Uhříněves 11.3.2018 Mt 25,31-40 dětské (Jiří Ort)

Uhříněves 11.3.2018

Pozdrav: Milé děti, milé sestry, milí bratři, milí přátelé, vítám vás v tomto kostele, kde jsme se společně sešli, abychom se těšili z vyprávění o Boží milosti.

Introit: Proto musil být Kristus ve všem jako jeho bratří, aby se stal veleknězem milosrdným a věrným v Boží službě a mohl tak smířit hříchy lidu. Žd 2,17

Píseň: 639 Hned zrána vzdej díky

Modlitba: Pane Bože, chceme Ti dnes poděkovat za všechny dary, které nám dáváš. Jeden za druhého – rodiče za děti, děti za rodiče, prarodiče za vnuky, poděkovat za rodiny, poděkovat za toto sborové společenství. Každý z nás děkujeme, že smíme patřit do Tvého lidu. Že každý den, každý všední den, kdy chodíme do školky, do školy, do práce, kdy už zůstáváme doma a jsme sami, že v každý tento den patříme Tobě. Že s námi počítáš.

Děkujeme, že nás učíš, abychom počítali my s Tebou. Že se to smíme učit i dnes, ve Tvůj den, že dnes znovu smíme otevírat svědectví Tvého lidu v Písmu svatém a smíme se znovu dozvídat o Tvé lásce i o Tvé vůli pro náš život. Děkujeme, žes nám to dal vědět a stále dáváš vědět, v Ježíši Kristu, našem Pánu. Amen.

Čtení: Mt 25,31-40

Píseň: S372 Víru nám dej

Text: Mt 25,34

Beránku Boží, který snímáš hřích světa, smiluj se nad námi.

Děti, poznáte, kdo to je? (Princ) Výborně. A kdo je toto? (Červená Karkulka) A kdybych k této postavičce přidal ještě jednu – jakou pohádku vám to připomíná? (Jeníček a Mařenka) A když necháme jenom tuto figurku? (Honza) Všechny tyto pohádky mají něco společného. To je těžká otázka, tak se nad ní zamyslíme všichni. Všechny ty postavy mají před sebou cestu. A netuší, co je na ní čeká.

My jsme o tom mluvili už při minulých dětských bohoslužbách – ukazovali jsme si obrázek labyrintu. Spoustu cest. Je to problém, když se do nich člověk zaplete. Děti, zabloudili jste někdy? Tak jako Jeníček a Mařenka? Co je důležité vědět, když se člověk zamotá v lese? Jeníček a Mařenka se zaradovali, že vidí světlo, protože jim ukázalo směr, kterým se mají vydat. Alespoň o tom byli přesvědčení. Proto je důležité vědět správný směr, neztratit ho, abychom se neztratili sami. Věděli byste, jaký přístroj nám v tom pomáhá? Poznáte, co to je? Kompas.

Co byste poradili takovému princi, který vyráží do světa? Jakými radami se má řídit, aby neztratil směr?

Píseň: S379 Vstaň a hledat pojď tu zem

Tak jste vymysleli rady pro prince. A já vám povím pohádku, kterou jsem kdysi slyšel a která se mi moc líbila. Jmenovala se Kamenné srdce. Nebo také Chladné srdce. Kdysi jsem slyšel krásnou pohádku. Vzpomněl jsem si přitom na jednu krásnou pohádku - O kamenném srdci. Znáte ji někdo? Hlavním hrdinou je Petr, uhlíř Petr. Žije v lese se svojí maminkou, má rád Aničku a sní o tom, že zbohatne a z lesa odejde. Vždyť takhle si ho nikdo neváží. V hospodě se nad ním ošklebují, protože nemá peníze. Není pro ně dost dobrý a tak není dost dobrý ani sám pro sebe. Kdyby měl peníze, bylo by všechno jiné. Znát tak kouzlo, přivolal by si skřítka Zlatapána a ten by mu pomohl. Jsme v pohádce, takže se skřítek Zlatapán nakonec objevil a nabídl 3 přání. Co myslíte, že si Petr přál? Peníze, bohatství, vážnost. Přál si prosperující továrnu. Ta svá přání Petr úplně promarnil. Všechno dostal, oženil se s Aničkou, měl se dobře. Jenže továrně nerozuměl, peníze rozhazoval, a tak o všechno přišel. Neuměl žít. A toto umění jeho přání neobsahovala.

Nakonec se uhlíř Petr octl znovu na dně a obrátil ke konkurenci. Místo na hodného skřítka Zlatapána na zlého Kamenáče, který dával bohatství za lidské srdce. Petr byl spokojen, nic necítil a měl se dobře. Lidé kolem něj však byli nešťastní. Maminku vyhnal, dokonce i Aničku jednou udeřil. Myslel, že ji zabil a utekl. Zhrozil se toho, co udělal a svedl velký boj o své živé srdce, které prodal.

Nakonec to dobře dopadlo, ale bylo to hodně napínavé a nebylo to vůbec jednoduché. Byla to těžká zkouška, která naučila Petra znovu žít, která Petra vrátila životu.

Píseň: S368 Víc, než oko spatřit smí

Nebylo jedno, jak uhlíř Petr žil. Nebylo jedno, jaký směr si zvolil pro svůj život. Mohlo to dopadnout opravdu hodně špatně. To tak v životě je. A o tom dobře věděl i Ježíš. A právě proto vyprávěl svá podobenství, vyprávěl právě dnešní podobenství. V životě můžete dojít až do cíle, kde se vám bude moc líbit – nebo můžete zabloudit a úplně se ztratit. Jaký kompas nám Ježíš tedy dává?

On je vlastně nesmírně jednoduchý – brát vážně druhého člověka a dokázat mu pak pomoci. Povídali jsme si minulý týden se Samem Duškem na biblické hodině a Sam se zlobil, že by se s tímto světem mělo něco udělat. A to by, děti, skutečně mělo. Mělo by se dělat něco s tím, že mnoho lidí je nešťastných, opuštěných, že mnoho lidí musí žít v zemích, kde je válka, že ti, kteří hledají nový domov v nových zemích, nechtějí tamní lidé přijmout. Že je mnoho lidí, kteří mají strach a proto nenávidí ostatní, ze kterých mají strach. Děti, je toho hrozně moc.

A do toho přichází Ježíš a říká – buďte si vzájemně pomocí a neztratíte se. Neříká – pomáhejte jenom kamarádům, pomáhejte jenom křesťanům, pomáhejte jenom těm, kdo mají bílou kůži. Říká – pomáhejte.

Ono je to někdy těžké. Prostě nám to vždycky nejde. A proto máme vědět, že na to nejsme sami. Proto jsme se tu sešli. Proto přicházíme, abychom se povzbudili a abychom se ujistili, že nám na té naší cestě Pán Bůh pomůže. Amen.

Píseň: S364 Nové přikázání

Ohlášky:

Přímluvná modlitba: Pane Bože, přicházíme a chceme Ti odevzdat životy své i životy lidí kolem nás.

Moc Tě prosíme, abys nás učil žít. Abys nám ukazoval, že je možné se ze života těšit a zároveň ho pomáhat žít druhým. Za to Tě, Pane, prosíme.

Moc Tě prosíme za lidi nemocné, kteří už jsou unavení a nemají sílu. Moc Tě prosíme, abys nám ukazoval, jak je povzbudit, jak jim dodat naději. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, je nám úzko z toho, kolik lidí padlo do dluhové pasti, kolik lidí je v exekuci, kolik lidí se to snaží řešit nebezpečným způsobem – hraním v hernách. Pane, prosíme, uč nás na takové lidi myslet a neopovrhovat jimi. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme o otevřenost a pochopení mezi lidmi. Prosíme, abychom k tomu přispívali poctivým následováním Tvého Syna a našeho Spasitele Ježíše Krista, který přinesl zvěst o Tvé lásce pro všechny. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme, abychom jako křesťané a zároveň občané tohoto státu nerezignovali na vytváření prostoru otevřeného pro lidi různého sociálního zařazení, různého vyznání, různé barvy pleti. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za ty, kdo touží po domově bez násilí, zabíjení a bídy. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Pane, v tichosti Ti odevzdáváme své osobní díky a prosby.

Spolu se všemi, kdo touží po životě, jaký Ty nabízíš člověku, k Tobě voláme jako ke svému Otci: „Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

Poslání: Jděte nyní a slovem i skutkem uvádějte ve známost evangelium a dělejte si starost o spravedlnost, lásku a pokoj.

Jděte v naději setkání s Ježíšem Kristem mezi nejmenšími z našich bratrů a sester

a žijte v naději Božího navštívení.

Požehnání: A pokoj Boží, kterýž převyšuje všeliký rozum, hájiti bude srdcí vašich i smyslů vašich v Kristu Ježíši. Fp.4,7

Píseň: 176 Někdo mě vede za ruku