Farní sbor
Českobratrské církve evangelické
v Uhříněvsi a Říčanech
Farní sbor
Českobratrské církve evangelické
v Uhříněvsi a Říčanech
Pozdrav: Milé děti, milé sestry, milí bratři, vítám vás na našich bohoslužbách ujištěním, že Pán Bůh je tu s námi a nabízí nám poznání svojí milosti.
Introit: Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků. Ž 25,6
Píseň: 637 Díky Bohu vzdejme
Modlitba: Pane Bože, děkujeme za tento den. Děkujeme, že se smíme zastavit a přijít společně do Tvého domu. Že se smíme ztišit a naslouchat vyprávění o lidech, kteří tak jako my prožívali radosti i trápení, a kteří se ptali po Tvé vůli, po Tvé pomoci a děkovali za Tvé působení.
Děkujeme, že se smíme dozvídat, že v jejich svědectví smíme i pro sebe přijímat ujištění, že Ty nás slyšíš a nabízíš svoji pomoc. Děkujeme za všechny ty, kteří za námi s tímto ujištěním přichází a moc prosíme, abys i nás posílal za druhými lidmi. Abychom i my byli pomocí a povzbuzením.
Amen.
Čtení: 2Kr 4,8-17
Píseň: S216 Nevím Pane, co Ti dát
Text: 2Kr 4,8.18-29.35-37
Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi.
Milé děti, milí dospělí, máme před sebou krásný příběh. Jakoby byl celý zalitý sluncem. A v takový den, kdy je vše zalité sluncem, máme pocit, že je všechno tak, jak má. Vždyť se na to podívejte, koho můžeme v našem příběhu potkat. Elíšu. Trochu se ho bojíme, je to zvláštní člověk a umí zvláštní věci. Ne proto, že by byl kouzelník, ale proto, že ho Pán Bůh posílá za lidmi. Ke je Elíša, tam je s lidmi Bůh. Skutečně zvláštní.
A pak se můžeme setkat s paní, která je vlastně úplně obyčejná. Ani její jméno neznáme. Žije obyčejný život, je vdaná – ale víc o ní vlastně moc nevíme. Ani nevíme, čím se s manželem živili. Ale přestože o nich moc nevíme, máme radost, že je potkáváme. Ta paní totiž myslí na druhé lidi.
Elíša byl zvláštní člověk – to už jsme si řekli. Lidé ho měli v úctě a asi se ho i trochu báli. Ale ta paní, o které toho tak málo víme, uvažovala úplně jednoduše. Je důležité mít domov.
Děti – povíte mi, jak bydlíte? Co musí mít takový dům, ve kterém máte byt? Musí mít střechu – to určitě, aby tam nepršelo. Musí mít dveře. A ještě spoustu jiných věcí. Ale – je to to nejdůležitější pro domov? Co doma všechno máte? A co tam děláte – hrajete si, učíte se, povídáte? A také – kdo doma všechno je? Maminka, tatínek – a můžete si domů také pozvat přátele? Tak to všechno je domov.
Elíšu posílá Hospodin. A tak je Elíša neustále na cestách – vždyť těch lidí, kteří potřebují Boží pomoc nebo potřebují povzbuzení nebo napomenutí, je hrozně moc. A to je přece náročné – být pořád na cestách. A naše paní tohle všechno věděla – a rozhodla se, že trochu toho domova pro Elíšu vytvoří. U nich doma. A když bude Elíša na cestách a půjde kolem jejich města, bude tu pro něj připravený domov.
Píseň: S29 Sny dojdou dál
Tak děti, budu se vás ptát dál. Řeknete mi, jestli po něčem moc toužíte? Říkáme tomu, jestli máte velký sen. Tak jaké jsou vaše sny? … To je hezké. Já jsem nad tím přemýšlel také. Jaké mám sny. A zjistil jsem, že mé sny se hodně týkají mých nejbližších – týkají se Marie, našich dětí. Dnes odpoledne budeme slavit narozeniny Marie a Kuby, a tak nad tím přemýšlím, jak rád bych, aby byli spokojení. To není nic výjimečného, to tak prostě lidé mají, že myslí na své blízké. Když jsem někde na návštěvě, hodně často si povídáme o dětech. A všichni o nich povídají rádi, všichni na ně myslí, všichni o ně mají starost. Ať už jsou jakkoliv velké.
A já vám to všechno povídám proto, že i ta žena ze Šúnemu měla sen – ale už o něm ani nemluvila, protože se jí zdál nesplnitelný. Neměli s manželem děti. Bylo by jí smutno, kdybych já jí vyprávěl o svých snech a svých starostech, bylo by jí z toho smutno. Kdyby vy jste vyprávěli své dětské sny a starosti, bylo by jí smutno také. Protože ona už nevěřila, že by se něco mohlo změnit.
A tak, když se jí Elíšův učedník zeptal, jaké jsou její sny, jaká jsou její přání, odpověděla, že žádná nemá. Že nic nepotřebuje. Ale ani Elíša ani jeho učedník si nemohli nevšimnout, že ji něco trápí. A nebylo těžké přijít na to co.
„Neboj se, miminko mít budete, Pán Bůh se o vás postará.“
„Ale pane, nepřipomínejte mi moji bolest, už jsem se smířila s tím, jak to je. Jen mi nedávejte naději tam, kde naděje není.“
„Neboj se, Pán Bůh se o vás postará.“
A skutečně, miminko se jim narodilo. Tam, kde byl smutek a nedůvěra v Boží pomoc, tam je veliká radost. A spousta, spousta děkování. Skutečně, celý příběh je zalitý sluncem.
Píseň: S215 Chvalozpěv
Děti, najednou slunce svítit přestalo. To se tak v životě stane. Po té veliké radosti se stala strašná věc. Po několika letech ten vytoužený chlapec zemřel. A já vám řeknu, že se mi do psaní kázání na tento text vůbec nechtělo. Co k tomu také říct?
Chci se vás zeptat – vzpomínáte – před vánocemi, v adventním období, ve 3. neděli adventní vždycky přinesete z domova do kostela svíčky. A pak je zapálené nesete s rodiči na stůl Páně. Vzpomenete si, proč to děláme? Protože myslíme na všechny rodiny, kde zemřelo dítě.
Maminka z našeho příběhu tentokrát o své bolesti nemlčela. Běžela za Elíšou a od plic mu vynadala: „Copak jsem Tě žádala, abys mi dal syna? Copak jsem stála o to, abys ve mně vzbuzoval naději? Copak mi od začátku nebylo jasné, že si se mnou jen tak hraješ?“
Zlobila se a byla nešťastná. Byla nešťastná a zlobila se. A představte si – Elíša na sebe nechal křičet. A jenom přemýšlel, jak to udělat, aby žena i v této chvíli věděla, že ji Pán Bůh neopustil a neopustí. Že má smysl věřit, že Pán Bůh dává naději.
A tak šel a chlapci vrátil život. Děti – to my neumíme, i když bychom to uměli rádi. I když lékaři umí uzdravit mnoho nemocí, život vrátit neumí.
To co ale můžeme, je myslet na ty, kdo mají bolest. Prosit za ně Hospodina, aby jim dával do srdce naději i uprostřed bolesti. Tak jako ji dal Elíša manželům ze Šúnemu.
A proto dnes zapálíme svíčky, proto dnes budeme myslet na všechny ty, kdo jsou smutní, protože jim zemřel někdo blízký. Amen.
Svíčky
Modlitba:
Píseň: S284 Radujte se, bratři
Ohlášky:
Přímluvná modlitba: Pane Bože, Ty jsi ten, který nás slyší, který o nás ví. A my za to moc děkujeme. Děkujeme, že se v tuto chvíli na Tebe smíme obracet, že se smíme ztišit a být tu ve společenství s Tebou a spolu navzájem jako Ti, kdo v důvěře odevzdávají vše, co nás trápí i co trápí lidi okolo nás.
Moc myslíme na naše nejbližší. Stojíme tu společně a moc Tě prosíme, abys provázel ty, které máme rádi. Za to Tě, Pane, prosíme.
Pane, prosíme Tě za ty, kdo své blízké ztratili. Prosíme za Kočovi. Za ně Tě, Pane, prosíme.
Prosíme za všechny, kdo se starají o ty, které jsi jim svěřil do péče. Prosíme za rodiče, kteří se starají o děti. Prosíme za děti, kteří se starají o své rodiče. Za ně Tě, Pane, prosíme.
Prosíme za všechny, kdo se snaží pomáhat lidem kolem sebe. Prosíme pro ně o posilu. Za ně Tě, Pane, prosíme.
Prosíme za smíření mezi lidmi. Prosíme o naše osobní smíření. Prosíme za naše společenství, prosíme, abychom v něm nacházeli posilu ke smíření v našich životech. Prosíme za smíření v místech, kde je z lidských sil nemožné. Prosíme o posilu pro všechny, kteří uprostřed nenávisti dokáží nabízet pomoc napříč hranicím. Za ně všechny Tě, Pane, prosíme.
Chceme Ti nyní v tichosti odevzdat všechno, co máme na srdci.
Pane, voláme k Tobě spolu se všemi, kdo touží po životě:
„Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“
Poslání: Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se! Vaše mírnost ať je známa všem lidem. Pán je blízko. Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své starosti Bohu.
Fp 4,4-6
Požehnání: A pokoj Boží, kterýž převyšuje všeliký rozum, hájiti bude srdcí vašich i smyslů vašich v Kristu Ježíši. Fp.4,7
Píseň: 635