Uhříněves 28.11.2021 Lk 24,13-35 konfirmace (Jiří Ort)

Uhříněves 28.11.2021

Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, milí přátelé, shromáždili jsme se v tuto první adventní neděli ve jménu Pána Ježíše Krista, abychom vzdávali Bohu chválu a dík, abychom mu vyznávali své viny, abychom prosili za sebe i za druhé, abychom hledali nové poznání Boží lásky a očekávali na Jeho slovo, které z milosti proměňuje lidské životy. Amen.

Introit: Brány, zvedněte výše svá nadpraží, výše se zvedněte, vchody věčné, ať může vejít Král slávy. Ž 24,7

Píseň: 273 Zvedněte brány svrchků svých

Modlitba: Pane Bože, náš Otče, dnes se schází Tvá církev, aby připomněla sobě i všem lidem kolem nás, že přes všechnu lidskou neposlušnost vůči Tobě, přes všechno, co si provádíme navzájem, přes všechnu lidskou slabost a hřích, Ty do tohoto našeho prapodivného světa přicházíš a přemáháš jej silou své milosti a odpuštění. Znovu a znovu nám dělá problém toto pochopit a přijmout. Snažíme se vše urvat svou vlastní schopností a nakonec nás znovu a znovu zachraňuje zvěst o příchodu Spasitele, Mesiáše. Děkujeme za to. Děkujeme, že si to dnes smíme na začátku adventu společně připomenout u Tvého stolu.

Dnes máme ještě jednu velikou radost, za kterou chceme poděkovat. Právě v tento čas naděje se přiznají ke svému křtu, potvrdí jej, dva mladí členové našeho sboru. Dnes poprvé budou přijímat chléb a víno u Tvého stolu společně s námi, s částkou Tvého lidu v tomto sboru Tvé církve. Děkujeme za to a prosíme Tě, buď nám dnes přítomen svým svatým Duchem, aby v nás tato radost z Tvé milosti zůstávala do našich všedních dnů a mohli jsme tak svědčit svému okolí.

Amen.

Slovo dětem:

Píseň ze Svítá: S 125 Jen Ty, Pane můj

Píseň: 259 Navštiv nás, Kriste žádoucí

Představení konfirmandů: Konfirmandi povstanou. Milý sbore lidu Páně v Uhříněvsi a v Říčanech, představuji vám naše dnešní konfirmandy, kteří byli v dětství pokřtěni a dnes jsou mezi námi aby milost i závazek křtu přijali osobně a poprvé s celým sborem přistoupily k přijetí chleba a vína při svaté večeři Páně. Konfirmandy jsou Kristian Křeček a Samuel Dušek. Konfirmandi se posadí.

Oslovení konfirmandů: Milí konfirmandi, chtěl bych v tuto chvíli poděkovat. Jsem skutečně Pánu Bohu vděčný za to, že jsme se mohli více než rok setkávat a hovořit spolu. Společně jsme čelili základním otázkám a snažili se porozumět věroučným formulím, které jsou tak známé, že už trochu nevíme, co se za nimi skrývá. Osobně to pro mě bylo velice dobrodružné, protože jsem zjišťoval, že mnohé z toho, o čem jsem se domníval, že dokážu jednoduše a srozumitelně vyjádřit, prostě a jednoduše srozumitelné není. Není proveditelné, abyste během našich setkání získali vhled do všech tajů víry nabízených biblickými svědky. Mohl jsem vám pouze prostředkovat určité pohledy a uvědomuji si, že toto zprostředkování bylo pouze částečné. Moc bych si proto přál, abyste je přijali do svých životů v celé jejich neucelenosti a byli ochotni s nimi žít a dále je promýšlet – ať už doma, dál v tomto sborovém společenství nebo časem i jinde.

Povstaňme, abychom byli svědky vyznání Kristiana a Sama.

Milý Kristiane, milý Same, dnes se každý z vás chcete přiznat ke svému křtu. Vyznat svoji víru, svoji naději, že je Pán Bůh přítomen ve vašich životech. A že neexistuje nic, co by ho odradilo od toho, aby vás provázel. S tím se smíme každý z nás setkat ve svědectví evangelia - že Ježíš z Nazareta je Kristus, zemřel také pro vás a i pro vás byl vzkříšen, abyste i vy mohli žít navzdory všem tlakům v tomto světě.

Ptám se každého z vás: Věříš tomu? Jestliže ano, odpovězte každý za sebe: Věřím.

Kristian při rozhovoru před staršovstvem mluvil o tom, že nabídka společenství kolem stolu Páně je znamení toho, že je nám společně nabízeno odpuštění a my ho smíme společně přijmout. Tak k sobě patříme jako lid víry – církev. Toužíš spolu s námi u stolu Páně přijímat a zvěstovat dar smíření s Bohem i s lidmi?

Jestliže tomu tak je, odpověz: Ano.

Sam při rozhovoru se staršovstvem shrnul zvěst Ježíše z Nazareta jako naléhavou výzvu, že se přiblížil čas, kdy se Bůh ujme vlády nad světem – že se přiblížilo království Boží. Ve svém jednání a slovech ukazoval, podle jakých hodnot se v království Božím žije – jaké hodnoty reprezentují Boží spravedlnost. Uzdravoval nemocné, záleželo mu na lidech opovržených (malomocní) a odsuzovaných (hříšníci). Bořil tak zažité hradby mezi lidmi. Chceš žít život ukotvený v naději spravedlnosti Kristovy, to je z Jeho odpuštění, ve vděčnosti za dar života a v lásce ke všem lidem?

Jestliže tomu tak je, odpověz: Ano, s pomocí Boží.

Zůstaneme stát

Milý Kristiane, milý Samueli, jste spolu s námi dětmi Božími, součástí Církve Kristovy, rozptýlené po celém světě i tohoto konkrétního společenství sboru v Uhříněvsi a v Říčanech. Všichni společně, ve společenství Božího lidu, ke kterému smíme patřit, vyznejme v tuto chvíli svoji víru slovy apoštolského vyznání:

Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla z mrtvých vzkříšení a život věčný. Amen.

Píseň: 442 Pane, dnešek je den chvály

Čtení: Lk 24,13-35 Pavol Bargár

Kázání:

Vidíme dva muže, kteří odcházejí. Dva lidé, kteří vzdali svoji cestu, své hledání a své naděje. Odcházejí od těch, se kterými sdíleli svoje radosti i pochybnosti. Přiznám se vám, že tito lidé jsou mi blízcí. Mám pocit, jakoby mě evangelista Lukáš znal, jakoby znal nás všechny. Jakoby znal i vás, kteří se dnes přiznáváte ke svému křtu. Vidí nás i vás na naší cestě, vidí nás na křižovatkách, vidí nás na našich cestách vpřed i na našich útěcích. A všude tam nám vypráví tento příběh – příběh o setkání.

Dva muži jdou svoji cestou. Cestou, která je útěkem, která je rezignací. A na této cestě se setkávají s neznámým člověkem, kterému nejsou lhostejní. S člověkem, kterého zajímá jejich život, jejich ztracené naděje a zklamání.

Dnes jsem vybral vám osobně, ale i pro nás všechny starozákonní texty z knihy žalmů. V žalmech se totiž setkáváme s velice těsným vztahem k Bohu. Mísí se tu zklamání, pláč a bolest s radostnou chválou a nadějí. V jistotě Boží přítomnosti. Těmito texty se budeme probírat spolu s oním cizincem a hledat v nich slovo na cestu – vaší i naší.

Ž 121 Kristian

Kázání: Milý Kristiane, vybral jsem Ti píseň na cestu. Ta píseň před námi otevírá obraz, který je člověku blízký od pradávna. Žalmista putuje hornatou krajinou do Jeruzaléma, do Hospodinova chrámu. Boží lid putuje ze sevření otroctví v Egyptě do svobody země zaslíbené. I my putujeme, hledáme cestu, rozhlížíme se, jestli jdeme správně. Jistota správného směru, správné životní orientace je nesmírně důležitá. Když ji člověk začne ztrácet, dostavuje se rychle únava a beznaděj. A tak i my, stejně jako poutníci všech dob, někdy usedáme, protože nás bolí nohy, jsme vyčerpaní a zmožení vedrem dne.

A do takové chvíle zaznívá ujištění. Do chvíle, kdy se rozhlížíme, kdo nám podá ruku, kdo nám ukáže směr a doprovodí nás – do této chvíle žalmista ujišťuje – to Pán Bůh je naší pomocí. Nic a nikdo jiný, my se smíme spolehnout, že Pán Bůh je s námi, že sleduje každý náš krok, abychom neuklouzli, abychom nesešli z cesty.

Všichni dobře víme, že vnímat tuto Boží pomoc, se musíme učit. Nepřichází to samo od sebe. Chce to cvičit zrak i sluch – chce to cvičit srdce. Ale stojí to za to, vstoupit do této Boží školy života. Protože pak ti, Kristiane, bude znít na cestách rovných i klikatých žalmistovo ujištění: „Hospodin je tvůj ochránce, Hospodin je ti stínem po pravici. Ve dne tě nezasáhne slunce ani za noci měsíc. Hospodin tě chrání ode všeho zlého, on chrání tvůj život.“ Amen.

Kristian předstoupí a poklekne

Požehnání a předání konfirmačního listu: společně s Pavolem Bargárem

Bůh vší milosti, který Tě povolal k věčné slávě, utvrď Tě až do konce, abys zůstal bez úhony až do dne našeho Pána Ježíše Krista. (1K 1,8)

Ž 98 Sam

Kázání: Milý Same, ta jistota, která zaznívá v textu, který jsem vybral pro Kristiana, nám otevírá život. Nic nezůstává statické. Nemůžeme a nemusíme zůstávat na místě, zůstávat ve věcech, které známe. Před námi, před tebou, Same, se otevírá život se vší krásou a překvapivostí. Můžeš se těšit – a my všichni s tebou – na to, co tě čeká, protože všude tam s tebou bude Pán Bůh a jeho divy. Nové a nové písně se budeš smět v radosti učit, abys za tyto divy mohl děkovat.

Protože v životě, který se před tebou, Same, otevírá, vládne Boží spravedlnost. To je druhý důraz, na který bych tě rád upozornil v textu, který jsem pro Tebe vybral. Právě o tom potřebovali ujistit dva učedníci, kteří utíkali z Jeruzaléma. Z Jeruzaléma, ve kterém se zdálo, že se moci ujalo všechno možné, jen ne Pán Bůh.

A přece žalmista vyznává, že celá země, celé stvoření se raduje z Božích spravedlivých soudů. A tak ti chci, Same, popřát, aby ses naučil rozpoznávat Boží spravedlnost v životě svém i v životě kolem sebe. Aby ses ji naučil rozpoznávat v cestě Ježíše z Nazareta – té podivuhodně vítězné cestě hodnot Boží spravedlnosti jako jsou služba, odpuštění, soucit a otevřenost.

Přeji ti já i my všichni, aby ti v uších při tom učení zněla slova i melodie nových a nových písní vděčnosti nad touto Boží spravedlností.

Amen.

Sam předstoupí a poklekne

Požehnání a předání konfirmačního listu: společně s Pavolem Bargárem

Bůh vší milosti, který Tě povolal k věčné slávě, utvrď Tě až do konce, abys zůstal bez úhony až do dne našeho Pána Ježíše Krista. (1K 1,8)

Dokončení kázání: Slyšeli jsme svědectví i zaslíbení – tak jako ti dva muži na cestě do Emauz. A stejně jako oni slyšíme pozvání ke stolu. A smíme prosit, abychom i my rozpoznali pro tuto chvíli i pro dny budoucí, kdo nám nabízí odpuštění a posilu. Abychom rozpoznali v tomto společnenství i v našich životech přítomnost živého Boha, který poslal Ježíše z Nazareta, aby v jeho životě, smrti a vzkříšení i nám nabídl život, který stojí za to žít. Amen.

Konfirmandi předstoupí, přistoupí členové staršovstva, shromáždění povstane - společně se ztišíme.

Přímluvná modlitba se vzkládáním rukou:

Všemohoucí a věčný Bože, sešli na tyto své služebníky svého svatého Ducha, Utěšitele. Rozhojňuj v nich denně rozličné dary své milosti: ducha moudrosti a rozumnosti, ducha rady a síly, ducha poznání a bázně před Tebou. Zachovej je ve své milosti k životu věčnému skrze Ježíše Krista, našeho Pána.

Duch svatý požehnej vám, ochraňuj vás, zachovávej vás nyní i na vždycky.

Amen.

Všichni se posadí.

Slovo kurátora: Pavol Bargár

Píseň: S 135 K svobodě je dlouhé putování

Vyznání vin: Je tu hlas volající
na poušti hříchu.
Bůh nás volá s láskou.

Vyznejme svůj hřích a důvěřujme v Boží spásnou milost. Nejprve vyznejme každý sám v tichosti.

Vyznáváme ti, Bože, že nejsme připraveni přijmout tvou cestu spravedlnosti, práva a pokoje.
Ty nás vyzýváš k pokání,
ale my odmítáme změnit své cesty.
Vyzýváš nás, abychom se vzepřeli útlaku,
ale my se smiřujeme se zlem.
Voláš nás ke smíření, ale my zůstáváme rozděleni a bojíme se.

Kdo tak chcete spolu se mnou vyznat, přidej se slovem: Vyznávám.

Odpusť nám, Bože milosti.
Vylij svého Ducha do našich životů
aby nám bylo odpuštěno, abychom byli osvobozeni,
a byli připraveni na setkání s tebou při příchodu tvého svatého království;
skrze Ježíše Krista, našeho Pána.

Kdo tak spolu se mnou chcete poprosit, přidejte se slovem: Prosíme, odpusť.

Slovo milosti:
Každé údolí bude naplněno
a každá hora se sníží
a křivolaké se narovná
a drsné se stane hladkým,
a každé tělo uvidí Boží spasení.

To je dobrá zpráva, na kterou čekáme:
Ve jménu Ježíše Krista je nám odpuštěno. Bohu díky.

Pozdravení pokoje: O tuto naději Boží milosti se smíme navzájem podělit a podat si navzájem ruce na znamení odpuštění, bratrství a jednoty Kristova lidu a pozdravit jeden druhého se slovy: Pokoj tobě.

Eucharistická modlitba: Opravdu je dobré a správné,
a děje se to k naší radosti,
abychom ti, Bože, děkovali za tou lásku.
Neboť ty nás očekáváš jako Otec milosrdenství
a tvůj Syn nám dává odvahu se k tobě navrátit
a svěřit se ve víře tvé milosti.
Proto tě chválíme vprostřed celého tvého stvoření.
Proto stojíme ve velkém zástupu těch, kdo žijí z tvé lásky.
Proto pozvedáme své hlasy do jediné chvály, která spojuje nebe i zemi
a se všemi anděly bez konce vyznáváme:

Svatý, svatý, svatý jsi, Hospodine zástupů, plná jsou nebesa i země Tvé slávy. Požehnaný, který přicházíš ve jménu Páně. Hosana na výsostech. Amen.

Připomínáme si dílo a utrpení našeho Pána Ježíše Krista, spoléháme na jeho oběť a slavíme jeho památku, jak nám přikázal. Prosíme o dar Ducha svatého, který nás proměňuje, který s námi tvoří společenství lidu Kristova, společenství, ze kterého smíme mít duchovní užitek, zdroj radosti a růstu v milosti.

Slova ustanovení: Poslyšte slova ustanovení svaté večeře Páně: „Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb a díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku. Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich je ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrát koli píti budete, na mou památku. Nebo kolikrát byste koli jedli chléb tento a z kalicha toho pili, smrt Páně zvěstujete, dokud nepřijde.“ (1K 11,23-26)

Píseň: Při vysluhování svaté večeře Páně Budeme společně zpívat píseň

397

Pozvání: Hospodin zve i nás: „Vzhůru! Všichni, kdo žízníte, pojďte k vodám, i ten, kdo peníze nemá. Pojďte, kupujte a jezte, pojďte a kupujte bez peněz a bez placení víno a mléko! Proč utrácíte peníze, ale ne za chléb? A svůj výdělek za to, co nenasytí? Poslechněte mě a jezte, co je dobré, ať se vaše duše kochá tukem! Nakloňte ucho a pojďte ke mně, slyšte a budete živi! Uzavřu s vámi smlouvu věčnou, obnovím milosrdenství věrně Davidovi prokázaná.“

Vysluhování: konfirmandi a jejich rodiny jdou v prvním kole

Slovo při propouštění:

Sám Bůh pokoje nechať vás cele posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo bez úrazu a poskvrny do příchodu našeho Pána Ježíše Krista. 1Te 5,23

Nechť Pán dá bohatě růst vaší vzájemné lásce i lásce ke všem, tak jako i my vás milujeme, ať posílí vaše srdce, abyste byli bezůhoní a svatí před Bohem, naším Otcem, až přijde náš Pán Ježíš se všemi svými svatými.

1Te 3,12n

Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se! Fp 4,4

Ten, od něhož je toto svědectví, praví: „Ano, přijdu brzo.“ Amen, přijď, Pane Ježíši! Zj 22,20

Pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude stráží vašich srdcí i myslí v Kristu Ježíši. Fp 4,7

Píseň: 651 Dávno je to

Ohlášky:

Přímluvná modlitba: Pane Bože, uprostřed radosti na prahu adventu Ti chceme odevzdat všechny Ty, kdo očekávají na Tvůj příchod, všechny hledající a ztrápené, všechny, kdo ztratili naději.

Pane, prosíme za zdravotníky i jejich rodiny, za všechny, kdo v současné době na sobě nesou největší tíhu pandemické situace. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za nemocné v našem sborovém společenství. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za ty, kdo mají strach z budoucnosti. Prosíme za matky samoživitelky, prosíme za seniory, prosíme za všechny, kdo nemají sílu pro sebe vidět budoucnost ve zvyšujících se nákladech na nejnutnější potřeby pro život. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Pane, prosíme za rodiny, ve kterých partneři ztratili naději na usmíření. Prosíme, vstupuj do bolestí. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Pane, odevzdáváme Ti všechny ty, kdo se snaží být pomocí lidem kolem sebe. Odevzdáváme Ti pracovnice a pracovníky sociálních služeb, odevzdáváme Ti ty, kteří se snaží udržet v provozu služby neziskových organizací. Dávej naději tam, kde už je vyčerpání a pocit marnosti. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, vidíme ve světě mnoho bolesti a nevíme si s tímto pohledem rady. Děsí nás. Děsí nás i to, že neznáme řešení. Moc prosíme – posiluj ty, kdo se snaží pomoci, posiluj i nás, abychom dokázali myslet na oběti. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, odevzdáváme Ti Tvou církev. Prosíme, abychom dokázali být pomocí i svědectvím o Tvé milosti. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, prosíme, vyslyš naše tiché prosby a díky.

Pane, voláme k Tobě spolu se všemi, kdo hledají naději pro život v tomto světě: „Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

Poslání: Hledej blaho v Hospodinu, dá ti vše, oč požádá tvé srdce. Svou cestu svěř Hospodinu, doufej v něho, on sám bude jednat. Dá, že tvoje spravedlnost zazáří jak světlo, jako polední jas tvoje právo. Ztiš se před Hospodinem a čekej na něj. Ž 37,4-7a

Požehnání: Milost vám a pokoj od toho, který jest a který byl a který přichází. Jemu sláva i moc navěky. Amen. Zj 14,6

Píseň: 276 Slávy Pán přichází opět