Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Uhříněvsi a Říčanech

Uhříněves 12.10.2014 Ž 95,1-8 (Jiří Ort) - křest Richarda Duby

Pozdrav: Milé děti, milé sestry, milí bratři, milí přátelé, vítám vás na bohoslužbách při kterých bude pokřtěn Richard Gabriel Duba a zdravím vás apoštolským pozdravem: Milost našeho Pána Ježíše Krista, láska Boží a přítomnost Ducha svatého se všemi vámi.

Amen.

Introit: Ty jsi, Hospodine, spravedlivý, přímý ve svých soudech. Nalož se svým služebníkem podle svého milosrdenství. (Ž 119,137.124)

Píseň: 176 Někdo mě vede za ruku

Modlitba: Pane Bože, děkujeme za tuto chvíli. Za společnou chvíli, kdy nám znovu připomínáš, že Ti patříme a můžeme se těšit i z tohoto dne jako z Tvého daru. Děkujeme, že právě dnes před námi znovu otevíráš základní svědectví o pozvání pro každého z nás k životu, ve kterém nejsme sami. Ve kterém máme kolem sebe lidi, které smíme přijímat jako Tvé děti a těšit se z toho, že jim smíme naslouchat a učit se je poznávat. Děkujeme, že smíme poznávat jejich pohled na život, který od Tebe dostali.

A především děkujeme, že se spolu s nimi smíme těšit z toho, že Ty jsi pro nás všechny poslal svého Syna a nabízíš nám v něm život ve svém království. Chceme v něm žít, chceme dnes všichni vyznat, že Tvůj Syn je náš Pán a Spasitel. Děkujeme, že to smíme učinit při tak vzácné chvíli jako je křest malého Rišky.

Amen.

Čtení: Ž 95,1-8a

Píseň: 440

Představení křtěného: Milé sestry a milí bratři, členové církve Kristovy a tohoto jejího sboru v Uhříněvsi, manželé Monika Dubová a Milan Duba požádali o křest pro svého syna Richarda Gabriela. Staršovstvo se křtem souhlasí. Kmotry jsou Štefan Panuška, František Duba a Milan Duba.

Prosím vás, abyste předstoupili.

Slova ustanovení: Slyšme slova ustanovení křtu. Pán Ježíš Kristus i nám říká: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zem. Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všechno, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku.“

Slovo o křtu: Ke křtu patří veřejné vyznání víry. Vyznáváme Boha, dárce života, který se nám dal poznat v Ježíši Kristu. V jeho svědectví o Božím království, o cestě lásky, odpuštění a smíření, o cestě naděje pro nás, i pro celé stvoření. Vyznáváme, že Jeho je všechno, co jsme a co máme. Vyznáváme také nedostatek víry, nedostatek naděje právě v Boží budoucnost v tomto světě. Vyznáváme, že neumíme druhým lidem předávat skutečnost, že Pán Bůh je s námi, že nám odpouští a nabízí smíření do našich životů. Je nám z toho často smutno, ale zároveň víme, že Boží láska přemáhá všechnu naši slabost a osvobozuje nás k životu. A tak ve vzkříšení Ježíše z Nazareta vyznáváme budoucnost pro skutečný život svůj i tohoto světa. Vyznáváme, že v tom máme oporu, Ducha svatého, který nám dává sílu k poslušnosti a odvaze a otevírá nám výhled přes hranice člověka, přes hranice smrti.

Dnes však chceme především vyznat, že tato naděje, tento výhled platí i pro Riška. O tom nás jeho křest ujišťuje. Mnoho bude záležet na rodině, na kmotrech, na sboru, zda se Riškovi tato skutečnost stane základní pravdou života.

Křestní vyznání: Milá Moniko, milý Štefane, nyní vyznejte spolu s tímto shromážděním víru v Boha Otce, Syna i Ducha svatého, víru v základní naději, kterou spolu všichni máme a ve kterou bude dnes pokřtěna Sára Sofie. Učiňme to slovy Apoštolského vyznání víry, které spojuje křesťany všech dob a církví:

Apoštolské vyznání víry:

Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, v svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla z mrtvých vzkříšení a život věčný. Amen.

Otázka Monice a Štefanovi: Milá Moniko, milý Štefane, vyznali jste spolu s námi křesťanskou víru. Ptám se vás, zda si na jejím základě přejete, aby Richard Gabriel byl pokřtěn v Krista. Jestliže tomu tak je, odpovězte: Ano.

Zároveň se vás ptám, chcete-li se snažit podávat Richardovi Gabrielovi svědectví, že život dostáváme jako vzácný Boží dar a Ježíš Kristus je jeho Pánem – v životě i ve smrti? Chcete-li, odpovězte: Ano, s pomocí Boží.

Toužíte, aby Kristus Richarda Gabriela připojil ve křtu do společenství své církve? Jestliže tomu tak je, odpovězte: Ano, toužíme.

Otázka Milanovi: Milý Milane, chceš být Monice oporou a povzbuzením v její snaze svědčit Riškovi o Boží naději i pro jeho život? Chceš-li, odpovězte: Ano, chci.

Otázka kmotrům: Milý Františku, milý Milane, byli jste Riškovými rodiči požádáni o to, abyste Riška provázeli v jeho životě, abyste mu byli pomocí a oporou. Přijímáte tuto službu? Chcete-li, odpovězte: Ano, přijímám.

Otázka sboru: Sestry a bratři, chcete být společně v tomto společenství svědectvím o Boží milosti a lásce Riškovi i celé jeho rodině? Chcete-li, odpovězte: Ano, s pomocí Boží.

Křestní akt: Pán Ježíš Kristus praví: Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží.

Richarde Gabrieli, křtím tě ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého.

Požehnání křtěnému: Boží požehnání spočiň na tobě a zůstaň s tebou navždy. Amen.

Modlitba po křtu: Pane Bože, děkujeme za Rišku. Děkujeme za jeho rodiče a kmotry a moc Tě prosíme, abys je provázel svým požehnáním.

Prosíme také za tento sbor, za částku Tvého lidu. Prosíme, abys nám pomáhal být svědectvím o Tvé lásce nejen pro Riška a jeho rodinu, ale také dětem tohoto sboru, jeden druhému a lidem kolem nás. Amen.

Píseň: 678

Text: Př 3,1-4

Haleluja. Já volám k Bohu, Hospodin mě spasí. Haleluja. Ž 55,17

Četli jste „Děti z Bullerbynu“? Ne? Je to knížka o šesti dětech, které žily v malé vesničce Bullerbyn. Ta vesnička byly vlastně tři statky, které spolu těsně sousedily. Co všechno bychom našli na takovém statku? Jaká zvířata – věděli byste to? Určitě je tam mnoho zvířat. Krávy, koně, prasata, slepice, husy. Nezapomněl jsem na nějaká? Zapomněl. Zapomněl jsem na ovce. Samozřejmě i ovce žily na statcích v Bullerbynu.

Vždycky na noc je ovčácký pes sehnal do ovčína a ráno je zase pěkně pustili na pastvu. A když byste přicházeli k Bullerbynu, viděli byste už z dálky stráň plnou bílých teček. To se ovečky pásly na stráních u Bullerbynu.

A v takovém stádu je i spousta jehňátek – ovčích miminek. Lisa, jedno z dětí v Bullerbynu se vždy těšila na jaro, kdy jehňátka přicházela na svět. „V té době běháme každé ráno do ovčína, podívat se, kolik nových jehňátek se v noci narodilo. Když se otevřou dveře ovčína, bečí ovce ze všech sil. A jehňátka bečí tak roztomile a pěkně, vůbec ne tak hrubě jako ovce a berani.“

A teď si představte, že jednou ráno přišla Lisa do ovčína a jedno jehňátko našla mrtvé. A tatínek jí řekl, že umře ještě jedno, protože ovčí maminka nemá mléko. Lisa byla nešťastná a moc prosila tatínka, aby něco udělal. A tak jí tatínek to jehňátko dal, aby se ho Lisa pokusila zachránit.

Co ho musela především naučit? Musela ho naučit pít jinak než od maminky. To šlo dobře – jehňátko – byl to beránek a jmenoval se Pontus - pilo z lahve s dudlíkem. Jako miminko. Ale takhle to pořád nešlo, Pontus se musel naučit pít mléko z misky. Přece by nešlo, aby celý život pil mléko z láhve s dudlíkem! Ale Lisa na to nakonec vyzrála:

„Strčila jsem ruku do mléka a představte si, Pontus mi začal ocucávat prsty. Cucal a cucal a takhle vysrkal všechno mléko. Potom mi nějakou dobu Pontus jen ocucával prsty. Ale jednou ráno, když měl pořádný hlad, tak se už nemohl dočkat, až strčím do mléka ruku. Začal pít sám.“

A pak už šel beránek Pontus s ostatními ovečkami na pastvu, aby se naučil žrát trávu a rostl a rostl, až z něj byl veliký beran. A to díky tomu, jak se o něj Lisa starala, když byl maličký.

Píseň: S191

To všechno se musel naučit Pontus. Ale my si poslechneme ještě jednou, co nám Ivka četla z Bible. „Přistupte, klaňme se, klekněme, skloňme kolena před Hospodinem, který nás učinil. On je náš Bůh, my lid, jejž on pase, ovce, jež vodí svou rukou. Uslyšíte-li dnes jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce.“ Ten, kdo to napsal, žalmista, vypráví, že my všichni jsme jako ovečky, které Pán Bůh pase. A že je moc důležité, abychom se, tak jako ovečky, naučili poznávat Jeho hlas a poslouchali ho.

To je něco jiného, než co jsme si vyprávěli o beránku Pontusovi. U něj šlo o to, aby se naučil pít mléko. Aby byl dost silný na to vyběhnout s ostatními ovečkami na pastvu a tam se naučit žrát trávu. A večer se s ostatními vrátit do ovčína. O hlasu pastýře tu nic neslyšíme.

Já vám teď ukážu obrázek, jak to vypadalo v zemi, ve které žil Boží lid, ve které žil náš žalmista. Co vidíte? Pastýře a stádo. Vidíte tam nějakého ovčáckého psa? Ne, žádný tam není, ta černá zvířata jsou kozy, které v Palestině patří s ovcemi do jednoho stáda.

Ještě jednou se podíváme na ten náš obrázek. Uvidíte tam někde louku s krásně zelenou trávou? Ne, není to jako v Bullerbynu, kde ovečky ráno vyhnali na ohrazenou pastvinu a ovečky už si trávu našly samy. Na našem obrázku musí pastvu někdo najít a ovečky i kozy k ní dovést – jinak by zahynuly.

A právě to musí udělat pastýř. Znát krajinu, vědět, kde by mohla být pastva pro jeho ovečky. Podívejte se, on nejde za stádem, ani uprostřed , ale je ve předu a své stádo vede. A schválně, jestli přijdete na to, jak i ty ovečky, které se někde zdrží nebo zatoulají, vědí, kam mají jít. Podle hlasu. Podle hlasu svého pastýře. Takový pastýř volá nebo i hraje na píšťalu a ovečky, i když ho nevidí, vědí, kam mají jít.

V tom stádu na obrázku se tedy musí jehňátka a kůzlátka učit znát pastýřův hlas a poslouchat ho. Aby nešli za někým jiným, aby se neztratily v poušti a nezabloudily. Tak o tom mluví i žalmista v tom biblickém textu, který jsme slyšeli. A tak je to i v písničce, kterou si teď zazpíváme.

Píseň: Zpív. 12

Řeknete mi, co se tu dnes dělo na začátku bohoslužeb? Riško byl pokřtěný. Jeho rodiče ho svěřili do Božích rukou. A vybrali mu ke křtu krásný text: „ Můj synu, na mé učení nezapomínej, ať tvé srdce příkazy mé dodržuje. Prodlouží ti dny a léta života a přidají ti pokoj. Ať tě neopouští milosrdenství a věrnost! Přivaž si je na hrdlo, napiš je na tabulku svého srdce. Tak najdeš milost a uznání v očích Božích i lidských." Riško mu nerozumí, ani vy mu ještě moc nemůžete rozumět a my dospělí se mu rozumět stále učíme. Učíme se rozpoznávat, jaké je to učení o Boží lásce a milosti, kterému se máme učit.

Protože všichni se musíme učit rozpoznávat Boží hlas. Hlas pastýře, který nás vede životem. Riškovi i vám v tom pomáhají a budou pomáhat rodiče i my všichni ostatní v tomto sboru. A my si v tom budeme pomáhat navzájem. A moc prosíme, aby nám všem v tom pomáhal Pán Bůh. Amen.

Píseň: S286

Přímluvná modlitba: Pane, jsme vděční za život, který Ty dáváš. Dnes chceme zvlášť děkovat za Riška. Ale i za Magdalenku Kabeláčovou, která se narodila minulou neděli. Za děti v tomto sboru. Prosíme, provázej je i jejich rodiny. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za tento sbor, za toto společenství Tvého lidu. Prosíme uč nás mít radost ze života. Ze života, jehož Ty jsi dárcem. Abychom právě dětem, ale i všem lidem kolem nás, dokázali být ujištěním o tom, že Ti máme za co být vděční. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme, abychom nepropadali skepsi a nenávisti vůči lidem proto, že se kolem nás dějí mnohé špatnosti. Prosíme, uč nás mít se navzájem rádi, ale zároveň dokázat jasně odmítnout to, co lidem ubližuje. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, dnes Tě chceme poprosit za všechny nově zvolené zastupitele v obcích. Za zastupitele, kteří byli zvoleni v místech, kde žijeme my. Dávej jim moudrost a odvahu k prosazování dobrých věcí. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, dnes bychom chtěli prosit za oběti viru Ebola. Za ty, kdo jsou tímto zákeřným virem nakaženi. A za ty, kdo se vydávají na pomoc, jakkoliv je to pro ně osobně riskantní. Pane, prosíme, povzbuzuj je, dávej jim sílu. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, chceme Ti znovu odevzdat Hanku s Toničkou unesené v Pákistánu, za dívky unesené v Nigérii. Za ty, které unesli ozbrojenci Islámského státu v Íráku. Pane, prosíme i za jejich blízké. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Pane, odevzdáváme Ti v tichosti své osobní díky a prosby.

Pane, spolu se všemi, kdo Tě hledají, k Tobě voláme jako ke svému Otci: „Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

Ohlášky:

Poslání: Ať vaše radost, vaše dílo i vaše slova vypráví o vaší naději a jsou zaslíbením toho, co přichází od Boha.

Požehnání: A Boží láska, bez které se životní zahrada mění v poušť, Boží láska ať oživuje vše dobré, co skomírá;

ať vám dodává chuť do života, radost z toho, že tu můžeme být, a ať vás naplní pokojem. Amen.

Píseň: 419