Uhříněves 22.3.2020 J 9,1-7 (Jiří Ort)

Uhříněves 22.3.2020

Pozdrav: Moc vás všechny zdravím ve 4. neděli postní, která je nazvána Laetare – raduj se.

Introit: Radujte se s dcerou jeruzalémskou a jásejte nad ní všichni, kdo ji milujete! Veselte se s ní, veselte, všichni, kdo jste nad ní truchlívali. Iz 66,10

Píseň: Ž 118 Ó chvalte laskavého Pána

Modlitba: Pane, jsme tu před Tebou. S našimi rodinami, sami. Vnímáme mnohou tíseň kolem nás. A s vděčností přijímáme nabídku, že si můžeme připomínat, že jsi za námi přišel a jednáš v našich životech.

Neumíme to uchopit, neumíme o tom mluvit, ale jsme Ti za to nesmírně vděční. Moc Tě prosíme, aby od nás tato zpráva plná naděje proudila právě v této náročné době. Amen.

Čtení: Gn 12,1-9

Píseň: 681 (556) Nás zavolal jsi, Pane

Text: Jan 9,1-7

Beránku, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi.

Přiznám se, že pouze text z Janova evangelia připadá na dnešní neděli podle ekumenického lekcionáře. K tomu druhému textu, k začátku Abramova příběhu, jsem se dostal díky Alzheimer Centru v Průhonicích. Tamní sociální pracovnice vymyslela, že bych mohl mít své pravidelné povídání na dálku – a tak jsem se připravoval na skypové povídání. A, přiznám se, že jsem po něm byl úplně vyčerpaný. Viděl jsem před sebou klienty Alzheimer Centra, ti se na mě koukali v televizi a bez osobního kontaktu prostě nemohli reagovat. Bylo to dost smutné.

A právě proto jsem byl vděčný, že jsme v biblických textech právě doputovali k začátku Abrahamových příběhů. K textu, který vlastně moc dobře známe. Který je nám blízký. A při tom povídání na dálku jsem si uvědomil, že má zvláštní vlastnost – proměňuje se s naší situací. Promlouvá jinak. Ona je to tedy vlastnost každého textu, ale jak je ten Abrahamův tak známý, tak je to u něj velice zřetelné.

Abram je starý muž. Sára stará žena. Současná situace nejen v našem státě je vypovídající. Senioři by neměli moc vycházet ven. Měli by sedět doma, aby nebyli nakaženi a měli vůbec nějakou budoucnost. Jsou zaneseni v této škatulce a nemohou z ní ven. Hodně jsem si to uvědomil právě při pohledu přes kameru počítače při povídání přes Skype. Pasivní příjemci.

A to je to, co mě spojilo dnešní texty. Pasivní přijímání. Ve starozákonním příběhu Abram se Sárou, v novozákonním nevidomý muž. Jakkoliv je jejich situace jiná – Abram je vůdčí postavou pro velké množství lidí, nevidomý muž je ve své době vlastně pouze objektem pro charitu – spojuje je onen životní výhled. U Abrama výhled, který se krátí, u nevidomého muže výhled neexistující.

A spojuje je ještě něco velice zásadního. Něco, co je nabídnuto do života Abrama i do života slepého muže. Realita života, která vstupuje tam, kde už z lidské logiky nelze nic očekávat. Realita, která otevírá oči pro budoucnost, která existuje navzdory. Stačí se jí otevřít. A je možné se jí otevřít.

To jsou informace, které dává Ježíš z Nazareta. Když to vezmeme úplně obecně – už od začátku Janova evangelia jsme ujištěni o tom, že existuje světlo tohoto světa. A konkrétněji, tímto světlem je ten, kterého poslal Hospodin, Bůh stvořitel – každého člověka, každého tvora, každé rostliny – Stvořitel tohoto světa. A toto světlo vstupuje do všech událostí lidského života. Bez omezení.

Proč je ten člověk slepý? To musí mít nějaký důvod. Proč se děje tolik zla ve světě? Proč ta nečekaná pandemie? Mnoho otázek, na které Janův Ježíš odpovídá jednoznačně – Bůh nepůsobí zlo. To je to, co máme slyšet. Bůh nepůsobí zlo. To, že autor přidává větu o oslavě Boha, nikterak nevyvrací ono původní tvrzení. Bůh nepůsobí zlo a jeho oslava je v tom, že je poslán Ježíš, aby byl pomocí. Aby byl světlem světa.

A toto zaslíbení je hned vzápětí naplněno. Slepý muž prohlédl. Slepému muži se otevřel svět. Spojitost s Ježíšem – který byl poslán – je podtržena Ježíšovou výzvou, aby se slepý obmyl v rybníku Siloe – v překladu Poslaný. Bůh promluvil. Bůh jednal.

Abramův příběh začíná slovy: „I řekl Hospodin“. Kouzelný příběh k tomu vypráví Kornelis Miskotte ve své knize Biblická abeceda. Je o rabínovi, který chce vyložit Abramův příběh svým žákům. Ale vždy, když přečte tato první slova, rozpláče se. Když se ho ptají proč, odpoví - „Jsem vždy znovu přemožen tím největším zázrakem – Bůh mluví.“ Ano – to je skutečně ten největší zázrak. Zázrak Božího jednání pro člověka, jednání, které tvoří Boží realitu, realitu, která se nabízí všem. I těm – a snad především těm – kteří už vzdali jakoukoliv budoucnost.

A ještě jeden důraz spojuje ony dva příběhy. Bůh říká Abramovi: „Učiním tě velkým národem, požehnám tě, velké učiním tvé jméno. Staň se požehnáním!“ A Ježíš říká učedníkům: „Musíme konat skutky toho, který mě poslal, dokud je den. Přichází noc, kdy nikdo nebude moci pracovat. Pokud jsem na světě, jsem světlo světa.“ Ona Boží oslava, Boží požehnání, světlo pro ty, kdo trpí ve tmě – to není něco neosobního, co by fungovalo mimo nás. Co by Pán Bůh řešil lusknutím prstu. Do Božího díla, do Božího díla v Ježíši jako Mesiáši, Zachránci života, jsou zapojeni lidé. Je do něj zapojen Abram, jsou do něj zapojeni Ježíšovi učedníci, jsme do něj zapojeni my. Někomu z nás to může znít paradoxně – Abramovi určitě, učedníkům i nám také. Sami se cítíme bez budoucnosti, sami se cítíme v zajetí zloby a nenávisti, v zajetí manipulací – my se máme stát požehnáním? My máme nabízet světlo?

No – prostě ano. Náš život má pro Pána Boha smysl. Že se proti tomuto smyslu spiklo mnoho událostí, že lidský hřích je až příliš hmatatelný? Ano. Stačí si přečíst zbytek příběhu o uzdraveném slepci. Ale to nic nezměnilo na tom, že slepý muž viděl. Abramovi byla nabídnuta budoucnost. A nezměnilo na tom nic ani nepřátelství kolem něj ani selhání jeho samotného.

A tak se můžeme prostě těšit. Těšit z toho, že i do našich životů vstoupilo světlo. Amen.

Píseň: 643 (724) Když soumrak zháší světlo

Přímluvná modlitba: Pane Bože, máme toho hodně na srdci. A mnohé z toho máme společného. Rozhlížíme se kolem sebe a vidíme situaci, která je kritická a my vůbec netušíme, jak dlouho bude trvat.

Chceme Tě moc poprosit jeden za druhého. Dávej nám, prosíme, sílu, abychom ji dokázali dávat druhým. Za to Tě, Pane, prosíme.

Moc prosíme za naše blízké, za lidi ze sboru, kteří jsou v nějakém sociálním zařízení. Cítíme se bezmocní v tom, jak pomoci. Prosíme, otevírej před námi cesty k povzbuzení, k účasti. Za to Tě, Pane, prosíme.

Moc prosíme za lékaře, za sestřičky, za zaměstnance nemocnic, domovů seniorů, domovů pro lidi s alzheimerovou chorobou a další a další. Prosíme pro ně o posilu. Za to Tě, Pane, prosíme.

Děkujeme a prosíme za všechny, kdo v této době přichází s nejrůznějšími iniciativami pomoci. Odevzdáváme Ti konkrétně iniciativu uhříněveské radnice, římskokatolické farnosti v Říčanech, iniciativu Diakonie a další a další. Za ně všechny Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za rodiny, které se v těchto dnech loučili s blízkými, kteří zemřeli. Konkrétně myslíme na rodinu Josefa Bernarda z Hostivaře a Rostislava Matulíka ze sboru ve Škvorci. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Odevzdáváme do Tvé milosti lidi v Itálii. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Odevzdáváme Ti státníky, kteří mají možnost lidi povzbudit a snaží se o to. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Odevzdáváme Ti všechny, kteří v současné situaci nezapomínají na lidi, pro které koronavirus není hlavním problémem. Na uprchlíky, na lidi v místech zničujícího nedostatku a války. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Spojujeme se v modlitbě, ve které před námi otevřel naději náš Pán a Spasitel Ježíš Kristus:

„Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

Poslání: Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se! Vaše mírnost ať je známa všem lidem. Pán je blízko. Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své starosti Bohu.

Fp 4,4-6

Požehnání: Pán ať je před vámi, aby vám ukazoval správnou cestu. 
Pán ať je při vás, aby vás mohl brát do své náruče a chránit vás. 
Pán ať je za vámi, aby vás bránil před záludností zlých lidí. 
Pán ať je pod vámi, aby vás zachycoval, když padáte 
a aby vás vysvobozoval z pasti. 
Pán ať je ve vás, aby vás utěšoval, když je vám smutno. 
Pán ať je kolem vás, aby vás obhajoval, když na vás útočí. 
Pán ať je nad vámi, aby vám žehnal.
Amen.

Píseň: 487 (665) Amen, Otče, rač to dáti