Uříněves 13.2.2022 Ez 37,1-14 detske VP (Jiří Ort)

Uhříněves 13.2.2022

Pozdrav: Milé děti, milé sestry, milí bratři, všechny vás vítám v našem kostele, kam jsme přišli na setkání s Božím Slovem i se sebou navzájem.

Introit: Úzkost smrtelná mě jala na všech stranách a proudy bezbožných mě naplnily strachem. V úzkosti své jsem vzýval Hospodina, volal jsem k Bohu svému a vyslyšel mě ve svatyni své. Hlas můj a vzývání moje před tváří Jeho vešly v jeho uši.

Píseň: 28 Hospodin ráčí sám pastýř můj býti

Modlitba: Pane Bože, tak často je nám smutno a rádi bychom, aby nás někdo objal. Tak často je nám zima a rádi bychom, aby nás někdo zahřál. Tak často se cítíme bezradní a rádi bychom, aby za námi někdo přišel a nabídl nám cestu. Tak často jsme nešťastní, protože to, po čem sami toužíme, nedokážeme poskytnout druhým.

A Ty za námi přicházíš, za každým z nás. Vidíš, co nás trápí, vidíš i kde selháváme a nabízíš svoji pomoc. Znovu a znovu nám připomínáš, že jsi za námi poslal svého Syna, aby vstoupil do lidského trápení. Děkujeme, že to i dnes smíme zaslechnout, že právě dnes nás zveš ke stolu, kde je Tvůj Syn hostitelem. Amen.

Čtení: Mk 8,1-9

Píseň: 315 Nás zavolal jsi Pane

Text: Ez 37,1-14

Haleluja. Hospodine, celým svým srdcem ti vzdávám chválu, o všech divuplných činech tvých chci vypravovat. Haleluja. Ž 9,2

Poušť. Smutek. Beznaděj. Obraz, kterému porozumí velcí i malí. Prostě tady není místo k životu. V obraze, který před sebou viděl Ezechiel, to bylo podtržené tím, že na té pusté pláni bez života byly jenom kosti. Byl to strašidelný obraz. Asi jako tento, na které je krajina kolem u Mrtvého moře.

Takový smutný obraz měl tedy před očima prorok Ezechiel a myslel přitom na to, že to nemusí znamenat jenom vyprahlou krajinu, ale že takovou krajinu bez naděje v sobě může mít člověk. Člověk, který se netěší na nový den. Který je přesvědčený, že ho v tom novém dni stejně nečeká nic dobrého.

Tak to viděli lidé kolem Ezechiele. Byli v zajetí. Daleko od domova. Vyprávěli svým dětem příběhy o Bohu, který zachránil svůj lid z otroctví v Egyptě – ale už to vyprávěli pouze jako krásnou pohádku. Nevěřili, že by Bůh mohl totéž udělat pro ně. Nevěřili, že by bylo možné žít život, který ten podivuhodný Bůh dávných vyprávění nabízel – život s druhými a pro druhé. Nevěřili – a svět kolem nich se jim změnil v údolí bez života – údolí suchých kostí.

Píseň: 165 Temnou, divnou mlhou bloudím

Já za chvíli ten smutný obrázek, na který se díváme, vyměním. Není to nijak složité – jedno kliknutí na počítači. Ale jak vyměnit obraz, který má v sobě nešťastný člověk? Nešťastní lidé?

V našem textu se Pán Bůh ptá Ezechiele: „Lidský synu, mohou tyto kosti ožít?“. No, podívejte se, co máme před sebou – jen suchá země bez života. Je možné mít před sebou něco jiného? Obraz s lidmi, kteří si spolu povídají, kteří si naslouchají, obraz s rostlinami, se zvířaty – obraz plný života pro každého?

Líbí se mi Ezechielova odpověď: „Panovníku Hospodine, ty to víš.“ Mě se neptej, já to nevím, ale věřím Tobě, že u Tebe je to možné.

Ta fotografie, kterou máme před sebou, je z doby, kdy jsme s Marií byli v Izraeli a projížděli jsme krajinou, ve které život nebyl. A ještě výraznější by to bylo, kdybychom šli pěšky. Takto jsme pěkně seděli v autobuse a kdo měl žízeň, mohl si dojít k panu řidiči koupit si pití. A dodnes si pamatuji, že i když jsme si říkali, že budeme šetřit, tak jsme si prostě pro vodu dojít museli.

A tak, když jsme zastavili u několika stromů, bylo to příjemné. A pak jsme udělali několik kroků a před našima očima se objevilo údolí Ein Gedi. Údolí plné života. A nám to vyrazilo dech. Před našima očima se stal zázrak. Obr. Protože v tomto údolí je pramen, který všechno proměnil.

A Ezechiel šel a vyprávěl o takové proměně lidem. Lidem, kteří už nevěřili, že by tu byl Bůh, který by před nimi otevřel život tak, jako se před námi otevřelo údolí v Ein Gedi.

Píseň: S50 Divné to věci dnes

Je to skutečně hodně povzbudivá píseň, kterou jsme zpívali. Povzbudivý obraz, o kterém vypráví. Stejně jako pohled, který stále máme před sebou. O to krásnější, když do něj vstoupíte z pouště, která je kolem něj.

A v Bibli máme ještě jeden obraz, který je velikým povzbuzením pro všechny, kdo povzbudit potřebují. Proplétá se celým biblickým příběhem a vždy se ukáže v důležitých chvílích. Tak jako v příběhu, který jsme slyšeli z Markova evangelia. Příběhu o nasycení obrovského zástupu lidí. Obraz pozvání ke společnému jídlu. Vypadá to vlastně stejně nemožné jako v proměně na pláni plné suchých kostí.

A přece to pozvání tu je. Krásně to vystihl pan malíř Leonardo da Vinci. Namaloval totiž fresku – malbu na vlhkou omítku. A to v průčelí místnosti, kde se řádoví bratři scházeli k jídlu. Jakoby je ke každému jejich společnému jídlu zval Ježíš z Nazareta. Jakoby je sytil stejně jako zástupy v našem vyprávění. A my jsme dnes do tohoto obrazu zváni také. Amen.

Píseň: 787 V království Božím místa dost

VP:

Vyznání vin: V tuto chvíli se smíme ztišit a odevzdat našemu Pánu všechno, co nás trápí, co nám svazuje nohy v naší snaze jít po cestě života, který jsme dostali jako veliký dar.

Děkujeme, Pane, za naději, kterou smíme mít v Kristově vzkříšení.

Děkujeme za jistotu, že nic těžkého v tomto životě nemá poslední slovo.

Pane, ty víš, jak často se nám tato naděje ztrácí, jak často se bojíme budoucnosti.

Zapadáme do starostí všedních dnů.

Přepadá nás nejistota a strach.

Hledáme chyby na všech a na všem okolo.

Je toho mnoho, co na nás leží jako balvan.

Prosíme, Hospodine, přijmi nás takové, jací jsme.

Slituj se nad námi.

Odval kameny, které nám stojí v cestě za tebou.

Dej nám vidět světlo, které padá z Kristova vítězství na cestu našich životů.

Dej nám odvahu, abychom byli živí se svým Pánem, abychom se za ním vydali na cestu.

Dopřej nám, abychom u jeho stolu prožili budoucnost jeho království.

Amen.

Slovo milosti: S radostí, v jistotě víry nyní můžeme přijmout slovo ujištění o Boží lásce z úst proroka Izajáše: „Cožpak může zapomenout žena na své pacholátko, neslitovat se nad synem vlastního života? I kdyby některé zapomněly, já na tebe nezapomenu. Hle, vyryl jsem si tě do dlaní, tvé hradby mám před sebou stále.“ Iz 49,15n

Pozdravení pokoje: V radosti z tohoto Božího ujištění, v radosti, že smíme přijmout Boží milost, kterou nás nyní obdarovává a smíme se i my podarovat a navzájem si podat ruce na znamení odpuštění, bratrství a jednoty Kristova lidu a pozdravit jeden druhého se slovy: Pokoj tobě.

Eucharistická modlitba:

Bože náš, ty ses vzdal své moci,

když jsi nám poslal svého Syna,

aby s námi sdílel náš život.

Narodil se jako chudý

daleko od vládců světa

a poznal nedostatek.

Naučil nás tebe chválit,

posadil se k našemu stolu

a pozval všechny lidi,

aby si rozdělili nový chléb.

Svým zaslíbením vyhlásil konec hladu

a konec krveprolití na tváři země.

Večer před svým utrpením

vzal chléb, vzdal díky, lámal jej

a dal jej svým učedníkům se slovy:

Vezměte, jezte, to je mé tělo,

které se za vás vydává.

Stejně vzal po večeři i kalich s vínem,

podal jej svým učedníkům a řekl:

Toto je má krev, která se za vás prolévá.

Kdykoli budete jíst tento chléb

a z tohoto kalicha pít,

čiňte to na moji památku.

Pane, náš Otče, veď nás svým svatým Duchem,

ať nás chléb a víno z tohoto stolu

vede k přemýšlení o tvém Synu:

tak, jak rozdával chléb a víno,

také sám sebe vydal.

Děkujeme, že z tvé ruky

smíme přijímat stále nový život

a jít spolu s těmi, které jsi nám svěřil.

Pomoz nám i dnes žít v síle tvého syna,

našeho Pána Ježíše Krista.

Amen.

Apoštolské vyznání: Chceme se touto svátostí posilnit ve víře. Nejen sami pro sebe, nejen v jednotě církve Kristovy, ve společenství s křesťany všech generací a národů. Ale v jednotě se všemi, za kterými přišel Hospodin, Bůh Izraele ve svém Synu, aby jim nabídl život. Vyznejme nyní svoji víru, která nás ujišťuje o naději tohoto Božího navštívení:

Sbor: Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, v svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla z mrtvých vzkříšení a život věčný. Amen.

Píseň: Při vysluhování svaté večeře Páně budeme zpívat píseň

759 Radujme se vždy společně

Pozvání: Slavme dnes Kristův hod vesele. Zdálo se, že jsme sami a on že prohrál. Přišel k nám zpět a je s námi po všechny dny a právě nás znovu zve ke svému stolu, aby nás posílil na další cestu ujištěním, že jsme jeho, že nás má rád, odpouští nám a podarovává nás mocí své milosti.

Propouštění: Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové! 2 Korintským 5:17

Píseň: 706 Důvěřuj se v Pána

Ohlášky:

Přímluvná modlitba: Pane Bože, náš Otče, obracíme se k Tobě ve své bezmoci, kdy nevíme, jak být pomocí, jak povzbudit, jak poradit.

Prosíme za ty, které jsi nám svěřil, kteří žijí v naší blízkosti. Prosíme, veď nás, uč nás být povzbuzením, ujištěním o tom, že jsi se všemi, kdo jsou bezmocní, kdo ztrácí síly. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za zdravotníky, za lékaře, za zaměstnance sociálních zařízení. Dnes Tě zvlášť prosíme za klienty i zaměstnance Alzheimer Home v Průhonicích, kteří jsou znovu v karanténě. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Pane, prosíme za ty, kteří mají strach z budoucnost v naší zemi. Prosíme za staré lidi, kteří jsou opuštění a neví si rady se stoupajícím nájmem, prosíme za děti v regionech naší země, kde nemají přístup ke kvalitnímu vzdělání. Prosíme za matky samoživitelky, které žijí v kolotoči karantén a mají problémy v práci. Za ně všechny Tě, Pane, prosíme.

Pane, dnes myslíme zvlášť na lidi na Ukrajině. Prosíme pro ně o mírovou budoucnost. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Pane, prosíme za všechny, kdo už jen bezmocně sledují, jak se jejich země stala místem násilného řešení mocenských konfliktů. Cítíme se bezmocní a bezradní a moc Tě prosíme o pomoc. Prosíme za pomoc pro lidi v Jemenu. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Prosíme, abychom byli jako Tvá církev těmi, kdo budou otevírat uzavřené cesty mezi lidmi. Prosíme, uč nás tomu, co uměl Ježíš z Nazareta – odlišit odsouzení jednání a odsouzení člověka. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za náš sbor. Za toto společenství, jehož jsme součástí. Moc Tě prosíme, uč nás být jeden druhému bližním. Za to Tě, Pane, prosíme.

Vyslyš, prosíme, naše tiché osobní díky i prosby.

Pane, voláme k Tobě spolu se všemi lidmi, kteří touží po životě, který Ty nabízíš:

„Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

Poslání: Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se! Vaše mírnost ať je známa všem lidem. Pán je blízko. Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své starosti Bohu.

Fp 4,4-6

Požehnání: A pokoj Boží, kterýž převyšuje všeliký rozum, hájiti bude srdcí vašich i smyslů vašich v Kristu Ježíši. Fp.4,7

Píseň: 416 Tvé požehnání, dobrý Otče