Uhříněves 26.9.2021 Iz 41,10; Lk 11,5-13 křest (Jiří Ort)

Uhříněves 26.9.2021

Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, milí přátelé, všechny vás vítám na bohoslužbách, při kterých se smíme těšit z radostné události křtu Přemysla Švejnohy a Ráchel Heroutové.

Introit: Ty jsi, Hospodine, spravedlivý, přímý ve svých soudech. Nalož se svým služebníkem podle svého milosrdenství. (Ž 119,137.124)

Píseň: 625 Jak příjemné, můj Pane

Modlitba: Pane Bože, dnes přicházíme s radostí a těšením. Dnes před Tebou chceme vyznat, jak pochybné a bláznivé jsou naše strachy, naše pochybnosti, naše obavy, že jsi na nás zapomněl. Chceme poděkovat, že před námi otevíráš svou budoucnost. Chceme poděkovat, že ji otevíráš i před našimi drahými – dnes zvláš před Přemíkem a Ráchelkou.

Děkujeme, že smíme věřit, že nabídka Tvého království, nabídka prostoru k životu, přinesl Ježíš z Nazareta, kterého jsi poslal, aby nás naučil v Tvém prostoru žít a aby nás ujistil, že neexistuje nic, co by nás z něj mohlo vyhnat ven.

A tak Ti dnes chceme především děkovat a radovat se z Tvé milosti. Chceme ji prožívat i vyprávět si o ní. Chceme Tě poprosit, buď tu dnes s námi, posvěť svým Duchem svatým naši radost i náš závazek. Amen.

Slovo dětem:

Píseň ze Svítá: S 456 Před Tebou, Pane, temno ztrácí

Čtení: Iz 41,8-13

Píseň: 680 Nás zavolal jsi, Pane

Představení křtěných: Milé sestry a milí bratři, členové církve Kristovy a tohoto jejího sboru v Uhříněvsi, rodiče Přemysla Švejnohy a Jasmíny Heroutové pro ně požádali o křest. Staršovstvo se křtem velice rádo souhlasí. Jejich kmotry jsou Jan Kára a Štěpán Herout a Lucie Marková a Jakub Herout.

Prosím vás, abyste předstoupili. Všichni povstanou.

Slova ustanovení: Ježíš ženě odpověděl: "Každý, kdo pije tuto vodu, bude mít opět žízeň. Kdo by se však napil vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky. Voda, kterou mu dám, stane se v něm pramenem, vyvěrajícím k životu věčnému."

Slovo o křtu: Slyšeli jsme slovo o naději, kterou pro nás Pán Bůh připravil. Naději, ve které smíme přijmout, že jsme přijati. Naději života, jehož dárcem a zdrojem je Ježíš z Nazareta, ten Ukřižovaný a Vzkříšený. Kristus. Z toho se smíme radovat a za to děkovat. Toho pečetí je křest. Tuto pečeť si s sebou ponese životem i Přemek a Ráchelka.

Křestní vyznání: Milá Lydie, milá Ester, milý Jane, nyní vyznejte spolu se svou rodinou a tímto shromážděním víru v Boha Otce, Syna i Ducha svatého, víru v základní naději, kterou spolu všichni máme a ve kterou budou dnes pokřtěni Přemek a Ráchelka. Učiňme to slovy Apoštolského vyznání víry, které spojuje křesťany všech dob a církví:

Apoštolské vyznání víry:

Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, v svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla z mrtvých vzkříšení a život věčný. Amen.

Otázky:

Vyznali jsme všichni společně svoji naději, že Pán Bůh přijímá v Ježíši Kristu Přemíka, Ráchelku i každého z nás. Vyznali jsme svoji víru, že Pán Bůh v Ježíši Kristu nabízí život Přemyslovi, Ráchel i každému z nás. Proto se ptám nejprve vás, Lydie a Ester:

Chcete Přemyslovi a Ráchel předávat ujištění, o Božím bezpodmínečném přijetí? Ujištění, že víra v Ježíše z Nazareta jako Krista vede k jistotě, že nikdy a za žádných okolností nebude sama? Jestliže chcete, odpovězte – ano, s pomocí Boží.

Chcete je vychovávat v jistotě, že jejich život je Božím darem a má obrovskou hodnotu? Že nic a nikdo jim tuto hodnotu nemůže vzít? Jestliže chcete, odpovězte – ano, s pomocí Boží.

Milý Martine, milý Štěpáne, milá Lucie, milý Jakube, nyní se ptám vás:

Chcete Přemyslovi a Ráchel předávat životní jistotu, že jsou bezpodmínečně přijímáni?

Jestliže chcete, odpovězte – ano, chci.

Chcete Přemyslovi a Ráchel dávat ujištění, že jejich život je obrovským darem, za který mohou být vděční a těšit se z něj? Jestliže chcete, odpovězte – ano, chci.

Otázka rodině a sboru: Milá rodino, milí členové tohoto společenství lidu Páně, chcete být společně svědectvím o Boží milosti a lásce Přemyslovi, Ráchel a jejich rodičům? Chcete-li, odpovězte: Ano, s pomocí Boží.

Křestní akt: Pán Ježíš Kristus praví: Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží.

Přemysle, křtím tě ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého.

Ráchel, křtím tě ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého.

Požehnání křtěným: Boží požehnání spočiň na tobě a zůstaň s tebou navždy. Amen.

Píseň: 635 Tvá, Pane, láska

Text: Lk 11,5-13

Haleluja. Hospodina, je tvou pomocí a štítem. Vy, kdo se bojíte Hospodina, doufejte v Hospodina, je vám pomocí a štítem. Haleluja.

Texty, které tu zazněly, jste vybírali pro své děti – pro Přemka a pro Ráchelku. A vybrali jste texty nádherné. Ale náročné. A jsem nesmírně rád, že tu mohly zaznít oba dva, protože jeden bez druhého by byly nějak neúplné. Přiznám se, že mi to ale došlo, až když jsem je začal pročítat a zkoumat jejich výklad.

Moc se mi líbilo, jak se v tom vybírání míchala radost z miminka a zároveň snaha mu vybrat text, který by byl pro ně povzbuzením. A je to přesně to, o čem vlastně křest dítěte je. Radost, poděkování za dar života a nabídnout dítěti do života jistotu, o kterou se bude moci opírat. Jistotu přijetí.

Tato jistota ale nejde nadirigovat. Přijetí se musí zažít, abychom vůbec věděli, co to je. V tom se mi hodně líbí „biblická pedagogika“. Když Boží lid žije v zajetí v Babylonu, prorok nepřichází s tím, že by lidé měli pěkně poslouchat Pána Boha. Ano, takové důrazy tam jsou také, ale vždy až na 2. místě. To co je na místě prvním, je vyprávění. Připomínání toho, co už tito lidé zažili, co si předávají z generace na generaci jako základní jistotu svého života. „A ty, Izraeli, služebníku můj, Jákobe, tebe jsem vyvolil, potomku Abrahama, mého přítele, tebe jsem vychvátil z končin země, zavolal jsem tě z odlehlých míst, řekl jsem ti: ‚Ty jsi můj služebník, tebe jsem vyvolil, nezavrhl jsem tě.‘“ Ono to zní jako konstatování, ale za těmito větami je příběh. Příběh, který nikdy nepřestal zaznívat uprostřed Božího lidu a proto neztrácel sílu. Příběh Abrahama, který vsadil svůj život na to, že Boží nabídka není iluzí, ale má smysl jí věřit. Má smysl se k ní vracet, protože nepřestává platit ani tehdy, když selžeme. I toho je nám Abraham svědkem. A příběh se nemusí zastavit u Abrahama - stačí se podívat na další verše. Vždyť my už jsme v otroctví byli. A slavně jsme z něj byli vyvedeni. „Hle, budou se stydět a hanbit všichni, kdo proti tobě planou hněvem, budou jak nic a zahynou odpůrci tvoji. Budeš je hledat, ale nenajdeš ty, kdo na tebe dorážejí; budou jak nic, naprostá nicota, ti, kdo proti tobě válčí.“ Vždyť tak skončil faraon i s celým svým vojskem. Pro Izrael toto nebyly pouze dávné příběhy, které se staly a je hezké si o nich povídat. Jsou to příběhy, které jsou v Boží paměti a proto se dějí znovu a znovu. Pán Bůh na ně nezapomíná. A proto může platit a platí ono ujištění, které má Ráchelka jako křestní text: „Neboj se, vždyť já jsem s tebou, nerozhlížej se úzkostlivě, já jsem tvůj Bůh. Dodám ti odvahu, pomocí ti budu, budu tě podpírat pravicí své spravedlnosti.“

Zvláštní ujištění tváří v tvář velice pohnutým dějinám Božího lidu. Náročné ujištění tváří v tvář vlastním bolestem a strachům. O své blízké i o sebe. A právě proto tak nadějné, protože to jasně vyjadřuje víru, že ať se děje co se děje, toto slovo platí. Pro nás, pro Ráchelku, pro Apolenku, která tento text má také jako text křestní, pro Přemíka, pro každého z nás.

Zvláštní Boží cesta pro člověka. Onu zvláštnost podtrhuje text z Lukášova evangelia, který vybrali rodiče pro Přemka. Na první pohled ujištění, že Pán Bůh slyší a také vyplní naše prosby. Což je při narození krásných, zdravých dětí opravdu logické, je skutečně proč Pánu Bohu děkovat. Ale – je tu jedno velké ALE. To ale by se dalo shrnout do obrazu příběhu Božího lidu. Příběhu plném nadějí a radosti, ale také hojně naplněném bolestí a zoufalstvím. Jakoby nám tento text říkal – když se nedaří, tak to ses špatně modlil nebo modlila.

Ale to bezesporu není to, o čem je Ježíšův výrok. Naznačují nám to už texty, které tomuto předcházejí. Podobenství o milosrdném Samařanovi a příběh o Marii a Martě. Po nich následují oddíly o modlitbě. Jakoby nám to dohromady říkalo, že skutečně nemůžeme Boží přítomnost zavřít do nadefinovaných škatulek. V tomto jednoduchém podobenství nám Ježíš načrtává pravidla prostoru, ve kterém nabízí pomoc Bůh. Modlitba, kterou Ježíš učí, je orientovaná na budování vztahu s druhým člověkem. A i dnešní podobenství ukazuje, že to budování vztahů není jednoduché. Znovu a znovu jsme přistihováni, jak jsme nepřipravení na situace, ve kterých se ocitáme. Ve kterých se ocitá člověk vedle nás. Nemáme pro něj chléb. A máme pocit, že neexistuje řešení. Ale Ježíš ujišťuje, že nemusíme vzdávat tento boj o spolužití s druhými lidmi. Že má smysl prosit o Boží přítomnost, která by nám dodala sílu a odvahu pro hledání řešení.

Muž v podobenství nakonec chléb u svého souseda dostane. Uprosí ho. A my si máme být jistí, že Pán Bůh nás v naší snaze neopustí - „A tak vám pravím: Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno. Což je mezi vámi otec, který by dal svému synu hada, když ho prosí o rybu? Nebo by mu dal štíra, když ho prosí o vejce? Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec z nebe dá Ducha svatého těm, kdo ho o to prosí!“

A tak nás oba texty, které jste vybrali pro Ráchelku a pro Přemka, vedou k jistotě, že Pán Bůh bude s nimi. Že ani u nich nevzdá nabídku života, který stojí za to žít. A že to nevzdává ani u nás. Amen.

Píseň: 673 Dej odvahu včas slyšet

Ohlášky:

Přímluvná modlitba: Pane, Ty obdarováváš člověka svou láskou. Obdarováváš ho svou věrností. My jsme těmi, kdo si to smějí znovu a znovu připomínat ve společenství Tvého lidu. A my jsme také těmi, kdo by měli povzbuzovat a prosit za všechny, kdo mají trápení, kdo potřebují pomoc.

Dnes Ti zvlášť děkujeme i prosíme za rodiny Přemka a Ráchelky. Prosíme, provázej je a opatruj. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, prosíme za nemocné. Prosíme za sestru Votavovou, sestru Boženu Bednářovou, bratra Otu Šťastného, sestru Editu Lhotovou z Domu Senior. Ujišťuj je o své přítomnosti a nám ukazuj, jak jim být povzbuzením. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, denně si uvědomujeme, že naše síly nestačí, abychom pomohli všem, kdo to potřebují. Prosíme, pomáhej nám promýšlet koncepční řešení, aby se pomoc dostala pokud možno i k těm nejubožejším. Prosíme, abys nás v tom dával fantazii a odvahu. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, myslíme na všechny, kdo se cítí být cizinci ve společnosti, ve které žijí. Myslíme na ty, kteří jsou vytěsňováni na okraj. Myslíme na seniory, myslíme na mladé lidi, kteří nezapadají do mechanismu výkonnosti. Myslíme na lidi ze střední generace, kteří se strachují o budoucnost svých dětí. Pane, prosíme pro všechny o Tvé ujištění, že Ty jsi poslal svého Syna právě pro ty, kteří patřili a patří mezi outsidery. Prosíme, abys nám ukazoval cestu, jak těmto lidem být pomocí. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za rodiny, za vztahy v nich, které jsou pod tlakem nedostatku společného času. Prosíme, uč nás rozpoznávat důležitost stálé starosti o vztahy mezi nejbližšími. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme Tě o posilu pro Ty, kdo se snaží vnášet lidskost do prostoru, ve kterém žijí. Prosíme, posiluj nás všechny, abychom nepodlehli tlaku nenávisti, který kolem nás roste. Abychom ze svého jednání nenechali mizet lidskost vůči lidem jiného sociálního zařazení, jiné rasy, jiného náboženského přesvědčení, jiných názorů. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za ty, kdo se snaží pomáhat v zachování Tvého stvoření. Za ty Tě, Pane, prosíme.

Odevzdáváme Ti v tichosti své osobní díky i prosby.

Spolu se všemi lidmi, kteří touží po naplnění Tvého zaslíbení pokoje, k Tobě voláme jako ke svému Otci: „Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

Píseň: 649 V Tobě je radost

Poslání: Ať vaše radost, vaše dílo i vaše slova vypráví o vaší naději a jsou zaslíbením toho, co přichází od Boha.

Požehnání: Ať vám milost dělá život krásným a bohatým před Boží tváří, láska ať vás provází a hřeje

a ať vás brání před chladem a mrazem lidské zloby

a Boží pravda ať vám svítí na cestu, když se moci chopí tma. Amen.

Píseň: 488 Milost Pána našeho