Uhříněves 20.3.2022
Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, milí přátelé, všechny vás vítám na bohoslužbách ve 3. neděli postní – Oculi mei semper ad Dominum = Mé oči stále vyhlíží Pána.
Introit: Své oči stále upírám k Hospodinu; On vyprostí z léčky mé nohy.
Ž 25,15
Píseň: 128 Oči všech se upírají
Modlitba: Milující Bože, tvé myšlenky nejsou naše myšlenky a tvé cesty nejsou naše cesty, ale tvá trpělivost s námi je veliká a tvá láska k nám ještě větší. Ty jsi nám pomáhal v těžkých chvílích - pečoval jsi o nás a staral ses o nás. Shromáždi nás nyní pod svá křídla, abychom se cítili v bezpečí a v teple tohoto bezpečí našli sílu být zranitelní, upřímní,
kající a radostní. Amen.
Slovo dětem:
Píseň: S 233 Odpusť
Čtení: Iz 55,1-6
Píseň: 302 Mocný Bože při Kristovu
Text: Lk 13,1-9
Beránku Boží, který snímáš hřích světa, smiluj se nad námi.
Nevím, jestli čtete každodenní zamyšlení nad hesly Jednoty bratrské, která píšeme s Pavolem Bargárem. Jestli ano, určitě jste si všimli, že Pavol v tomto týdnu dvakrát použil termínu „kosmický policajt“. V souvislosti s vnímáním Boha. Strašně moc tak Boha vnímat nechceme – a přece se nám tento pohled neustále vrací. Pohled na Boha, kterého je nutné různými formami obětí usmiřovat, aby nám život nepřerostl přes hlavu. Abychom život dostali pod kontrolu. Tento pohled je zakódován do podstaty náboženství a není vůbec jednoduché se tohoto pohledu na „nebeského policajta“ zbavit.
Byl jsem Pavolovi za upozornění na tuto náboženskou úchylku velice vděčný. A hodně se nám to hodí právě k dnešnímu textu z Lukášova evangelia. Ony ty otázky, které jsou v pozadí vyprávění o zvěrstvu moci v Galileji, totiž nemusí být vnímány pouze v této primitivní formě vnímání historických událostí. Jde o víc. Jde o nárok určovat smysl té které události a tím i určovat smysl událostí v životě lidí kolem nás. Jde o nárok, který je zneužitím svobody, kterou jsme dostali od Boha. Jde o nárok „být jako bohové“.
Ježíš tento lidský nárok odmítá. Ono podobenství o fíkovníku není potvrzením Boha jako „kosmického policajta“. I když tak může působit. Je rozvedením důrazu na pokání, obrácení člověka. To je zásadní. Celý oddíl vyzní totiž podle toho, co jako pokání vnímáme. Technicky vzato je pokání změnou smýšlení, napravením cesty, obrácením správným směrem. Ale přiznávám, že mám hluboko pod kůží zažranou jasnou představu, co to znamená – jednat tak, jak se ode mě očekává. Ono to není tak úplně od věci. Vždyť Ježíš mluví o tom, že fíkovník má nést ovoce. Vždyť Lukášovy spisy jsou naplněné sociálními důrazy v kombinaci s důrazem na pokání. A když tak jednat nebudeme? Budeme zbyteční a jako s takovými s námi bude naloženo.
A přece bychom Ježíšovo poselství silně zkreslili – a to ničivým způsobem – kdybychom mu podsouvali zvěstování Boha jako „kosmického policajta“, který kontroluje lidské jednání. Protože bychom pouze četli jednotlivé texty a nevnímali celek. Nevnímali bychom mimo jiné důležité svědectví církve, která tento oddíl zařadila do postního období. Tedy do období, kdy poznáváme Ježíše z Nazareta na jeho cestě na kříž. Na cestě, kde nám představuje Boha jako svého Otce, jako toho, kdo ho poslal za námi, aby nám nabídl život. Život podle úplně jiných pravidel, než odpovídají lidským představám ovládnutí, kontroly a trestu.
O čem tedy je pokání? O čem je změna smýšlení, změna cesty, obrat v životě? Je o přijetí nabídky, kterou nám Pán Bůh dává. Nabídky, abychom se k němu vrátili a šli životem spolu s Ním. Znamená to změnu smýšlení o Bohu a tedy i o sobě. V okamžiku, kdy nám Bůh přestane být policajtem, končí tím i tato představa o životě. Konfrontační představa, že musíme ovládat druhé, abychom se my nemuseli bát. Představa kdo z koho. Představa vlastní hodnoty pouze ve vztahu k výkonům, k naplňování představ svých nebo představ druhých.
Krásný obraz nabízí dnešní text z Druhého Izajáše. Ve výkladu mě okouzlil důraz, že tato část knihy Izajáš se často odvolává na Pláč Jeremjášův. „Pět žalozpěvů, které tvoří tuto malou knihu, bylo s největší pravděpodobností složeno a liturgicky používáno obyvateli Jeruzaléma, kteří zůstali v zemi po jejím zničení. V Pláči 5, 4 si lidé stěžují na vysokou cenu potřeb, které byly kdysi zadarmo: "Za vodu, kterou pijeme, musíme platit penězi, dříví, které dostáváme, musíme kupovat". Druhý Izajáš naproti tomu ohlašuje bezplatný přístup nejprve k vodě a pak dokonce k vínu a mléku, přičemž znovu využívá několik výrazů, které se vyskytují v nářku, zejména "voda", "peníze" a "cena".“
Okouzluje mě to. Právě v souvislosti s novozákonním textem o pokání. Ono to obrácení, nalezení cesty, začíná pozváním. Pozváním ke zdroji života. Nabídkou tohoto zdroje. Pán Bůh nás zve k životu, který stojí za to žít. Životu ve kterém se nám nabízí nejen jako dárce, ale také jako ten, kdo provází. Tedy – pokání je přijetím této nabídky. Nabídky života s Bohem. Rozhodnutím přijímat zadarmo to, co je k životu. „Proč utrácíte peníze, ale ne za chléb? A svůj výdělek za to, co nenasytí? Poslechněte mě a jezte, co je dobré, ať se vaše duše kochá tukem!“ (Isa 55:2 CEP) “Dotazujte se Hospodina, dokud je možno ho najít, volejte ho, dokud je blízko.“ (Isa 55:6 CEP) A odtud se nám otevře i život s lidmi. Ne nad lidmi, ne pod lidmi, ne proti lidem, ale s lidmi.
Je to nádherná nabídka. Je to nádherná představa. Představa, že takový život je možný. Být s Bohem, bez potřeby ovládat a prostě přijímat. Být spolu, naslouchat si, vnímat jeden druhého – beze strachu. Jsem rád, že dnes smíme přijmout pozvání do společenství kolem stolu. Že dnes smíme přijmout ujištění, že tato představa není iluzí, ale reálnou Boží nabídkou pro nás. Amen.
Píseň: 358 Dnes k svému stolu zve nás Pán
VP:
Vyznání vin:
Hospodin je pro nás útočištěm a pevností,
chrání nás před zlem.
S důvěrou v Boží milosrdenství vyznejme své hříchy.
Ztišíme se k osobní modlitbě
Amen.
Vyznáváme se ti, Bože,
že jsme byli pokoušeni zlem a podlehli jsme hříchu. Ty nás živíš svým věčným slovem, ale my lačníme po chlebu, který hyne.
Ty nás vyzýváš, abychom uctívali jen Tebe, ale my se snažíme sloužit světským mocnostem.
Nabízíš nám spásu, ale my hazardujeme s darem života. Odpusť nám, Bože milosti. Veď nás svým slovem a střež nás svým Duchem, abychom žili ve víře a věrně tě následovali; skrze Ježíše Krista, našeho Spasitele.
Slovo milosti:
Když ke mně budeš volat, odpovím ti, nasytím tě životem a ukážu ti svou spásnou lásku.
To je dobrá zpráva o Boží smířlivé lásce: Ve jménu Ježíše Krista je nám odpuštěno.
Bohu díky.
Pozdravení pokoje: Smíme přijmout tuto Boží milost, kterou nás nyní obdarovává a smíme si navzájem podat ruce na znamení odpuštění, bratrství a jednoty Kristova lidu a pozdravit jeden druhého se slovy: Pokoj tobě.
Eucharistická modlitba: Bože náš, ty ses vzdal své moci,
když jsi nám poslal svého Syna,
aby s námi sdílel náš život.
Narodil se jako chudý
daleko od vládců světa
a poznal nedostatek.
Naučil nás tebe chválit,
posadil se k našemu stolu
a pozval všechny lidi,
aby si rozdělili nový chléb.
Svým zaslíbením vyhlásil konec hladu
a konec krveprolití na tváři země.
Večer před svým utrpením
vzal chléb, vzdal díky, lámal jej
a dal jej svým učedníkům se slovy:
Vezměte, jezte, to je mé tělo,
které se za vás vydává.
Stejně vzal po večeři i kalich s vínem,
podal jej svým učedníkům a řekl:
Toto je má krev, která se za vás prolévá.
Kdykoli budete jíst tento chléb
a z tohoto kalicha pít,
čiňte to na moji památku.
Pane, náš Otče, veď nás svým svatým Duchem,
ať nás chléb a víno z tohoto stolu
vede k přemýšlení o tvém Synu:
tak, jak rozdával chléb a víno,
také sám sebe vydal.
Děkujeme, že z tvé ruky
smíme přijímat stále nový život
a jít spolu s těmi, které jsi nám svěřil.
Pomoz nám i dnes žít v síle tvého syna,
našeho Pána Ježíše Krista.
Amen.
Apoštolské vyznání: Chceme se touto svátostí posilnit ve víře. Nejen sami pro sebe, nejen v jednotě církve Kristovy, ve společenství s křesťany všech generací a národů. Ale v jednotě se všemi, za kterými přišel Hospodin, Bůh Izraele ve svém Synu, aby jim nabídl život. Vyznejme nyní svoji víru, která nás ujišťuje o naději tohoto Božího navštívení:
Sbor: Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, v svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla z mrtvých vzkříšení a život věčný. Amen.
Píseň: Při vysluhování svaté večeře Páně budeme naslouchat zpěvu písně
510 – Jezu Kriste, štědrý kněže
Pozvání: Milí přátelé, k tomuto stolu přicházíme hladoví a žízniví po blízkosti. Přicházíme s vědomím, že jsme zklamali jeden druhého i Boha. Nejsme dokonalý lid, ale jsme milovaný lid, a u tohoto stolu jsou všichni vítáni. S lítostí nad svými nedostatky a v duchu pokání přicházíme k tomuto stolu, abychom oslavili zaslíbení Boží milosti. Proto všichni, kdo žízníte, pojďte k vodě, a vy, kdo nemáte peníze, pojďte a jezte! Pojďte,
přistupte k tomuto stolu bez peněz a bez placení.
Propouštění: Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí.
J 14,27
Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho i Pána Ježíše Krista, který sám sebe vydal za naše hříchy, aby nás vysvobodil z nynějšího zlého věku podle vůle našeho Boha a Otce. Jemu buď sláva na věky věků.
Amen.
Galatským 1:3-5
Píseň: 684 Toužíme v lásce žíti stále
Ohlášky:
Přímluvná modlitba: Pane, děkujeme, že Ty jsi tím, kdo nabízí život. A chceme Tě dnes prosit za všechny lidi, kterým je tento život ničen.
Prosíme za ty, kdo žijí uprostřed válečného šílenství. Prosíme za lidi na Ukarajině, v Jemenu a na mnoha dalších místech. Za ně Tě, Pane, prosíme.
Prosíme za uprchlíky před válkou, prosíme za uprchlíky před hladem a bídou. Za ně Tě, Pane, prosíme.
Pane, prosíme za všechny ty, kterým ničí život nenávist. Prosíme za všechny, kdo vzdali možnost, že život, který nabízíš Ty, má budoucnost. Za ně Tě, Pane, prosíme.
Prosíme za všechny, koho ničí beznaděj tváří v tvář všemu, co se děje v tomto světě. Tváří v tvář lidské zvůli a neštěstí. Za ně Tě, Pane, prosíme.
Pane, prosíme za lidi v naší bezprostřední blízkosti, které jsi nám svěřil. Za ně Tě, Pane, prosíme.
Prosíme, o posilu, abychom dokázali žít. Prosíme, abychom byli jako Tvá církev těmi, kdo budou otevírat uzavřené cesty mezi lidmi. Prosíme, uč nás tomu, co uměl Ježíš z Nazareta – odlišit odsouzení jednání a odsouzení člověka. Za to Tě, Pane, prosíme.
Prosíme za náš sbor. Za toto společenství, jehož jsme součástí. Moc Tě prosíme, uč nás být jeden druhému bližním. Za to Tě, Pane, prosíme.
Vyslyš, prosíme, naše tiché osobní díky i prosby. … Za to Tě, Pane, prosíme.
Pane, voláme k Tobě spolu se všemi lidmi, kteří touží po životě, který Ty nabízíš:
„Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“
Poslání: Ten, který „dává semeno k setbě i chléb k jídlu, dá vzrůst vaší setbě a rozmnoží „plody vaší spravedlnosti“. Vším způsobem budete obohacováni, abyste mohli být velkoryse štědří.
2Kor. 9,10a11a
Požehnání: Kéž vám Pán, který je milostivý a milosrdný, pomalý k hněvu a překypující vytrvalou láskou, žehná a zachovává vás nyní i po všechny dny. Amen.
Píseň: 426 Ať chrání nás Bůh