Říčany 2.6.2024 Da 3,1-19 VP (Jiří Ort)

Říčany 2.6.2024

Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, milí přátelé, všechny vás vítám na společném setkání, kde jsme zváni k ujištění o Boží milosti.

Introit: Hospodin mě podepíral, učinil mě volným; ubránil mě, protože si mě oblíbil. Ž 18,19b.20

Píseň: 276 Kdo je mocný jak Ty, Hospodine

Modlitba: Pane Bože, chceme Ti moc poděkovat, že nás nenecháváš bloudit po cestách našich životů. Děkujeme, že nám otevíráš obzory, ke kterým se můžeme upírat. Děkujeme, že to neplatí jenom pro nás, děkujeme, že nás otevíráš pro druhého člověka. Že nám ho ukazuješ jako Tvůj dar.

Děkujeme, že se to vše otevírá v prostoru Tvého království, které před námi otevřel Tvůj Syn a náš Spasitel Ježíš Kristus. Amen.

Čtení: Da 3,1-18

Píseň: 585 Přijď již, přijď Duchu stvořiteli

Text: Mk 3,1-3

Haleluja. Miluji tě vroucně, Hospodine, moje sílo. Haleluja. Ž 18,2

Když si poslechneme příběh ze 3. kapitoly knihy Daniel, zamrazí nás. Cítíme tam moc, která je bez hranic. Která luskne prsty a změní se podmínky života pro obrovské množství lidí. Tam je to babylónský král, my žijeme v době, kdy některou moc personifikovat jde, jiná ale je jaksi neuchopitelná. Prostě to tak funguje. Je nesmysl, aby to fungovalo jinak. V Babylóně tehdy to byl král, kdo určoval, co má v životě smysl, jak se má člověk chovat, případně jak se nechovat. Dnes? Kdo všechno si toto právo nárokuje? Je to Putin? Hamás? Netanjahu? Elon Musk? Globální zákony trhu? Kdo vydává rozkazy, které všichni poslouchají?

Ty rozkazy mají jedno společné – nevysvětlují se. Pouze jsou trestáni ti, kdo je neuposlechnou. Použijí se vhodné nástroje k tomu, aby nebyly zpochybňovány. Jde o moc, o schopnost používat nástroje a nikoliv o zájem o člověka, o důsledky pro lidský život. Král řekne – bude to tak a tak – a všichni poslechnou. A nikdo se nikoho neptá, nikdo nikomu nic nevysvětluje. Ale jedno je jisté – vždy se objeví někdo, pro koho budou mít takové zákony zničující důsledky.

Jak v tom hledat smysl? Jak hledat smysl v utrpení jako takovém, natož pak v tom, které způsobuje člověk člověku?

Přečtu vám kousíček z divadelní hry Karla Čapka Bílá nemoc:

Zdá se, že pán smysl života našel. Král vzbuzuje strach, to ano. Je vůči mnoha lidem nespravedlivý. To vidíme. Ale také odměňuje své věrné. Ty, kteří se správně klaní, ti kteří se přizpůsobí a žijí tak, jak se má. Podle pravidel, která tu byla nastolena. Takže v tom království se neměli všichni špatně. Špatně se tam měli chudí – a ti se mají špatně vždycky, tak proč se jimi zabývat. Mají se víc snažit, víc pracovat. Špatně se tam měli ti, kteří nechtěli žít podle správných zákonů. Ale to je přece jejich věc. Tak proč se jimi zabývat. Jenže, přišla zcela nečekaná věc a on ten smysl života, který si pro sebe našel ten pán, se mu vzápětí sesypal. Tak snad proto se budeme ptát po smyslu života.

Snad proto Bible vypráví dnešní příběh. A nejen ten.

Bible vypráví příběhy, které ukazují, jaký život má smysl. Na co se ptát, na co se dívat, o co a o koho se zajímat. Jsem fascinován myšlenkami židovského lékaře Viktora Frankla, který prošel vyhlazovacími tábory a odmítl přestat hledat smysl života. Mluvil o vůli ke smyslu jako o základní podmínce života.

Tři mladíci, Šadrak, Méšak a Abed-nego se nechtěli klanět soše, kterou nechal postavit král. Hleďme, je možné vyprávět příběhy o životě bez nenávisti, beze strachu, bez soběstřednosti. Příběhy, kde je smysl života někde jinde. Ale není to jednoduché.

My víme, že tento příběh skončil „dobře“, ale zůstaňme u této zásadní odpovědi. Přesvědčení, že smysl života spočívá na jiných hodnotách, než které určuje jakákoliv moc proti člověku. Ti tři mládenci vyslovili důležitou věc – hledání odpovědi na otázku, co má v životě smysl, se neurčuje podle velikosti soch ani mocí mocných ani úryvky z náboženských knih.

Co nám připadá důležité? V čem vidíme smysl života? V čem vidíme smysl tohoto sborového společenství. Víry sdílené ve společenství. Za 10 dní bychom se rádi sešli na farní zahradě a povídali si o tom. V čem vidíme smysl. Až pak se můžeme odrazit a ptát se, co s tímto sborem.

Je naprosto jasné, že jsme různí, máme za sebou různé životní příběhy a proto nás oslovuje i ve zvěsti Ježíše z Nazareta něco jiného.

Já dnes nikomu nechci říkat, co má ve vašem životě smysl, byla by to ode mě velká drzost. Mohu vám jenom přidat ještě jeden biblický příběh, který připadl na dnešní neděli podle ekumenického lekcionáře. Je úplně prostinký. Vlastně ho ani nepotřebuju dočíst do konce – stejně jako ten příběh starozákonní: „Vešel opět do synagógy; a byl tam člověk s odumřelou rukou. Číhali na něj, uzdraví-li ho v sobotu, aby jej obžalovali. On řekl tomu člověku s odumřelou rukou: „Vstaň a pojď doprostřed!“

Říct odstrčenému člověku „Vstaň a pojď doprostřed“ – v tom vidím Boží cestu. V tom vidím smysl života. Bez ohledu na náboženské či jiné zákony. A moc a moc každému z vás přeju, abyste si v Boží nabídce svůj smysl života našli také. Amen.

Píseň: 684 Toužíme v lásce žíti stále

VP:

Vyznání vin: Děkujeme, Pane, za naději, kterou smíme mít v Kristově vzkříšení. Děkujeme za jistotu, že nic těžkého v tomto životě, ba ani hřích, ani smrt nemají poslední slovo.

Pane, ty víš, jak často se nám tato naděje ztrácí, jak často se bojíme budoucnosti.

Zapadáme do starostí všedních dnů.

Nezřídka se z nás stávají sobci.

Přepadá nás nejistota a strach.

S lecčíms si nevíme rady.

Hledáme chyby na všech a na všem okolo.

Leccos na nás leží jako balvan.

Prosíme, Hospodine, přijmi nás takové, jací jsme.

Slituj se nad námi.

Odval kameny, které nám stojí v cestě za tebou.

Dej nám vidět světlo, které padá z Kristova vítězství na cestu našich životů.

Dej nám odvahu, abychom byli živí se svým Pánem, abychom se za ním vydali na cestu.

Dopřej nám, abychom u jeho stolu prožili budoucnost jeho království.

Amen.

Slovo milosti: Pojďte, projednejme to spolu, praví Hospodin. I kdyby vaše hříchy byly jako šarlat, zbělejí jako sníh, i kdyby byly rudé jako purpur, budou bílé jako vlna.

Pozdravení pokoje: Smíme přijmout tuto Boží milost, kterou nás nyní obdarovává a smíme si navzájem podat ruce na znamení odpuštění, bratrství a jednoty Kristova lidu a pozdravit jeden druhého se slovy: Pokoj tobě.

Eucharistická modlitba:

Bože náš, ty ses vzdal své moci,

když jsi nám poslal svého Syna,

aby s námi sdílel náš život.

Narodil se jako chudý

daleko od vládců světa

a poznal nedostatek.

Naučil nás tebe chválit,

posadil se k našemu stolu

a pozval všechny lidi,

aby si rozdělili nový chléb.

Svým zaslíbením vyhlásil konec hladu

a konec krveprolití na tváři země.

Večer před svým utrpením

vzal chléb, vzdal díky, lámal jej

a dal jej svým učedníkům se slovy:

Vezměte, jezte, to je mé tělo,

které se za vás vydává.

Stejně vzal po večeři i kalich s vínem,

podal jej svým učedníkům a řekl:

Toto je má krev, která se za vás prolévá.

Kdykoli budete jíst tento chléb

a z tohoto kalicha pít,

čiňte to na moji památku.

Pane, náš Otče, veď nás svým svatým Duchem,

ať nás chléb a víno z tohoto stolu

vede k přemýšlení o tvém Synu:

tak, jak rozdával chléb a víno,

také sám sebe vydal.

Děkujeme, že z tvé ruky

smíme přijímat stále nový život

a jít spolu s těmi, které jsi nám svěřil.

Pomoz nám i dnes žít v síle tvého syna,

našeho Pána Ježíše Krista.

Amen.

Apoštolské vyznání: Chceme se touto svátostí posilnit ve víře. Nejen sami pro sebe, nejen v jednotě církve Kristovy, ve společenství s křesťany všech generací a národů. Ale v jednotě se všemi, za kterými přišel Hospodin, Bůh Izraele ve svém Synu, aby jim nabídl život. Vyznejme nyní svoji víru, která nás ujišťuje o naději tohoto Božího navštívení:

Sbor: Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, v svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla z mrtvých vzkříšení a život věčný. Amen.

Pozvání ke stolu:

S Ježíšem je čas na uzdravení všech. Není třeba odstrkovat druhé. Nebojujeme o omezené zdroje.

Přijďte s jistotou, že máte své místo, a vezměte ostatní s sebou.

I oni mají své místo.

Přijímání: Společenství těla Kristova.

Společenství krve Kristovy.

Propouštění: Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové! 2 Korintským 5:17

Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho i Pána Ježíše Krista, který sám sebe vydal za naše hříchy, aby nás vysvobodil z nynějšího zlého věku podle vůle našeho Boha a Otce. Jemu buď sláva na věky věků. Amen.

Galatským 1:3-5

Píseň: 598 Chléb, víno, slunce zářivé

Ohlášky:

Přímluvná modlitba: Bože soucitu, prohlásil jsi, že tvůj domov je zde, uprostřed našeho hledání, našich radostí i našich bolestí. V úžasu přijímáme stále nová svědectví o tom, že toužíš přebývat mezi lidmi,
být s námi a stírat naše slzy.
Dnes k tobě voláme, protože v našem okolí i v celém Tvém stvoření je mnoho věcí, nad kterými pláčeme. Dnes se modlíme, abys nám přišel na pomoc v našich zápasech.

Modlíme se za ty, kdo truchlí nad ztrátou svých blízkých. . . 
Přijď a učiň s nimi svůj domov.
Dej, ať místo smrti vyroste nový život.
Dej útěchu, milost a svatou jistotu. Za to Tě, Pane, prosíme.

Modlíme se za ty, kdo trpí bolestí a nemocí... .
Přijď a učiň s nimi svůj domov.
Dej uzdravení a zotavení.
Poděl se o sílu a naději. Za to Tě, Pane, prosíme

Modlíme se za ty, kdo žijí s násilím a válkou . . .
Přijď a vytvoř s nimi svůj domov. Chraň je.
Pracujte na smíření, spravedlnosti a míru. Za to Tě, Pane, prosíme.

Modlíme se za ty, kdo ztratili své domovy...
Přijď a vytvoř s nimi svůj domov. Veď je k útočišti a přístřeší. Obklop je společenstvím a soucitem. Za to Tě, Pane, prosíme.

Přijď na tento svět a vytvoř svůj domov se svými milovanými.
Zůstaň s námi a buď naším Bohem. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme, vyslyš naše tiché díky i prosby. … Za to Tě, Pane, prosíme.

V tuto chvíli k Tobě chceme volat se všemi, kdo touží po životě:

„Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

Poslání: A za to se modlím, aby se vaše láska ještě víc a více rozhojňovala a s ní i poznání a hluboká vnímavost; abyste rozpoznali, na čem záleží, a byli ryzí a bezúhoní pro den Kristův, plni ovoce spravedlnosti, které z moci Ježíše Krista roste k slávě a chvále Boží. Fp 1,9-11

Požehnání: Sám Pán pokoje ať vám uděluje pokoj vždycky a ve všem. Pán se všemi vámi. Amen. 2Te 3,16

Píseň: 418 I když se rozcházíme