Uhříněves 29.5.2022 Kaz 3,11-13 křest (Jiří Ort)

Uhříněves 29.5.2022

Pozdrav:

Introit: Hospodine, slyš můj hlas, když volám, svoji tvář přede mnou neukrývej. Ž 27,7a.9a

Píseň: 38 (Ž 27) Pán Bůh je síla má

Modlitba: Pane Bože, dnes přicházíme s radostí a s těšením. Dnes před Tebou chceme vyznat, jak často nás svírá strach, pochybnosti, obavy, že Tvá cesta pro člověka nemá šanci. A proto dnes chceme moc poděkovat, že před námi otevíráš svou budoucnost. Chceme poděkovat, že ji dnes otevíráš i před malým Toníkem.

Děkujeme za nabídku Tvého království, nabídku prostoru k životu, kterou přinesl Ježíš z Nazareta, kterého jsi poslal, aby nás naučil v Tvém prostoru žít. Děkujeme, že nás v evangeliu o Jeho kříži a vzkříšení stále znovu ujišťuješ, že neexistuje nic, co by nás z Tvé blízkosti mohlo vyhnat.

A tak Ti dnes chceme především děkovat a radovat se z Tvé milosti. Chceme ji prožívat i vyprávět si o ní. Chceme Tě poprosit, buď tu dnes s námi, posvěť svým Duchem svatým naši radost i náš závazek. Amen.

Slovo dětem:

Píseň ze Svítá: S 401 Zůstaň s námi

Text: Mk 4,1-9

Představení křtěného: Milé sestry a milí bratři, členové církve Kristovy a tohoto jejího sboru v Uhříněvsi, Dominika Hodanová a Stanislav Hůla požádali o křest pro svého syna Antonína Hůlu. Staršovstvo se křtem velice rádo souhlasí. Kmotry jsou Lucie Jelínková a Matěj Blaha.

Prosím vás, abyste předstoupili. Všichni povstanou.

Slova ustanovení: Ježíš ženě odpověděl: "Každý, kdo pije tuto vodu, bude mít opět žízeň. Kdo by se však napil vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky. Voda, kterou mu dám, stane se v něm pramenem, vyvěrajícím k životu věčnému."

Slovo o křtu: Slyšeli jsme slovo o naději, kterou pro nás Pán Bůh připravil. Naději, ve které smíme přijmout, že jsme přijati. Naději života, jehož dárcem a zdrojem je Ježíš z Nazareta, ten Ukřižovaný a Vzkříšený. Kristus. Z toho se smíme radovat a za to děkovat. Toho pečetí je křest. Tuto pečeť si s sebou ponese životem i Antonín.

Křestní vyznání: Milá Dominiko, milá Lucie, nyní vyznejte spolu se svou rodinou a tímto shromážděním víru v Boha Otce, Syna i Ducha svatého, víru v základní naději, kterou spolu všichni máme a ve kterou bude dnes pokřtěn Toník. Učiňme to slovy Apoštolského vyznání víry, které spojuje křesťany všech dob a církví:

Apoštolské vyznání víry:

Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, v svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla z mrtvých vzkříšení a život věčný. Amen.

Otázky:

Vyznali jsme všichni společně svoji naději, že Pán Bůh přijímá v Ježíši Kristu Toníka i každého z nás. Vyznali jsme svoji víru, že Pán Bůh v Ježíši Kristu nabízí život Toníkovi i každému z nás. Proto se ptám nejprve vás, Dominiky a Lucie:

Chcete Toníkovi předávat ujištění, o Božím bezpodmínečném přijetí? Ujištění, že víra v Ježíše z Nazareta jako Krista vede k jistotě, že nikdy a za žádných okolností nebude sama? Jestliže chcete, odpovězte – ano, s pomocí Boží.

Chcete ho vychovávat v jistotě, že jeho život je Božím darem a má obrovskou hodnotu? Že nic a nikdo mu tuto hodnotu nemůže vzít? Jestliže chcete, odpovězte – ano, s pomocí Boží.

Otázky Stanislavovi a Matějovi:

Milý Stanislave, milý Matěji, nyní se ptám vás:

Chcete Toníkovi předávat životní jistotu, že je bezpodmínečně přijímán?

Jestliže chcete, odpovězte – ano, chci.

Chcete Toníkovi dávat ujištění, že jeho život je obrovským darem, za který může být vděčný a těšit se z něj? Jestliže chcete, odpovězte – ano, chci.

Křestní akt: Pán Ježíš Kristus praví: Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží.

Antoníne, křtím tě ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého.

Požehnání křtěnému: Boží požehnání spočiň na tobě a zůstaň s tebou navždy. Amen.

Píseň: S 355 Vlak Boží (313 Ozvi se, Pane můj)

Text: Kaz 3,11-13

Haleluja.

Díky malému Toníkovi se po nějaké době vracím k Ježíšovu podobenství o rozsévači a to ve spojení s Toníkovým křestním textem z knihy Kazatel. Kniha Kazatel do značné míry rezonuje s našimi pocity v dnešní době. Když se rozhlížíme kolem sebe, vidíme mnoho bolesti, mnoho zloby a rezignace. Média nás dnes a denně ujišťují, že lidský sen o životě bez násilí v tomto světě je pouhým snem, utopií. A nám je z toho smutno. I evangelista Marek časově zasazuje své podobenství za odmítnutí Ježíšova svědectví o prostoru Boží vlády, kde jsou pravidla odlišná od pravidel v tomto světě. Odmítnutí dokonce ze strany Ježíšových nejbližších. A přece u Kazatele zaznívají i nádherné tóny vděčnosti za život, který stojí za to žít. V Toníkově křestním textu je to vyjádřeno velice prostými slovy: „A tak je tomu s každým člověkem: to, že jí a pije a okusí při veškerém svém pachtění dobrých věcí, je dar Boží.“

Jsem vděčný za taková slova. Ale stačí to? Není to pro Toníka málo jako informace do života v tomto světě?

Ona to ale není informace jediná. Dnešní oddíl z z Kazatele nám toho říká víc. Mluví o lidských možnostech – a to velice optimisticky: „Bůh lidem dal do srdce i touhu po věčnosti“. Skutečně tu touhu investovat život do hodnot, které mají budoucnost, jsme dostali. Nechceme žít marný život. Nikdo nechce žít marný život. Ale… Tady už zazní Kazatelova skeptický pohled na člověka: „jenže člověk nevystihne začátek ani konec díla, jež Bůh koná.“ To, co má budoucnost, to co je součástí Božího plánu pro člověka i celé stvoření, nejsme schopni vystihnout. Tedy – rádi bychom vstoupili do služeb díla věčnosti, ale nejsme je schopni vystihnout. Rozpoznat. A tak jsme zase uprostřed skeptického pozorování života, kde se i hodní lidé dokáží řezat jako psi v přesvědčení, že jsou ve službách věčnosti. K tomu mi kdysi řekl bratr profesor Matějček – „Největší hádky jsem zažil mezi slušnými lidmi, kteří byli přesvědčeni, že slouží vyšší pravdě.“

Ale Kazatel znovu nezůstává u skeptického povzdechnutí a vrací se zpět – a to zpět ke každodennímu nastavení člověka. „Poznal jsem, že není pro něho nic lepšího, než se radovat a konat v životě dobro.“ V jiném překladu: „Poznal jsem, že pro ně není nic lepšího, než aby se radovali a užívali dobra ve svých životech“. Přiznám se, že ta druhá možnost se mi líbí víc – a také jsem ji vybral pro Toníkův křestní text. Protože ukazuje, že je možné užívat si dobro. Že je možné mít radost z pozitivních věcí v životě svém i v životě kolem nás, ať už na nich máme podíl nebo ne. Protože – tyto věci jsou součástí daru života, který jsme dostali, který dostáváme. Jsou součástí daru života, který dostal Toník. To je důraz, kterým Ježíš z Nazareta představoval prostor Boží vlády v tomto světě – království Boží, jak ji nazýval. Prostor, do kterého je zván každý člověk. Vždy, když si čtu o tom, co vše Ježíš nabízel, tak se mi sevře srdce. Nabídka plného života každému člověku. Ta obrovská plejáda lidí, kteří ve společnosti neměli a nemají šanci a které Ježíš přijímá, které zbavuje všeho, co je ze společnosti vyděluje a nabízí jim budoucnost, to je jako sen. Sen, jehož součástí bychom chtěli být, u kterého bychom si přáli, aby jeho součástí byli naši blízcí, aby jeho součástí byl Toník.

Ale ono slovo sen se nám ve spojení s hodnotami Božího království objevuje až příliš často. A je to tu zase – sen, utopie. Je možné učit děti důvěře v hodnoty Boží cesty pro člověka, když nám samotným tyto hodnoty připadají utopické stejně jako svět bez násilí? A přece Standa s Dominikou přinesli Toníka ke křtu. Přece ho odevzdali do Boží péče.

A já bych je i nás chtěl povzbudit. Ona nejistota, jestli Boží nabídka života není utopií tu byla vždy. Evangelista Marek toto napětí znal také, znal ho i sbor, kdo kterého psal své svědectví o Ježíši z Nazareta. Znal ho i samotný Ježíš a nabízí nám slovo naděje ve svém podobenství o rozsévači.

Stačí se kolem sebe rozhlédnout, všechno kvete a raší. Těšíme se z toho, s radostí a nadějí čekáme narození dětí kolem nás, radujeme se z každého úsměvu našich dětí. Je z čeho se radovat a my se vlastně radujeme. A přesto - jakoby mi – jakoby nám - stále nedocházelo, že je proč být vděčný za život. A do toho přichází Ježíš přichází a krok za krokem, obraz za obrazem vypráví svůj příběh, své podobenství. Je tu dar života. Dar Božího života pro člověka. Nová a nová nabídka zrna, které může zapadnout do připravené půdy. Může a nemusí. V tom je Ježíš realista. Není naivní. Vidí kolem sebe to samé co my. Vidí lidskou neschopnost přijmout dar života. Vidí skepsi a odmítnutí – vidí skalnatou půdu. Vidí lidskou slabost v žáru dne tváří v tvář všem překážkám – vidí bodláčí, které je silnější. Vidí vše, co rozptyluje – ptactvo, které sezobe zrníčka dřív, než si jich vůbec všimneme. A vidí také jakési zbožné nadšení, které si vytvoří iluzi o jiném životě a zdá se, že semínko nese plody. Rostlinka roste, ale nemá dost hluboko zapuštěné kořeny a usychá. Život zakotvený v jiné realitě než je skutečnost obyčejného dne, ten nemá budoucnost. A v tom všem se ztrácí lidské životy.

Ano, to všechno kolem sebe vidíme. Je nám z toho smutno a bouříme se proti tomu. Pro mě i tou dnešní slavností křtu. A najednou slyšíme Ježíšovo ujištění: „Proč se bouřit? Proč prostě nepřitakat tomu životu, který Pán Bůh nabízí? Právě tomu obyčejnému životu? Přitakat právě v tom, že poděkujeme za dnešní Toníkův křest. Že poděkujeme za Toníka, za své blízké, že se těšíme z úspěchů svých dětí a těšíme se na jejich vyprávění. Že jsme vděční za člověka, se kterým smíme procházet životem. Že jsme vděční za lidi z historie tohoto sboru, jehož jsme i my součástí. Že přijímáme odpovědnost za své blízké i lidi kolem sebe v práci. Odpovědnost za práci samotnou. Přitakat Božímu daru života.“

„A jiná zrna padla do dobré země a vzcházela, rostla, dávala úrodu a přinášela užitek i třicetinásobný i šedesátinásobný i stonásobný.“ Tam, kde přijmeme tento dar, tam se dějí věci.

Není vůbec málo přitakat Kazatelovu slovu, které jste vybrali pro Toníka: „A tak je tomu s každým člověkem: to, že jí a pije a okusí při veškerém svém pachtění dobrých věcí, je dar Boží.“ Amen.

Píseň: S 199 Jako zrnko hořčičné (748 Ó Králi věků důstojný)

Ohlášky:

Přímluvná modlitba: Pane, Ty obdarováváš člověka svou láskou. Obdarováváš ho svou věrností. A my Tě chceme poprosit, abychom dokázali lidem kolem nás nabízet zkušenost toho, že ani oni nejsou opuštění.

Dnes Ti zvlášť děkujeme i prosíme za rodinu Toníka. Prosíme, provázej všechny její členy a opatruj je. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, prosíme za nemocné. Prosíme, za povzbuzení i potěchu pro ně i pro jejich blízké. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, denně si uvědomujeme, že naše síly nestačí, abychom pomohli všem, kdo to potřebují. Prosíme, pomáhej nám promýšlet koncepční řešení, aby se pomoc dostala pokud možno i k těm nejubožejším. Prosíme, abys nás v tom dával fantazii a odvahu. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za oběti válečných konfliktů. Prosíme za všechny, kdo hledají nový domov. Prosíme o sílu pro ty, kdo hledají řešení pro jednotlivé lidi i pro celou společnost. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Pane, myslíme na všechny, kdo se cítí být cizinci ve společnosti, ve které žijí. Myslíme na ty, kteří jsou vytěsňováni na okraj. Myslíme na seniory, myslíme na mladé lidi, kteří nezapadají do mechanismu výkonnosti. Myslíme na lidi ze střední generace, kteří se strachují o budoucnost svých dětí. Pane, prosíme pro všechny o Tvé ujištění, že Ty jsi poslal svého Syna právě pro ty, kteří patřili a patří mezi outsidery. Prosíme, abys nám ukazoval cestu, jak těmto lidem být pomocí. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za rodiny, za vztahy v nich, které jsou pod tlakem nedostatku společného času. Prosíme, uč nás rozpoznávat důležitost stálé starosti o vztahy mezi nejbližšími. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme Tě o posilu pro Ty, kdo se snaží vnášet lidskost do prostoru, ve kterém žijí. Prosíme, posiluj nás všechny, abychom nepodlehli tlaku nenávisti, který kolem nás roste. Abychom ze svého jednání nenechali mizet lidskost vůči lidem jiného sociálního zařazení, jiné rasy, jiného náboženského přesvědčení, jiných názorů. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za ty, kdo se snaží pomáhat v zachování Tvého stvoření. Za ty Tě, Pane, prosíme.

Odevzdáváme Ti v tichosti své osobní díky i prosby. … Za to Tě, Pane, prosíme.

Spolu se všemi lidmi, kteří touží po naplnění Tvého zaslíbení pokoje, k Tobě voláme jako ke svému Otci: „Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

Píseň: 763 Všech věků mocný králi

Poslání: Ať vaše radost, vaše dílo i vaše slova vypráví o vaší naději a jsou zaslíbením toho, co přichází od Boha.

Požehnání: Ať vám milost dělá život krásným a bohatým před Boží tváří, láska ať vás provází a hřeje

a ať vás brání před chladem a mrazem lidské zloby

a Boží pravda ať vám svítí na cestu, když se moci chopí tma. Amen.

Píseň: 702 Krásná je modrá obloha