Uhříněves 2.4.2023 Mt 21,1-11 VP (Jiří Ort)

Uhříněves 5.4.2020

Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, milí přátelé, všechny vás vítám na bohoslužbách v neděli, která se nazývá Květná.

Introit: On 'na svém těle vzal naše hříchy' na kříž, abychom zemřeli hříchům a byli živi spravedlnosti. 1Pt 2,24

Píseň: 115 (Ž 95) Bůh je náš Pán a král

Modlitba: Bože ponížených a zavržených, Ty jsi nezneužil svého božského postavení ani moci, ale věrný své lásce jsi přišel jako člověk, abys žil mezi námi, strávil svůj život s vyděděnci a hříšníky a otevřel brány, které byly dlouho zavřené. Byl jsi vysmíván a urážen, zapírán a zrazován, popliván a bit, odsouzen a ukřižován za to, že ses hlásil ke ztraceným a opuštěným.

Učiň nás, prosíme, odvážnými, abychom tě následovali, abychom se otevřeli Tvému přicházejícímu království spravedlnosti, práva a pokoje. Království, ve kterém jsou ti, kdo byli zavrženi, považováni za nepostradatelné. O to vše Tě prosíme skrze Ježíše Krista, našeho Pána. Amen.

Čtení: 2S 19,9-26

Píseň: 443 K nám skláníš se můj Králi

Text: Mt 16,13-15; 21,1-11

Beránku Boží, který snímáš hřích světa, smiluj se nad námi.

Je to zvláštní starozákonní text, který se mi otevřel při čtení výkladu Ježíšova vjezdu do Jeruzaléma. Co všechno se nedá vyčíst z toho, že Ježíš se blíží k Jeruzalému směrem od Jericha. Tedy – blíží se po cestě, která byla nazývána cestou královskou. Po této cestě se vracel z bitvy se svým synem Abšalomem král David. Po této cestě došel až do Jeruzaléma, jak můžeme vyčíst při pozorném čtení textu z 2S 19,9-16. Chvíli mi trvalo, než jsem našel město Gilgál, které leželo kousek od Jericha a kousek od Jordánu.

Proč je to tak zajímavé? Pro tu situaci, ve které král David byl. Vracel se z vítězné bitvy a přece nejásal. Byla to bitva uprostřed Božího lidu, doslova to byla bitva syna proti otci – a to nejen v případě krále Davida. Takže triumfální vjezd do Jeruzaléma? To tedy rozhodně ne. Král David se ujímá znovu vlády a lidé očekávají, co teď přijde. Ti, kteří bojovali proti němu, jsou plni nejistoty, protože král teď určitě začne trestat. Nebo ne? Ti, kteří bojovali jemu po boku, jsou přesvědčeni a přejí si, aby ti druzí tvrdě zaplatili za to, co provedli. Očekávání, že se David zachová jako král. Ale co to znamená?

Ježíš vjíždí do Jeruzaléma a s ním přichází ti „jeho“. Ti, kteří si do Ježíše promítají svoje naděje. Ti, kteří jsou přesvědčení, že teď už znají odpověď na Ježíšovu otázku „a za koho mě pokládáte vy?“ (Mt 16,15). Je to zvláštní a zcela zásadní otázka. Křesťanský mystik Laurence Freeman ve své knize „Ježíš vnitřní učitel“ mluví o „spásné otázce“. Spásné otázky jsou podle Freemana ty, které mají sílu změnit a obnovit svět. Líbí se mi to, jakkoliv osobně jsem všechno možné, jen ne mystik. Líbí se mi, že mluví o tom, že tu jsou otázky, které proměňují, ne odpovědi. Protože nutí člověka hledat, nutí ho poznávat sama sebe, aby mohl skutečně poznat toho druhého. A v případě Ježíše je to stejné – s tím, že poznávání, tázání se po smyslu Ježíšovy cesty, nás vede k poznávání cest Božích.

A dnešní příběhy nás skutečně vedou k otázkám. Co je to za triumf v této triumfální cestě? Je propojený s „triumfální cestou“ krále Davida naplněnou pláčem a pokáním? Jaká cesta je skutečně pomocí? Jak se má zachovat skutečný král?

Tuto poslední neděli před pašijovým týdnem, jsme tedy vedeni k ohlížení za Ježíšovou cestou. Narazili jsme na to i na biblickém soustředění v Bělči při promýšlení textu o nasycení 5000. Není možné pochopit jakýkoliv novozákonní text, aniž bychom si pustili k tělu Ježíšovu otázku „za koho mě pokládáte vy?“

Král David nabídl smíření. Po bratrovražedných bojích nabídl smíření. Nelikvidoval oponenty. I když by to přece bylo prozíravé - co kdyby náhodou znovu vystrčili růžky. Nenechal se dotlačit davem do líbivé pozice silného krále. Zůstal člověkem, zůstal plačícím otcem, neodstřihl vzpomínky na to lidské v životě svém i těch druhých.

Působí to na nás jako balzám. Tedy alespoň na mne. Že tu někdo nemyslí na politiku, ale na lidi. Působí na mě jako balzám, že ten Ježíš, který v našem textu vjíždí do Jeruzaléma, neprotestuje a neodhání všechny ty, kteří mu prostírají na cestu své pláště a stelou ratolesti stromů. Že nechává ve svém zástupu nás všechny, kteří hledáme správné odpovědi, místo abychom na sebe nechali působit otázku „za koho mne pokládáte vy?“.

To vidíme zřetelně i na té sebejisté odpovědi zástupů z Galileje na udivené otázky jeruzalémských. Sebejisté a nedostačující – no to je přece prorok od nás, z Galileje. Do Ježíšova zástupu patří i každý, kdo přehlíží svoji kulturní podmíněnost a prosazuje své představy v hávu hluboké zbožnosti. Na kouzelném příběhu ze života to popisuje Laurence Freeman: „V roce 1988 projednával americký Senát návrh na zvýšení dotací pro státní školy na podporu výuky cizích jazyků. Jeden ze senátorů byl proti. Argumentoval tím, že se dnes celý svět učí anglicky, tak proč by měli Američané ztrácet čas studiem jiných jazyků? Svou řeč uzavřel slovy: „Když byla angličtina dost dobrá pro Ježíše Krista, je dost dobrá i pro mne.“ To, jak o Ježíši smýšlíme, jak odpovídáme na jeho otázku, je zkrátka kulturně podmíněno.“

A tak na začátku pašijového týdne se smíme odvážit nechat své odpovědi a představy stranou. Na Ježíšovu otázku přece neodpovídáme diskusí, ale způsobem života. A tak se můžeme těšit z té spousty krásných svědectví, které nám v této obtížné době plné rozdělení nabízí obrovské množství lidí. Z jedné strany máme co přijímat od všech těch, kdo se ztrácí uprostřed napětí dnešních dnů, kteří jsou zbaveni všeho, co je pro ně důležité – zbaveni pocitu, že na jejich životě někomu záleží. Kdo jsou zcela bezmocní a touží po pomoci. Smíme od nich přijmout upozornění na naléhavost Ježíšovy otázky „A za koho mě pokládáte vy?“. A máme rozhodně co přijímat od všech, kteří nesou tíhu dnešních dnů aktivně – kdo pomáhají, kdo naslouchají, kdo se odmítají nechat vtáhnout na jedné straně do nenávisti a na druhé straně do alibismu. Ti všichni ve své vydanosti a službě nabízí odlesk odpovědi na Ježíšovu otázku „za koho mne pokládáte vy?“. Vidí Ježíše z Nazareta, kterého poslal Pán Bůh. Do života jako takového – v jeho bolesti, v jeho vydanosti, ale i v ochotě být tu pro druhého člověka.

Raduji se z této nabídky pomoci při hledání odpovědi na Ježíšovu „spásnou otázku“. Pomoci, které se mi dostává, když se kolem sebe rozhlížím. Raduji se a pokorně se snažím při pohledu na krále Davida a Ježíšův vjezd do Jeruzaléma s Ježíšovou otázkou vyrovnat i ve svém životě. S výhledem na pašijový týden a jeho finále. Amen.

Píseň: 701 Svěř celý život Pánu

Bůh je naše skála a pevnost, chrání nás před nebezpečím a zachraňuje nás před smrtí.

V důvěře a víře v Boží milosrdenství vyznejme svá selhání, abychom mohli přijmout milost.

Chvíle ticha pro osobní modlitbu.

Milosrdný Bože,
ty nám dáváš nový život, ale my si v touze po životě podle svých představ volíme cesty smrti. Ty na nás dýcháš pokoj, my však v touze po svém klidu způsobujeme konflikt. Vyhledáváš nás, když se bojíme, my však v touze po svém bezpečí zůstáváme ve svých obavách.

Odpusť nám, že se od tebe odvracíme. Rozsviť na nás své světlo a zažeň všechny stíny, abychom pro tebe mohli žít věrně a radostně.

Slovo milosti: Ve vzkříšení Ježíše Krista nám Bůh dal nové zrození k živé naději. Radujme se z dobré zprávy: Ve jménu Ježíše Krista je nám odpuštěno. Díky Bohu.

Pozdravení pokoje: V radosti z tohoto Božího ujištění, v radosti, že smíme přijmout Boží milost, kterou nás nyní obdarovává a smíme se i my podarovat a navzájem si podat ruce na znamení odpuštění, bratrství a jednoty Kristova lidu a pozdravit jeden druhého se slovy: Pokoj tobě.

Bože náš, ty ses vzdal své moci,

když jsi nám poslal svého Syna,

aby s námi sdílel náš život.

Narodil se jako chudý

daleko od vládců světa

a poznal nedostatek.

Naučil nás tebe chválit,

posadil se k našemu stolu

a pozval všechny lidi,

aby si rozdělili nový chléb.

Svým zaslíbením vyhlásil konec hladu

a konec krveprolití na tváři země.

Večer před svým utrpením

vzal chléb, vzdal díky, lámal jej

a dal jej svým učedníkům se slovy:

Vezměte, jezte, to je mé tělo,

které se za vás vydává.

Stejně vzal po večeři i kalich s vínem,

podal jej svým učedníkům a řekl:

Toto je má krev, která se za vás prolévá.

Kdykoli budete jíst tento chléb

a z tohoto kalicha pít,

čiňte to na moji památku.

Pane, náš Otče, veď nás svým svatým Duchem,

ať nás chléb a víno z tohoto stolu

vede k přemýšlení o tvém Synu:

tak, jak rozdával chléb a víno,

také sám sebe vydal.

Děkujeme, že z tvé ruky

smíme přijímat stále nový život

a jít spolu s těmi, které jsi nám svěřil.

Pomoz nám i dnes žít v síle tvého syna,

našeho Pána Ježíše Krista.

Amen.

Apoštolské vyznání: Chceme se touto svátostí posilnit ve víře. Nejen sami pro sebe, nejen v jednotě církve Kristovy, ve společenství s křesťany všech generací a národů. Ale v jednotě se všemi, za kterými přišel Hospodin, Bůh Izraele ve svém Synu, aby jim nabídl život. Vyznejme nyní svoji víru, která nás ujišťuje o naději tohoto Božího navštívení:

Sbor: Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, v svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla z mrtvých vzkříšení a život věčný. Amen.

Píseň: Při vysluhování svaté večeře Páně budeme naslouchat zpěvu písně

510 – Jezu Kriste, štědrý kněže

Pozvání: Milí přátelé, nezapomínejme, že i když je závod dlouhý, neběžíme sami. U tohoto stolu jsou vítáni všichni, kdo putují k odměně nového života v Kristu. Všichni společně usilujeme jít kupředu, neseme se navzájem a u stolu nacházíme potravu na cestě k cíli.

Propouštění:

Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho i Pána Ježíše Krista, který sám sebe vydal za naše hříchy, aby nás vysvobodil z nynějšího zlého věku podle vůle našeho Boha a Otce. Jemu buď sláva na věky věků.

Amen.

Galatským 1:3-5

Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí.

J 14,27

Píseň: 244 Pán Bůh je přítomen

Ohlášky:

Přímluvná modlitba: Bože, prosíme, buď k nám milostivý. Jako ti, kdo zvedali palmové ratolesti a rozprostřeli před tebou své pláště, pozvedáme k tobě tento unavený svět a skládáme před tebou svá břemena.
Vkládáme svou naději do ujištění, že ty jsi ten, kdo přichází na pomoc. Skládáme svou důvěru v Tebe, Pane, a vyznáváme: "Ty jsi náš Bůh." Vyslyš, prosíme, naše modlitby.

Pozvedáme k tobě ty, kdo chřadnou v zármutku, ty, kdo tráví svůj život ve smutku ... . Za ně Tě, Pane, prosíme..

Pozvedáme k Tobě ty, jejichž tělo je rozbolavělé, kdo se cítí být rozbitými, nepotřebnými nádobami …. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Pozvedáme k tobě ty, kteří byli opuštěni, kteří se vytrácejí z našich myšlenek, jejichž bolest ostatní příliš unavuje ... .
Za ně Tě, Pane, prosíme.

Pozvedáme k tobě ty, kdo čelí hrůze všude kolem sebe, kdo zakoušejí násilí všeho druhu ... . Za ně Tě, Pane, prosíme.

Pozvedáme k tobě tento svět, sténající pod tíhou lidského sobectví a chamtivosti ... . Za něj Tě, Pane, prosíme.

Milující Bože, Tobě není cizí utrpení. Náš čas je ve Tvé ruce, ty objímáš naše každodenní trápení. Zachovej nás bdělé vůči utrpení lidí kolem nás. Odevzdáváme Ti je v tiché modlitbě. … Za ně všechny Tě, Pane, prosíme.

Voláme spolu s celým Tvým stvořením jako ke svému Otci: „Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

Poslání: Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se! Vaše mírnost ať je známa všem lidem. Pán je blízko. Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu.

(Phi 4:4-6 CEP)

Požehnání: Jděte z tohoto místa vpřed a pamatujte, že to sám Bůh vám připravuje cestu,

že je přijato celé vaše já

a že na své cestě nejste sami. Amen.

Píseň: 415 Ach zůstaň svou milostí