Uhříněves 11.6.2017 Est (Jiří Ort)

Škvorec 11.6.2017

Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, milé děti, milí přátelé, vítám vás všechny na společných bohoslužbách ujištěním, že Bůh, bohatý v milosrdenství, z velké lásky, jíž si nás zamiloval, probudil nás k životu spolu s Kristem, aby se nadcházejícím věkům prokázalo, jak nesmírné bohatství milosti je v Jeho dobrotě k nám v Kristu Ježíši.

Amen.

Introit: Chci tě vyvyšovat, můj Bože a králi, tvému jménu dobrořečit navěky a navždy. Ž 141,1

Píseň: 618

Modlitba: Petr Firbas

Čtení: Est 9,20-33

Píseň: S261 Pomoz mi můj Pane

Text: Za 2,14

Haleluja. Toto je den, který učinil Hospodin, jásejme a radujme se z něho. Haleluja. Ž 118,24

Toto vyprávění bude úplně pohádkové. Kdysi dávno, v daleké zemi, se narodila holčička. Byla židovka a vyrůstala u svého strýce, který se jmenoval Mardokaj. Zajímá vás, jaká byla? To vám mohu říct, máme o ní celý dlouhý příběh.

Je to příběh z doby, kdy Boží lid žil daleko od domova. V zemi, kde vládl král Achašveróš a vládl po svém, ale Boží lid nechával žít v pokoji. Neubližoval mu. Dokonce v tom příběhu slyšíme, že Mardokaj, Esteřin strýc, měl významné postavení u královského dvora.

A přece nebyli Židé doma. Byli jiní a ani tehdy ani dnes nemají lidé ty "jiné" moc rádi. To ještě poznáte. A není to moc pěkné. Znali to Židé tehdy a poznali to mnohokrát i později, znali to křesťané a zná to mnoho lidí různých vyznání a barvy pleti a národností i dnes. Jsou odstrkovaní prostě proto, že jsou jiní. Daleko od domova. To dobře věděl Mardokaj i ostatní židé, ale zpočátku to nevěděla Ester. Stejně jako ty. Ale Ester rostla, stejně jako rostete vy.

"No tedy Ester, ty jsi ale vyrostla. Vždyť ty už jsi dospělá. A já tě mám před očima stále jako malou holčičku." Tak se po čase divíval Mardokaj, když přicházel domů. A protože byl starostlivým strýcem, uvedl ji na královský dvůr. "Vždyť se ti, Ester, musím postarat o budoucnost, nemůžeš stále zůstávat doma," říkal, když se jí nechtělo z domova. Už dobře věděla, že život není jednoduchý, že za zdmi domova čeká i neporozumění a nenávist. "A kdo ví, co se stane, třeba budeš ve svém novém postavení někomu prospěšná. Neboj se, Pán Bůh bude s tebou." Byl to moudrý muž, Mardokaj, a byl hluboce věřící. Věřil, že Pán Bůh neopustí ani Ester, ani jeho, ani celý Boží lid.

A představte si, co se stalo. Ester se po čase stala královnou. Skutečně, zalíbila se králi Achašveróšovi a ten si ji vzal za ženu. Úplná pohádka, že? Tak on ten život může být takto krásný, třeba i na vás čeká zářivá budoucnost. Kdo ví, kam se dostaneš, co z tebe bude? Vypadá to všechno pěkně, ale já bych vás právě tady chtěl naučit jednu písničku. Písničku chval, poděkování za to, když se věci daří. Je dobré vědět, že můžete děkovat Pánu Bohu, stejně jako to věděla královna Ester.

Píseň: S215 Chvalozpěv

Takové to bylo hezké. Ale do příběhu vstupuje pýcha a závist a nenávist. Věděli jsme o ní, ale teď vystupuje na povrch. Já vím, že na to máte dost času, teď je kolem vás jenom plno lásky. Moc vám to přeju, ale náš příběh jde dál a má v mnohém pravdu. O těchto lidských vlastnostech nemůže mlčet.

Lidé se chtějí prosadit. Lidé chtějí mít úspěch, chtějí, aby se jim druzí obdivovali. To už tak je – vy jste také rádi, když vás maminka s tátou za něco pochválí. A je to tak dobře, nebojte se. Ale někdo chce mít úspěch za každou cenu a začnou mu překážet lidé, kteří tomu úspěchu překážejí – prostě tím, že jsou. Nepřeju vám, abyste takové lidi moc zblízka poznali, ale asi se jim nevyhnete.

Takový člověk v našem příběhu se jmenoval Haman. Byl to mocný muž a patřilo mu mnoho věcí a mnoho lidí se mu klanělo. Ne proto, že by byl moudrý, ne proto, že by byl hodný a pomáhal druhým. Oni se mu klaněli, protože měl moc. Není to moc hezké, ale je to tak.

Ale jeden člověk se mu neklaněl. Byl to Mardokaj - pamatuješ? Je to strýc královny Ester. "To je hezké", říkáš, "že se alespoň někdo tomu zlému a nafoukanému Hamanovi vzepřel. Ten Mardokaj byl ale statečný člověk." To máte pravdu, ale on byl Mardokaj spíš poslušný než statečný. Nebo obojí dohromady. Mardokaj se Hamanovi neklaněl především proto, že moc dobře věděl, že takovou poctu má vzdávat jenom Pánu Bohu. Jemu se má klanět a Jemu děkovat za všechno ve svém životě. Mardokaj byl nejen poslušný a statečný, ale také moudrý.

Měl pravdu. Ale Haman měl moc. A ono v našem světě není nikdy moc jisté, co je platnější - jestli mít pravdu nebo mít moc.

Zlý Haman přemluvil krále Achašveróše a ten vydal výnos, nařízení: "Všichni Židé přijdou o život a jejich majetek bude zabaven." "Ono se vám nevyplatí být jiní. Ono se ti, Mardokaji, nevyplatí se mi neklanět. Mně, Hamanovi, královu oblíbenci."

Píseň: S372 Víru nám dej

A vy se ptáte, co Ester? To je dobrá otázka. Co byste jí radili? Jít za králem a promluvit s ním? Poprosit, aby neničil její lid i ji samotnou? Přiznat se, že je Židovka? No, máte pravdu. I Mardokaj to královně Ester vzkázal. Ale ona se bála. A já se přiznávám, že se jí nedivím.

"Jak zareaguje král? Jak to mám vědět, Mardokaji? Už jsem s ním tak dlouho nemluvila. Už se mnou tak dlouho nechtěl mluvit. Když za ním půjdu sama, může mě to stát život. To chceš, strýčku? Ty jsi statečný, poslušný, moudrý, ale já se bojím. Co mám dělat? Je mi moc líto, co se děje, Mardokaji, ale já se bojím."

O co tak poprosit pro královnu Ester, co myslíte? O co poprosit pro člověka, který se v životě bojí zlých lidí, který se bojí, že je nepřemůže? O co byste poprosili?

Těžké, že? Je těžké hledat odpověď i pro staršího člověka než jste vy. Říkáme si - o statečnost by měla prosit Ester. A vidíte, já myslím, že ne. Myslím, že by měla prosit o víru. Tak jako v té písničce, kterou jsme zpívali. "Víru nám dej, co úskalí zdolává, k doufání měj, když prchá z nás odvaha." Vidíte to, jako by tu písničku složila sama královna Ester.

Jaká je to ale víra, o kterou prosí? Co říkal Mardokaj Ester, když odcházela ke dvoru? "Neboj se, Pán Bůh bude s tebou." Taková je to víra. Minulý týden byly svatodušní svátky. A to si připomínáme příběhy lidí, kterým Pán Bůh dodal odvahu k novému životu. K věcem, na které by se sami neodvažovali ani pomyslet.

A královna Ester uvěřila a šla za králem Achašveróšem. A poprosila za svůj lid a král vyhověl a pomohl. Rozzlobil se na Hamana a potrestal jej. Královna Ester uvěřila v Boží pomoc a pomohla těm, kterým hrozila nespravedlivá smrt.

Krásný příběh, že? Máte před sebou celý život a já bych vám přál, abyste si v něm dobře zapamatovali, v co uvěřila královna Ester. Že vaše budoucnost i budoucnost nás všech je v Božích rukách. Že Pán Bůh vás neopustí, ať už se vám bude dařit nebo ne. Ať už budete mít strach nebo se budete radovat. Připomínáme si to i my dnes - Pán Bůh na nás nezapomněl. Nezapomíná na nikoho, i kdyby byl sebeodstrčenější. "Plesej a raduj se, sijónská dcero, neboť už přicházím a budu bydlet uprostřed tebe, je výrok Hospodinův."

Amen.

Píseň: S244 Pána vítej

Ohlášky:

Poslání: Nestrachujte se! Nebuďte zmateni. Což jsem ti vše neohlašoval a neoznamoval už předem? Vy jste moji svědkové. Což je Bůh kromě mne? Jiné skály není, já o žádné nevím. Iz 44,8

Požehnání: A pokoj Boží, kterýž převyšuje všeliký rozum, hájiti bude srdcí vašich i smyslů vašich v Kristu Ježíši. Fp.4,7

Píseň: 489 Tvé požehnání