Uříiněves 11.11.2018 Sk 14 detske bohoslužby (Jiří Ort)

Uhříněves 11.11.2018

Pozdrav: Milé děti, milé sestry, milí bratři, všechny vás vítám ve společenství, kde se smíme těšit z našeho vzájemného setkání, ale především ze zvěsti evangelia.

Introit: Když Hospodin úděl Sijónu změnil, bylo nám jak ve snu. Tehdy naše ústa naplnil smích a náš jazyk plesal. Ž 126,1.2a

Píseň: 221 Když ráno slunce vzchází

Modlitba: Pane Bože, děkujeme, že jsme se mohli sejít v tomto kostele, abychom se tu mohli těšit z poznávání toho, co Ty nabízíš nám i lidem kolem nás. Těšit se z toho, že se budeme moci dozvídat o Tvé lásce a pomoci každému, kdo volá o pomoc, kdo hledá svoji životní cestu.

Děkujeme, že nás dnes biblické svědectví ujistí, že Tvá pomoc neskončila smrtí Tvého Syna Ježíše, ale že je je stále živá a platná v jeho vzkříšení.

Moc Tě prosíme, uč nás za to děkovat. Uč nás i dnes děkovat za vše, co jsme od Tebe dostali a stále dostáváme. Aby naše radost a vděčnost byla světlem pro všechny, komu se zdá, že je kolem nich jenom tma. Amen.

Čtení: Sk 14,4-10

Píseň: S355 Vlak Boží

Text: Sk 14,11-15.18-20

Haleluja. Hospodin s námi učinil velké věci, radovali jsme se. Haleluja.

Ž 126,3

Děti, když se narodí miminko, co všechno se musí naučit? Nejprve začne zvedat hlavičku – říkáme tomu „pást koníčky“. Pak se naučí přetočit se z bříška na záda. Pak se postaví na všechny čtyři. Pak si sednou, kleknou – synek našich kamarádů lezl po kolenou tak rychle, že ani neměl potřebu chodit. Ale to předbíhám. Tak v 10 měsících se děti postaví na nohy a kolem roku začnou chodit.

Tak – vy už jste všichni velicí, a umíte stát, chodit, běhat. Na co je to šikovné? Proč se vlastně malé děti snaží postavit, proč se snaží chodit a běhat?

Minulý rok jsem se díval na dokumentární seriál a lidech, kteří se snažili vymýšlet a vyrábět pro lidi, kteří měli nějaký hendikep. Jednou je oslovili rodiče malého kluka, který neměl chodidla a ruce. Spoustu věcí dokázal dělat i s tímto omezením. (video 1) Ale trápilo ho, že nemůže jít s kamarády jezdit na kole. To byl jeho problém. Trápilo ho, že si nemůže hrát s ostatními dětmi, protože ty děti jízda na kole hodně bavila.

Píseň: Zp 26 O divu v městě Kafarnaum

Do dalekého města Lystry přišli apoštolové Pavel a Barnabáš. A vyprávěli tam lidem o Ježíši z Nazareta. Vyprávěli jim, jak pomáhal lidem, jak jim dával naději, jak za nimi chodil, když byli sami a povzbuzoval je. Jak odstraňoval překážky z jejich života, které je oddělovali od ostatních lidí i od Pána Boha. Někoho proto uzdravil – o tom jsme zpívali v písničce, k jinému prostě přišel domů a ujistil ho, že ho má Pán Bůh rád.

To bylo určitě hezké vyprávění a všichni lidé rádi naslouchali. Ale Pavel a Barnabáš řekli ještě něco zvláštního – moc, kterou to Ježíš dělal neskončila jeho smrtí. Ježíš dává naději stále.

V Lystře žil člověk, který nemohl chodit. A to pro něj znamenalo, že byl hodně sám. Ano, lidé kolem něj procházeli, někteří se i zastavili a popovídali, ale pak odcházeli – za rodinou, za prací, za zábavou – a tam už s nimi ten chromý člověk nemohl.

Moc se mu líbilo vyprávění Pavla a Barnabáše – a říkal si, to by bylo krásné, kdybych žil v místech, kde žil Ježíš z Nazareta. Třeba by pomohl i mě. Škoda – Ježíš už nežije a mě nikdo nepomůže. Jak by mohla působit Ježíšova moc, když už je po smrti?

A najednou Pavel řekl: "Postav se zpříma na nohy!" A tak se postavil. A šel. Mohl jít za ostatními lidmi, nemusel čekat, jestli se u něj někdo zastaví. Zázrak!

Píseň: S117 Je stále přítomná Tvoje sláva

Podívejte se, co se povedlo konstruktérovi, který se rozhodl, že pomůže našemu chlapci. Sestrojil kolo se spoustou zlepšováků tak, že na něm mohl chlapec jezdit. (video 2) Tady jsme viděli až konec, ale k tomu krásnému konci vedla dlouhá cesta hledání a zkoušení toho nejlepšího řešení. Také se chlapec musel naučit udržet na kole rovnováhu. Ale povedlo se. A všichni byli šťastní. Měli radost z toho, že se chlapci otevřel svět.

Ale v Lystře to bylo jiné. Tam jakoby ten uzdravený už nikoho nezajímal. Zajímali je jenom Pavel a Barnabáš. Jak to jen dokázali? Nejsou to bohové? Tak to jim pro jistotu přineseme oběť. Pavlovi i Barnabášovi dalo moc práce, než lidi kolem sebe přesvědčili, že žádní bohové nejsou. Ale když nejsou bohové, jak to jen provedli? Do toho přišli lidé, kteří se na Pavla a Barnabáše zlobili, že mluví o Ježíši z Nazareta jako o pomoci pro každého člověka. A najednou se všechno otočilo a všichni se začali zlobit a chtěli je zabít. Ono se jim to sice nepovedlo, ale stejně je to smutné. Je moc smutné, když jsou pro někoho víc jeho vlastní názory než pomoc druhému člověku.

Děti, kolem nás je mnoho těch, kteří potřebují pomoci. Potřebují pomoci, aby nebyli sami, aby nebyli odstrčení. A Pán Bůh nás ujišťuje, že i nám dá sílu a vynalézavost, abychom pomohli. Někdy stačí prostě pohladit, říci povzbuzující slovo, jindy si hrát s někým, s kým si nikdo jiný hrát nechce. Ono je to skutečně různé. Ale dnešní příběh onoho kluka i nemocného člověka z Lystry nám ukazuje, že cestu k pomoci je možné najít. A že je pro někoho důležitější, odkud kdo je, jestli souhlasí se vším, co si myslím? To tak prostě je – ale apoštol Pavel nám dnes ukázal, že je důležité, abychom to nevzdali. Pán Bůh nám v tom pomáhej.

Píseň: BTS 94 Víra, naděje a láska

Ohlášky:

Přímluvná modlitba: Pane, i my kolem sebe vidíme mnoho lidí, kterým je potřeba pomoci. A je nám z toho smutno, protože toho volání o pomoci je tolik, že my si s ním nevíme rady a máme pocit, že není moc, která by s tím mohla něco udělat.

Pane, moc prosíme o Tvoji moc. Moc prosíme, abys nás jí posílil tak, abychom nevzdávali pomoc těm, kteří jsou unavení, nemocní, kteří jsou ztracení a neví kudy dál. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme Tě o pomoc, abychom nevzdávali pomoc tam, kde byly zataraseny vzájemné vztahy. Kde se zapletly do různých labyrintů chyb a vzájemného zraňování. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme Tě o pomoc, abychom nevzdávali snahu o pomoc tam, kde zdravotní hendikep způsobuje vyloučení z lidského společenství. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme Tě o pomoc, abychom nevzdávali snahu o řešení problémů těch, jejichž životní osud se zdá neřešitelný. Všech těch, kteří žijí v místech, kde se válčí, kde je bída, kde mnozí řeší situaci hledáním nového místa pro život. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme Tě o posilu pro Tvou církev. Prosíme, abychom si stále uvědomovali naději, kterou nabízíš. Prosíme, abychom ji dokázali navzdory všem neshodám předávat lidem kolem sebe. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme, vyslyš nás i v tuto chvíli, kdy Ti každý z nás odevzdává své osobní díky a prosby.

Pane, voláme k Tobě spolu se všemi, kdo touží po naplnění života: „Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

Poslání: Ten, který „dává semeno k setbě i chléb k jídlu, dá vzrůst vaší setbě a rozmnoží „plody vaší spravedlnosti“. Vším způsobem budete obohacováni, abyste mohli být velkoryse štědří.

2Kor. 9,10a11a

Požehnání: Milost našeho Pána Ježíše Krista a láska Boží a přítomnost Ducha svatého se všemi vámi. Amen. 2K 13,13

Píseň: 685 I když se rozcházíme