Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Uhříněvsi a Říčanech

Uhříněves 15.5.2016 Ř 8,14-17a (Jiří Ort) bohoslužby s VP a křtem

Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, milí přátelé, všechny vás vítám na bohoslužbách v Neděli svatodušní, při kterých se smíme těšit na křest Terezy Štěpánkové a na pozvání ke stolu, kde je hostitelem náš Pán.

Introit: Toto je den, který učinil Hospodin, jásejme a radujme se z něho.

Ž 118,24

Píseň pěveckého sboru (Říčany 613 Oči všech se upírají)

Modlitba: Pane, přicházíme dnes s radostí. Ve svátek svatodušní. Ve svátek, kdy si smíme připomínat, že Ty jsi s námi. Že všechno to, co přinesl Ježíš z Nazareta nezmizelo přikryto lidskými dějinami, ve kterých je tolik bolesti a nespravedlnosti. Že je přítomno v Duchu svatém. Děkujeme, že nás to učíš vnímat.

Děkujeme, že to smíme vnímat dnes při křtu Terezky Štěpánkové, že to smíme vnímat při hodu, ke kterému náš zveš. Že se smíme radovat se z toho, že Tvůj život, který nabízíš člověku nachází vděčné příjemce. Děkujeme, že uprostřed doby, která je naplněná skepsí, my smíme přijmout svědectví mladého člověka, který ví o Tvé budoucnosti a chce na tuto budoucnost vsadit svůj život.

A tak tu dnes stojíme a prosíme Tě, abys tu byl s námi a ukazoval nám v příbězích svého lidu, ve slovech Tvých svědků, že Ty provázíš každého člověka, neopouštíš ho a posiluješ svým Duchem svatým. Že toto svědectví platí pro Terezku, každého z nás i celé Tvé stvoření. Amen.

Slovo dětem:

Píseň ze Svítá: S125 Jen Ty, Pane můj

Čtení: 1K 12,31b-13,13

Píseň: 366 Zavítej k nám, Duchu svatý

Text: Ř 8,14-17a

Haleluja. Hospodine, vysíláš ducha svého, a obnovuješ tvář země. Haleluja. Ž 104,30

8. kapitola z Pavlovy epištoly do Říma, ze které jsme slyšeli dnešní text, je naplněna slovem Duch. Je naplněna radostí ze skutečnosti přijetí lidského života Bohem, otcem Ježíše z Nazareta, jehož život, smrt a vzkříšení dává životu smysl a budoucnost. Tedy – radosti ze křtu, který dnes smí prožívat Terezka a my s ní.

„Ti, kdo se dají vést Duchem Božím, jsou synové Boží. Nepřijali jste přece ducha otroctví, abyste opět propadli strachu, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče!“

To jsou krásná slova, která posilují, která povzbuzují. Tedy přesně pro tento den radosti z Boží přítomnosti. Slova, která jsou velice aktuální – vždyť strach, otroctví, které vede ke strachu, je něčím, co hýbe dnešním světem. Co vede lidi k nelidskosti, k povyšování se nad druhé, k odmítání jiných zkušeností a pohledů na život, k nenávisti. Je to krásné, povzbuzující slovo pro Svatodušní neděli, při které bude pokřtěna Terezka Štěpánková.

Je tu však jeden problém – a ten je obsažen v oněch slovech „Ti, kdo se dají vést Duchem Božím.“ Co to znamená – „nechat se vést Duchem Božím“? Nazývat se křesťanem? To by bylo skutečně laciné. Ano, máme tu před sebou krásný text plný naděje. Celá 8. kapitola je nadějí přímo nabitá. Končí nádhernými slovy, které se nikdy neoposlouchají: „Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.“ A právě v těchto slovech se objevuje směrovka, která nám ukazuje, kde hledat odpověď na otázku, která je zcela zásadní. „Ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.“ Je to základní důraz apoštola Pavla – Boží láska je tím základním orientačním bodem lidského života. Tam, kde se přimkneme k Ježíši Kristu, který je ztělesněním Boží lásky k nám, tam neexistuje nic, co by zničilo náš život, co by způsobilo naprosté zmatení orientace.

Tímto směrem hledání nás také vede dnešní první text, který jako křestní text pro Terezku vybraly její maminka a kmotra. Chválu lásky z Pavlova 1. listu do Korintu. Toto vyznání je zasazeno mezi dvě kapitoly, které jsou naplněny slovy o darech Ducha, o charismatech. I my bychom takové texty mohli napsat. Ne stejným způsobem, protože naše zkušenosti, kultura, ve které žijeme, jsou jiné než ty apoštolovy. I zaměření jsou poněkud odlišná, protože my máme možnost nést odpovědnost za společnost, ve které žijeme. Apoštol Pavel myslí především na sbor, na církev, která se rodí a kterou chce ochránit před rozpadem. Myslí na to, jaká hodnota může udržet sborová společenství pohromadě. Konkrétně společenství sboru v Korintu. I my myslíme na sborové společenství, na církev, ale přesto jsme ve zcela odlišné situaci. Sbor, církev, jsou zasazeny mnohem výrazněji do světa kolem nás. A vnímání tohoto světa je globální. Trápí nás otázky celé společnosti, Evropy, Blízkého Východu, celého světa. Trápí nás otázka, jak žít v tomto světě, jak být pomocí, jak naplnit život smyslem. A zároveň je naší zkušeností, že se lidé různých náboženství i myšlenkových směrů mohou shodnout, že nemusí jít proti sobě, že mohou spolupracovat. To vše je naší zkušeností, ze které rostou naše otázky. Které jsou i otázkami Terezky. Která má vše před sebou, která se rozhoduje, kterým směrem se v životě vydá.

Do těchto otázek vstupuje přes příkop tisíciletí apoštol Pavel. Nemůžeme ho zcela kopírovat - právě pro odlišné zkušenosti. Ale jedno můžeme. Uvědomit si, co dostáváme darem. Co jsme dostali jako vklad do života. S čím můžeme pracovat a co rozvíjet. A vnímat obdarování druhých lidí. Apoštol Pavel to ještě podtrhuje připomínkou, že všichni jsme dostali dar života. Nejen různá obdarování, ale samotný život je darem. V tom jsme spojení, to je východisko našich životů – společná vděčnost v naprosté různosti. Pavel to vyjadřuje ze svého pohledu, v perspektivě života sborového společenství: “Byli jsme pokřtěni v jedno tělo. Židé i Řekové, otroci i svobodní, a všichni jsme byli napojeni jedním Duchem.” My se z Boží milosti smíme odvážit domýšlet v perspektivě Ježíšova důrazu při nasycení zástupů a dalších a dalších příběhů – smíme vnímat nabídku života pro každého člověka. Vnímat onen obrovský kvas lidských životů, jehož jsme součástí. Nemusíme ho vnímat se strachem ale s nadějí. A onu naději nám nabízí právě apoštolova chvála lásky.

V ní si můžeme uvědomit, že do centra onoho kvasu lidských životů není postavena pravda, na kterou si činíme nárok. Nejsou tam dokonce postaveny ani takové hodnoty jako poznání, charita či statečná obětavost. Sami dobře víme, že mohou sloužit k sebepotvrzení, že mohou být manipulativní a nelidské. Jestliže nestojí ve službách lásky. Tedy té bezpodmínečně přijímající lásky, která byla zjevena v Ježíši z Nazareta, který je Kristus. Lásky, kterou smíme přijímat a ze které smíme čerpat posilu na cestu, která je před námi.

O tom jsou svatodušní svátky. O tom je dnešní den. Před každým z nás se otevírá cesta. Dnes nemluvíme o pravidlech, o příkazech a zákazech, o přitesávání každého, kdo vyjádří touhu vstoupit na cestu s Kristem. Nemluvíme o dlažebních kostkách. Mluvíme o cestách a směru. Cestách, které jsou součástí Boží cesty lásky za člověkem. To je svědectví pro Terezku. To je svědectví pro každého z nás. „Tak Boží Duch dosvědčuje našemu duchu, že jsme Boží děti. A jsme-li děti, tedy i dědicové - dědicové Boží, spoludědicové Kristovi.“ V této jistotě přijímá Terezka křest a my všichni spolu s ní přistoupíme ke stolu Páně, kde je pro nás připraven hod lásky. Boží hod agapé. Amen.

Píseň: 635 Tvá, Pane, láska

Představení křtěného: Milé sestry a milí bratři, členové církve Kristovy a tohoto jejího sboru v Uhříněvsi, sestra Tereza Štěpánková požádala o křest v našem sborovém společenství. Staršovstvo se křtem velice rádo souhlasí. Kmotrou je paní Stanislava Vrzáková.

Prosím vás, abyste předstoupili.

Slova ustanovení: Ježíš ženě odpověděl: "Každý, kdo pije tuto vodu, bude mít opět žízeň. Kdo by se však napil vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky. Voda, kterou mu dám, stane se v něm pramenem, vyvěrajícím k životu věčnému."

Slovo o křtu: Slyšeli jsme slovo o naději, kterou pro nás Pán Bůh připravil. Naději, ve které smíme přijmout, že jsme přijati. Naději života, jehož dárcem a zdrojem je Ježíš z Nazareta, ten ukřižovaný a vzkříšený. Kristus. Z toho se smíme radovat a za to děkovat. Toho pečetí je křest.

Tereza Štěpánková je zvána k životu v tomto znamení. Za pomoci maminky, za pomoci kmotry, za pomoci sboru.

Otázka kmotře: Nyní prosím kmotru, aby vydal svědectví. Můžete dosvědčit, že Terezčino rozhodnutí je opravdové? Můžete-li, odpovězte ano.

Zároveň se tě ptám, chcete-li být Terezce posilou a svědectvím o Boží milosti v Kristu Ježíši? Chcete-li, odpovězte ano.

Křestní vyznání: Odpověz nyní, Terezo, na tyto otázky :

Věříš, že Pán Bůh na člověka nezapomněl, ale přišel i za Tebou v Ježíši Kristu? Že i pro Tebe má platnost Kristův kříž a vzkříšení? Jestliže ano, odpověz: Věřím.

Přijímáš Ježíše Krista za Pána svého života? Jestliže ano, odpověz: Přijímám.

Chceš být součástí společenství lidu Božího, chceš spolu se sestrami a bratry svědčit o tom, že Boží cesta v Ježíši Kristu je jedinou nadějí pro Tebe i pro tento svět? Jestliže ano, odpověz: Věřím.

Otázka presbyterům: Sestry a bratři, chcete být společně v tomto společenství svědectvím o Boží milosti a lásce nejen Tereze, ale všem, kteří přijdou do tohoto společenství?

Apoštolské vyznání víry: Vyznejme nyní svoji víru všichni společně slovy Apoštolského vyznání:

Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, v svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla z mrtvých vzkříšení a život věčný. Amen.

Křestní akt:

Terezo Miriam, křtím tě ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého.

Požehnání křtěnému: Boží požehnání spočiň na Tobě a zůstaň s Tebou navždy. Amen.

Přijetí do církve: Bratr kurátor a já, jako kazatel tohoto sboru, dosvědčujeme ti řádné přijetí do společenství Kristovy církve. Měj účast na slovu Božím, na stolu Páně i na všem životě sboru v následování Pána Ježíše Krista.

Modlitba po křtu: Pane, děkujeme Ti za Terezku. Děkujeme, že sis ji dovedl k tomuto životnímu rozhodnutí. K tomu, že Ti chce patřit. Prosíme, abys ji provázel každým dnem jejího života, abys ji ukazoval svoji cestu, své světlo ve chvílích, kdy ji budou svírat pochybnosti a obklopovat ji tma.

Prosíme za její její blízké. Nedej jim zapomenout na radost této chvíle. Posiluj je, ujišťuj je o své lásce k Terezce, zbavuj je strachu o ni. V důvěře, že Terezka patří Tobě a Ty ji provázíš a opatruješ. Dávej jim žít život svědectví, který bude Terezce pomocí.

Prosíme za tento sbor, za nás všechny. Veď nás k životu naděje uprostřed tohoto světa. Abychom spolu s Terezkou byli svědky o vodě živé uprostřed pouště, kterou s bolestí vnímáme.

Amen.

Píseň: 681 Buď Bohu sláva

Vyznání vin: Pane Bože, přicházíme, abychom před Tebou vyznali, jak moc jsme slabí. Jak moc tápeme, jak moc se bojíme při hledání orientace ve světě kolem nás, jak moc hledáme ukotvení svého života.

A tak tu dnes před Tebou stojíme, děkujeme, že tu smíme stát společně s Terezkou, s její maminkou a kmotrou, děkujeme, že nás zveš ke svému stolu a chceme Ti odevzdat všechno, co nás tíží.

Chceme před Tebou vyznat, že nejsme lepší než lidé kolem nás. Že často svou skepsí zastíráme výhled k Tvé naději. Kdo takto poznáváte svou vinu, přiznejte se k tomu hlasitým: Vyznávám.

Vyznáváme všechno to, co jsme zavinili a nevíme si s tím rady, všechna slova, která neměla zaznít, všechny chvíle, ve kterých jsme neobstáli, svou netrpělivost a svou lhostejnost. Kdo takto poznáváte svou vinu, přiznejte se k tomu hlasitým: Vyznávám.

Pane, z evangelia Tě ve svědectví Ježíše Krista poznáváme jako milosrdného Otce, který se slitovává a odpouští, nepohoršuje se, ale přijímá. Proto věříme, že také my máme v Tobě a u Tebe naději a odpuštění a budoucnost. Kdo takto věříte vyznejte to hlasitým: Věřím.

Protože Ty jsi odpustil nám a nabízíš společenství s Tebou i s lidmi, také já odpouštím všem, kdo se proti mně jakkoli provinili a prosím o odpuštění každého, komu jsem ublížil sám.

Kdo jste takto ochotni ke smíření, vyznejte to hlasitým: Odpouštím.

Slovo milosti: Cožpak nevíš? Cožpak jsi neslyšel? Hospodin, Bůh věčný, Stvořitel končin země, není zemdlený, není unavený, jeho rozumnost vystihnout nelze. On dává zemdlenému sílu a dostatek odvahy bezmocnému. Iz 40,28n

Pozdravení pokoje: Smíme přijmout tuto Boží milost, kterou nás nyní obdarovává a smíme si navzájem podat ruce na znamení odpuštění, bratrství a jednoty Kristova lidu a pozdravit jeden druhého se slovy: Pokoj tobě.

1. Eucharistická modlitba:

Otče,
jsme na cestě k tobě.
Děkujeme ti za tvou lásku, která dává našemu putování směr a smysl.
Nutíš nás cestou procházet propastmi,
i když se na to necítíme dost silní.
Dáváš nám jako oporu lidi, kteří jdou s námi
a posilují nás, když jsme slabí,
povzbuzují nás, když se nám zdá, že jsme v koncích.
Děkujeme ti za všechny, kdo byli na cestě před námi:
za Abraháma a Sáru,
za Miriam a Mojžíše,
za krále Davida a královnu Ester.

Především ti však děkujeme za toho,
který jde s námi naší cestou:
Ježíše Krista.
On osvětluje naši cestu.
Otevírá nám oči.
V Jeruzalémě nás posilnil svou svatou večeří,
abychom šli v jeho šlépějích.

V noci před svou smrtí
vzal Ježíš chléb a vzdal ti díky, Otče,
dával jej svým učedníkům se slovy:
Toto je pokrm na vaši cestu.
Vezměte a jezte.
Toto je moje tělo, které se za vás vydává.

Poté vzal kalich s vínem,
a znovu ti vzdal díky.
Dával jej učedníkům se slovy:
Toto je kalich mé krve,
nová a věčná smlouva.
Tato krev se prolévá za vás a za všechny lidi,
aby jim byly odpuštěny hříchy.
To čiňte, abych byl přítomen mezi vámi.

Proto ti děkujeme, Otče,
za Ježíšova slova a jeho příklad.
On nás svým životem učí věřit v tebe
a v cestu života.
Svou smrtí nám ukázal naději, která zůstává,
i když je vše ztraceno.
Svým vzkříšením ukazuje tvou lásku,
která obnovuje všechny, kdo se cestou znavili a zestárli.

Otče,
sešli nám svého Ducha,
abychom měli na cestě světlo pro oči, sílu pro tělo,
a společenství pro poutníky,
a abychom se pod znameními chleba a vína nyní setkali
s Kristem, který je naše cesta, pravda a život.
Amen.

Píseň: Při vysluhování svaté večeře Páně Budeme společně zpívat píseň

397, 308

Pozvání: Hospodin zve i nás: „Vzhůru! Všichni, kdo žízníte, pojďte k vodám, i ten, kdo peníze nemá. Pojďte, kupujte a jezte, pojďte a kupujte bez peněz a bez placení víno a mléko! Proč utrácíte peníze, ale ne za chléb? A svůj výdělek za to, co nenasytí? Poslechněte mě a jezte, co je dobré, ať se vaše duše kochá tukem! Nakloňte ucho a pojďte ke mně, slyšte a budete živi! Uzavřu s vámi smlouvu věčnou, obnovím milosrdenství věrně Davidovi prokázaná.“

Vysluhování: Terezka s maminkou a kmotrou v 1. kole

Slovo při propouštění:

Sám Bůh pokoje nechať vás cele posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo bez úrazu a poskvrny do příchodu našeho Pána Ježíše Krista. 1Te 5,23

Nechť Pán dá bohatě růst vaší vzájemné lásce i lásce ke všem, tak jako i my vás milujeme, ať posílí vaše srdce, abyste byli bezúhonní a svatí před Bohem, naším Otcem, až přijde náš Pán Ježíš se všemi svými svatými.

1Te 3,12n

Píseň pěveckého sboru (Říčany: 510 Ó Pane můj, pokoj ať Tvůj)

Ohlášky:

Přímluvná modlitba: Pane, uprostřed radosti se k Tobě obracíme v důvěře, že Ti není lhostejný žádný lidský život.

Dnes Ti zvlášť odevzdáváme Terezku. Prosíme, provázej ji a opatruj. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, denně si uvědomujeme, že naše síly nestačí, abychom pomohli všem, kdo to potřebují. Prosíme, pomáhej nám promýšlet koncepční řešení, aby se pomoc dostala pokud možno i k těm nejubožejším. Prosíme, abys nás v tom dával fantazii a odvahu. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, prosíme za seniory, kteří tuto bezmoc vnímají nejintenzivněji. Prosíme, uč nás je ujišťovat, že jejich modlitby slyšíš a že jsou pro Tebe nesmírně cenné. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, my víme, že Ty dáváš svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posíláš na spravedlivé i nespravedlivé. Víme, že dary svého Ducha dáváš ze své milosti. Ale my s tím máme problém. Prosíme Tě, abys nás učil otevřenosti a pochopení pro druhého člověka. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme Tě o posilu pro Ty, kdo se o toto pochopení snaží. Kdo nenechají ze svého jednání mizet lidskost vůči lidem jiného sociálního zařazení, jiné rasy, jiného náboženského přesvědčení. Dnes myslíme zvlášť na práci Diakonie naší církve, ale i dalších a dalších neziskových oraganizací či skupin lidí. Prosíme o to, abys proměňoval naše srdce tam, kde nedokážeme být lidmi. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, je to hrozné, ale už jsme si tak trochu zvykli na to, že je tu vlna uprchlíků. Informace o nich mizí ze zpráv. A my k Tobě voláme, abychom na ně nezapomínali. Prosíme, abys ty sám vedl člověka k solidaritě s těmi nejubožejšími. Za to Tě, Pane, prosíme.

Vyslyš v tuto chvíli i naše tiché modlitby.

Spolu se všemi, kdo hledají život, k Tobě voláme jako Tvé děti:

„Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

Poslání: Jděte nyní a slovem i skutkem uvádějte ve známost evangelium a dělejte si starost o spravedlnost, lásku a pokoj.

Jděte v naději setkání s Ježíšem Kristem mezi nejmenšími z našich bratrů a sester

a žijte v naději Božího navštívení.

Požehnání: Vidoucí Bože, požehnej nám, aby tě naše oči poznaly.
Slyšící Bože, požehnej nám, aby naše uši slyšely tvůj hlas.
Provázející Bože, požehnej nám, abychom zůstali na tvých cestách.
Milující Bože, požehnej nám, aby mnozí lidé cítili tvoji lásku.
Blízký Bože, požehnej nám a daruj nám pokoj a radost.
Požehnej vám dobrý Bůh: Otec, Syn a Duch svatý.
Amen.

Píseň: 166 Pán Bůh je přítomen