Říčany 26.12.2021 Lk 2,41-52 VP (Jiří Ort)

Říčany 26.12.2021

Pozdrav: Milí sestry, milí bratři, všechny vás vítám na bohoslužbách, kde se smíme nechat ujistit o nabídce Boží lásky a odpuštění.

Introit: Znáte přece štědrost našeho Pána Ježíše Krista: byl bohatý, ale pro vás se stal chudým, abyste vy jeho chudobou zbohatli. 2K 8,9

Píseň: 472 Aj růže rozvila se

Modlitba: Pane Bože, přicházíme za Tebou a chceme Ti odevzdat všechny své představy, touhy, všechny bolesti i naděje. Všechna svá řešení. Už jsme tolikrát poznali, jak jsou naše síly slabé na řešení všeho, co kolem sebe vidíme, co nás trápí v životě našem i životě druhých.

Chceme Ti poděkovat, že svědectví Tvého Slova o Tvém lidu, o nás, jsou naprosto jasná, realistická, bez příkras, ale i bez zatracení. Děkujeme Ti, že v těchto svědectvích o nás vládne Tvá milost i ve chvílích, kdy mluvíš o soudu. Děkujeme, že nás probouzíš z iluzí našich vlastních řešení, ale zároveň nabízíš řešení své. Děkujeme, že se smíme v klidu a s vděčností ohlížet za tím, co jsme prožili, protože tam vidíme stopy Tvé pomocné i napomínající ruky, děkujeme, že se smíme s nadějí dívat do příštích dnů, protože tam smíme čekat Tvoji přítomnost v Ježíši Kristu, našem Spasiteli.

Za to vše Ti, Pane, děkujeme a prosíme, buď dnes nejen s námi, v tomto shromáždění, ale všude tam, kde se lidé schází v Tvém jménu, všude tam, kde se scházíme, hledáme Tě a voláme k Tobě, jakkoli náš hlas zní často velice nesměle.

Amen.

Čtení: Ž 148

Píseň: 477 Jdu klanět se Ti k jeslím sám

Text: Lk 2,41-52

Haleluja. Hospodin dal poznat svoji spásu, zjevil před očima pronárodů svoji spravedlnost, na své milosrdenství se rozpomenul, na svou věrnost domu Izraele. Spatřily všechny dálavy země spásu našeho Boha. Haleluja.

Ž 98,3

Text z Lukášova evangelia, který připadl na dnešní neděli, je zvláštní. Vždy mi připadal, že evangelista jej vsunul do svého spisu kvůli tomu, aby nebyla tak velká časová proluka mezi příběhy o Ježíšově narození a začátkem jeho prorockého působení. Možná to tak i bylo, ale rozhodně to neznamená, že by dnešní oddíl neměl co říci.

Už proto, že je zasazen do Jeruzalémského chrámu. Význam této stavby pro věřícího žida byl a je obrovský. Krásně o tom mluví král Šalomoun při posvěcení dostavěného chrámu: „Ale může Bůh opravdu sídlit na zemi, když nebesa, ba ani nebesa nebes tě nemohou pojmout, natož tento dům, který jsem vybudoval? Hospodine, můj Bože, skloň se k modlitbě svého služebníka a k jeho prosbě o smilování a vyslyš lkání a modlitbu, kterou se tvůj služebník před tebou dnes modlí: Ať jsou tvé oči upřeny na tento dům v noci i ve dne, na místo, o kterém jsi řekl, že tam bude dlít tvé jméno. Vyslýchej modlitbu, kterou se bude tvůj služebník modlit obrácen k tomuto místu.“ Toto je naděje spojená s chrámem, naděje, která přetrvává dodnes ve spojení se Západní chrámovou zdí, Zdí nářků. V Jeruzalémském chrámu tedy nejde o nic menšího než o naději Boží přítomnosti, o naději přítomnosti Božího jména.

Sem patří nádherný žalm 148, žalm naplněný chválou. Naplněný chvalozpěvem celého stvoření, jásotem nad tím, že Hospodin je přítomen, Hospodin je při díle. Právě tady, v Jeho chrámu si toto mají lidé připomínat, právě tady si mají zpívat žalmy vděčnosti a radovat se z toho, že celé stvoření nás povzbuzuje v naší důvěře Bohu Izraele. Navzdory tomu, že se přes všechny objevy stvoření čím dál tím více vzdalujeme, je nám nabízeno jako průvodce k vzdávání chvály Bohu.

Evangelista tedy v tomto příběhu z prahu Ježíšovy dospělosti otevírá propojení, které bude provázet celý Lukášem vyprávěný příběh – spojení chrámu a Ježíše z Nazareta. Tedy – spojení Ježíše s otázkou po Boží přítomnosti. A najednou se nám ten příběh začíná otevírat a skutečně není pouze nadbytečný. Najednou se tam začínají objevovat motivy, která dobře známe z důležitých oddílů na jiných místech evangelia.

Když rodiče hledají ztraceného Ježíše a nalézají ho po třech dnech, není to skutečně pouze shoda okolností. Před očima se nám vynoří velikonoční události a otázka andělů: „Proč hledáte živého mezi mrtvými? Není zde, byl vzkříšen.“ A tak pokračujeme s Ježíšovými rodiči, kteří jsou nám najednou velice blízcí - v hledání a ptaní. Navzdory všemu, co zažili, navzdory svědectvím, kterých se jim dostalo. Navzdory tomu, že nalezli svého syna v chrámu, jak učí učitele a všichni kolem něj žasnou. „Synu, co jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali.“

Stejně slyšíme povzdech učedníků prchajících z Jeruzaléma do Emauz, když odpovídají na otázku neznámého poutníka: „Ježíše Nazaretského, který byl prorok mocný slovem i skutkem před Bohem i přede vším lidem, naši velekněží a členové rady vydali, aby byl odsouzen na smrt, a ukřižovali ho. A my jsme doufali, že on je ten, který má vykoupit Izrael. Ale už je to dnes třetí den, co se to stalo.“ A my jsme doufali. Co nám to jen Pán Bůh udělal. Právě odkaz na velikonoční události nám ukazuje, že ono ztracení se je tak nějak obráceně. Ale zároveň nám ukazuje, že má smysl hledat, protože Pán Bůh je přítomen.

A tak nás bezprostředně po ujištění o Božím příchodu do lidských životů, po jásavých tónech chvalozpěvů – Mariina a Zachariášova, znovu oslovuje dnešní text do situace nejistoty. A evangelista nám tím dává naději, že se neděje nic špatného, že to tak prostě je, že prostě Pána Boha hledáme. Ale smíme a máme si být jistí, že On nás našel. Že narozený Ježíš je skutečně tím, koho Pán Bůh poslal „aby hledal a spasil, co zahynulo“. Že on je tím, ve kterém člověk může nalézt přítomného Boha.

A tak spolu se všemi hledajícími, spolu se všemi učedníky, kteří jsou zmatení i uprostřed mocného svědectví o Boží přítomnosti, jsme zváni k hostině, ke které nás zve náš Pán, aby se nám dal poznat. Spolu se všemi hledajícími i my dnes smíme přijmout toto pozvání v naději, že se i nám otevřou oči a poznáme Ho. Že i my budeme moci radostně vyznat: „Což nám srdce nehořelo, když s námi na cestě mluvil a otvíral nám Písma?“

Amen.

Píseň: 481 Ó křesťané všichni

VP

Vyznání vin: Slyšeli jsme ujištění, že Ti patříme, že Ty dáváš život. Slyšeli jsme ujištění, že život proměňuješ. Vyznáváme, že až příliš snadno podléháme úzkosti, že moc nad životem mají úplně jiné síly než Ty. Pane Bože, ty víš, že pak často neumíme

přiznat si pravdu o sobě a přiznat se ke své vině,

i to, jak je pro nás těžké odpustit těm,

kteří nám záměrně i omylem ublížili.

Kdo tak spolu se mnou chcete vyznat, přidej se slovem: Vyznávám.

Prosíme, osvěť nás pravdou, kterou jsi rozsvítil ve svém Synu,

ať odhalí každou lež v nás i kolem nás.

Prosíme, dej nám sílu odpustit z hloubi duše;

dej nám i naději, že i nám odpustili nebo odpustí ti,

proti komu jsme se vědomě nebo nevědomě provinili.

Pane Bože,

v Ježíši Kristu nám nabízíš svůj pokoj,

takový, jaký náš svět neumí vytvořit.

Shromažďuje­me se proto, že z něj a v něm chceme žít.

Pomoz nám jej skutečně přijmout a rozdávat dál.

O to tě prosíme v důvěře ve tvé milosrdenství.

Amen.

Smíme přijmout jako odpověď svědectví o Boží milosti: Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.

Jan 3:16

Pozdravení pokoje: V radosti z této Boží odpovědi, v radosti, že smíme přijmout Boží milost, kterou nás nyní obdarovává a smíme se i my podarovat a navzájem si podat ruce na znamení odpuštění, bratrství a jednoty Kristova lidu a pozdravit jeden druhého se slovy: Pokoj tobě.

Eucharistická modlitba: Svatý Pane, všemohoucí Otče, věčný Bože,

chceme Tě vždycky a všude chválit a děkovat ti,
skrze Ježíše Krista, našeho Pána.
Jeho jsi zaslíbil jako Vykupitele
nám, ztraceným lidem.
Jeho pravda je světlem hledajících.
Jeho svatost s tebou smiřuje hříšníky.

Naplnil se čas,
poslal jsi toho, který byl zaslíben,
již nám září den vykoupení.
Proto se radujeme z tvého zaslíbení a tvé věrnosti.

Spojeni s proroky
a se všemi,
kdo očekávají tvé království,
se připojujeme k chvalozpěvu tvých andělů
a vyznáváme ke tvé cti:

Svatý, svatý, svatý jsi, Hospodine zástupů, plná jsou nebesa i země Tvé slávy. Požehnaný, který přicházíš ve jménu Páně. Hosana na výsostech.

Slova ustanovení: Poslyšte slova ustanovení svaté večeře Páně: „Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb a díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku. Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich je ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrát koli píti budete, na mou památku. Nebo kolikrát byste koli jedli chléb tento a z kalicha toho pili, smrt Páně zvěstujete, dokud nepřijde.“

(1K 11,23-26)

Apoštolské vyznání: Chceme se touto svátostí posilnit ve víře. Nejen sami pro sebe, nejen v jednotě církve Kristovy, ve společenství s křesťany všech generací a národů. Ale v jednotě se všemi, za kterými přišel Hospodin, Bůh Izraele ve svém Synu, aby jim nabídl život. Vyznejme nyní svoji víru, která nás ujišťuje o naději tohoto Božího navštívení:

Sbor: Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, v svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla z mrtvých vzkříšení a život věčný.

Amen.

Píseň při vysluhování 464 Narodil se Kristus Pán

Pozvání: Radujme se a jásejme a vzdejme mu chválu; přišel den svatby Beránkovy, jeho choť se připravila a byl jí dán zářivě čistý kment, aby se jím oděla." Zjevení Janovo 19:7.8a

Přijímání: Společenství těla Kristova.

Společenství krve Kristovy.

Slovo při propouštění:

A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy. Jan 1:14

Píseň: 462 Zvěstujem vám radost

Ohlášky:

Přímluvná modlitba: Pane Bože, právě dnes nás ujišťuješ o tom, že k Tobě smíme volat. Že Ti smíme děkovat a také Tě prosit. Protože nejsi kdesi daleko, ale jsi blízko nás.

Proto se odvažujeme Ti odevzdávat lidi i události s důvěrou, že Ty nás slyšíš, že Ti nejsme lhostejní.

Pane, Ty vidíš naše životní příběhy, vidíš mnohá naše selhání, vidíš naše touhy i snahu. Prosíme Tě, abys nám ukazoval všechny ty, kteří potřebují naši pomoc, prosíme Tě, abys nás posiloval, abychom pomoct dokázali. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, odevzdáváme Ti ty, kteří se právě v letošních vánočních svátcích cítili sami. Kteří uprostřed radosti Vánočních svátků zažívali opuštěnost. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za ty, kteří jsou na útěku. Za všechny ty, kteří nemohou žít v místě, kde se narodili, protože tam zuří válka nebo hlad. Pane, prosíme, abychom z bezmoci a ze strachu nesnižovali jejich neštěstí. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za nemocné. Prosíme, potěšuj je a povzbuzuj. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za Tvé stvoření. Prosíme, uč nás se k němu chovat ohleduplně a s úctou jako ke vzácnému daru. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, odevzdáváme Ti jeden druhého. Prosíme o vzájemnou úctu, vzájemné pochopení. Za to Tě, Pane, prosíme.

Vyslyš v tuto chvíli naše tiché díky a prosby.

Voláme k Tobě spolu se všemi lidmi toužícími po pokoji: „Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

Poslání: Jděte nyní a slovem i skutkem uvádějte ve známost evangelium a dělejte si starost o spravedlnost, lásku a pokoj.

Jděte v naději setkání s Ježíšem Kristem mezi nejmenšími z našich bratrů a sester

a žijte v naději Božího navštívení.

Požehnání: Bůh dej, aby vám v temnotách zazářilo jasné světlo.

Bůh dej, aby vás ve smutku potěšilo pravé slovo.

Bůh dej, abyste na své cestě byli provázeni jeho blízkostí.

Píseň: 412 Až potud nám pomáhal