O nás Program Kontakt Fotogalerie Mapa Staršovstvo
Interiér Exteriér Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Uhříněvsi a Říčanech
Banner

Říčany 13.2.2022 Lk 6,17-26 VP (Jiří Ort)

odt download 

Říčany 13.2.2022

Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, vítám vás ve společenství, kde je nám nabízeno vzájemné setkání, ale hlavně setkání s Božím Slovem a pozvání ke stolu, kde je hostitelem náš Pán a Spasitel Ježíš Kristus.

Introit: Úzkost smrtelná mě jala na všech stranách a proudy bezbožných mě naplnily strachem. V úzkosti své jsem vzýval Hospodina, volal jsem k Bohu svému a vyslyšel mě ve svatyni své. Hlas můj a vzývání moje před tváří Jeho vešly v jeho uši. Ž 18,5.7

Píseň: 28 Hospodin ráčí sám pastýř můj býti

Modlitba: Pane Bože, tak často je nám smutno a rádi bychom, aby nás někdo objal. Tak často je nám zima a rádi bychom, aby nás někdo zahřál. Tak často se cítíme bezradní a rádi bychom, aby za námi někdo přišel a nabídl nám cestu. Tak často jsme nešťastní, protože to, po čem sami toužíme, nedokážeme poskytnout druhým.

A Ty za námi přicházíš, za každým z nás. Vidíš, co nás trápí, vidíš i kde selháváme a nabízíš svoji pomoc. Znovu a znovu nám připomínáš, že jsi za námi poslal svého Syna, aby vstoupil do lidského trápení. Děkujeme, že to i dnes smíme zaslechnout, že právě dnes nás zveš ke stolu, kde je Tvůj Syn hostitelem. Amen.

Čtení: Ž 1

Píseň: 698 Dobře staví, kdo zná a ví

Text: Lk 6,17-26

Haleluja. Hospodine, celým svým srdcem ti vzdávám chválu, o všech divuplných činech tvých chci vypravovat. Haleluja. Ž 9,2

Dnešní texty bychom mohli shrnout pod označení „co má v životě smysl“. Žalm 1. je skutečně jakoby nadpisem pro celý žaltář. Nabídnu vám ho ještě v překladu Viktora Fischla: „Šťastný to muž, jehož krok nemíří, kam zlí mu radí, nekráčí cestou hříšníků, ani na lavici posměvačů nesedá, neboť miluje učení Boží a o zákonech Jeho uvažuje ve dne v noci.“ S tím, že slovo šťastný koresponduje s tím, co slyšíme v Ježíšových slovech z dnešního textu: „Blaze vám“.

Dost těžko můžeme chtít od žalmisty, který žil před téměř 3000 lety, aby v jeho náboženských představách nebylo ono štěstí, požehnání, spojeno s úspěchem ve všem, o co se pokusí. Tato souvislost začne být problematizována až později. Pro žalmistu bylo důležité spojení, že hledání Božích cest patří do života a v životě se také odráží plody tohoto hledání. A když se v životě nedaří, znamená to, že člověk málo hledal, málo naslouchal, málo poslouchal, nikoliv, že Bůh není součástí lidského života. To raději přijme to, že jej Bůh trestá za jeho nevěru. Však také dalším textem na dnešní neděli je oddíl z proroka Jeremjáše, který tímto důrazem ovlivnil celou deuteronomistickou školu. Po pravdě řečeno, i dnes si s tímto důrazem mnozí lidé zahrávají.

Ježíš v 6. kapitole jakoby kopíroval začátek 1. žalmu. Ve 12. verši vyšel na horu k modlitbě a celou noc se tam modlil k Bohu. Když nastal den, vyvolil 12 ze svých učedníků, které pak nazval apoštoly. A nyní sestupuje s hory a s ním veliký zástup jeho učedníků a veliké množství lidu. Jsme před jeho slovy ujištění, že jeho, Ježíšův pohled, není pouze soukromou záležitostí, ale že se tu před námi otevírá Boží záměr pro člověka.

A přichází slova blahoslavenství a tvrdého upozornění. Tato slova nevisí ve vzduchu, ale jsou vlastně reakcí na všechny události, které se staly mezi Ježíšovým „programovým prohlášením“ ve 4. kapitole a kázáním na rovině. V těchto událostech jakoby se prolamovalo něco nového do běžného života člověka. Ať už to byla nová nabídka života vysvobození z moci, která činila člověka ne-mocným, nebo z moci, která vylučovala člověka ze společnosti s druhými lidmi. Všichni žasli, někteří protestovali.

A nyní Ježíš svými slovy vše propojuje a ukazuje na tyto události jako na součást „nového fungování světa“. Vlastně potvrzuje žalmistovu radostnou zvěst, ale boří hradby lidských představ, které jsou kolem ní nastavěné. Hradby spojení Božího „blaze vám“ s lidským vnímáním úspěchu. Protože tyto hradby vlastně znemožňují přístup k této žalmistově radosti všem těm, kteří jako úspěšní vnímáni nejsou a jako takoví se ocitají na okraji sociálního zájmu.

Ježíš nabízí alternativu – a to alternativu ve formě Božího řádu. Tak jako Mojžíš na Sínaji i Ježíš zde sestoupil s hory, aby zástupům nabídl nová pravidla života, která mají zvnitřnit, aby dokázaly žít v zaslíbené zemi.

Ona ta pravidla nejsou něčím, co by lidé neznali – ať už v době Ježíšově nebo dnes. Nejsou něčím, proti čemu by se nějak bouřili. Jen – nikdo nevěří tomu, že by se dala uskutečnit. To naznačuje i historie výkladů ať už kázání na rovině u Lukáše, tak kázání na hoře u Matouše. Pokus omezit adresáty Ježíšových slov pouze na nejužší kruh učedníků. Odsunout blahoslavenství jako zaslíbení na konec věků. Tedy – obrátit naruby důraz žalmisty.

Ono nezbývá než přejít z oblasti exegeze do oblasti vyznání. Osobního vystavení se Ježíšovým, ale i žalmistovým důrazům. Protože tyto důrazy nejsou součástí teoretického systému, ale osobního nasazení. Když použijeme obrazu, který nám evangelista nabízí v připodobnění Ježíše k Mojžíšovi pod horou Sínaj, Ježíš nám nabízí směrovky ke svobodě, a nikoliv ucelený systém, který by nereflektoval dobu, ve které to které společenství svědků žije.

A tak mohu v tuto chvíli pouze vyznat sám za sebe, co na těch směrovkách vidím já. Vidím tam společenství. Protože jedna věc se prolíná všemi stoletími cesty Ježíšova svědectví. Snažil se vrátit ty odstrčené mezi ostatní lidi. Osobně neumím koncepčně zpracovat lepší podmínky k životu pro větší množství lidí. Ale vnímám jako zcela zásadní nevzdat snahu o vytváření společenství, které by se snažilo být otevřené druhému člověku na základě Ježíšova pohledu na život.

Já vím, že za tím neustále pokulháváme. A osobně to vnímám tak trochu jako boj s větrnými mlýny v době, kdy je zřetelné, že se lidé raději seskupují za hradbami negace vůči někomu nebo něčemu. Vím, že vždy půjde říci – vy jste ti, kteří přehlížíte druhé. A proto jsem nesmírně vděčný, že byla večeře Páně přesunuta na tuto neděli, k těmto textům. Protože bez ujištění, které nám dává pozvání našeho Pána a Spasitele k jednomu stolu, kde smíme vyznat svoji nedostatečnost a přijmout posilu a povzbuzení, by krása i nárok slov Žalmisty a především slov Ježíšových, byla k neunesení. Takže – buď Bohu díky za dnešní pozvání. Amen.

Píseň: 358 Dnes k svému stolu zve nás Pán

VP:

Vyznání vin: V tuto chvíli se smíme ztišit a odevzdat našemu Pánu všechno, co nás trápí, co nám svazuje nohy v naší snaze jít po cestě života, který jsme dostali jako veliký dar.

Děkujeme, Pane, za naději, kterou smíme mít v Kristově vzkříšení.

Děkujeme za jistotu, že nic těžkého v tomto životě nemá poslední slovo.

Pane, ty víš, jak často se nám tato naděje ztrácí, jak často se bojíme budoucnosti.

Zapadáme do starostí všedních dnů.

Přepadá nás nejistota a strach.

Hledáme chyby na všech a na všem okolo.

Je toho mnoho, co na nás leží jako balvan.

 

Prosíme, Hospodine, přijmi nás takové, jací jsme.

Slituj se nad námi.

Odval kameny, které nám stojí v cestě za tebou.

Dej nám vidět světlo, které padá z Kristova vítězství na cestu našich životů.

Dej nám odvahu, abychom byli živí se svým Pánem, abychom se za ním vydali na cestu.

Dopřej nám, abychom u jeho stolu prožili budoucnost jeho království.

Amen.

Slovo milosti: S radostí, v jistotě víry nyní můžeme přijmout slovo ujištění o Boží lásce z úst proroka Izajáše: „Cožpak může zapomenout žena na své pacholátko, neslitovat se nad synem vlastního života? I kdyby některé zapomněly, já na tebe nezapomenu. Hle, vyryl jsem si tě do dlaní, tvé hradby mám před sebou stále.“

Iz 49,15n

Pozdravení pokoje: V radosti z tohoto Božího ujištění, v radosti, že smíme přijmout Boží milost, kterou nás nyní obdarovává a smíme se i my podarovat a navzájem si podat ruce na znamení odpuštění, bratrství a jednoty Kristova lidu a pozdravit jeden druhého se slovy: Pokoj tobě.

Eucharistická modlitba:

Bože náš, ty ses vzdal své moci,

když jsi nám poslal svého Syna,

aby s námi sdílel náš život.

Narodil se jako chudý

daleko od vládců světa

a poznal nedostatek.

Naučil nás tebe chválit,

posadil se k našemu stolu

a pozval všechny lidi,

aby si rozdělili nový chléb.

Svým zaslíbením vyhlásil konec hladu

a konec krveprolití na tváři země.

 

Večer před svým utrpením

vzal chléb, vzdal díky, lámal jej

a dal jej svým učedníkům se slovy:

Vezměte, jezte, to je mé tělo,

které se za vás vydává.

 

Stejně vzal po večeři i kalich s vínem,

podal jej svým učedníkům a řekl:

Toto je má krev, která se za vás prolévá.

 

Kdykoli budete jíst tento chléb

a z tohoto kalicha pít,

čiňte to na moji památku.

 

Pane, náš Otče, veď nás svým svatým Duchem,

ať nás chléb a víno z tohoto stolu

vede k přemýšlení o tvém Synu:

tak, jak rozdával chléb a víno,

také sám sebe vydal.

Děkujeme, že z tvé ruky

smíme přijímat stále nový život

a jít spolu s těmi, které jsi nám svěřil.

Pomoz nám i dnes žít v síle tvého syna,

našeho Pána Ježíše Krista.

Amen.

Apoštolské vyznání: Chceme se touto svátostí posilnit ve víře. Nejen sami pro sebe, nejen v jednotě církve Kristovy, ve společenství s křesťany všech generací a národů. Ale v jednotě se všemi, za kterými přišel Hospodin, Bůh Izraele ve svém Synu, aby jim nabídl život. Vyznejme nyní svoji víru, která nás ujišťuje o naději tohoto Božího navštívení:

Sbor: Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, v svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla z mrtvých vzkříšení a život věčný. Amen.

Pozvání: Slavme dnes Kristův hod vesele. Zdálo se, že jsme sami a on že prohrál. Přišel k nám zpět a je s námi po všechny dny a právě nás znovu zve ke svému stolu, aby nás posílil na další cestu ujištěním, že jsme jeho, že nás má rád, odpouští nám a podarovává nás mocí své milosti.

Propouštění: Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové! 2 Korintským 5:17

Píseň: 706 Důvěřuj se v Pána

Ohlášky:

Přímluvná modlitba: Pane Bože, náš Otče, obracíme se k Tobě ve své bezmoci, kdy nevíme, jak být pomocí, jak povzbudit, jak poradit.

Prosíme za ty, které jsi nám svěřil, kteří žijí v naší blízkosti. Prosíme, veď nás, uč nás být povzbuzením, ujištěním o tom, že jsi se všemi, kdo jsou bezmocní, kdo ztrácí síly. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za zdravotníky, za lékaře, za zaměstnance sociálních zařízení. Dnes Tě zvlášť prosíme za klienty i zaměstnance Alzheimer Home v Průhonicích, kteří jsou znovu v karanténě. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Pane, prosíme za ty, kteří mají strach z budoucnost v naší zemi. Prosíme za staré lidi, kteří jsou opuštění a neví si rady se stoupajícím nájmem, prosíme za děti v regionech naší země, kde nemají přístup ke kvalitnímu vzdělání. Prosíme za matky samoživitelky, které žijí v kolotoči karantén a mají problémy v práci. Za ně všechny Tě, Pane, prosíme.

Pane, dnes myslíme zvlášť na lidi na Ukrajině. Prosíme pro ně o mírovou budoucnost. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Pane, prosíme za všechny, kdo už jen bezmocně sledují, jak se jejich země stala místem násilného řešení mocenských konfliktů. Cítíme se bezmocní a bezradní a moc Tě prosíme o pomoc. Prosíme za pomoc pro lidi v Jemenu. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Prosíme, abychom byli jako Tvá církev těmi, kdo budou otevírat uzavřené cesty mezi lidmi. Prosíme, uč nás tomu, co uměl Ježíš z Nazareta – odlišit odsouzení jednání a odsouzení člověka. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za náš sbor. Za toto společenství, jehož jsme součástí. Moc Tě prosíme, uč nás být jeden druhému bližním. Za to Tě, Pane, prosíme.

Vyslyš, prosíme, naše tiché osobní díky i prosby.

Pane, voláme k Tobě spolu se všemi lidmi, kteří touží po životě, který Ty nabízíš:

„Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

Poslání: Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se! Vaše mírnost ať je známa všem lidem. Pán je blízko. Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své starosti Bohu.

Fp 4,4-6

Požehnání: A pokoj Boží, kterýž převyšuje všeliký rozum, hájiti bude srdcí vašich i smyslů vašich v Kristu Ježíši. Fp.4,7

Píseň: 416 Tvé požehnání, dobrý Otče