Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Uhříněvsi a Říčanech

Uhříněves 7.2.2016 Lk 9,28-43 (Jiří Ort) bohoslužby s VP

Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, milé děti, všechny vás vítám na bohoslužbách, na které jsme byli pozváni, abychom se společně učili naslouchat Božímu Slovu a přijali pozvání do společenství kolem stolu.

Introit: Hospodine, buď mi skálou záštitnou, buď opevněným domem pro mou spásu. Tys můj skalní štít a pevná tvrz má, veď mě pro své jméno a doveď mě k cíli. Ž 31,3b.4

Píseň: Ž 33 Rozveselte se v Hospodinu

Modlitba: Pane Bože, děkujeme, že smíme přicházet a poznávat Tě. Že se smíme učit z příběhů Tvého lidu, těch, kteří se rozhodli, že chtějí žít ve smlouvě s Tebou a chtějí poznávat Tvé jednání s člověkem. Děkujeme především, že se tomu smíme učit z příběhů Ježíše z Nazareta, kterého vyznáváme jako Tvého Syna, našeho Pána a Spasitele.

Vyznáváme, že se nám toto učení velice často nedaří – náš život pak není svědectvím o tom, že jsi Bůh plný milosrdenství a zároveň že se zastáváš těch, kteří jsou opuštění, smutní, zoufalí. Děkujeme, že nad námi nelámeš hůl jako nad svými svědky. Že i nám nabízíš posilu na cestu u svého stolu. Děkujeme, že právě k Tvému stolu smíme zvát všechny ty, o které máš starost.

Pane, prosíme, buď dnes se všemi, kdo u Tebe hledají naději. Amen.

Slovo dětem: Hynek

Píseň ze Svítá: S143 Kde, Pane, jsi

Čtení: Ex 34,29-35

Píseň: 152 Věříme srdečně

Text: Lk 9,28-43

Haleluja. Já volám k Bohu, Hospodin mě spasí. Haleluja. Ž 55,17

Jsme u textů, které jakoby byly odtrženy od reality, kterou zažíváme. A přece u textů velice důležitých. Popisují určité zmatení člověka – ať už na straně Izraelců, kteří se setkali s Mojžíšem po jeho druhém příchodu z hory Sínaj, nebo zmatení učedníků právě na hoře proměnění. A je to zmatení i naše. Co se to tu vlastně děje?

Mluví se tu o slávě. O Boží slávě. Kdybychom trošičku couvli v textu z knihy Exodus, tak ve 33. kapitole, v 18. verši, slyšíme Mojžíše, jak žádá Hospodina: "Dovol mi spatřit tvou slávu!" A odpovědí je: "Všechna má dobrota přejde před tebou a vyslovím před tebou jméno Hospodin. Smiluji se však, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji." A když přichází Mojžíš, aby vytesal do dvou kamenných desek Hospodinův Zákon, a Hospodin se před ním objeví z oblaku, Mojžíš volá: „Když Hospodin kolem něho přecházel, zavolal: "Hospodin, Hospodin! Bůh plný slitování a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný a věrný, který osvědčuje milosrdenství tisícům pokolení, který odpouští vinu, přestoupení a hřích; avšak viníka nenechává bez trestu, stíhá vinu otců na synech i na vnucích do třetího a čtvrtého pokolení."“ Máme před sebou, chcete-li, definici Hospodina. A ta definice je plná milosti a shovívavosti, milosrdenství, věrnosti, odpuštění, spravedlnosti. Máme tu před sebou všechny hebrejské obraty, které se ve Starém Zákoně používají pro termín milost. Odlesk této Boží slávy zářil z Mojžíšovy tváře.

A tato sláva zářila kolem Ježíše na hoře proměnění. V této slávě se setkávají s Ježíšem Mojžíš a Eliáš. Ano, můžeme mluvit o setkání se zásadními postavami zosobňujícími Zákon a Proroky, ale to nejdůležitější je, že se tu setkávají v Boží slávě. A co z toho plyne.

Tento příběh nás lidi nešetří. A tragikomicky to dokresluje chrám na Hoře proměnění v Izraeli symbolicky ztvárněný jako 3 stany. Je nám tedy neustále připomínáno, že stále znovu nejsme schopni rozpoznat, co to vlastně je Boží sláva. Že se nám ztrácí ono Mojžíšovo vyznání: "Hospodin, Hospodin! Bůh plný slitování a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný a věrný, který osvědčuje milosrdenství tisícům pokolení, který odpouští vinu, přestoupení a hřích; avšak viníka nenechává bez trestu, stíhá vinu otců na synech i na vnucích do třetího a čtvrtého pokolení." Ztrácí se ono zaměření na člověka, touha po vztahu s člověkem. Což je zcela tragické, protože se tak člověk zcela míjí v pochopení Hospodina a nutně i Jeho Syna. Protože tento Hospodin promlouvá z onoho oblaku: "Toto jest můj vyvolený Syn, toho poslouchejte." Tohoto Hospodina přišel zvěstovat Ježíš z Nazareta jako Jeho Syn. Proto je tento příběh tak důležitý, protože jasně podtrhuje tuto vazbu Ježíše z Nazareta na Hospodina plného milosrdenství.

A proto je tak důležitý příběh následující. Příběh o otci, který je zoufalý z nemoci svého syna. Tento otec přichází za Ježíšem, protože jeho synovi učedníci nebyli schopni pomoci. Je to smutné, ale je to tak. Příběh před námi otevírá skutečnost naší bezmoci tváří v tvář lidské bolesti. A zároveň s ní i naši bezmoc víry. Evangelista Lukáš nenechává přijít učedníky za svým mistrem s tím, že je tu potřebný a oni mu nedokáží pomoci. Ano – ti tři, kteří byli s Ježíšem mlčeli o své zkušenosti. Ale my už o ní víme. Právě proto církev zvolila tento text na poslední neděli před postním obdobím. Jakoby nastavovala sama sobě zrcadlo a zároveň připomínala, že naděje lidí tohoto světa nespočívá v církvi, ale v Ježíši z Nazareta, v tom, ke kterému se přiznal Bůh Izraele jako ke svému Synu a který je Spasitelem tohoto světa. Zvěst o tom je naším úkolem.

To v našem textu zaznívá velice důrazně. Tam, kde učedníci právě v tom selhávají, tam toto selhání Ježíš důrazně připomíná: "Pokolení nevěřící a zvrácené, jak dlouho ještě mám být s vámi a snášet vás?" Lukáš ve svém zpracování příběhu nesdílí Markův pohled, ve kterém se mluví o nutnosti modlitby a postu. Jakoby to překládá – učedníci se od něj zcela odtrhli (pokolení nevěřící a zvrácené, pokřivené), tak nemohou pomoci. To je smutné, pro církev tragické, když se míjí svým posláním, ale neznamená to konec naděje pro ty, kteří potřebují pomoci.

„Ježíš pohrozil nečistému duchu, uzdravil chlapce a vrátil jej otci.“ Ano, velice často nerozpoznáme Boží milost, která se prolamuje do tohoto světa. Velice často zůstáváme sami ochromeni, protože nerozumíme příběhu proměnění na hoře. Nerozumíme tomu, s čím a s jakou mocí přišel Ježíš z Nazareta za člověkem a tak se sami ztrácíme a zmítáme se utrženi od kotvy víry tam, kde bychom o této kotvě měli svědčit.

Ale my smíme přicházet do společenství tohoto sboru tak, jako jiní přicházejí do společenství po celém světě a smíme si připomínat zvěst Bohu plném milosti tak jak o něm svědčil Ježíš z Nazareta. Smíme si připomínat, že tento Ježíš nás nenechal a nenechává samotné ani v těch nejtěžších chvílích, jak o tom svědčí velikonoční svědectví, k jehož slavnému připomenutí směřujeme.

Jsem vděčný, že právě dnes jsme naším Pánem a Spasitelem zváni ke společnému stolu, u kterého smíme přijímat posilu a povzbuzení ke svědectví o Boží lásce pro tento svět. Jsme často svědky nejistými a rozklepanými, ale to, že smíme vědět, že smíme a máme zvát ke společnému hodu s naším Pánem a Spasitelem, nám pomůže nezabloudit v labyrintu lidského hledání života v tomto světě. Smíme se dokonce odvážit přiznat se ke slovům, která napsal apoštol Pavel ve svém druhém dopise do Korintu: „Na odhalené tváři nás všech se zrcadlí slavná zář Páně, a tak jsme proměňováni k jeho obrazu ve stále větší slávě - to vše mocí Ducha Páně.“ Amen.

Píseň: 679 Uč nás na cestě pravé

Vyznání vin: Předstupme před našeho Pána, abychom odevzdali všechno, co nás tíží a trápí, abychom přijali při společném hodu, ke kterému jsme zváni, jeho odpuštění a povzbuzení, abychom přijali smíření, které nabízí ve vztahu k němu i mezi námi navzájem.

Pane Bože, chceme vyznat svoji skepsi. Svoji nedůvěru v cestu, kterou jsi připravil pro člověka v Ježíši z Nazareta. Vyznat svůj zmatek při pohledu na službu církve. Vyznáváme, že svoji nedůvěrou a beznadějí ubližujeme lidem kolem sebe a přispíváme k hříchu tohoto světa. Kdo takto vyznáváte, přidejte se slovy: „Vyznáváme.“

A proto dnes za Tebou, Hospodine, přicházíme, předstupujeme před Tebe s touhou po naději na odpuštění pro milost Tvého Syna Ježíše Krista, který za nás zemřel a pro nás je živ. Věříme v moc jeho smrti a vzkříšení. Potvrďme hlasitě: „Věříme.“

Pamětlivi toho, že Bůh v Kristu odpustil nám, odkládáme nyní všechen hněv i výčitky a odpouštíme těm, kdo nám ublížili. Vyznejme to hlasitě pro lásku Kristovu: „Odpouštíme.“

Slovo milosti: S radostí, v jistotě víry nyní můžeme přijmout slovo ujištění o Boží lásce z úst proroka Izajáše: „Cožpak může zapomenout žena na své pacholátko, neslitovat se nad synem vlastního života? I kdyby některé zapomněly, já na tebe nezapomenu. Hle, vyryl jsem si tě do dlaní, tvé hradby mám před sebou stále.“

Iz 49,15n

Pozdravení pokoje: Smíme přijmout tuto Boží milost, kterou nás nyní obdarovává a smíme si navzájem podat ruce na znamení odpuštění, bratrství a jednoty Kristova lidu a pozdravit jeden druhého se slovy: Pokoj tobě.

Modlitba: Vpravdě jsi svatý, Bože,
a jsi pramen všeho posvěcení.
Z temnoty přivádíš světlo,
ze smrti život,
z mlčení slovo.
Děkujeme ti za náš život
a za svět, který jsi nám dal.
Děkujeme ti za nový svět, který přijde,
a za lásku, která naplní všechno.
Chválíme tě za milost,
kterou jsi prokazoval Izraeli,
svému vyvolenému lidu.
Děkujeme Ti za zaslíbení daná Abrahamovi,

děkujeme za jejich naplnění.

Za záchranu z Egypta,
za dar zaslíbené země,
za tvou věrnost smlouvě,
za návrat z vyhnanství
a za slova proroků,
která platí.
Chválíme tě za tvého jednorozeného Syna,
který všechna tvá zaslíbení naplnil
a ještě naplní.

V něm máme život.

Jeho Duch lásky je tím Duchem, který nás učí
chválit tebe, našeho Otce,
tobě děkovat,
tebe oslavovat
a tebe vyznávat:

Svatý, svatý, svatý jsi, Hospodine zástupů, plná jsou nebesa i země Tvé slávy. Požehnaný, který přicházíš ve jménu Páně. Hosana na výsostech.

Slova ustanovení: Poslyšte slova ustanovení svaté večeře Páně: „Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb a díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku. Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich je ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrát koli píti budete, na mou památku. Nebo kolikrát byste koli jedli chléb tento a z kalicha toho pili, smrt Páně zvěstujete, dokud nepřijde.“

(1K 11,23-26)

Apoštolské vyznání: Chceme se touto svátostí posilnit ve víře. Nejen sami pro sebe, nejen v jednotě církve Kristovy, ve společenství s křesťany všech generací a národů a konfesí. Ale v jednotě se všemi, za kterými přišel Hospodin, Bůh Izraele ve svém Synu, aby jim nabídl život. Vyznejme nyní svoji víru, která nás ujišťuje o naději tohoto Božího navštívení:

Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, v svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla z mrtvých vzkříšení a život věčný. Amen.

Píseň: Při vysluhování svaté večeře Páně Budeme společně zpívat píseň

397, 308

Pozvání: Slavme dnes Kristův hod vesele. Zdálo se, že jsme sami a on že prohrál. Přišel k nám zpět a je s námi po všechny dny a právě nás znovu zve ke svému stolu, aby nás posílil na další cestu ujištěním, že jsme jeho, že nás má rád, odpouští nám a podarovává nás mocí své milosti. Nemusíme plakat tváří v tvář svým chybám a vinám. Všechno se změnilo. Bůh nás v Ježíši Kristu smířil se sebou. Dnešní den je zajisté svatý našemu Pánu. Netrapte se! Radost z Hospodina bude vaší záštitou. A tak již usmířeni s Bohem i bližními přistupujme v radosti ke stolu Páně.

Přijímání: Společenství těla Kristova.

Společenství krve Kristovy.

Propouštění: Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové!

2 Korintským 5:17

Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho i Pána Ježíše Krista, který sám sebe vydal za naše hříchy, aby nás vysvobodil z nynějšího zlého věku podle vůle našeho Boha a Otce. Jemu buď sláva na věky věků. Amen.

Ga 1,3-5

Píseň: 510 Ó Pane můj, pokoj ať Tvůj

Ohlášky:

Přímluvná modlitba: Pane Bože, přicházíme k Tobě naplnění vděčností za nabídku společenství kolem Tvého stolu. Za posilu a povzbuzení k následování Tvého Syna a našeho Spasitele. Stále znovu se setkáváme se situacemi lidí, kterým nevíme jak pomoci. Stále znovu narážíme na naši slabost a nedověru v Tvou mocnou lásku. Proto Ti dnes chceme odevzdat všechny, kteří nám leží na srdci.

Pane, máme radost, že se Eva Kočová cítí výrazně lépe. Máme radost, že se snaží zapojit do života. Prosíme, pomáhej jí v tom, povzbuzuj a posiluj. A i nám ukazuj, jak můžeme pomoci. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, odevzdáváme Ti své nemocné. Odevzdáváme Ti ty, kteří podklesávají pod tíhou bolesti. Odevzdáváme Ti ses. Editu Lhotovou. Za ni Tě, Pane, prosíme.

Pane, moc prosíme, abys posiloval a těšil blízké obětí laviny v Rakousku. Za ně všechny Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za smíření mezi lidmi. Trápí nás eskalace nenávisti v naší společnosti, trápí nás, že ji podněcuje i hlava státu. Prosíme, uč nás jak si vzájemně naslouchat, uč nás vstřícnosti bezmocným i toleranci vůči lidem, kteří mají odlišný názor, odlišnou životní zkušenost. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, máme radost, že se mají setkat nejvyšší představitelé dvou největších církví – papež František a patriarcha Kyrill. Prosíme, aby z tohoto setkání vyšel jasný signál vstřícnosti, smíření a ochoty pomoci. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za jednání představitelů Francie a Německa o řešení uprchlické otázky. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, odevzdáváme Ti v tuto chvíli své osobní díky a prosby.

Voláme k Tobě spolu se všemi, kdo u Tebe hledají život: „Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

Poslání: Když tedy máme takovou naději, smíme vystupovat s plnou otevřeností a jistotou. Na odhalené tváři nás všech se zrcadlí slavná zář Páně, a tak jsme proměňováni k jeho obrazu ve stále větší slávě - to vše mocí Ducha Páně. 2K 3,12.18

Požehnání: Vidoucí Bože, požehnej nám, aby tě naše oči poznaly.
Slyšící Bože, požehnej nám, aby naše uši slyšely tvůj hlas.
Provázející Bože, požehnej nám, abychom zůstali na tvých cestách.
Milující Bože, požehnej nám, aby mnozí lidé cítili tvoji lásku.
Blízký Bože, požehnej nám a daruj nám pokoj a radost.
Požehnej vám dobrý Bůh: Otec, Syn a Duch svatý.
Amen.

Píseň: 355 Kristus má v rukou celý svět