Uhříněves 29.8.2021 J 6,54-69 (Jiří Ort)

Uhříněves 29.8.2021

Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, milí přátelé, vítám vás všechny na bohoslužbách v našem sboru, kde si chceme připomínat Boží zájem o člověka.

Introit: Jak je Bůh dobrý k Izraeli, k těm, kdo jsou čistého srdce!

Ž 73,1

Píseň: 71 V Tebe doufám, Hospodine

Modlitba: Pane Bože, přicházíme naplněni radostí a vděčností, protože nás ujišťuješ o tom, že nerozděluješ lidi podle jejich dokonalosti, že nás přijímáš a zahrnuješ do svého milosrdenství. Nás, všelijak chybující a hledající, nás, kteří často nemůžeme najít cestu k Tobě ani k sobě navzájem. O Tvé nepochopitelné milosti a lásce můžeme vydat vděčné svědectví i za tyto uplynulé dny. Přišli jsme, abychom Ti za to děkovali a chválili Tě.

Chceme Tě poprosit, abys nám ve svém Slovu ukazoval cestu, kterou máš pro nás připravenou. Poprosit Tě, abys nás posiloval svoji přítomností v Duchu svatém, abychom po této cestě dokázali jít. Abychom tak svědčili o naději pro každého osobně i pro celou společnost, ve které žijeme. Amen.

Čtení: Ex 16,2-4.9-15

Píseň: 360 My čekáme, kdy zavítáš

Text: J 6,24-35

Haleluja. Chvalte, Hospodinovi služebníci, chvalte jméno Hospodina! Jméno Hospodinovo buď požehnáno nyní i navěky. Haleluja. Ž 113,1n

Oba dnešní texty velice silně promlouvají do naší situace. A to ne pouze situace období covidu, období nových a nových konfliktů, které generují další a další nešťastné uprchlíky. Ono je toho skutečně víc, a není to nic nového. Jsme v zajetí tlaků a zmatků a zaručených návodů, jak máme žít, abychom žili správně. Dalo by se říci, že se v našich domovech netrhnou dveře s obchodními cestujícími, kteří nabízejí vše – od zaručených čističů skvrn až po zaručený smysl života. Tedy – dokonalý čistič, který odstraní všechen chaos kolem nás – přesněji – že nám z pouště vytvoří zaslíbenou zemi podle našich představ. To vše ovšem pouze pod podmínkou, že si vybereme jejich firmu.

Je mnoho možných příměrů, jak vnímáme slovo poušť. Jedno je ale společné – je to místo, kde je obtížné žít. A je to místo, kde bychom nejraději nebyli. Tak jako Boží lid, který pouští putoval. A tak se začínají utkávat představy – o tom, že existovalo místo, kde poušť nebyla. A že tam bylo lépe. Moc dobře to známe – volání po návratu do struktur, které jsou sice omezující, ale jsou jasné, vypočítatelné.

Boží odpověď je zajímavá – jakkoliv ten příběh dobře známe, tak se nám tato odpověď otevírá stále znovu. Ona totiž řeší okamžitou situaci a ne celkový problém. Nabízí pokrm, ale ne změnu podmínek. Odstranění pouště. Nabízí posilu na cestu, ale ne dálnici.

Moc rád jsem si připomněl tento příběh, který autoři ekumenického lekcionáře spojili s dnešním janovským textem. Mohli bychom dokonce říci, že dnešní příběh je novozákonním komentářem ke starozákonnímu textu. Situace je stejná – člověk potřebuje nasytit. Ježíš nasycení nabídl, ale vlastně se nic nezměnilo. Bylo to zvláštní, bylo to zázračné, ale bylo to pouze zazáření světla uprostřed tmy. Nebo, chcete-li, chvilka oddechu, chvilka zapomenutí na to, že putujeme po poušti. Proto lidé přicházejí za Ježíšem znovu. Přicházejí si znovu pro ten chléb, znovu pro ten okamžik, znovu pro svou drogu zapomnění, drogu vytržení ze skutečnosti. „Amen, amen, pravím vám, hledáte mě ne proto, že jste viděli znamení, ale proto, že jste jedli chléb a nasytili jste se.“

A Ježíš skutečně neřekne ani slovo o tom, že by přišel vytvořit Boží království (když si tento termín vypůjčíme od synoptiků) podle pravidel nirvány – místa, kde unikneme strastem. Nemluví o umrtvování, ale o snaze, kraličtí překládají: „Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám.“

To skutečně neznamená zlehčení sociálních problémů, není to provokace pro ty, kdo nemají co jíst. Není to rada pro všechny, kdo se trápí situací, ze které je jen těžko najít cestu ven. Není to rada pro nás, kteří máme obavy o život blízkého člověka. Nejde o umrtvování života. Bůh Izraele, který dává život, který život chrání, jej tak činí posvátným. A Ježíšovou zvěstí se na tom nic nemění – naopak je tento důraz naplněn. Proto mají základy křesťanské víry – kříž a vzkříšení – takovou sílu. Termín život věčný není popřením života časného. Jde o zásadní Boží snahu otevřít život v plné lidské důstojnosti.

Dobře, máme tedy „pracovat o pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám.“ Ale co to znamená? „Jak máme jednat, abychom konali skutky Boží?“ Co máme dělat, aby to fungovalo? Abychom ten stánek s občerstvením měli stále při ruce? Vlastně se vracíme k nabídce obchodních cestujících – jaký je návod pro použití té správné receptury?

Ježíš odpovídá velice zvláštně – a zároveň vysvětluje i událost seslání many na poušti.

„Toto je skutek, který žádá Bůh: abyste věřili v toho, koho on poslal.“ A zároveň říká: „Amen, amen, pravím vám, chléb z nebe vám nedal Mojžíš; pravý chléb z nebe vám dává můj Otec. Neboť Boží chléb je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu.“

Poušť je místem přípravy pro Zaslíbenou zemi právě proto, že tam Boží lid musel pracovat na tom základním – na víře v Boha, který je vyvedl z otroctví. Velice mě okouzlil důraz, který jsem objevil v jednom výkladu: „V tomto světle dává smysl, že Jan nikdy nepoužívá podstatné jméno víra (pistis), ale vždy jeho slovesný tvar pisteuein ("věřit", "mít víru", "uvěřit" nebo "uvěřit"). Novozákoník Brown definuje jeho použití u Jana jako označení aktivního závazku vůči nějaké osobě, zejména Ježíši. Je příznačné, že 74 z 98 použití pisteuein v Janově evangeliu se nachází v knize Znamení (tedy v oddíle od 1,19 po 12. kapitolu), kde Ježíš vyzývá lidi, aby mu trvale a aktivně důvěřovali.“

Dnes se před námi otevřela naděje. Ne naděje zaručených návodů nebo snahou o návrat k jakémusi období jistoty, které jsme si vytvořili podle svých představ. Naděje, kterou nám Ježíš nabízí, je zaslíbení provázení na cestě. Naděje posily v životě našem, našich blízkých i životě tohoto světa.

Můžeme se tedy přidat k prosbě: „Pane, dávej nám ten chléb stále!“

Amen.

Píseň: 176 Někdo mě vede za ruku

Ohlášky:

Přímluvná modlitba: Pane, máme Ti mnoho co odevzdat. Vyznáváme, že je toho mnoho, co nás trápí, co jsme sami pokazili a nevíme, jak to napravit, i toho, co nás přesahuje, cítíme se vůči tomu bezmocní a lekáme se mocnosti, která zdá se, vše ovládá.

Pane, děkujeme za včerejší možnost vzpomenout na sestru Vlastu Petráskovou a moc prosíme o povzbuzení pro všechny, kdo se s jejím úmrtím těžko vyrovnávají. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za nemocné v našem sboru. Prosíme, abychom jim dokázali být pomocí a povzbuzením. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, odevzdáváme Ti všechny ty, kteří jsou nešťastní a rozbolavělí. Odevzdáváme Ti ty, kteří se cítí odstrčení a mají pocit, že o ně nikdo nestojí. Prosíme, dávej se jim poznat ve své lásce a nám dej sílu a empatii, abychom o ní uměli svědčit. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, prosíme Tě za Tvůj lid. Prosíme Tě za naše sborové společenství. Prosíme, abychom slyšeli Tvé pozvání a přijali je. Prosíme, aby Tvůj lid, Tvá církev, byla svědectvím o tom, že v tomto světě existuje naděje pro každého. Že ji nabízíš každému člověku. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, prosíme, za všechna místa, kde se násilí už stalo denní skutečností. Prosíme za lidi v Afgánistánu, v Jemenu a na mnoha dalších místech. Nevíme si rady a neumíme pomoci. Voláme k Tobě o pomoc, abys proměňoval lidská srdce. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za lidi, kteří se stále vzpamatovávají z následku tornáda. Prosíme, abychom na ně nezapomínali. Za to Tě, Pane, prosíme.

Vyslyš, prosíme, naše tiché díky a prosby, se kterými se na Tebe nyní obracíme.

Spolu se všemi, kdo touží po životě, k Tobě, Pane, voláme jako ke svému Otci:

„Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

Píseň: 449 Pochválen budiž Pán Bůh náš

Poslání: Nedělejte si tedy starost a neříkejte: Co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat? Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský otec přece ví, že to všechno potřebujete. Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno.

Mt 6,31-33

Požehnání: Kéž je nám Bůh milostiv a dá nám požehnání, kéž nad námi rozjasní svou tvář! Ať je známa na zemi tvá cesta, mezi všemi pronárody tvoje spása! Žalmy 67:2n

Píseň: 488 Milost Pána našeho