O nás Program Kontakt Fotogalerie Mapa Staršovstvo
Interiér Exteriér Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Uhříněvsi a Říčanech
Banner

Uhříněves 2.8.2020 Mt 14,13-31 VP (Pavel Zoubek)

odt download Pozdrav:

Milé sestry, milí bratři, (milé děti,) milí přátelé. Vítám vás na dnešních bohoslužbách s radostí o to větší, že můžeme dnes slavit Hod Beránka. Zkusme tuto slavnost nejen z plného srdce prožít, ale o této slavnosti můžeme dnes také přemýšlet.

Introit: Ž 145, 8-9. 14-21

Hospodin je milostivý, plný slitování, shovívavý a nesmírně milosrdný. Hospodin je ke všem dobrotivý, nade vším, co učinil, se slitovává. Hospodin podpírá všechny klesající a všechny sehnuté napřimuje. Oči všech s nadějí shlížejí k tobě ty jim v pravý čas dáváš pokrm, otevíráš svou ruku a ve své přízni sytíš všechno, co žije. Hospodin je spravedlivý ve všech svých cestách, milosrdný ve všech svých skutcích. Hospodin je blízko všem, kteří volají k němu, všem, kdo ho volají opravdově. Vyplňuje přání všech, kdo se ho bojí, slyší, když volají o pomoc a zachrání je. Všechny, kdo ho milují, Hospodin ochraňuje, ale všechny svévolníky vyhlazuje. Z mých úst zazní chvála Hospodinu, jeho přesvatému jménu bude dobrořečit všechno tvorstvo navěky a navždy.

Píseň: Ž 134 Vy všichni Pánu soužící

Modleme se:

Trojjediný Bože. Jak málo rozumíme světu, který jsi stvořil. Jak málo rozumíme Tvému stvoření - lidem. Jak málo rozumíme svým vztahům k nim i jejich vztahům navzájem. Nepomáhá úporné přemýšlení, nepomáhá studium, nepomáhají školy. To, co ale otvírá naději ke smysluplným vztahům je otevřenost. Otevřenost k lidem okolo mě, to je nutná podmínka k toleranci. Otevřenost k Tobě - to je nutná podmínka víry. Ty jsi naše jistota. K Tobě se utíkáme, když si se světem nebo se sebou nevíme rady. Děkujeme, že jsi.

Amen.

1. čtení: Izajáš 55, 1-5

Vzhůru! Všichni kdo žízníte, pojďte k vodám, i ten, kdo peníze nemá. Pojďte, kupujte a jezte, pojďte a kupujte bez peněz a bez placení víno a mléko! Proč utrácíte tolik peněz, ale ne za chléb? A svůj výdělek za to, co nenasytí? Poslechněte mě a jezte, co je dobré, ať se vaše duše kochá tukem! Nakloňte ucho a pojďte ke mě, slyšte a budete živi! Uzavřu s vámi smlouvu věčnou, obnovím milosrdenství věrně Davidovi prokázaná. Hle, dal jsem ho za svědka národům, národům za vévodu a zákonodárce. Hle, povoláš pronárod, který neznáš, pronárod, který tě nezná, přiběhne k tobě kvůli Hospodinu, tvému Bohu, za Svatým Izraele, který tě oslavil.

Píseň: 613 Oči všech se upírají

2. čtení: Matouš 14, 13-21

Když to Ježíš uslyšel, odplul lodí na pusté místo, aby byl sám; ale zástupy o tom, uslyšely a pěšky šly z měst za ním. Když vystoupil, uviděl velký zástup a bylo mu jich líto. I uzdravoval jejich nemocné. Když nastal večer, přistoupili k němu učedníci a řekli: "Toto místo je pusté a je už pozdní hodina. Propusť zástupy, ať si jdou do vesnic koupi jídlo." Ale Ježíš jim řekl: "nemusejí odcházet, dejte vy jim jíst!" Oni odpověděli: "Máme tu jen pět chlebů a dvě ryby." On však řekl: "Přineste mi je sem!" Poručil, aby se zástupy rozsadily po trávě. Potom vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, vzdal díky, lámal chleby a dával učedníkům a učedníci zástupům. I jedli všichni a nasytili se; a sebrali nalámaných chlebů, které zbyly, dvanáct plných košů. A jedlo tam na pět tisíc mužů kromě žen a dětí.

Kázání

Když na mě podle církevních perikop vyjde text, jehož ústředním bodem je zázrak, tedy něco odporující nějakým fyzikálním zákonům, trochu se mi zrychlí tep. Tohle přece není moje parketa, s tím já si neporadím. Dnes se ale tomu už nechci vyhýbat. Pusťme se tedy do toho.

Nelze si nepovšimnout, že zázrak s nasycením zástupů se v Písmu neobjevuje jen zde. Nalezneme ho i v ostatních evangeliích, ve dvou z nich dokonce 2x. Lze najít i obdobné starozákonní texty (2. Král., Izajáš). Zdá se tedy, že příběh je podle všech starověkých zvyklostí dosvědčen dostatečně. Je to prostě zázrak, Ježíš to umí a basta a kdo s tím má problém, není správně věřící. Takto zkratkovité chápání zázraku ale může vést k ochuzení našeho života. Ježíš se přece o mě postará, já se starat nemusím. A když se nepostará Ježíš, tak bratři a sestry určitě ano. Ta linie mezi důvěrou ve své společenství i v Boha na straně jedné a mezi životní pasivitou až leností může být někdy tenká a málo zřetelná. Zde je třeba být ostražitý a nesklouznout ani na jednu stranu.

Nebo se můžeme pokusit najít racionální vysvětlení zázraku - třeba že je to jakýsi básnický popis vzájemného sdílení zásob, které někteří měli a někteří ne a Ježíš s apoštoly šli vlastně jen příkladem. Jiným racionálním pohledem je uchopit zázrak matematicky jako pravděpodobnostní problém. Pak si mohu říct, že zázrak ničemu přirozenému neodporuje, byť pravděpodobnost, že se stane je velmi malá. Jsou to jistě výklady možné, ale nemohu se zbavit pocitu, že těmito konstrukcemi jen ztrácíme síly, které bychom mohli a měli napřít jinam. Ale neobávejte se. Rozhodně se nechci zázrakům v našem životě takovýmto myšlenkovým manévrem vyhnout. Takže se k tomu ještě dnes vrátíme.

Musíme mít stále na paměti, že starověcí autoři nemuseli (i když samozřejmě i mohli) popisovat skutečnou událost. Popsat historii - o to se často ani nesnažili. Jejich příběh obvykle chtěl něco sdělit, nejen zaznamenat, co se reálně stalo. Zkusme tedy přemýšlet, co nám to zde evangelista chce sdělit a neutápějme se zkoumáním podstaty či reálnosti zázraku. Ostatně pro autora evangelia byl zázrak nejspíš věc běžná a proto v něm určitě nespočívá podstata textu.

Podívejme se nejprve, co v evangeliu čteme v předchozím odstavci, o čem to vlastně mluví evangelista, když v první větě našeho textu stojí: ´Když to Ježíš uslyšel, odplul lodí na pusté místo, aby byl sám; ...´ Co Ježíš uslyšel? Evangelista píše v předchozím odstavci o jiném společném stolování. Je to hostina na Herodově dvoře, která je završena - z rozmaru dcery Herodiady Salome - hlavou Jana Křtitele na míse přímo v hodovní síni. Ostatně kdo by neznal skvělou píseň Karla Kryla. Ve smrti Jana Křtitele můžeme jistě vidět předobraz smrti Ježíše na kříži. Mě na tom ale nejvíc zaujala jiná paralela. Jak málo nám možná stačí, abychom se změnili ze společníků Ježíše se sdílením chleba na míse ve společníky Herodovy s hlavou člověka na míse. Že je to přehnané? Vzpomeňme na jásající davy při příjezdu Ježíše do Jeruzaléma a na volání po jeho ukřižování jen o pár chvil později. Vzpomeňme i na naše vlastní české dějiny 50. let. Nebo se nás to netýká, je už to jen barbarská minulost?

Ono to v běžném životě není tak radikální. Naše selhání nemusí mít formu krvavého zločinu. Nabývá spíš podoby drobných nemravných ústupků. Nebo se jedná jen o lenost přemýšlet, lenost konat. Nebo si říkáme, že to není naše věc. Nebo si prostě pro daný úkol jen dost nevěříme. Všimněme si zde učedníků - a není to v Bibli žádná výjimka. Situaci moc nechápou, nevěří ve vlastní síly, jejich komentáře jdou jako obvykle mimo. Ale přesto se nakonec zapojí. Zapojí, protože poslouchají mistra, protože následují mistra. To je důležité pro nás. I my bychom se měli zapojit. Nestačí zde říct ´můžeme´, to je zde slabé, jak říkají šachisté. Zapojme se. Něco přece zvládneme. Tak to něco pro své společenství dělejme. Ať už naše společenství vidíme ve sboru, v obci, v církvi, v křesťanech, ve státu nebo třeba v celém lidstvu.

To, co nelze v našem textu určitě pominout, je odkaz na eucharistii, tedy Večeři Páně. Možná si nejsme jisti nebo přímo nechápeme přesný smysl eucharistie. Jistě je to symbolem i reálným projevem společenství s bratry a sestrami a tedy i znovuotvírání osobního vztahu s Ježíšem. Je ovšem třeba se dívat ještě dále. Celé to směřuje zřetelně k Božímu Království. Tedy k místu nebo stavu, kdy jsme s Ježíšem a není nedostatek. Proto ty nadbytečné koše jídla. Nejspíš máme velké nejasnosti, jak bude ta trvalá hostina v Božím království vypadat. Nenechme se tím rozhodně vystrašit. Roky jsem chodil do sboru a netroufl si přijít k Večeři Páně. Vždyť to přece nechápu, vždyť mělkost mé víry je podezřelá i mě, vždyť toho nejsem hoden, vždyť mé srdce není plné jen lásky a odpuštění - jak by mělo být, vždyť ..... Musíme se smířit s tím, že nejsme dokonalí a nikdy na tomto světě nebudeme. Ale právě pro nás je Večeře Páně. Ježíš se na břehu Genezaretského jezera neptal zástupů, zda jeden každý dost věří a správně věří. Neptal se, zda jeden každý žije mravným a spravedlivým životem. Prostě vzdal díky a pak s nimi v trávě jedl chléb.

Zde jsme myslím u kořene. Moje otázka zní: proč to Ježíš ale dělá? Křesťan správně odpoví: z lásky. Nějak mi to nestačí. Proč z lásky? Kde se ta láska bere? Proč je to klíčový vztah Ježíše k lidem, proč by to měl být také klíčový vztah nás k druhým lidem? Ježíšovu lásku jsme si nemohli ničím zasloužit, natolik se přece sami známe. Vždyť většina z nás - troufám si tvrdit - občas v koutku duše povečeří s Herodem. Tak proč ta Ježíšova láska. To je věc, která mě vrtá hlavou víc než množení chlebů. O této lásce bychom asi měli přemýšlet. I když s tím nelze racionálně hnout, láska se nedá rozumem zdůvodnit, natož Boží absolutní láska. Tak to asi budeme muset vzít jako fakt. Je to prostě zázrak.

Amen

Píseň: 627 Má duše Boha velebí

Vyznání vin:

Občas se nad svými bližními trochu povyšujeme. Svou mocí, svou dobrotou, svými penězi, svou skromností, svým vzděláním, svými bezpochyby správnými názory, svým ctnostným životem. Je to hřích. Pokud to takto cítíme, vyznejme to hlasitým: vyznávám. [vyznávám] I já také vyznávám.

Věřím, že Ježíš Kristus vedl svůj zápas se zlem, s velkým, s malým i s tím, které je ve mně. Věřím, že i pro mne svůj život obětoval, zemřel, a přesto žije a zvítězil. Vyznejme to hlasitým: věřím. [věřím]. I já takto věřím.

Trápíme se navzájem, člověk člověka. Někdy ve zkratu, někdy v nás převáží zlo, někdy omylem. Nehledejme spravedlnost jen v trestu. Hledejme ji současně v odpuštění. Jinak nelze zlo trvale porazit. Pokud toto chceme, pokud se o toto alespoň pokoušíme, vyznejme to hlasitým: odpouštím. [odpouštím] Já také odpouštím.

Slovo milosti nalezneme 1. Korintským 13, 5

Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy.

Pozdravení pokoje:

Láska ovšem není abstraktní pojem. Láska je vztah k člověku vedle mě. Podejme si tedy navzájem ruce a pozdravme se od srdce: pokoj tobě.

Modlitba:

Náš laskavý Bože Otče, Ježíši Kriste i Duchu Svatý. Vlastně vím, jakými bychom měli být. Lidmi laskavými, otevřenými k slabostem i vinám druhých. Ale nejsme takoví, i když se snažíme. Prosíme o shovívavost. Víme že náš zápas s našimi vinami, s naší pýchou, s naší neláskou nikdy nekončí. Prosíme tě o pomoc, nenech nás na této cestě umdlít, nenech nás ztratit naději, víru, lásku. Prosíme o trpělivost, vlastně nekonečnou trpělivost, které jsi schopen jen ty. Haleluja.

Slova ustanovení: (1K, 11, 23-26)

Vyslechněme si slova ustanovení Večeře Páně, jak jsou zaznamenána v dopise do Korintu:

Já jsem přijal od Pána, co jsem vám také odevzdal: Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb, vzdal díky, lámal jej a řekl: „Toto jest mé tělo, které se za vás vydává; to čiňte na mou památku.“ Stejně vzal po večeři i kalich a řekl: „Tento kalich je nová smlouva zpečetěná mou krví; to čiňte, kdykoliv budete píti, na mou památku.“ Kdykoliv tedy jíte tento chléb a pijete tento kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde.

Apoštolské vyznání:

Na znamení naší snahy o následování Tvého syna připomeňme si víru našich předchůdců a přidejme se k jejich vyznání víry:

[Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe I země, i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha Svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé I mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla z mrtvých vzkříšení a život věčný.]

Pozvání:

A tak tedy vy, kteří chcete být účastni hodu Beránka, bez rozdílů vyznání, přistupte prosím ke stolu Páně. Nedbejme na své pochyby, na své váhání. Nedbejme na to, že jsme třeba někdy zabloudili na hostinu krále Heroda. Vždyť právě pro nás malověrné a hříšné je večeře Páně připravena. Přijměme tedy společně tento zázrak ztělesněné Ježíšovy lásky.

(Během vysluhování večeře Páně budeme zpívat píseň 397 z evangelických zpěvníků.)

Přijímání:

Společenství těla Kristova.

Společenství krve Kristovy.

Propouštění: Fp 4, 4-6

Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se! Vaše mírnost ať je známa všem lidem. Pán je blízko. Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě děkujte a předkládejte své starosti Bohu.

Jděte v pokoji.

Děkovná modlitba:

Pane. Děkujeme za tvou lásku. Vlastně tomu příliš nerozumíme, ale vděčností tvou lásku přijímáme. Protože bez ní vše ostatní jaksi ztrácí smysl. Prosíme, ať se Tvoje láska stane i naší láskou: trvalou, bez vymezování se, bez podmínek, bez únavy z neopětování, bez jejího poměřování.

Budeme se nyní modlit slovy Tvého syna:

[Otče náš, který jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jak v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.]

Píseň: 639 Hned zrána vzdej díky

Ohlášky:

Přímluvná modlitba:

Přimlouváme se dnes především za chudé. Ne snad chudé hmotnými statky, ale za ty chudé vnitřně. Přimlouváme se za lidi, kteří jsou ochuzeni o dar lásky. O bohatství plynoucí z lásky přijímané, ale ještě více o bohatství plynoucí z lásky darované. Prosíme o sílu tyto lidi vyhledávat, prosíme schopnost k těmto lidem nalézt cestu. Prosíme dar slova, činu, gesta, které k tomu povedou. Ovšem i my prosíme o dar lásky, protože láska je statek, o který musíme celý život usilovat, to není nikdy hotová věc.

Každý známe někoho okoralého, unaveného, někoho, kdo své srdce uzavřel. Vyslyš naši tichou modlitbu za tohoto člověka. Za člověka chudého láskou. Pomoz mu a pomoc i nám k němu nacházet cestu. [-----------------]

Poslání: 2K 5, 19n

Neboť v Kristu Bůh usmířil svět se sebou. Nepočítá lidem jejich provinění a nám uložil zvěstovat toto smíření. Jsme tedy posly Kristovými, bůh vám domlouvá našimi ústy; na místě Kristově vás prosíme: dejte se smířit s Bohem.

Požehnání: 2. Korintským, 13:13

Milost našeho Pána Ježíše Krista a láska Boží a přítomnost Duch svatého se všemi vámi.

Amen

Píseň: 419: Mocný Bože, při Kristovu

___________________________________________________________________

Uhříněves a Říčany 02.08.2020