pouze naše otázka v odstupu téměř dvou tisíciletí. Byla to otázka už v první generaci křesťanů. A tak není náhodou, že velice podobné slovo slyšíme u apoštola Pavla. To, co slyšíme v jeho dopise do sborů v Římě není citátem Ježíšových slov – a přece je v jasném vztahu k nim. Zároveň je v rozhovoru s židovstvím, kdy se odkazuje na svaté texty otců: „neboť je psáno“, slyšíme v 19. verši. A mohl by se opřít i o texty některých pohanských myslitelů. O zkušenost člověka, že řetězení zla, řetězení nenávisti může vést znovu jenom k nenávisti. Protože nenávist je moc jako taková, která si podmaňuje člověka. Velice názorně to ukazuje například C.S.Lewis ve svých Letopisech Narnie – zlá ledová královna si podmaní mysl malého Edmunda, který je pak jako očarovaný.

Hodně nás zajímá tento vnitřní rozhovor, jehož výsledkem je zásadní náhled na křesťanský život. Nepředkládá životní styl, ale perspektivu života za obzorem každodennosti. „Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Vůči všem mějte na mysli jen dobré. Je-li možno, pokud to záleží na vás, žijte se všemi v pokoji. … Nedej se přemoci zlému, ale přemáhej v dobrém zlé.“ Skutečně to není citát Ježíšových slov. A právě proto je to naprosto logické. Apoštol Pavel se snaží uchopit tradici Ježíšových slov, pochopit ji a domyslet ji do života svého i těch, za které cítíme odpovědnost. Už to samo o sobě je nesmírně důležité svědectví. Přesně to jsme si uvědomili ve svědectví M.L.Kinga nebo J.B.Součka. Právě to si můžeme – a dokonce máme – dovolit. Protože když to neděláme vědomě, budeme slova interpretovat nevědomě – a můžeme tak ublížit sobě i druhým lidem. Protože je budeme nutit do svého pohledu na život posvěceného Ježíšovou autoritou.

Apoštol Pavel – stejně jako my – vnímá riziko, které nesou Ježíšova slova. Zlo jako takové je nutné zastavit. Protože ničí člověka. Důvod zastavení zla a nenávisti je pomoc člověku. Otevření cesty do Božího království. „Nedej se přemoci zlému, ale přemáhej v dobrém zlé.“ To není o hranicích. Láska rodičů k dítěti projevovaná tím, že mu nedáme jasné hranice, dítě ničí. To vždy připomínal br. prof. Matějček. Zároveň ale připomínal, že to základní je, že dítěti nikdy nesmíme vzít jistotu, že je přijímáno. Navzdory jeho neúspěchům nebo zlobení. Dárky se nedávají za to, že je dítě hodné, ale proto, že ho máme rádi. Vzpomínám si, jak mi br. profesor vyprávěl, že když to napsal před vánočními svátky do Novin Prahy 10, tak mu spousta lidí napsala, jak je to fantastické, jak jim úplně převrátil svět. „Nedej se přemoci zlému, ale přemáhej v dobrém zlé.“

Jsem přesvědčený, že tu apoštol Pavel vystihl zcela přesně to, o co jde Ježíšovi. Nenechat se přemoci zlem. Nenechat se ovládnout stejnými principy, se kterými nesouhlasíme. Až příliš snadno se pak dostaneme pod vládu nenávisti. Je úchvatné, když zjistíme, kolik analogií ke zlatému pravidlu („Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy jednejte s nimi“), nalezneme v pohanském světě. Že filozofie se od Platóna a Aristotela až do současnosti zdůvodňuje vzájemný vztah ohledu k cizímu a k sobě. Objevení druhého člověka a respekt k němu umožňuje objevení a respekt k sobě. Je zřetelné, že touha po tom, co Ježíš nabízí, je obecně lidská.

Najednou se celý pohled na Ježíšova slova obrací. Nejsou zvýšeným nárokem dotaženým ad absurdum. Jsou vyslovením něčeho, po čem člověk touží. Smíření mezi lidmi. Nedat se přemoci Zlým. A Ježíš nás ujišťuje, že to není sen, ale Boží nabídka. Něco, co patří do prostoru Boží vlády v tomto světě, do Božího království.

Toto ujištění je tím, o co se opírá apoštol Pavel v důvěře v moc Vzkříšeného. O co se opírali lidé jako Maritn Luther King, Přemysl Pitter nebo J.B.Souček. Je nám nabízena jistota, že my nejsme těmi, kdo určují, kdo Pánu Bohu patří a kdo ne. Jsme všichni Boží děti – Pán Bůh nás přijímá, ale zároveň nám dává hranice.

Pro nás je ovšem nesmírně důležité nevynechat toto ujištění o Boží milostivé a láskyplné moci. Protože my potřebujeme ve snaze odmítnutí nenávisti, ve snaze o smíření s lidmi kolem nás a následně i ve společnosti, hlubokou víru v tuto Boží moc. Nikdo z nás na to nemá sílu sám od sebe. Ale společně se v tom smíme podporovat, společně o to smíme prosit ve jménu našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista. Amen.

Píseň: 426 Tvá, Pane Kriste, věc to jest

Ohlášky:

Přímluvná modlitba: Pane Bože, dnes chceme moc prosit za celé Tvé stvoření, protože všichni lidé potřebují Tvoji milost, občanství v Tvém království.

Pane, prosíme, otevírej svou naději pro ty, kteří jsou unavení, kteří jsou nemocní. Prosíme za br. Sandera, který je v nemocnici. Prosíme za bratra kardinála Miroslava Vlka. Za něj i za všechny, na které jsme nevzpomněli, Tě, Pane, prosíme.

Prosíme o naději pro ty, kteří mají strach o své blízké. Myslíme zvlášť ne Kočovi. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za ty, kdo mají strach z budoucnosti. Prosíme za ty, komu se rozpadají vztahy v rodině. Prosíme za ty, kdo mají strach o práci, kdo mají strach, že neuživí sebe a rodinu. Prosíme za ty, kteří zůstali sami. Za ně všechny Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za všechny ty, kteří jsou v nouzi a jejich odlišnost vzbuzuje odmítnutí v lidech kolem nich. Prosíme za sociálně vyloučené lidi, prosíme za uprchlíky. Prosíme za všechny, kdo se jim snaží otevřít budoucnost. Prosíme za humanitární organizace, které se snaží pomáhat i v těch nejrizikovějších oblastech. Za ně všechny Tě, Pane, prosíme.

Pane, prosíme o odvahu. Pro každého z nás osobně. Pro Tvou církev. Prosíme, abychom dokázali poctivě promýšlet i žít Tvoji nabídku milosti pro každého člověka. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, voláme k Tobě spolu se všemi lidmi, kteří touží po životě, který Ty nabízíš:

„Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

Poslání: Požehnán buď Hospodin. On nám dal své slovo, abychom jej poslouchali, on nám zaslíbil své království, abychom měli naději. Jděte spolu s druhými odvážně a s pokorou. Netrapte se. Radost z Hospodina bude vaší záštitou.

Požehnání: Ať vám milost dělá život krásným a bohatým před Boží tváří, láska ať vás provází a hřeje

a ať vás brání před chladem a mrazem lidské zloby

a Boží pravda ať vám svítí na cestu, když se moci chopí tma. Amen.

Píseň: 486 Svaté Boží požehnání