Uhříněves 27.2.2022 Lk 9,28-43 (Jiří Ort)

Uhříněves 27.2.2022

Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, milé děti, všechny vás vítám na bohoslužbách, na které jsme byli pozváni, abychom se společně učili naslouchat Božímu Slovu a přijali pozvání do společenství kolem stolu.

Introit: Hospodine, buď mi skálou záštitnou, buď opevněným domem pro mou spásu. Tys můj skalní štít a pevná tvrz má, veď mě pro své jméno a doveď mě k cíli. Ž 31,3b.4

Píseň: 48 Rozveselte se v Hospodinu

Modlitba: Pane, spolu se žalmistou Tě prosíme, abys byl skálou záštitnou všem, kdo v podklesávají v této době. Myslíme zvlášť na lidi na Ukrajině, myslíme na všechny, kdo mají strach o své blízké, kdo jsou svíráni zoufalstvím a bezmocí.

A moc Ti děkujeme za Tvé svědky, kteří nás, tak jako žalmista, směřují k Tobě. Kteří nás ujišťují, že Ty nasloucháš člověku, že není pravda, že bys nás tu prostě nechal svému osudu. Děkujeme Ti za svědky, kteří nás ujišťují o tom, že Tvá cesta otevřenosti mezi lidmi, kterou jsi nabídl v Ježíši z Nazareta, má skutečně budoucnost. Děkujeme Ti za všechny svědky vzkříšení. Amen.

Slovo dětem:

Píseň ze Svítá: S143 Kde, Pane, jsi

Čtení: Ex 34,29-35

Píseň: 320 Já chtěl bych Bože můj

Text: Lk 9,28-43

Haleluja. Já volám k Bohu, Hospodin mě spasí. Haleluja. Ž 55,17

Jsme u textů, které se zdají být odtrženy od reality, kterou zažíváme. A já se přiznávám, že je to přesně ten pocit, který mě sužuje. Život odtržený od reality. Bezradnost, jak vlastně žít tváří v tvář této realitě. Setkáváme se s Mojžíšem a Izraelem na cestě z otroctví v Egyptě do naděje zaslíbené země. Přes všechna selhání, přes všechny odbočky, je Boží vysvoboditelská přítomnost zřetelná. A k tomu jsme mohli slyšet text o Božím přiznání se k Ježíši z Nazareta a Jeho svědectví o Boží cestě za člověkem a pro člověka. Přemýšlím, co to vlastně znamená. Uprostřed zoufalství a bezmoci si připomínám slova Johanna Baptista Metze: „Po zkušenosti holokaustu nemůže být teologie stejná“. Ano, tyto texty zachycují zásadní okamžik vypovídající o Bohu, kterému věříme – ale po pravdě – jakoby v okamžicích, které zažíváme v těchto dnech, mlčely. Jakoby mi naprosto neodpovídaly na moji bezradnou otázku, co má v životě smysl. Jestli mohu tváří v tvář realitě kolem nás žít obyčejný život. A přitom je tato otázka pouze podtržena situací na Ukrajině. Vždyť lidé v Jemenu a na mnoha dalších místech mi ji mají právo klást už dlouhá léta.

V našich textech se mluví o slávě. O Boží slávě. A my, já, velice potřebujeme odpovědět na otázku, co se za touto představou skrývá. Protože mluvit o Boží slávě mi v těchto dnech přijde silně provokativní. A tak tedy pojďme krůček po krůčku. Kdybychom trošičku couvli v textu z knihy Exodus, tak ve 33. kapitole, v 18. verši, slyšíme Mojžíše, jak žádá Hospodina: "Dovol mi spatřit tvou slávu!" A odpovědí je: "Všechna má dobrota přejde před tebou a vyslovím před tebou jméno Hospodin. Smiluji se však, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji." A když přichází Mojžíš, aby vytesal do dvou kamenných desek Hospodinův Zákon, a Hospodin se před ním objeví z oblaku, Mojžíš volá: „Když Hospodin kolem něho přecházel, zavolal: "Hospodin, Hospodin! Bůh plný slitování a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný a věrný, který osvědčuje milosrdenství tisícům pokolení, který odpouští vinu, přestoupení a hřích; avšak viníka nenechává bez trestu, stíhá vinu otců na synech i na vnucích do třetího a čtvrtého pokolení."“ Máme před sebou, chcete-li, definici Hospodina. A ta definice je plná milosti a shovívavosti, milosrdenství, věrnosti, odpuštění, spravedlnosti. Máme tu před sebou všechny hebrejské obraty, které se ve Starém Zákoně používají pro termín milost. Odlesk této Boží slávy zářil z Mojžíšovy tváře.

A zároveň zářila kolem Ježíše na hoře proměnění. V této slávě se setkávají s Ježíšem Mojžíš a Eliáš. Ježíš se setkává s postavami Boží vysvoboditelské moci, která je zaslíbením v lidských dějinách. Nedivím se, že chtěli učedníci zůstat uprostřed tohoto setkání. Jen – tato touha je klasickým popisem drogové závislosti. Zůstat mimo realitu života zaštítěni velkým náboženským systémem.

Pro mě je zcela zásadní, že biblické svědectví tento postoj odmítá. A toto odmítnutí se táhne jako červená nit Starým i Novým zákonem. Stále se vynořují různé odkazy na ono Mojžíšovo vyznání: "Hospodin, Hospodin! Bůh plný slitování a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný a věrný, který osvědčuje milosrdenství tisícům pokolení, který odpouští vinu, přestoupení a hřích; avšak viníka nenechává bez trestu, stíhá vinu otců na synech i na vnucích do třetího a čtvrtého pokolení." Tento Hospodin posílá svého Syna za člověkem. Tento Hospodin promlouvá z onoho oblaku: "Toto jest můj vyvolený Syn, toho poslouchejte." Tohoto Hospodina přišel zvěstovat Ježíš z Nazareta jako Jeho Syn. Proto je tento příběh tak důležitý, protože jasně podtrhuje tuto vazbu Ježíše z Nazareta na Hospodina plného milosrdenství.

Tento důraz mě postupně vrací smysl života. Sílu dál žít. Podtrhuje to příběh, který následuje po proměnění na hoře. Příběh o otci, který je zoufalý z nemoci svého syna. Tento otec přichází za Ježíšem, protože učedníci nebyli schopni jeho synovi pomoci. Je to smutné, ale je to tak. Příběh před námi otevírá skutečnost naší bezmoci a neschopnosti tváří v tvář lidské bolesti. A zároveň s ní i naši bezmoc víry. Ale, ukazuje nám, že Boží pomoc přemáhá naše selhávání. Jakoby církev výběrem textu na dnešní neděli nastavovala sama sobě i nám samotným zrcadlo a zároveň ujišťovala, že naděje lidí odmítaných, zapomínaných, likvidovaných, nespočívá v nás, v církvi, ale v Ježíši z Nazareta, v tom, ke kterému se přiznal Bůh Izraele jako ke svému Synu a který je Spasitelem tohoto světa. Zvěst o tom je naším úkolem.

A v tomto světle se odvažuji číst i Ježíšovo tvrdé slovo: "Pokolení nevěřící a zvrácené, jak dlouho ještě mám být s vámi a snášet vás?" Odvažuji se ho vnímat jako slovo naděje nejen pro ty, kteří potřebují pomoci, ale i pro nás. Pro mě. Ježíš odmítá rezignaci, ukazuje, že je tu cesta pomoci. Že má smysl se snažit. Že má smysl žít. Obyčejný život naplněný pomocí.

„Ježíš pohrozil nečistému duchu, uzdravil chlapce a vrátil jej otci.“ Je tu cesta. Je tu naděje – pro pronásledované i pro nás. Naděje konkrétní pomoci tak, jak kdo má sílu. Naděje života uprostřed bolesti tohoto světa, uprostřed bolesti, která je daleko i na dosah. Naděje, že Pán Bůh je přítomen svou uzdravující mocí. Je tu naděje i v těchto děsivých dnech.

A tak smíme přicházet do společenství tohoto sboru tak, jako jiní přicházejí do společenství po celém světě a smíme si připomínat zvěst o Bohu plném milosti tak, jak o něm svědčil Ježíš z Nazareta. Smíme si připomínat, že tento Ježíš nenechal a nenechává člověka samotného ani v těch nejtěžších chvílích, jak o tom svědčí velikonoční svědectví, k jehož slavnému připomenutí směřujeme. Amen.

Píseň: 749 Tvá Pane Kriste věc to jest

Ohlášky:

Přímluvná modlitba: Pane, jsme vyděšení, zoufalí při poslechu zpráv z Ukrajiny. Cítíme se bezmocní tváří v tvář ďábelské moci, která popírá všechny hodnoty lidskosti. Všechny hodnoty, ve které věříme jako v hodnoty Tvého království.

Moc Tě prosíme za lidi na Ukrajině. Moc Tě pro ně prosíme o naději. Za to Tě, Pane, prosíme.

Moc Tě prosíme za rodiny rozdělené válkou. Prosíme za všechny, kteří jsou naplněni strachem o své blízké. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Moc Tě prosíme za všechny, kdo prchají před válkou a hledají místo, kde by mohli žít. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Moc Tě prosíme za všechny, kdo se snaží pomoci. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Prosíme zároveň za ty, kdo jsou podklesávají pod tíhou bezmoci a zoufalství. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Chceme děkovat za nový život. Prosíme za narozená miminka. Dnes zvlášť prosíme za Alexe Tučka i celou jeho rodinu. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za naše nemocné. V tichosti Ti odevzdáváme ty, na které zvlášť myslíme. …. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za ty, kteří jsou v obtížné situaci v naší zemi. Prosíme za ty, kdo těžko zvládají rostoucí ceny nájmů a energií. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za církev, prosíme za náš sbor. Prosíme, posiluj nás, abychom dokázali být svědky o Tvé naději. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, odevzdáváme Ti v tuto chvíli své osobní díky a prosby.

Voláme k Tobě spolu se všemi, kdo u Tebe hledají život: „Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

Píseň: Dodatek 679 Uč nás na cestě pravé

Poslání: Kdo jiný přemáhá svět, ne-li ten, kdo věří, že Ježíš je Syn Boží? To je ten, který přišel skrze vodu a krev. A toto je svědectví: Bůh nám dal věčný život, a ten život je v Jeho Synu.

1J 5,5-6a.11

Požehnání: Vidoucí Bože, požehnej nám, aby tě naše oči poznaly.
Slyšící Bože, požehnej nám, aby naše uši slyšely tvůj hlas.
Provázející Bože, požehnej nám, abychom zůstali na tvých cestách.
Milující Bože, požehnej nám, aby mnozí lidé cítili tvoji lásku.
Blízký Bože, požehnej nám a daruj nám pokoj a radost.
Požehnej vám dobrý Bůh: Otec, Syn a Duch svatý.
Amen.

Píseň: 778 Může být, že padne vše