Farní sbor
Českobratrské církve evangelické
v Uhříněvsi a Říčanech
Farní sbor
Českobratrské církve evangelické
v Uhříněvsi a Říčanech
Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, milí přátelé, směli jsme přijmout Boží pozvání, abychom se společně zastavili a naslouchali Božímu Slovu. A já nám všem přeji milost našeho Pána Ježíše Krista, láska Boží a přítomnost Ducha svatého se všemi vámi. Amen.
Introit: Hospodine, buď mi skálou záštitnou, buď opevněným domem pro mou spásu. Tys můj skalní štít a pevná tvrz má, veď mě pro své jméno a doveď mě k cíli. Ž 31,3b.4
Píseň: 625
Modlitba: Pane Bože, děkujeme, že nás nenecháváš v zajetí našich představ, našeho smutku, ale i naší pýchy. Vyznáváme, že ve chvílích plných síly podléháme pocitu, že všechno zvládneme, že Tě až tak nepotřebujeme. A pak, ve chvíli slabosti, najednou nejsme schopni zaslechnout Tvé Slovo.
Pane, děkujeme Ti, že to s námi nevzdáváš. Že za námi znovu a znovu přicházíš a otevíráš před námi příběhy Tvých svědků a především – příběh svého Syna a našeho Spasitele Ježíše Krista. Děkujeme, že nás Tvé Slovo nenechává v klidu, ale nabourává naše jistoty ve chvílích plných sebevědomí a nabízí orientaci a útěchu ve chvílích zmateného tápání.
Děkujeme, že to smíme prožívat i dnes. Že i dnes tu jsi s námi a otvíráš nám nový, svůj pohled na naše životy i život společnosti kolem nás. Prosíme, aby tento dar směli prožívat lidé po celém světě. Amen.
Slovo dětem:
Píseň ze Svítá: S267 Proč jen mlčíš Pane
Čtení: Dt 30,1-2.11-20
Píseň: 433
Text: 1K 2,6-9
Haleluja. Panovníku, chci ti mezi lidmi vzdávat chválu, mezi národy ti budu zpívat žalmy; vždyť tvé milosrdenství až k nebi sahá, až do mraků tvoje věrnost. Haleluja. Ž 57,10n
Text, který jsme slyšeli z knihy Deuteronomium, je velice zásadní. Říkal jsem si – zase to nebude kázání, které toužím napsat. Úplně obyčejné, radostné, děkovné. Zase stojíme na křižovatce, zase jsou před nás předestřeny dvě cesty, zase tu před sebou máme obraz, na kterém vidíme, kam až se člověk může dostat. Kam až můžeme zabloudit. „Mezi všechny pronárody, do kterých tě zapudí Hospodin, Tvůj Bůh.“ „Hleď, předložil jsem ti dnes život a dobro i smrt a zlo.“ Vyber si.
Není to jednoduché uprostřed zmatku cest, které kolem sebe i v sobě vidíme. O to víc, že se v tom přestáváme orientovat. Vždy za námi může někdo přijít a říct - „to není tak jednoduché, musíš se na to dívat jinak, musel bys dlouho studovat, než bys vyslovil svůj názor, než bys učinil své rozhodnutí. Nic nevíš, tak mlč a poslouchej. Nemáš právo mluvit.“ Člověk a svět vyzývá, abychom vstoupili do školy, jejíž pravidla nám budou nadiktována.
Ano – zdá se, že do určité míry má tento důraz pravdu. Musíme se přece snažit poznávat podstatu věcí, jinak budeme snadno manipulovatelní. Jinak nemůžeme být oporou druhým lidem, nemůžeme být pro ně orientačním bodem. Cítím veliký tlak pokaždé, když začínám psát kázání – vím dost, abych mohl vůbec otevřít ústa? Tento tlak vlastní nedostatečnosti nás vede k orientaci podle lidí okolo nás, podle těch, kteří vědí víc. Naše rozhodování je určováno zvenčí.
A přece se dnešní texty odvažují radikálního prohlášení, radikálního vyznání. 1. čtení z knihy Deuteronomium je završením vyhlášením Zákona pro Boží lid. Pravidel pro orientaci v životě. Zcela zásadních – vždyť na přijetí těchto pravidel závisí budoucnost života. Na tom záleží, kde je naše budoucnost. To je židovská Tóra, to je učení. O Tóře vyznává žalmista, že je základem života. Je to odvážné tvrzení. Do všeho životního zmatku, ve kterém se obtížně orientujeme, do všeho shromažďování informací, abychom se dobře rozhodovali, přichází biblický svědek s tvrzením, že základem je přijetí faktu Boží aktivity v lidských životech, v celých lidských dějinách. Přijetí základního pohledu na život, ze kterého vyrůstá všechno ostatní.
Biblický svědek jde ještě dál. Do našich pocitů, že život není zvladatelný, protože nejsme schopni získat dostatek informací, shromáždit dostatek faktů, abychom se mohli správně rozhodovat, přichází s tvrzením: »Tento příkaz, který ti dnes udílím, není pro tebe ani nepochopitelný, ani vzdálený. Není v nebi, abys musel říkat: "Kdo nám vystoupí na nebe, vezme jej pro nás a ohlásí nám jej, abychom ho plnili?" Ani za mořem není, abys musel říkat: "Kdo se nám přeplaví přes moře, vezme jej pro nás a ohlásí nám jej, abychom ho plnili?" Vždyť to slovo je ti velmi blízko, ve tvých ústech a ve tvém srdci, abys je dodržoval.«
Do všeho našeho zmatku a pochybností a obav vnáší naději – to Hospodin, Bůh Izraele je dárcem života a také je tím, kdo svým jednáním určuje orientační body pro naše cesty.
Začal jsem jezdit za Samem Duškem a děláme si biblické hodiny. Tento čtvrtek Sam otevřel neskutečný rozhovor – nadšeně vyjmenovával, na co všechno člověk přišel, co všechno vymyslel. A je to pravda. Biblický svědek nepolemizuje s odborností v jednotlivých složkách lidského působení, pouze už před 2500 lety řekl to, co zjišťujeme čím dál víc uprostřed neskutečných vědeckých objevů, uprostřed lidského poznání, které ani nejsme schopni pojmout – potřebujeme se naučit žít. A to nás žádné poznání nenaučí. Cesta k životu není pouze pro specialisty – tu Pán Bůh nabízí každému z nás.
Ano – znamená to jít do školy. Skutečně – ale do Boží školy. Ano, existuje tu Boží naděje uprostřed úzkosti, smutku, bezmoci, existuje tu Boží odpovídání na naše volání ve chvílích, kdy nevíme jak dál. Existuje Bůh, který přichází a nabízí cestu. Ale musíme se učit naslouchat Jeho Slovu, musíme se učit rozpoznávat Jeho znamení.
To je potřeba mít na paměti, když čteme dnešní text z Pavlova listu do Korintu – to je základ Pavlova myšlení. Odtud vycházel, když před korintskými otevírá konfrontaci Boží a lidské moudrosti. Pavel je i nás vede - stejně jako starozákonní svědek – do školy. Do školy Ducha Božího, který před námi bude otevírat Boží tajemství v Ježíši Kristu. Tajemství, které nám otevírá pohled na člověka i na nás samotné. Tajemství, které nás zbavuje strachu otevírat se tomuto pohledu. Neznamená to, že bychom již neprožívali úzkost. Budeme ji prožívat. Ale zároveň smíme vědět, že se nám na naší životní cestě budou objevovat orientační znamení. Ne proto, že bychom je mohli zahlédnout díky úrovni našeho poznání, ale z Boží milosti. Z Boží milosti v Ježíši Kristu. V Jeho nabídce Božího království, které je nabízeno všem lidem. Tato prostá výzva starozákonní i novozákonní nás vede k druhému člověku beze strachu, v odvaze síly Boží milosti a lásky.
A tak se učme rozpoznávat znamení, která nám Pán Bůh připravil a připravuje. Učme se vidět člověka vedle nás. Učme se krůček po krůčku Boží, biblické abecedě života. Máme kde se učit. Pán Bůh nám k tomu dává své požehnání.
Amen.
Píseň: 446 Moudrosti poklad z nebe
Ohlášky:
Přímluvná modlitba: Pane, chceme Tě moc poprosit o odvahu. Vyznáváme, že se strachujeme naší vlastní slabosti, že se strachujeme toho, co působí tak mocně, tak nepřekonatelně. Pane, chceme Tě poprosit o odvahu k životu v důvěře, chceme Tě poprosit o odvahu k modlitbě.
Pane, myslíme na pokažené vztahy. Na hradby mezi lidmi, které působí nepřekonatelně. Prosíme, vstupuj do nich. A nám dej odvahu a sílu nemoralizovat, ale být pohotově k naslouchání a pomoci. Za to Tě, Pane, prosíme.
Pane, moc Tě prosíme o povzbuzení a posilu pro ty, kteří jsou nemocní i pro ty, kteří žijí vedle nich a snaží se pomoci. Prosíme za všechny, kdo se musí vyrovnávat s tíhou života. Za ně Tě, Pane, prosíme.
Chceme Ti dnes odevzdat děti – v našich rodinách i v našem sboru. Moc prosíme, abychom jim dokázali být svědectvím o vděčnosti za život, který Ty dáváš.
Prosíme za všechny děti. Prosíme za rodiny, ve kterých vyrůstají. Prosíme za vztahy v rodinách.
Pane, prosíme za rodiny, které přemáhá strach z budoucnosti. Prosíme za rodiče, kteří ztratili práci a jsou zoufalí. Za ně Tě, Pane, prosíme.
Pane, jsme nešťastní z toho, kolik rodin, kolik dětí žije uprostřed válečných konfliktů. Kolik rodičů nemůže poskytnout svým dětem základní podmínky k životu. Prosíme, abychom od nich neodvraceli svůj zrak, prosíme, abychom v nich neustále viděli lidi. Za ně Tě, Pane, prosíme.
Pane, dnes myslíme na civilní obyvatele města Mosul. Prosíme za jejich životy. Za ně Tě, Pane, prosíme.
Chceme Ti nyní v tichosti odevzdat všechno, co máme na srdci.
Pane, voláme k Tobě spolu se všemi, kdo touží po životě:
„Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“
Poslání: Můj synu, na mé učení nezapomínej, ať tvé srdce příkazy mé dodržuje. Prodlouží ti dny a léta života a přidají ti pokoj. Ať tě neopouští milosrdenství a věrnost! Přivaž si je na hrdlo, napiš je na tabulku svého srdce. Tak najdeš milost a uznání v očích Božích i lidských. Důvěřuj Hospodinu celým srdcem, na svoji rozumnost nespoléhej. Poznávej ho na všech svých stezkách, On sám napřímí tvé stezky. Nebuď moudrý sám u sebe, boj se Hospodina, od zlého se odvrať.
Př. 3,1-7
Požehnání: Hospodin je tvůj ochránce, Hospodin je ti stínem po pravici. Ve dne tě nezasáhne slunce, ani za noci měsíc. Hospodin tě ochrání ode všeho zlého, On ochrání tvůj život. Hospodin bude chránit tvé vycházení a vcházení nyní i navěky. Amen. Ž 121,5-8
Píseň: 163