Uhříněves 14.1.2018
Pozdrav: Milé děti, milé sestry, milí bratři, vítám vás v tomto společenství, do kterého jsme mohli přijít z Boží milosti.
Introit: Hlahol Bohu, celá země! Pějte žalmy k slávě jeho jména, jeho chválu šiřte chvalozpěvem. Ž 66,1n
Píseň: 614 Vzdávám Ti, Bože, chválu svou
Modlitba: Pane Bože, přicházíme, abychom se učili děkovat. Abychom se učili rozpoznávat dary, které každý den dostáváme. Děkujeme, že smíme přicházet do tohoto společenství a učit se to společně. Děkujeme, že společně smíme prožívat radost a také nést starosti.
Ale především, že smíme naslouchat příběhům, vyznáním těch, kteří ve svých životech rozpoznali Tvoji ruku, která provází, těší, ale i napomíná. Naslouchat příběhům Ježíše z Nazareta, které nás ujišťují, že Ty přicházíš za každým člověkem, že nabízíš naději, budoucnost i tam, kde mi ji už nevidíme. Děkujeme za všechna svědectví víry, že jsi tohoto Ježíše z Nazareta Ty poslal jako svého Syna, že ses k němu přiznal, převedl ze smrti do života a v něm tento nový život nabízíš i nám.
Moc prosíme, uč nás tuto Tvou naději nového života přijímat do svých srdcí tak, abychom o ní dokázali svědčit všem, kteří o ní potřebují slyšet. Amen.
Čtení: Mt 7,24-27
Píseň: S246 Pane, dnešek je den chvály
Text: Mk 14,32-38
Haleluja. Buď požehnán Bůh Hospodin, Bůh Izraele; jedině on koná divy. Haleluja. Ž 72,18
Milé děti, milé sestry, milí bratři, máme před sebou obraz, který je smutný. Který je těžký, obtížný. Uprostřed obrazu je postava. Tou postavou je Ježíš z Nazareta. Jeho příběh si v letošním školním roce vypráví v nedělní škole. Pamatujete si něco z těch vyprávění? Je v nich mnoho pomoci těm, kterým nikdo pomoci nedokázal. Je v nich mnoho setkání s těmi, se kterými se nikdo setkávat nechtěl. Je v nich povzbuzení pro ty, kteří nevěřili, že by pro ně ještě mohla být naděje. Ale je v nich také napomenutí těm, kteří si mysleli, že to jen oni mohou napomínat, že jsou něco lepšího.
A to, děti, nemohlo dopadnout dobře. Z toho, co Ježíš přinesl, měli radost většinou ti, kteří byli odstrkovaní. A zlobili se ti, kteří měli moc. A tak tu vidíme Ježíše, který je ve velkém nebezpečí.
Ale – je na obraze Ježíš sám? Není. Jsou tam ještě další lidé. A jsou to dokonce Ježíšovi přátelé. Tak to je dobře, že není Ježíš sám. Je tu někdo, kdo mu pomůže. Ale – co dělají ti přátelé? Oni spí. Ježíš je smutný, je nešťastný – a jeho přátelé spí. A to se člověk cítí ještě opuštěnější, než kdyby žádné přátele neměl. To tak prostě, děti, je.
Ale on to není konec. Všimnete si, v jaké je Ježíš poloze? Klečí. A modlí se. A to je hodně důležité.
Píseň: S333 To já, ó Pane můj
Milé děti, milí dospělí, dlouho jsem hledal obrázky, které bych vám mohl k dnešnímu povídání ukázat, ale žádné jsem nenašel. Ale něco jsem našel – tak se pozorně dívejte, pak si o tom popovídáme. (video)
Tak, viděli jsme, jak dva pánové staví každý svůj dům. Co myslíte, snažili se? Oba dva? Ano, skutečně se snažili. To jsme přece viděli. Lišili se v něčem? No ano – jeden měl kvalitnější nářadí, alespoň mi to tak přišlo. Ale podstatné je, že skutečně ani jeden ze stavitelů nelenošil. Snažili se oba dva.
A teď mi řekněte, v čem se ty dvě stavby liší. Který dům se vám víc líbí? Ten první nebo druhý? No – on skutečně vypadá lépe ten první.
Viděli jste ještě nějaký rozdíl mezi těmi dvěma domy? Jeden měl i umývadlo – to jsem v tom druhém neviděl. Jeden byl větší než druhý. Mohli bychom takto asi pokračovat ještě nějakou dobu.
Ale jeden rozdíl je tam veliký – přišli byste na to? Ten rozdíl je v tom, kde jsou domy postavené. Kde je postavený ten první? No, ono to skoro vypadá, že na pláži. Ale v každém případě jsme tam předtím viděli vodu. Nebo jsou to zbytečné obavy?
Kde byl postavený ten druhý dům. Vypadá to, že na skále. Taky byl menší a méně pohodlný. Nebylo to zbytečné? Hned se na to podíváme.
(video)
Hmmm… Tak to asi zbytečné nebylo. Ale proč ten příběh vůbec povídáme? Proč ho povídal Ježíš? Řekneme si, čím své vyprávění začal: „A tak každý, kdo slyší má slova a plní je, bude podoben rozvážnému muži, který postavil svůj dům na skále.“
Píseň: S118 Je lepší na skále život můj mít
A jsme zpátky na našem obraze – u Ježíše, který se modlí a u jeho učedníků, přátel, kteří spí. Je to škoda, je nám líto Ježíše, je nám líto učedníků. Je to smutné, že spí, když by měli pomoci. Rádi by – ale nedokážou to.
A myslíme na to, jak se dva stavitelé namáhali, jak se oba snažili, ale jen práce jednoho z nich k něčemu byla. Protože stavěl na základu, který udržel dům, i když přišly veliké bouře. A děti, to, na co nás dnešní obraz i dnešní příběh upozorňují, je těžká věc. Vy si vyprávíte a ještě budete vyprávět v nedělní škole příběhy Ježíše z Nazareta. Jak pomáhal mnoha lidem. Ale ono je v nich ještě něco víc – ve všech příbězích vidíme a slyšíme Ježíše, který se spoléhá na to, že je Pán Bůh s ním. Že ho neopustí ani v nejtěžších chvílích. A proto Pána Boha poslouchá. To je základ, na kterém staví.
A to máme slyšet a učit se to. Ono je to učení na celý život. Ale máme vědět, že to tak je. Že Pán Bůh je ta skála, na kterou se můžeme spolehnout, že nás udrží i uprostřed největších bouří.
Píseň: S224 Novou píseň
Ohlášky:
Přímluvná modlitba: Pane Bože, náš Otče, chceme Ti odevzdat životy naše i životy těch, o které máme starost. Chceme Tě poprosit, abys nás vedl i za těmi, na které zapomínáme.
Odevzdáváme Ti děti – prosíme, uč nás, jak je vychovávat v lásce k životu, jak je vychovávat beze strachu, jak je vychovávat v jistotě lásky. Prosíme, přiváděj si je k sobě, aby věděly o Tvé naději. Za to Tě, Pane, prosíme.
Odevzdáváme Ti všechny, kteří žijí v nejistotě z budoucnosti. Všechny, kdo jsou v existenční nouzi, všechny, kdo jsou nešťastní z nenávisti a závisti kolem nás a zdá se jim, že není cesta, jak tuto nenávist a závist překonat. Za ně všechny Tě, Pane, prosíme.
Odevzdáváme Ti celé stvoření, které vyhlíží Tvoji naději, Tvoji nabídku života. Moc Tě prosíme, abychom tuto naději dokázali prostředkovat svým životem. Za to Tě, Pane, prosíme.
Prosíme za naši společnost. Uč nás stát pevně na straně lidskosti, která je ochotná pomáhat. Uč nás nebát se nenávisti v jistotě, že Tvá láska přemáhá každou nenávist. Za to Tě, Pane, prosíme.
Pane, prosíme za práci v Rukungiri v Ugandě, o které jsme se mohli dozvědět od bratra Hejzlara na Večeru s hostem. Za ni Tě, Pane, prosíme.
Prosíme za Michel, které někteří z nás pomáhají. Prosíme, aby se jí podařilo zvyknout si na život v naší zemi. Za to Tě, Pane, prosíme.
Odevzdáváme Ti Tvou církev a prosíme, aby dokázala naslouchat všem lidem, kteří naplňují Tvou vizi vztahů naplněných úctou, tolerancí, pomoci – napříč všem rozdílům, které mezi lidmi jsou. Prosíme, abychom dokázali naslouchat i těm, kteří jsou nešťastní a proto je jejich hlas nepříjemný. Za to Tě, Pane, prosíme.
Pane, v tichosti Ti odevzdáváme své osobní díky a prosby.
Voláme k Tobě spolu se všemi, kdo hledají život: „Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“
Poslání: O Hospodinu mluv s chloubou, moje duše, ať to slyší pokorní a radují se. Velebte Hospodina se mnou, vyvyšujme spolu jeho jméno.
Ž 34,3n
Požehnání: Milost vám a pokoj od toho, který jest a který byl a který přichází. Jemu sláva i moc navěky. Amen. Zj 1,4.6
Píseň: 686 Radujte se v Pánu vždy