Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Uhříněvsi a Říčanech

Uhříněves 31.5.2015 Ř 8,12-17 (Jiří Ort)

Pozdrav: Milé děti, milé sestry, milí bratři, milí přátelé, vítám vás všechny na bohoslužbách, při kterých se smíme těšit ze společenství, ke kterému jsme zváni naším Bohem, Otcem našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista.

Introit: Chci Tě vyvyšovat, můj Bože a králi, Tvému jménu dobrořečit navěky a navždy. Ž 145,1

Píseň: 604 Buď sláva Bohu, chvála Otci

Modlitba: Pane Bože, děkujeme Ti za dar života. Děkujeme Ti za přírodu, za zázrak růstu všeho kolem nás, děkujeme za vznikání nového života, děkujeme za vztahy, které dostáváme. Děkujeme, že si smíme uvědomovat, že dárcem toho všeho jsi Ty.

Děkujeme, že jsi před námi otevřel cestu života v Ježíši Kristu. Že nám v Jeho nabídce Tvého království ukazuješ, že nikdo není vyjmut z Tvé milosti, že každý člověk, celé Tvé stvoření má u Tebe budoucnost v Tvém Synu.

Pane Bože, mnoho jsme toho od Tebe dostali a mnoho dostáváme. A přece se bojíme. Přece jsme plni úzkosti, že všechno zlé v nás i kolem nás nakonec zvítězí. Pane, děkujeme, že nám slabým a ustrašeným dáváš svého Ducha – sílu k životu v jistotě Tvé přítomnosti. Děkujeme a prosím o Tvého Ducha svatého pro všechny, kteří touží žít plný lidský život. Amen.

Píseň pěveckého sboru

Slovo dětem:

Píseň ze Svítá: S57

Čtení: Dt 30,11-20

Píseň: 433 Otče náš, milý Pane

Text: Ř 8,12-17

Haleluja. Chvalte Hospodina za jeho bohatýrské činy, chvalte ho pro jeho nesmírnou velikost! Haleluja. Ž 150,2

Musím přiznat, že jsem dlouho váhal, jak vůbec začít zamyšlení nad zvěstí dnešního textu apoštola Pavla z listu do Říma. Jako by byl z jiného světa. Těžko uchopit Pavlovy důrazy na život podle těla a podle ducha. Jak pracovat se zvěstí toho, který se plně soustředil na kříž a vzkříšení, takže u něj vlastně neslyšíme žádné příběhy a obtížně se konkretizují jeho důrazy. Pavel se vůbec neodkazuje na Ježíše z Nazareta, na to, co učil, jak jednal. Ale přitom mluví velice naléhavě, kategoricky. Vstupuje do lidských životů s velkou autoritou. A tu slyšíme i dnes – znovu upozorňuje na důsledky volby, kterými není nic menšího než život a smrt. Co tedy chce?

„Nežijte podle těla, ale mrtvěte skutky těla, abyste živi byli.“ Ano, mohli bychom použít tento text k odsouzení jednání, jehož zdrojem je soběstřednost, která ubližuje druhým lidem. A měli bychom upozornit na to, že žít podle Ducha rozhodně znamená brát vážně druhého člověka a neubližovat mu. Ano, i to je Pavlovo téma. Jenže – je toto pro Pavla na prvním místě nebo až důsledek? Je toto skutečně téma dnešního textu? Tedy - jak bychom měli žít, co bychom měli dělat?

Na první pohled se zdá, že ano. Vždyť když si srovnáme tento Pavlův text z dnešním textem z knihy Deutoronomium, zjistíme, že se k němu Pavel vlastně odkazuje. A tady slyšíme z Mojžíšových úst – žijte tak, abyste mohli žít v zaslíbené zemi. Protože, když tak žít nebudete, zemřete. „Jestliže se však tvé srdce odvrátí a nebudeš poslouchat, ale dáš se svést a budeš se klanět jiným bohům a sloužit jim, oznamuji vám dnes, že úplně zaniknete. Nebudete dlouho živi v zemi, kam přecházíš přes Jordán, abys ji obsadil.“ (Deu 30:17-18 CEP) Zdá se, že jde skutečně o dodržování pravidel, která byla součástí smlouvy s Hospodinem. Aby tato smlouva nebyla porušena a Boží lid mohl žít.

Apoštol to vidí a vidí taky náročnost tohoto úkolu. Ale – zároveň také ví, že kdyby se začalo v tuto chvíli dumat nad tím, co tedy máme dělat, abychom zůstali naživu, tak jsme se úplně minuli smyslem toho starozákonního textu. „Tento příkaz, který ti dnes udílím, není pro tebe ani nepochopitelný, ani vzdálený. Není v nebi, abys musel říkat: "Kdo nám vystoupí na nebe, vezme jej pro nás a ohlásí nám jej, abychom ho plnili?" Ani za mořem není, abys musel říkat: "Kdo se nám přeplaví přes moře, vezme jej pro nás a ohlásí nám jej, abychom ho plnili?" Vždyť to slovo je ti velmi blízko, ve tvých ústech a ve tvém srdci, abys je dodržoval.“(Deu 30:11-14 CEP)

Naděje života není vzdálená, ale vstupuje do našich životů. O tuto naději jde v dnešním textu. A touto nadějí je Boží jednání. Boží jednání pro člověka. Apoštol se nenechává zmást oním nárokem, který z Mojžíšových slov cítíme. Který na nás tak trochu ze starozákonního textu křičí. Apoštol vidí zcela zřetelně, že základem je Boží jednání. To Hospodin dal do srdcí směrovku k životu tak, že ji nemusíme hledat kdesi daleko. To Hospodin jedná pro člověka. To On se svým lidem uzavřel smlouvu, to On se o něj staral, to On jej vyvedl z otroctví v Egyptě a provedl nástrahami pouště.

A to je to, co apoštol vidí. Boží jednání. Boží jednání pro člověka. To je Pavlovým tématem, proto se odvažuje ve svých dopisech vlastně zcela potlačit odkazy na život Ježíše z Nazareta – protože pro Pavla je nejdůležitější, že v tomto Ježíši z Nazareta za námi přichází Pán Bůh a nabízí nám život. Tato základní informace. A tu zcela zřetelně vidíme ve zvěsti o kříži a vzkříšení. Apoštol se soustředí na toto Boží jednání. A vidí zřetelně, že tato Boží akce je pro člověka jako takového, ne pouze pro Boží lid.

A právě to smíme slyšet v Pavlově textu zřetelně – bez jakýchkoliv omezení se tu nabízí život pro každého. To je také ten jediný rozdíl mezi textem z Deutoronomia a textem z epištoly do Říma. Tam se mluví o Božím lidu, tady o každém. „Ti, kdo se dají vést Duchem Božím, jsou synové Boží.“ My máme pocit, že tu jde o omezení přístupu k Bohu, omezení adresátů naděje – protože žijeme v jiné době a už máme zkušenost, že tento Pavlův důraz na naději pro všechny církev používala a používá jako omezení. Ale apoštol právě tímto důrazem otevírá přístup všem přístup k Bohu.

Je to něco, co bylo revolucí vždy a dnešek není výjimkou. Že je to málo, že bychom měli mluvit o morálce, že to potřebuje slyšet dnešní svět. A přece je apoštolova zvěst řádově důležitější. Uprostřed rozděleného světa vstupuje Hospodin, Bůh Izraele, do lidských životů se zvěstí o ukřižování a vzkříšení Ježíše z Nazareta a ujišťuje, že v této zvěsti je naděje pro všechny. Apoštol neřeší, co ti, jejichž naděje je spjatá s někým jiným. Ale ujišťuje, že kříž a vzkříšení Ježíše Krista má platnost pro všechny.

A tak se také všichni smějí vnímat jako synové Boží. To je něco, co se otevírá v dnešním prostoru světa jako veliký zázrak. Tam, kde zaznívá jasné vymezování, kde si lidé berou křesťanství jako zástěrku pro své sobectví, tam, kde člověk hledá vlastní identitu ve vymezování vůči druhým, tam žid Saul jako Pavel, apoštol Ježíše Krista, zvěstuje otevřené dveře pro všechny.

A v jistotě této nabídky se apoštol Pavel odvažuje pohledu na člověka, který není příliš lichotivý a leká nás. Až v rámci této jistoty Božího jednání pro člověka vyslovuje svůj názor na život podle těla. Skutečně tedy nejde o etiku, jakkoliv je etické jednání součástí života a jak už jsme řekli, darebácké chování vůči člověku je rozhodně životem podle těla. Ale tento život podle těla – sarx – je prostě životem podle zákonů světa. Právě toho všeho, co odděluje člověka od člověka. Apoštol nevytváří systematické etické učení, že by odkazoval na konkrétní jednání Ježíše z Nazareta a ukazoval na něm, jak máme jednat my. On je konkrétní v situaci konkrétních lidí v odkazu na Ducha svatého – tedy na Boží jednání pro nás. V tom je velice nadčasový. Nutí nás promýšlet naše jednání tváří v tvář milosti v Duchu svatém. Nutí nás promýšlet, nakolik jsme jako ti, kdo vděčí Boží otevřenosti za život Božích dětí, otevření těm, kdo jsou vytěsňováni na okraj tak, jako pohané kdysi důrazem na úzké vnímání Božího lidu. Nutí nás promýšlet, co vede ke smrti a co k životu.

A my můžeme pouze prosit, aby nás náš Pán posiloval Duchem svatým tak, abychom se učili žít podle pravidel země zaslíbené, jak kdysi řekl Mojžíš Božímu lidu. Abychom se tak učili žít spolu se všemi lidmi navzdory vší různosti. Amen.

Píseň: 162 Pane Bože, budiž chvála

Ohlášky:

Píseň pěveckého sboru:

Přímluvná modlitba: Pane, přicházíme k Tobě a chceme Tě poprosit, abys v tuto chvíli, ve které se na Tebe chceme obracet se svými přímluvami, otevřel naše srdce, abychom se otevřeli potřebám lidí okolo nás. Ve vší jejich různosti.

Moc Tě prosíme za Evu a Járu Kočovi i za jejich děti. Prosíme pro ně pro všechny Tvé povzbuzení v době úzkosti Eviny nemoci. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme Tě za partnerské problémy. Prosíme za ty, kterým je ubližováno, prosíme za ty, kteří ubližují, aby se vzpamatovali a vystoupili ze svého osobního prostoru představy nároku na vlastní štěstí. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za Tvé dílo uprostřed mladých lidí, kteří mají život před sebou a zároveň se lekají jeho roztříštěnosti a toho, že se zdá být bez budoucnosti. Prosíme za střední generaci, která se musí starat a leží na ní tíha odpovědnosti. Prosíme za seniory, kteří jsou až příliš často vytěsňováni na okraj. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za lidi, kteří žijí vedle nás. Za všechny, kteří se snaží pomáhat, za všechny, kdo pomoc potřebují. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Pane, odevzdáváme Ti nového prezidenta Nigérie. Prosíme, posiluj ho, dávej mu moudrost a odvahu ve spravování země, kterou sužují teroristické útoky skupiny Boko haram. Prosíme za něj i za celou Nigérii. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, jsme zoufalí. V posledních 5 měsících přeplulo Středozemní moře 60 tisíc uprchlíků, z toho 1800 zahynulo. Pane, prosíme o pomoc. Prosíme, abys otevřel naše srdce, abys otevřel srdce naší společnosti. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za země, které uprchlíky přijímají přes svou obtížnou situaci – prosíme za Jordánsko, Řecko, Itálii, Bulharsko. Prosíme povzbuzuj všechny, kteří se snaží pomáhat. Napříč různými náboženstvími. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za mezináboženský dialog. Prosíme o posilu těch, kteří se snaží navzájem pochopit a snaží se o smíření. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, odevzdáváme Ti v tichosti své osobní díky a prosby.

Spolu se všemi lidmi, kteří touží po naplnění Tvého zaslíbení pokoje, k Tobě voláme jako ke svému Otci: „Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

Poslání: Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám. Jako milované děti následujte Božího příkladu a žijte v lásce, tak jako Kristus miloval nás a sám sebe dal za nás jako dar a oběť, jejíž vůně je Bohu milá.

Ef 4,32-5,2

Požehnání: Milost našeho Pána, Ježíše Krista, láska Boží a přítomnost Ducha svatého se všemi vámi. Amen.

Píseň: 426 Tvá, Pane Kriste, věc to jest