Uhříněves 10.3.2019 J 10,14-15 dětské (Jiří Ort)

Uhříněves 10.3.2019

Pozdrav: Milé děti, Milé sestry a milí bratři, vítám vás na bohoslužbách v první neděli postní – Invocavit - a zároveň zahajuji výroční sborové shromáždění, které proběhne bezprostředně po bohoslužbách.

Introit: Hospodin praví: Bude mě volat a já mu odpovím, v soužení s ním budu, ubráním ho a obdařím slávou. Ž 91,15

Píseň: 150

Modlitba: Pane Bože, chceme Ti dnes poděkovat za všechny dary, které nám dáváš. Jeden za druhého – rodiče za děti, děti za rodiče, prarodiče za vnuky, poděkovat za rodiny, poděkovat za toto sborové společenství. Každý z nás děkujeme, že smíme patřit do Tvého lidu. Že každý den, každý všední den, kdy chodíme do školky, do školy, do práce, kdy už zůstáváme doma a jsme sami, že v každý tento den patříme Tobě. Že s námi počítáš.

Děkujeme, že nás učíš, abychom počítali my s Tebou, že nás učíš poznávat Tvůj hlas. Že se to smíme učit i dnes, ve Tvůj den, že dnes znovu smíme otevírat svědectví Tvého lidu v Písmu svatém a smíme se znovu dozvídat o Tvé lásce i o Tvé vůli pro náš život. Děkujeme, žes nám to dal vědět a stále dáváš vědět, v Ježíši Kristu, našem Pánu.

Amen.

Čtení: Ž 23

Píseň: S 117 Je stále přítomná Tvoje sláva; 442 Pane, dnešek je den chvály

Text: J 10,14-15

Beránku Boží, který snímáš hřích světa, smiluj se nad námi.

Milé děti, milí dospělí, dnes začneme tím, že si trochu zavzpomínáme. Na to, jak jste se, děti, narodili. V naší rodině se nedávno narodily dvě miminka – holčičky Abigail a Klárka. Ale není to tak dávno, co jste se narodili i vy. A jedno takové vzpomínání vám přečtu z knihy Ludvíka Aškenázyho.

»V tom červeném domě z neomítnutých cihel přicházejí na svět lidé. Tady jsem tě poprvé uviděl. Nejdříve jsem čekal doma, až mne zavolají. Každou chvíli jsem se díval z okna, jako by měl někdo přijet. Ale nikdo nepřijížděl – jen z daleka zvonila jedenáctka a pojednou šlehl neslyšitelný tramvajový blesk. V jeho kovovém světle jsem uviděl lidi vystupující z elektriky. Všichni šli rychle a mně se zdálo, že spěchají ke mně.

V tom zazvonil telefon.

Volala sestra v modré kapuci – ta, kterou jsme včera potkali – že ses mi narodil a že piješ mléko. Ještě jsi vůbec neměl jméno a už jsi, příteli, křičel. Nevyčítám, jen to tu zaznamenávám pro pořádek, abychom nic nepustili ze zřetele.

Příštího rána jsem šel do porodnice. Koupil jsem rumunské švestky a tulipán.

„Jejej, tys přišel,“ řekla maminka, „přece jen jsi přišel…“

Jakoby čekala že už nikdy nepřijdu. Přísně se na mě podívala, jak vypadám a jestli se jevím jako otec.

Ale náhle se změnila. Prodloužila se jí tvář a otevřela ústa jako ty, když posloucháš pohádku.

„Poslouchej!“ říká, „to je on!“

„Kdo?“ ptám se udiveně.

„On – a křičí!“

Křičelo asi devět nemluvňat. A možná, že jen osm.

„Ty ho poznáváš?“

„Ano,“ praví, „já ho poznávám.“

Píseň: S 248 Pane, slyš náš hlas; 680 Nás zavolal jsi, Pane

To je zajímavé, viďte? Maminka poznala jenom po sluchu pláč svého dítěte. To mě přijde úplně neuvěřitelné. A my si dnes budeme hodně povídat o naslouchání, jak to u nás vlastně funguje. Nejprve si něco povíme o tom, jak to děti mají se svými smysly, když se narodí. Co myslíte, jak pozná miminko svoji maminku po narození? Jakým smyslem? Očima? Sluchem? Hmatem? Čichem? Co myslíte? Představte si, že ji pozná čichem. Novorozené miminko zcela bezpečně pozná svoji matku podle vůně. Šest z deseti dětí se v šestinedělí začalo usmívat, když ucítily vůni matky a nereagovaly nebo dokonce začaly plakat, když k nim přistoupily jiné ženy. Děti také poznají mléko od své maminky.

Ale spoustu věcí se děti rozpoznávat teprve musí naučit. Naučit se rozpoznávat hlas svých blízkých. To miminka neumí hned po narození. To se naučí až tak ve čtyřech měsících. Naučí se přiřazovat důvěru určitému hlasu.

To jsem si všechno přečetl kvůli dnešním bohoslužbám, to jsem si všechno přečetl kvůli našemu dnešnímu textu o pastýři. A my si hned po písničce povíme proč.

Píseň: BTS 35

obrázek pastýře

Podívejte se na tento obrázek – co na něm vidíte? Stádo ovcí a koz a před nimi pastýře. Mám tento obrázek moc rád. Protože když jsem jej uviděl, tak mi najednou došlo mnoho biblických textů. Text žalmu 23., který jsme slyšeli v 1. čtení i text z Janova evangelia, který jsme slyšeli ve čtení druhém.

Já si totiž vždycky představoval pastýře s ovcemi pěkně na louce (obr.). Koho na tomto obrázku vidíte? Je tam pes a ovce. Tady pes pěkně v poklidu leží, ale když je třeba, tak vyskočí a zahání ovečky zpět na pastvu, kde mají být. Aby se nezatoulaly. (obr.) A teď se znovu podíváme na obrázek první – kdo vám tam chybí? Právě pes. Ovečky chránil a vodil jenom pastýř. A ten pán, který tento obrázek vyfotil, vzpomíná, že když bylo víc stád pohromadě u napajedla a pastýř se zvedl a zavolal nebo zapískal nebo zahrál na píšťalku, jeho ovečky ho poznaly, vyskočily a šly za ním. Poznaly jeho hlas. A věděly, že když půjdou za hlasem svého pastýře, tak ten se o ně postará a ochrání je. Je to přesně tak, jak o tom mluvil Ježíš, přesně tak, jak o tom mluvil žalmista.

Ale malé ovečky, jehňátka, se musí teprve ten hlas učit rozpoznávat. Stejně jako děti se učí rozpoznávat hlas svých rodičů, hlas blízkých lidí. A je krásné, když ten hlas mají spojený s láskou a bezpečím. Je krásné, když mají radost, když hlas svých blízkých uslyší.

Všichni se musíme učit si vzájemně naslouchat. Všichni se musíme učit být na sebe hodní, aby ti druzí měli radost, když nás uvidí nebo uslyší.

A také se každý z nás musí naučit naslouchat tomu hlasu, o kterém mluví Ježíš a žalmista. Božímu hlasu, který ujišťuje všechny lidi i nás, že nás má Pán Bůh rád, že mu patříme a že má o nás starost. V této jistotě si budeme smět dnes povídat o našem sboru, o tom, jak jsme žili v minulém roce těšit se na společný rok příští.

Píseň: 224 Novou píseň; 635 Tvá, Pane, láska

Ohlášky:

Přímluvná modlitba: Pane Bože, přicházíme a chceme Ti odevzdat životy své i životy lidí kolem nás.

Moc Tě prosíme, abys nás učil žít. Abys nám ukazoval, že je možné se ze života těšit a zároveň ho pomáhat žít druhým. Za to Tě, Pane, prosíme.

Moc Tě prosíme za lidi nemocné, kteří už jsou unavení a nemají sílu. Moc Tě prosíme, abys nám ukazoval, jak je povzbudit, jak jim dodat naději. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, je nám úzko z toho, kolik lidí padlo do dluhové pasti, kolik lidí je v exekuci, kolik lidí se to snaží řešit nebezpečným způsobem – hraním v hernách. Pane, prosíme, uč nás na takové lidi myslet a neopovrhovat jimi. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme o otevřenost a pochopení mezi lidmi. Prosíme, abychom k tomu přispívali poctivým následováním Tvého Syna a našeho Spasitele Ježíše Krista, který přinesl zvěst o Tvé lásce pro všechny. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme, uč nás žít v našem sborovém společenství. Uč nás být Tvým lidem, uč nás být pomocí jeden druhému,

Prosíme, abychom jako křesťané a zároveň občané tohoto státu nerezignovali na vytváření prostoru otevřeného pro lidi různého sociálního zařazení, různého vyznání, různé barvy pleti. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za ty, kdo touží po domově bez násilí, zabíjení a bídy. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Pane, v tichosti Ti odevzdáváme své osobní díky a prosby.

Spolu se všemi, kdo touží po životě, jaký Ty nabízíš člověku, k Tobě voláme jako ke svému Otci: „Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

Poslání: A za to se modlím, aby se vaše láska ještě víc a více rozhojňovala a s ní i poznání a hluboká vnímavost; abyste rozpoznali, na čem záleží, a byli ryzí a bezúhoní pro den Kristův, plni ovoce spravedlnosti, které z moci Ježíše Krista roste k slávě a chvále Boží.

Fp 1,9-11

Požehnání: Milost našeho Pána Ježíše Krista a láska Boží a přítomnost Ducha svatého se všemi vámi. Amen. 2K 13,13

Píseň: 219 Hory, doly, stráně