Uhříněves 3.4.2022 J 12,1-8 VP (Jiří Ort)

Uhříněves 03.03.2022

Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, milí přátelé, všechny vás vítám ve společenství této částečky Božího lidu v 5. neděli postní – Judica. Iudica me Deus = Zjednej mi právo, Bože.

Introit: Dopomoz mi, Bože, k právu, ujmi se mého sporu, dej mi vyváznout před bezbožným pronárodem. Tys přece moje záštita. Ž 43,1

Píseň: 81 Ó Pane, smiluj se nad námi

Modlitba: Pane, přicházíme na Tvé pozvání a vyznáváme, že nám stále nedochází, co to všechno znamená. Děkujeme za Tvou nabídku společenství s Tebou i s lidmi, se kterými se tu v úžasu skláníme před Tvou tváří. Děkujeme, že dostáváme možnost učit se rozpoznávat Tvou přítomnost v životě svém i životě tohoto světa.

Vyznáváme, že Tvou školu moc potřebujeme. Vyznáváme své zoufalství, svoji bezradnost při setkání s následky lidského hříchu. Děkujeme, že smíme znovu poznávat v postní době Tvou cestu pro člověka v Ježíši z Nazareta. V tom Ježíši, kterého jsi pro nás poslal za každým člověkem, aby mohl každý z nás zažít Tvoji přítomnost.

Děkujeme, že tak smíme přistupovat k Tvému stolu, ke kterému nás dnes zveš. Amen.

Píseň ze Svítá: S 379 Vstaň a hledat pojď tu zem

Čtení: Fp 3,1-14

Píseň: 313 Ozvi se, Pane můj

Text: J 12,1-8

Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi.

Dnes máme před sebou znovu zvláštní texty. A jsem znovu vděčný, že jsme dnes pozváni k večeři Páně. Apoštol Pavel před svými adresáty otevírá vlastně své klasické téma – naději skrze Krista. A otvírá ho v době, kdy je sám ve vězení. Je to dobré vědět, protože celý text začíná výzvou: „A tak, bratří moji, radujte se v Pánu. Psáti vám stále totéž mně není zatěžko a vám to bude oporou.“ (Phi 3:1 CEP) O apoštolově vězení je dobré vědět, protože Pavel skutečně nebyl člověkem, který neznal tíhu dne. A který by nevěděl, že stejná tíha může ničit i druhé lidi. Proto píše tento list do sboru ve Filipech, proto je z tohoto dopisu také cítit obrovská touha čtenáře povzbudit, potěšit. Apoštol dokázal být hodně tvrdý vůči těm, kteří byli silní a dokázali svou sílu uplatňovat k ovládání druhých lidí, ale vůči těm, kteří byli slabí a nešťastní nešetřil vlastními silami, aby pomohl.

Apoštol Pavel je skutečně zvláštní postava. Velice neskladná, zároveň hodná obdivu. Když hledáme cestu víry, nelze se této postavě vyhnout a nelze se ani vyhnout důrazům, které vedou k pochopení Kristova kříže a vzkříšení. A které vedou k posile víry. To je něco, co potřebujeme my i lidé kolem nás.

Apoštol Pavel dává do kontrastu s Kristem vše, čeho dosáhl a konstatuje, že to pro něj už nic neznamená. To není něco, co bychom neznali – sami dobře víme, že potřebujeme žít život ukotvený, že musíme vědět, čemu věříme, co má pro nás hodnotu a podle toho se rozhodovat. Moc dobře víme, že rozhodovat se podle toho, co od nás vyžadují druzí, je cesta do pekel. A je to o to náročnější v hektické době, v jaké dnes žijeme. Protože prostě a jednoduše – těch tlaků na nás je tolik, že vyhovět všemu, co naše okolí i my sami vnímáme jako nutné, prostě nejde.

Kombinace dnešních textů je hodně zajímavá. To, co se odehrává v příběhu z Janova evangelia, je – mírně řečeno – zvláštní. Jan kombinuje dva různé příběhy ze synoptických evangelií – pomazání v Betánii u Marka a Matouše a příběh ženy hříšnice u Lukáše. Ženy, která skrápěla slzami Ježíšovy nohy, otírala je vlasy a pomazávala olejem. Vychází z toho velice zvláštní pomazání, se kterým si v Janově podání Ježíšovo okolí nevědělo moc rady – konkrétně Jidáš.

To, co je totiž zjevné, je ztráta drahého oleje. A to skutečně neodpovídá logickému jednání tváří v tvář bídě kolem nás. S tím těžko polemizovat. Pomiňme to, že evangelista Jan má tu potřebu upozornit na Jidášovy pohnutky, které vykresluje jako zřetelně nízké. Zůstaňme u toho, že je tu v Jidášově podání hodnocení z venku – a to hodnocení velice příkré. Hodnotící postoj, který si nárokuje hodnotit život jako správný nebo špatný.

Ježíš takový postoj odmítá. Rozkrývá hlubší rozměr Mariina jednání, které nám bylo nastíněno už příběhem vzkříšení Lazara. Ježíš dává život Lazarovi a sám svůj život obětuje. Aby jej mohli získat čtenáři a posluchači nejen janovského sboru. Jsme uprostřed děje příběhu, který ještě nemůžeme pochopit, ale který se odehrává kvůli nám. A proto Ježíš odmítá hodnocení.

Tuto otevřenost Ježíšovu příběhu, toho, co nám Pán Bůh v Ježíši z Nazareta jako Kristu, Mesiáši, nabídl, vnímám jako nesmírně důležitou. Tak jako Ježíš zřetelně odmítl Jidášův nárok určovat, jak má Marie jednat a jak by jednat neměla, tak tento nárok odmítá i apoštol Pavel. Proto ta tvrdá slova vůči „Dejte si pozor na ty psy, dejte si pozor na ty špatné dělníky, dejte si pozor na tu 'rozřízku'! Neboť pravá obřízka jsme my, kteří duchem sloužíme Bohu, chlubíme se Kristem Ježíšem a nedáme na vnější věci.“ (Phi 3:2-3 CEP)

Ne že by apoštol nemluvil o hodnotách, podle kterých máme žít, stejně jako Ježíš, který nabízel hodnoty Božího království. Ale ve vztahu k Bohu a k jeho vstřícné cestě k člověku žádné podmínky nedával. To, co nabízel, byla vazba na Krista. Život s Bohem. Život, který jsme dostali a dostáváme darem. „Nemyslím, že bych již byl u cíle anebo již dosáhl dokonalosti; běžím však, abych se jí zmocnil, protože mne se zmocnil Kristus Ježíš.“ (Phi 3:12 CEP)

To vnímám jako Boží odpověď na prosbu, podle níž se jmenuje dnešní 5. neděle postní: Judica me Deus – Bože, zjednej mi právo. Tak jako apoštol, tak i každý z nás jako odpověď na prosbu o zjednání práva dostává nabídku – nabídku života. Doprostřed těžkých situací, doprostřed nároků, které na nás tyto situace vytvářejí. Ale my smíme vědět, že nejsme ztracení – že náš život není určován našimi schopnostmi. A už vůbec ne hodnocením z venku. Smíme se prostě snažit být pomocí, snažit se nabízet konkrétní povzbuzení evangelia. Smíme vyznat spolu s apoštolem Pavlem: „Bratří, já nemám za to, že jsem již u cíle; jen to mohu říci: zapomínaje na to, co je za mnou, upřen k tomu, co je přede mnou, běžím k cíli, abych získal nebeskou cenu, jíž je Boží povolání v Kristu Ježíši.“ (Phi 3:13-14 CEP)

Amen.

Píseň: 672 Jak dlouhá píseň bez konce

VP:Vyznání vin:

Hospodin je pro nás útočištěm a pevností,
chrání nás před zlem.
S důvěrou v Boží milosrdenství vyznejme své hříchy.

Ztišíme se k osobní modlitbě

Kdo chcete spolu se mnou poprosit za odpuštění, přidej se slovy: Pane, prosím, odpusť.

Vyznáváme se ti, Bože,
že jsme byli pokoušeni zlem a podlehli jsme hříchu. Ty nás živíš svým věčným slovem, ale my lačníme po chlebu, který hyne.

Ty nás vyzýváš, abychom uctívali jen Tebe, ale my se snažíme sloužit světským mocnostem.

Nabízíš nám spásu, ale my hazardujeme s darem života. Odpusť nám, Bože milosti. Veď nás svým slovem a střež nás svým Duchem, abychom žili ve víře a věrně tě následovali; skrze Ježíše Krista, našeho Spasitele.

Kdo se chcete přidat k tomuto vyznání a prosbě, přidej se k němu svým Amen.

Slovo milosti:
Až mě budeš volat, odpovím ti, v soužení s tebou budu, ubráním tě, obdařím tě slávou, ukáži ti svoji spásu.

To je dobrá zpráva o Boží smířlivé lásce: Ve jménu Ježíše Krista je nám odpuštěno.
Bohu díky.

Pozdravení pokoje: Smíme přijmout tuto Boží milost, kterou nás nyní obdarovává a smíme si navzájem podat ruce na znamení odpuštění, bratrství a jednoty Kristova lidu a pozdravit jeden druhého se slovy: Pokoj tobě.

Eucharistická modlitba: Bože náš, ty ses vzdal své moci,

když jsi nám poslal svého Syna,

aby s námi sdílel náš život.

Narodil se jako chudý

daleko od vládců světa

a poznal nedostatek.

Naučil nás tebe chválit,

posadil se k našemu stolu

a pozval všechny lidi,

aby si rozdělili nový chléb.

Svým zaslíbením vyhlásil konec hladu

a konec krveprolití na tváři země.

Večer před svým utrpením

vzal chléb, vzdal díky, lámal jej

a dal jej svým učedníkům se slovy:

Vezměte, jezte, to je mé tělo,

které se za vás vydává.

Stejně vzal po večeři i kalich s vínem,

podal jej svým učedníkům a řekl:

Toto je má krev, která se za vás prolévá.

Kdykoli budete jíst tento chléb

a z tohoto kalicha pít,

čiňte to na moji památku.

Pane, náš Otče, veď nás svým svatým Duchem,

ať nás chléb a víno z tohoto stolu

vede k přemýšlení o tvém Synu:

tak, jak rozdával chléb a víno,

také sám sebe vydal.

Děkujeme, že z tvé ruky

smíme přijímat stále nový život

a jít spolu s těmi, které jsi nám svěřil.

Pomoz nám i dnes žít v síle tvého syna,

našeho Pána Ježíše Krista.

Amen.

Apoštolské vyznání: Chceme se touto svátostí posilnit ve víře. Nejen sami pro sebe, nejen v jednotě církve Kristovy, ve společenství s křesťany všech generací a národů. Ale v jednotě se všemi, za kterými přišel Hospodin, Bůh Izraele ve svém Synu, aby jim nabídl život. Vyznejme nyní svoji víru, která nás ujišťuje o naději tohoto Božího navštívení:

Sbor: Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, v svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla z mrtvých vzkříšení a život věčný.

Amen.

Píseň: Při vysluhování svaté večeře Páně budeme naslouchat zpěvu písně

510 – Jezu Kriste, štědrý kněže

Pozvání: Milí přátelé, nezapomínejme, že i když je závod dlouhý, neběžíme sami. U tohoto stolu jsou vítáni všichni, kdo putují k odměně nového života v Kristu. Všichni společně usilujeme jít kupředu, neseme se navzájem a u stolu nacházíme potravu na cestě k cíli.

Propouštění:

Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho i Pána Ježíše Krista, který sám sebe vydal za naše hříchy, aby nás vysvobodil z nynějšího zlého věku podle vůle našeho Boha a Otce. Jemu buď sláva na věky věků.

Amen.

Galatským 1:3-5

Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí.

J 14,27

Píseň: 244 Pán Bůh je přítomen

Ohlášky:

Přímluvná modlitba: Soucitný Bože, Ty nás provázíš v našich bolestech a radostech. Směli jsme poznávat, že neseš břemena tohoto světa i našich životů, že po této zemi neputujeme osamocení. V této víře se odvažujeme k Tobě pozvedat utrpení lidí kolem nás i tohoto světa.

Jako církev žijeme v napětí války a jejích následků – dej nám odvahu pojmenovat, kde jsme selhali a selháváme. Prosíme, uč nás rozšiřovat Kristovu velkorysou a zvoucí lásku. Prosíme za obnovenou snahu milovat pravdivěji. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za oběti války – na Ukrajině, v Jemenu, v Sýrii a na mnoha dalších místech. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za náš svět. Za ty, kdo tahají za páky ekonomické, politické a sociální moci, za ty, kdo určují životy tolika lidí: Uč nás pokoře, abychom poznávali řád Tvého stvoření a naše místo v něm. Uč nás být správci Tvého záměru nabízet život pro všechny. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za toto společenství v jeho bojích a radostech. Uč nás být církví jeden s druhým a jeden pro druhého. Připomínej nám, prosíme, smlouvu, kterou jsi s námi uzavřel v Ježíši Kristu. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za ty, kdo jsou našim srdcím nejbližší a na které nejvíce myslíme: Dej nám moudrost v našich vztazích, abychom dokázali putovat jeden s druhým. Za to Tě, Pane, prosíme.

Tyto modlitby Ti odevzdáváme ve jménu Toho, který otevírá cestu tam, kde s nám zdá, že žádná cesta není, ve jménu toho, který se nazývá Cestou – ve jménu Ježíše Krista, našeho Pána.

V tichosti Ti odevzdáváme své díky i prosby – za všechny o které máme starost. … Za ně Tě, Pane, prosíme.

Pane, voláme k Tobě spolu se všemi lidmi, kteří touží po životě, který Ty nabízíš:

„Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

Poslání: Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se! Vaše mírnost ať je známa všem lidem. Pán je blízko. Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu.

(Phi 4:4-6 CEP)

Požehnání: Jděte z tohoto místa vpřed a pamatujte, že to sám Bůh vám připravuje cestu,

že je přijato celé vaše já

a že na své cestě nejste sami. Amen.

Píseň: 418 I když se rozcházíme