Uhříněves 7.4.2024 J 20,19-31 VP (Jiří Ort)

Uhříněves 07.4.2024

Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, milí přátelé, všechny vás vítám na bohoslužbách v 1. neděli po Velikonocích.

Introit: Hospodina miluji, On slyší můj hlas, moje prosby. Ž 116,1

Píseň: 48 Rozveselte se v Hospodinu

Modlitba: Pane Bože, jsme celí rozbolavělí. Potřebujeme lidskou blízkost. Potřebujeme Tvou blízkost. Podklesáváme pod tíhou úkolů, které vnímáme jako důležité. A zavíráme dveře, protože nám tyto úkoly přerůstají přes hlavu. Zavíráme dveře a přestáváme být lidmi. Přestáváme být jeden druhému člověkem.

A Ty vstupuješ do našich zavřených místností. Ty jsi do nich poslal a posíláš svého Syna a našeho Spasitele Ježíše. To je zpráva, která nám vyráží dech. Která je k neuvěření. Ale my jí chceme věřit. A tak Ti dnes děkujeme, vzdáváme Ti chválu za to, že nás ujišťuješ o tom, že nejen náš život má budoucnost. Že se můžeme pokoušet jít – byť klopotně – po Tvé cestě za člověkem.

Amen.

Slovo dětem:

Píseň s dětmi: S 364 Nové přikázání

Čtení: 1J 1,1-2,2

Píseň: 509 Pán Kristus, Syn Boží věčný

Text: J 20,19-31

Halaluja. Toto je den, který učinil Hospodin, jásejme a radujme se z něho. Haleluja. Ž 118,24

Ježíš byl vzkříšen. Ten ukřižovaný. To je skutečnost, která je základem příběhu z Janova evangelia i oddílu z 1. listu Janova. V Janově evangeliu je to podtrženo tím, že se časově pohybujeme v tom samém dni, kdy Marie z Magdaly přišla za těmi, kteří Ježíše provázeli na jeho životní cestě, a předala jim svědectví o setkání se Vzkříšeným. A vzápětí čteme: „Téhož dne večer – prvního dne po sobotě – když byli učedníci ze strachu před Židy shromážděni za zavřenými dveřmi, …“.

Na rozdíl od příběhu u evangelisty Marka tady Marie svědectví předává, ale toto svědectví jakoby nemělo sílu proměnit lidský život. To obraz zavřených dveří vyjadřuje velice výstižně. A do tohoto obrazu vstupuje Ježíš a dává pokoj. Právě tady ujišťuje o platnosti zaslíbení, které dal učedníkům při řeči na rozloučenou. Právě tady se setkáváme se Vzkříšeným.

A evangelista si dává hodně záležet na tom, aby nás ujistil, že ten, který nám nabízí pokoj, je skutečně ten, kterého nejen uzamčená místnost nezastaví v cestě do lidské bolesti. „Ukázal jim ruce a bok.“ Jako takového ho učedníci poznali. To bylo důvodem jejich radosti. Toto zjevení Vzkříšeného je tedy pro lidský život zcela zásadní.

A tady evangelista vytváří obraz, který je pro nás velice důležitý. Sám si byl velice dobře vědom, jak obtížné je pro jeho sbor rozpoznat Boží přítomnost ve Vzkříšeném nejen uprostřed odmítnutí, ale také uprostřed určitých zmatků víry, které z toho plynuly. Vzkříšený nabízí Ducha svatého. Nabízí život. Nový život mimo ony zavřené dveře, život, který má sílu přemoci strach. A s touto nabídkou vysílá i své učedníky.

To, že naplňování tohoto poslání není v lidských silách, že není v lidských silách ani ono „odpouštění a neodpouštění hříchů“, zřetelně ukazuje Tomášův příběh víry, který následuje. V lidských silách to není a zároveň tu stojíme před faktem, že ujištění o Boží přítomnosti ve Vzkříšeném hmatatelně, dokazatelně, nepatří do lidské zkušenosti. Tento fakt a nezastupitelnost zjevení Vzkříšeného – tedy potvrzení jeho cesty s nabídkou života pro každého člověka - vytváří vlastně patovou situaci, se kterou je nutné se vyrovnat.

Nejen církev svým výběrem textů na tuto neděli, ale sám janovský autor vyznává jako cestu k setkání společenství. Ve svém 1. listě – nebo spíše ve svém kázání – to je pro něj ústřední téma: „Co bylo od počátku, co jsme slyšeli, co jsme na vlastní oči viděli, na co jsme hleděli a čeho se naše ruce dotýkaly, to zvěstujeme: Slovo života. Co jsme viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám, abyste se spolu s námi podíleli na společenství, které máme s Otcem a jeho Synem Ježíšem Kristem.“

Když nasloucháme těmto slovům, jsme spolu s janovským sborem provedeni od začátku Janova evangelia – „Co bylo na počátku – Slovo života“ – přes zkušenost až hmatatelného setkání se Vzkříšeným k naší zkušenosti pozvání do společenství s Bohem. Pozvání prostým zvěstováním ve společenství.

Tento janovský důraz na propojování všednodenního života a společenství s Bohem je zásadní. Toto společenství je jednoznačně založené na Boží iniciativě. Těžko také očekávat něco jiného po přečtení příběhu Ježíše v Janově podání evangelia. Těžko očekávat něco jiného po jeho závěru, po ukřižování a vzkříšení.

Co tedy máme dělat my? Mohli bychom říci „naplňovat hodnoty Božího království“. Ale jsme v Janově myšlenkovém světě. Jan vyzývá prostě k tomu, abychom zůstávali ve společenství s Bohem. Zkusme ho vzít vážně, jakkoliv toto vyjadřování zrovna pro mou osobní spiritualitu není rozhodně typické.

Ale zkusme to. Zkusme si připomínat, že Bůh v kříži a vzkříšení Ježíše z Nazareta patří do našich životů. Nebo, chcete-li, že naše životy patří do života Božího. Zkusme tuto informaci vzít vážně právě ve chvílích v místnosti uzavřené strachem ze všeho okolo nás. Vzít vážně to, že ne naše názory, naše schopnosti, naše dokonalosti nebo nedokonalosti jsou určujícími hodnotami našich životů. Tou je přijetí Boží iniciativy pro člověka.

Zkusit toto přijmout pro sebe – a pro druhé. To znamená vstoupit do janovského světa víry. To stojí za Ježíšovými slovy Tomášovi, který pro sebe žádal důkaz Ježíšova vzkříšení podle svých vlastních představ a měřítek. Tomáš to neměl o nic snazší než my – i pro něj platila ono poslání „Jako mne poslal Otec, tak já posílám vás“.

Vytvářet prostor kde bychom jeden druhému i lidem kolem nás zpřítomňovali společenství s Bohem. Jako kompas této snahy je pro janovský sbor i pro nás nabízeno ujištění, že ten Ukřižovaný je skutečně Boží beránek. Že je to ten, který se dal poznat prvním učedníkům a ve společenství s ním byl nabízen život nejen v radostech a strastech Janova sboru, ale je nabízen i nám. Ve vší nejistotě, při všem strachu i zmatcích víry i pro nás platí Ježíšovo slovo: „Blahoslavení, kteří neviděli a uvěřili“. Amen.

Píseň: 513 Ó všichni my věrní

VP:

Vyznání vin:

Ježíš k nám přichází - do našich pochybností a strachu a říká:
Pokoj s vámi.
S důvěrou v Boží milosrdenství vyznejme své hříchy – nejprve každý osobně v tichosti odevzdejme Bohu vše, co nás trápí. … Společně poprosme: Pane, odpusť nám.

Svatý Bože, vyznáváme
že jsme nebyli věrnými svědky
vzkříšení.
Ježíš stojí mezi námi ve slově, svátosti a bližním,
ale my ho nepoznáváme.
Ježíš nám vládne jako vzkříšený Pán všech, ale my ho nedokážeme uctít.
Ježíš se v nás pohybuje skrze působení tvého Ducha,
ale my na něj nedokážeme reagovat.

Odpusť nám, Bože milosti. Udržuj nás ve své přítomnosti, veď nás svým slovem a naplňuj nás svým Duchem, abychom mohli hlásat dobrou zprávu o Ježíši Kristu, který skutečně vstal z mrtvých!

Slovo potěšení: Ježíš nás shromažďuje, abychom přijali Ducha svatého.
a posílá nás, abychom se podíleli na jeho díle smíření.

Přijměte tento dar nového života: Ve jménu Ježíše Krista je nám odpuštěno. Bohu díky.

Pozdravení pokoje: Smíme přijmout tuto Boží milost, kterou nás nyní obdarovává a smíme si navzájem podat ruce na znamení odpuštění, bratrství a jednoty Kristova lidu a pozdravit jeden druhého se slovy: Pokoj tobě.

Eucharistická modlitba:

Beránku Boží, ty snímáš hřích světa;
smiluj se nad námi a dej nám svůj pokoj.

Pane Bože, ty jsi náš pastýř, ty nám poskytuješ vše, co potřebujeme. Dáváš nám odpočívat na zelených pastvinách.
U tichých vod obnovuješ naše duše. Vedeš nás po stezkách spravedlnosti. Ani ve stínu údolí smrti se nebojíme zlého, neboť ty jsi s námi.

Beránku Boží, ty snímáš hřích světa;
smiluj se nad námi a dej nám svůj pokoj.

Ježíš je Beránek, který sedí na trůnu; s vykoupenými všech dob a míst se mu klaníme. Ježíš, Beránek, nás vysvobodil ze zla, obmyl nás svou krví a oděl svou spravedlností. Ježíš, Beránek, bude navždy naším pastýřem, povede nás k vodě života a setře každou slzu.
Shromažďujeme se v přítomnosti Ježíše, Beránka, abychom se připojili k velké hostině spásy s těmi, kdo už nemají hlad a žízeň.

Beránku Boží, ty snímáš hřích světa;
smiluj se nad námi a daruj nám svůj pokoj.

Duchu svatý, připrav před námi tento stůl i v přítomnosti našich nepřátel; rozptyl mocnosti hříchu a smrti. Nakrm nás chlebem života, naplň nás kalichem spásy a pomaž nás jako Kristovo tělo. Ať nás tvá dobrota a milosrdenství provází po všechny dny našeho života a my budeme přebývat v tvém domě navěky.

Beránku Boží, ty snímáš hřích světa, smiluj se nad námi a daruj nám svůj pokoj. Amen.

Slova ustanovení: Poslyšte slova ustanovení svaté večeře Páně: „Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb a díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku. Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich je ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrát koli píti budete, na mou památku. Nebo kolikrát byste koli jedli chléb tento a z kalicha toho pili, smrt Páně zvěstujete, dokud nepřijde.“

(1K 11,23-26)

Apoštolské vyznání: Chceme se touto svátostí posilnit ve víře. Nejen sami pro sebe, nejen v jednotě církve Kristovy, ve společenství s křesťany všech generací a národů. Ale v jednotě se všemi, za kterými přišel Hospodin, Bůh Izraele ve svém Synu, aby jim nabídl život. Vyznejme nyní svoji víru, která nás ujišťuje o naději tohoto Božího navštívení:

Sbor: Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, v svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla z mrtvých vzkříšení a život věčný. Amen.
Píseň k vysluhování: 510 Jezu Kriste, štědrý kněže

Pozvání ke stolu:

Když vstoupili na břeh, spatřili ohniště a na něm rybu a chléb. Ježíš pro ně prostřel stůl a nadále prostírá stůl nekonečné milosti, kde je vždy dost jídla pro všechny. Přistupme nyní k tomuto stolu s otevřeným srdcem.

Přijímání: Společenství těla Kristova.

Společenství krve Kristovy.

Propouštění: Ne vy jste vyvolili mne,

ale já jsem vyvolil vás

a ustanovil jsem vás,

abyste šli a nesli ovoce

a vaše ovoce aby zůstalo;

a Otec vám dá,

oč byste ho prosili v mém jménu.

To vám přikazuji,

abyste jeden druhého milovali.

Jděte v pokoji.

Píseň: 545 Ostří jarních stébel

Ohlášky:

Přímluvná modlitba: Pane, děkujeme za slovo povzbuzení. Za ujištění, že neexistují dveře, za kterými bychom se mohli uzavřít tak, abys Ty nedokázal v Ježíši Kristu vstoupit a otevřít před námi budoucnost, kterou máme u Tebe. Prosíme, abychom v této jistotě dokázali nabízet Tvé ujištění i lidem kolem nás.

Prosíme za všechny nemocné v našem sborovém společenství. Prosíme, abychom dokázali být povzbuzením pro ně i pro ty, kdo se o ně starají. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme, uč nás nabízet naději těm, kteří v této době již podklesávají. Za to Tě, Pane, prosíme.

Myslíme na ty, kteří propadli jakékoliv závislosti. Vyznáváme, že tady naše síly nestačí a voláme k Tobě s nadějí, že i z těchto zavřených místností dokážeš vysvobodit. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za všechny, kdo se stali obětmi lidské zvůle. Kdo trpí ve válečných konfliktech, kdo trpí v teroristických útocích. Pane, myslíme na lidi v Gaze, v Izraeli, na Ukrajině, myslíme na mnohé, kteří protestují proti zvůli režimu v Rusku, prosíme za oběti v Jemenu, v Burkině Faso a na dalších a dalších místech. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za všechny, kdo se snaží být pomocí druhým. Prosíme za všechny, kdo druhé nenálepkují, ale nabízejí ujištění o hodnotě každého Božího tvora. Prosíme, abychom dokázali ujišťovat, že tato služba má budoucnost před Tvou tváří. Za to Tě, Pane, prosíme.

Odevzdáváme Ti ty, kdo v této době ztrácí budoucnost. Prosíme, buď jim oporou a nám pomáhej, abychom jejich zoufalství dokázali vnímat. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za všechna místa, kde nejistota této doby vyvřela do nenávisti. Odevzdáváme Ti všechny lidi, kteří se ocitli v zajetí negace. Za to vše Tě, Pane, prosíme.

Pane, voláme k Tobě nyní každý svoje tiché díky a prosby.

Vyslyš nás, prosíme, když se na Tebe obracíme spolu se všemi touží po životě:

„Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

Poslání: Nestrachujte se! Nebuďte zmateni. Což jsem ti vše neohlašoval a neoznamoval už předem? Vy jste moji svědkové. Což je Bůh kromě mne? Jiné skály není, já o žádné nevím. Iz 44,8

Požehnání: Obklop nás, Pane.

Obklop utlačované svou spravedlností.

Obklop násilníky svým pokojem.

Obklop zlomené svým uzdravením.

Obklop nás, Pane.

Obklop nás divy své lásky,

krásou svého stvoření,

slávou své přítomnosti.

Píseň: 558 Přemohl Ježíš smrti noc