Uhříněves 27.6.2021
Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, milé děti, milí přátelé, vítám vás všechny a zvu vás k naději setkání s živým Bohem, které je nabízeno každému člověku.
Introit: Hospodine, slyš můj hlas, když volám, smiluj se nade mnou, odpověz mi. Neodvrhuj mě a neopouštěj, Bože, moje spáso. (Ž 27,7.9b)
Píseň: 51 sl.1-4 Ó Bože, hojný v milosrdenství
Modlitba: Pane Bože, Ty za námi přicházíš, vstupuješ do našich starostí i bolestí. A my vyznáváme, že nám dělá problémy rozpoznávat Tvé jednání. Že nám přijde, že k Tobě voláme zbytečně, protože bolest nepřestává.
Pane, děkujeme Ti, že se nestahuješ z prostoru lidských životů. Že tento náš bolestný boj o víru nezůstává izolován od Tvé milosti. Že stále znovu před nás stavíš své svědky nebo nás samotné vyzýváš, abychom byli svědectvím. Že stále znovu přicházíš se svědectvím o svém království, které přišel zvěstovat Ježíš z Nazareta.
Pane, i dnes přicházíme s vděčností, ale i s otázkami. Tak jako mnoho lidí kolem nás, tak jako mnoho lidí po celém světě. Odevzdáváme se do Tvého milosrdenství a prosíme o Tvou přítomnost všude tam, kde lidé hledají cestu k životu. Amen.
Slovo dětem:
Píseň ze Svítá: S 276 Před Tvou tváří, Pane
Čtení: 1S 1,13-28
Píseň: 631 Nám pomoz, Pane milý
Text: Mk 5,21-43
Haleluja. Nebo Hospodin Bůh jest slunce a pavéza; tuť milosti i slávy udílí Hospodin, aniž odepře čeho dobrého chodícím v upřímnosti. Haleluja.
Ž 84,12
Dnešní novozákonní text z Markova evangelia je možno vnímat nejrůznějšími způsoby. Můžeme ho číst z pohledu Jaira, který se strachuje o své nemocné dítě. Můžeme ho číst z pohledu ženy, která už dlouho žila vytěsněná na okraj své komunity. Nebo z pohledu Ježíšova okolí, které se rozhodlo určovat Pánu Bohu Jeho možnosti. Nebo z osobního pohledu – z pohledu učedníka, který je denně konfrontován s limity vlastních sil a tím i s volbou, kde pomoci a kde ne. Komu zavolat, za kým jít na návštěvu, kam poslat peníze.
Dnešní text je o budoucnosti dvou lidí. Vlastně nejen těch dvou – ženy postižené krvácením a dítětem. Za dítětem stojí ještě rozhodně rodiče a možná ještě další lidé z rodiny. Byl jsem jednou čirou náhodou na prezentaci organizace Lékaři bez hranic a tam lékařka vyprávěla, jak často se stává, že musí při neštěstí volit během okamžiku mezi oběťmi – komu pomoci dříve. A tím často i – komu vůbec pomoci. Čí zranění je ke smrti a kdo má ještě naději. A dávala posluchačům vybrat, jak by se rozhodli oni při konkrétních zraněních. Musím říci, že mi není dobře ani při té vzpomínce. A to jsem volil pouze „na nečisto“.
Jsem vděčný evangelistovi Markovi za způsob, jak celý příběh vypráví. Marek je ve vytváření situací skutečným mistrem – vede nás, aby nám bylo „jasné“, který příběh je ústřední – ten Jairův příběh, příběh jeho nemocné dcery. Na ten se soustředíme, do něj vkládáme svoji účast, své emoce. Ona žena 12 let postižená krvácením se nám tam „vecpe“ vyloženě násilím a evangelista ono „zadrhnutí“ hlavního příběhu ještě podtrhne podrobným medailónkem o nemocné ženě a Ježíšovým vyptáváním. Mimochodem – evangelista Matouš (na rozdíl od evangelisty Lukáše) celé vyprávění zestruční tak, že toto dějové napětí zcela vyruší.
My však stojíme uprostřed a ono napětí nás úplně trhá. Zvlášť po informaci, že Jairova dcerka zemřela. Nikdo Ježíšovi nic nevyčítá, to je prostě lidská zkušenost – nejde pomoci všem. Musíme volit. Protože naše síly, naše možnosti jsou omezené. Když se nasadíme na jedné straně, nutně ubereme síly věnované jinde. Nutně tu bude vždy někdo, kdo na to doplatí. Této volby prostě nejsme zbaveni.
Ale Ježíšův příběh nekončí. A tím ani příběh Jairovy rodiny. Nekončí informací o smrti a napomenutím, aby už Jairos Ježíše neobtěžoval. To, co oba příběhy spojuje, jsou ona centrální slova ženě a Jairovi, které evangelista položil vedle sebe: „Dcero, tvá víra tě zachránila.“ a „Neboj se, jen věř!“ A spojuje nás to i s dnešním příběhem starozákonním, kde kněz Élí říká Chaně: „Jdi v pokoji. Bůh Izraele ti dá, zač jsi ho tak naléhavě prosila.“ Všichni jsou spojeni výzvou k důvěřování Hospodinu.
A tak tu máme 3 krásné konce – žena je uzdravena, Jairova dcerka vzkříšena, Chaně se narodí Samuel. Přede všemi se otevřela budoucnost, která byla zastřena bolestí a zoufalstvím. Jenže - on to není konec.
Lékaři organizace „Lékaři bez hranic“ dál musí volit při neštěstích, kterému ze zraněných dát přednost, my jsme stále konfrontováni s omezeností vlastních sil a s nepřeberným množstvím těch, kteří potřebují pomoc. A mnozí jsou konfrontováni s bezmocí lékařů a smrtí blízkého člověka. Dokonce smrtí dítěte. A mnohé páry jsou konfrontovány s bolestným faktem, že nemohou mít miminko.
O čem tedy jsou dnešní příběhy? Jak k nim ve víře přistupovat? Jak mluvit s člověkem, který stojí tváří v tvář osobní tragédii? Jak zvládat smutek v životě vlastním?
Najednou jsem moc rád, že to není konec. Že nás dnešní příběhy vedou dál. Že za nimi není tečka. Že nejsou o tom, jak to všechno pěkně skončilo, ale o tom, že tu je šance pokračovat. Že tu je skutečně budoucnost – a to dokonce i ve smrti. Právě v naší rozpolcenosti, právě v nutnosti se rozhodovat, se kterou si nevíme rady. Budoucnost uprostřed tragédií a smutku, uprostřed pocitu marnosti a zklamání. Tehdy tu jsou tyto příběhy, abychom je vyprávěli, abychom je žili. Příběhy víry, že Pán Bůh není omezen ve své lásce k člověku. Že si nemusí vybírat a nevybírá, pro koho tu je a pro koho ne. Že není svázán naší omezeností sil, ve které nedokážeme zpracovat neštěstí druhého člověka ani své vlastní.
Od příběhu Chanina zoufalství nás vede Boží láska k příběhu naděje, že Pán Bůh není vázán na své oficiální mluvčí, že vždy najde někoho, kdo bude svědčit o tom, že Bůh se zastává těch, kterým je ubližováno. Jakýmkoliv strukturám navzdory. A od onoho dnešního zvláštního příběhu Markova evangelia o víře otvírající budoucnost pro konkrétní lidi bez rozdílu, nás vede Boží láska v Ježíši z Nazareta až k velikonočním událostem. K události evangelia, dobré zprávy, která nás ujišťuje, že ani lidská slabost, ani lidská zvůle, ani lidské nepochopení Boží cesty za člověkem – ani smrt toho, koho poslal Bůh člověku jako Zachránce, nám budoucnost nevezme.
A tak znovu smíme tyto příběhy otevírat, těšit se z toho, že se Chaně narodil Samuel, těšit se z toho, že žena, nad kterou už všichni zlomili hůl, se vrátila zpět do života ve vší jeho komplikovanosti a kráse, těšit se z toho, že Jairos a jeho žena budou moci předávat chuť do života jako velkého daru od Boha své dceři. Těšit se z toho, že toto všechno se děje i v životech našich a životě lidí kolem nás. A my tak nemusíme propadat beznaději, ale smíme ve vší své omezenosti nabízet naději těm, kteří se stávají, byť jen na krátký čas, součástí našich životů. Pán Bůh nám v tom pomáhej. Amen.
Píseň: S 303 Spí, vždyť jenom spí
Ohlášky:
Přímluvné modlitby: Pane Bože, náš Otče, jsme vyděšení z událostí kolem nás. Cítíme se až příliš často bezmocní. Chceme Tě moc poprosit o sílu, abychom se nenechali paralyzovat a dokázali se dívat kolem sebe a volat k Tobě s prosbou za ty, kteří potřebují povzbuzení, kteří potřebují pomoc.
Pane, odevzdáváme Ti všechny ty, které postihlo tornádo na Moravě. Prosíme za blízké obětí, prosíme za zraněné, prosíme za ty, kteří přišli o všechno. A prosíme, abychom my vydrželi v zájmu o ty, kteří potřebují a ještě dlouho budou potřebovat pomoc. Za to Tě, Pane, prosíme.
Prosíme za lidi, kteří žijí v místech ve světě, kde ztratili domov v důsledku přírodních katastrof, kde se stále potýkají s vlnou pandemie koronaviru, kde žijí uprostřed trvajícího válečného konfliktu. Vyznáváme, že ani nevíme, kde všude to je. Prosíme za ty, kdo utíkají ze svých domovů a hledají domov nový. Moc prosíme za všechny oběti i za ty, kteří se jim snaží pomoci. Za to Tě, Pane, prosíme.
Prosíme za mladou generaci. Prosíme za mladé rodiny. Prosíme, ujišťuj je, že existuje budoucnost pro ně i pro jejich děti. Že existuje v Tvých rukách. Ujišťuj je, že má smysl se snažit o uskutečňování prostoru k životu pro všechny lidi. Za to Tě, Pane, prosíme.
Pane, prosíme za střední generaci, která musí v mnoha ohledech nést starost za život. Prosíme o posilu, prosíme o ujištění, že tato služba má smysl. Má budoucnost. Za to Tě, Pane, prosíme.
Pane, odevzdáváme Ti seniory. Odevzdáváme Ti všechny ty, kdo už nevidí možnost, jak být pomocí, jak ovlivňovat dění kolem sebe. Pane, ukazuj jim i nám, že pro Tebe je cenný každý život, že Tvá obdarování nejsou o výkonu. Za to Tě, Pane, prosíme.
Prosíme za všechny, kdo mají před sebou cestu. Prosíme, pro ně za ochranu. Za to Tě, Pane, prosíme.
Prosíme za církev, aby dokázala být svědectvím o Tvé naději potřebným. Za to Tě, Pane, prosíme.
Pane, odevzdáváme Ti v tichosti své osobní díky a prosby.
Spolu se všemi lidmi, kteří touží po naplnění Tvého zaslíbení pokoje, k Tobě voláme jako ke svému Otci: „Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“
Píseň: 452 Za dar slova, Bože milý
Poslání: A tak, moji milovaní bratří, buďte pevní, nedejte se zviklat, buďte stále horlivější v díle Páně; vždyť víte, že vaše práce není v Pánu marná. 1K 15,58
Požehnání: Hospodin ti požehnej a opatruj Tě. Hospodin rozjasni nad tebou svou tvář a buď ti milostiv. Hospodin obrať k tobě svou tvář a obdař tě pokojem. Amen. Nu 6,24-26
Píseň: 171 Buď Pánu čest