Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Uhříněvsi a Říčanech

29.9.2013 Jer 32,1-3.6-15 (Jiří Ort)

Uhříněves 29.9.2013

Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, vítám vás ve shromáždění Božího lidu, kam jsme byli pozváni z Boží milosti.

Introit: K toběť pozdvihuji očí svých, ó ty, kterýž na nebesích přebýváš.

Aj hle, jakož oči služebníků k rukám pánů jejich, jakož oči služebnice k rukám paní její: tak oči naše k Hospodinu Bohu našemu, až by se smiloval nad námi. Ž 123,1n

Píseň: Ž 130 Můj Pane, z hlubin volám

Modlitba: Pane Bože, náš Otče, chceme dnes děkovat za Tvou věrnost, za to, že naplňuješ zaslíbení, které jsi dal člověku. Že před námi ze své milosti otevíráš svoji budoucnost, kterou jsi pro nás připravil. Děkujeme, že tato budoucnost je tu pro všechny - kteří mají trápení, kteří jsou nemocní, upoutaní na lůžko, kteří ztrácejí vztahy. Pane, děkujeme Ti, že jsme směli poznat ve svědectví života Ježíše z Nazareta, že nic z toho, co člověka spoutává, co mu bere život, nemůže přemoci Tvoje přitakání životu.

Děkujeme Ti a chválíme Tě. Prosíme, ať tato chvála, tato radost ze života překonává hradby smutku a skepse a nenávisti. Prosíme, aby Tvůj lid po celém světě byl svědkem o Tvé naději. Amen.

Slovo dětem:

Píseň ze Svítá: S17 Bojujte, bojujte dál

Čtení: Lk 16,1-9

Píseň: 440 Ozvi se, Pane můj

Text: Jer 32,1-3.6-15

Haleluja. Chvalte Hospodina, nebo jest dobrý Hospodin; žalmy zpívejte jménu jeho, nebo rozkošné jest. Haleluja. Ž 135,3

Text z proroka Jeremjáše, který jsme slyšeli, připadl na tuto neděli podle ekumenického lekcionáře. A musím říct, že mě chytil za srdce. Kdybychom pročetli celý oddíl počátku 32. kapitoly, zjistili bychom, že tato prostá informace o tom, že za Jeremjášem přišel příbuzný s úřední věcí, je zasazená do kritické situace nejen pro Jeremjáše, ale pro celý Boží lid. Jeremjáš je ve vězení, protože vyřizoval Boží slovo, které narušovalo představu o budoucnosti Jeruzaléma i celého Božího lidu. Boží lid je ve vážném ohrožení, což souhlasí, ale představa o řešení této situace je v Božích očích jiná než v očích oficiálních představitelů Božího lidu.

Podstatné tedy je, že budoucnost je tu velice nejistá jak z osobního pohledu, tak z celospolečenského. Pro mnohé lidi je to dnes velice aktuální. Stačí vnímat informace o zvyšujícím se počtu lidí pod existenčním minimem v naší společnosti, informace o strachu z budoucnosti, o strachu z rasové nenávisti. A už vůbec nemluvím o útocích, o nesmyslném zabíjení na různých místech tohoto světa. Nejčerstvěji v Keni nebo v Pákistánu. Je toho skutečně hodně. A do toho vstupuje ten Jeremjášův příbuzný, jakýsi Chanameel, syn Jeremjášova strýce, jako zjevení. Uprostřed toho všeho přichází s tím, že má Jeremjáš výkupní právo na jakýsi pozemek a ať se tedy Jeremjáš k tomu vyjádří. Je to tragikomická situace a je velice zvláštní, že ten, kdo sepisoval Jeremjášovy příběhy a Jeremjášova slova toto vzal za Boží jednání. Uprostřed vší té hrůzy. Tady je, Jeremjáši, život a ty se k němu nějak postav. I ve své situaci. Právě na této epizodě podej svědectví, že tu je budoucnost. Jakkoliv to na to nevypadá. To je fantastická scéna, fantastická situace pro tento náš dnešní svět. Jakkoliv to na to nevypadá, má budoucnost v Božích očích. To je krásné a já bych u toho nejraději skončil.

Ale máme tu ještě druhý text. Také text o budoucnosti. Ježíšovo podobenství o nepoctivém správci. Jedno z podobenství, které nás nenechá pochybovat o tom, že Ježíš moc dobře znal společnost, ve které žil. A nedělal si o ní příliš iluze. Takže je velký omyl odsouvat Ježíšova slova s tím, že by nerozuměl světu kolem sebe. Že jeho svědectví nemůžeme aplikovat pro všechno to, co nás trápí v dnešním světě jako celku, v naší společnosti, v církvi, sboru, v osobní situaci. Ano, je zřetelné, že Ježíšovy výroky se vždy pohybovaly na hraně. Že byly vyostřené. Tak také tento text o nepoctivém správci je dost marné se snažit nějak obrousit. Prostě provokativní je. Právě v tom, že popisuje situaci, jakou známe kolem sebe.

Jsou tu nepoctiví lidé, jsou tu lidé, kteří nepoctivě získaný majetek používají k zajištění své budoucnosti. Klasickým obrazem byl stav pražského státního zastupitelství, jak se dlouhá léta potvrzoval v realitě naší společnosti. Bylo možné si koupit beztrestnost, bylo možné si zaplatit budoucnost, která mi vyhovuje. Trápilo nás, že to vycházelo, trápí nás, že to vychází stále. A to je vlastně obraz, který před námi vykreslil Ježíš. Správce podváděl, okrádal svého pána. Když se na to přišlo, neomluvil se, a když už se neomluvil, nerozdával peníze z toho, co nakradl, ale kradl ještě víc a z toho si zajišťoval budoucnost.

A do toho vstupuje Ježíš a ujišťuje, že pán toho správce pochválil s tím, že jednal prozíravě. A nás to provokuje. Mě to provokuje. A to je přesně to, co chtěl způsobit Ježíš. Přemýšlíme, musíme přemýšlet, co tím chtěl vlastně říct. A to ve spojení s naším textem z proroka Jeremjáše.

Není náhodou, že evangelista Lukáš zařadil toto podobenství za podobenství o milosrdném otci, nad kterým jsme uvažovali minulou neděli při křtu Vojty a Tadeáše. I tam šlo o hodnoty otcovského domu, i tam šlo o to, kde je budoucnost. A hned po tomto podobenství, které nás vždy tak bere za srdce, přichází takový šok. Ale – ono i to Ježíšovo šokující vyprávění je o hodnotách. Nepoctivý správce byl darebák. Ti, kteří si kupují beztrestnost a cítí se být nad právem naší společnosti, jsou bezesporu také darebáci. O tom není pochyby. Ale Ježíš se nás snaží upozornit na něco jiného. Oni ti darebáci důvěřují v určité hodnoty a na ty sází všechno, co mají. Sází na mezilidské vztahy spojené společným zájmem – a tím jsou moc a peníze. Tomu důvěřují, o tom jsou přesvědčení, že to funguje. Že tak mohou zajistit budoucnost. On na to sázel i ten mladší syn, jenomže padl do pasti skutečnosti, že něco takového funguje jen dokud jsou peníze.

Ale to teď Ježíš neřeší – on ukazuje na to, že ten nepoctivý správce důvěřuje tomu, o čem je přesvědčen, že mu přinese budoucnost. A najednou je střih a Ježíš říká: „Vždyť synové tohoto světa jsou vůči sobě prozíravější, než synové světla“. Jak jen to může říci? Jak si to jen může myslet?

Znovu jakoby tu navazoval na předchozí podobenství. Na roli staršího syna. Toho, který se zlobí, že ten mladší syn si pěkně žil podle pravidel tohoto světa a on musel žít podle pravidel otcovského domu. A nejen to, ta otcovská pravidla jsou tu i pro toho, kdo pochopil, že pravidla tohoto světa jsou mylná. Že jsou skutečně jen pro ty, kteří mají moc a peníze. Ani ten starší syn vlastně nedůvěřoval tomu, v čem žil.

O to jde Ježíšovi. Jestli synové světla umí tak riskovat jako ten darebák správce. Jestli stejně důvěřují hodnotám otcovského statku, hodnotám království Božího, aby se pohybovali tak na hraně, jako synové světa. A přesně tento pohled nabízí i Jeremjáš. Ano, situace Božího lidu je těžká. Jeremjáš ji vidí ještě kritičtěji než lidé okolo něj. Ale to neznamená, že nedůvěřuje v Boží budoucnost. Neví, jak bude vypadat. Neví, kdy přijde. Ale ví, že tu bude. Že to zlé okolo něj nemá budoucnost. Tuto naději dlužíme lidem okolo nás. Na mládeži jsme si promítali Chaplinův film Diktátor. Protest proti zvůli násilí a nenávisti ve jménu humanismu. Člověk si při pohledu kolem nás říká, jestli to není pouhý věčný sen člověka. Ale my spolu s Jeremjášem smíme tomuto snu přitakat. Ne ve jménu člověka, ale ve jménu Božím, který nám tuto budoucnost nabízí. Amen.

Píseň: 629 Může být, že padne vše (178 Krásná je modrá obloha)

Ohlášky:

Přímluvná modlitba: Pane Bože, máme potíže s tím vsadit svůj život do Tvé laskavé ruky. Vidíme příliš mnoho věcí, událostí, které se zdají být silnější než Tvoje milosrdenství. Pane, je nám to líto, protože pak nevíme, jak pomoci. Nevíme o naději pro člověka, pro Tvé stvoření. Dnes Tě chceme prosit, abys dával útěchu a naději tam, kde my mlčíme. Abys nás učil svědčit tam, kde dochází slova, povzbuzovat tam, kde lidé nevědí, jak dál.

Pane, dnes myslíme na oběti a blízké obětí z obchodního centra v Keni, v Nairobi. Jsme zděšení, myslíme na bratra Apolla, kterému zahynuli přátelé, prosíme o pomoc, prosíme o povzbuzení, prosíme o ujištění Tvé přítomnosti uprostřed hrůz, které vytváří člověk.

Prosíme Tě o křesťanské společenství v Pákistánu, prosíme, abys je opatroval a chránil, abys je ujišťoval o své lásce, když na ně útočí fanantičtí islamisté.

Prosíme o odvahu k navazování vztahů, odvahu k investování do vztahu s druhým člověkem, odvahu k riskování otevření se druhému člověku. Prosíme Tě za partnerské vztahy, za vztahy v rodinách.

Prosíme pro odvahu pro Tvou církev, pro nás, pro náš sbor. Abychom se otevřeli Tvému Slovu a nechali proměňovat.

Prosíme o proměnu naší společnosti. Prosíme za schopnost doufat a pracovat pro společnost otevřenou pro všechny lidi.

Prosíme za pomoc pro dvě unesené české dívky v Pákistánu. Prosíme za Hanku a Toničku i jejich rodiny.

Vyslyš i naše tiché díky a prosby.

Voláme k Tobě s celým Tvým lidem jako ke svému Otci: „Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

Poslání: A tak, moji milovaní bratří, buďte pevní, nedejte se zviklat, buďte stále horlivější v díle Páně; vždyť víte, že vaše práce není v Pánu marná. 1K 15,58

Požehnání: A pokoj Boží, kterýž převyšuje všeliký rozum, hájiti bude srdcí vašich i smyslů vašich v Kristu Ježíši. Fp.4,7

Píseň: 673 Dej odvahu včas slyšet