Uhříněves 17.4.2022 Lk 24,1-12 VP Velikonoce (Jiří Ort)

Uhříněves 17.4.2022

Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, milí přátelé, všechny vás vítám na bohoslužbách, při kterých se smíme těšit z radostné zvěsti vzkříšení.

Introit: Kristus byl vzkříšen! - Opravdu byl vzkříšen! Lk 24,6.34

Píseň: 560 Vítězi k poctě zpívejme

Modlitba: Bože, náš Vykupiteli,

Ty jsi nedopustil, aby ve světě zvítězilo zlo a lidský hřích.

Svého Syna Ježíše Krista, toho, který se solidarizoval se všemi trpícími a zemřel na kříži, jsi vzkřísil z mrtvých a učinil jsi ho vládcem všech.

Dal jsi mu veškerou moc na nebi i na zemi.

Prosíme, učiň nás jeho pravdivými svědky.

Posiluj naši slabou víru. Překonej naši malomyslnost.

Daruj nám svého svatého Ducha, aby skrze naše slova i činy lidé poznávali, kdo je naším Pánem.

O to Tě prosíme skrze Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje na věky věků.

Amen.

Slovo dětem:

Píseň: 238 Šly z rána ke hrobu

Čtení: 1Kor 11,20-30

Píseň: 558 Přemohl Ježíš smrti moc

Text: Lk 24,1-12

Haleluja. Toto je den, který učinil Hospodin, jásejme a radujme se z něho. (Psa 118:24 CEP) Haleluja.

Přiznám se, že jsem cestu k textům apoštola Pavla hledal dlouho. Měl jsem tohoto velkého muže zaškatulkovaného pouze jako předchůdce reformátora Martina Luthera s jeho důrazem na spasení pouhou vírou. A přece se mi postupně stal tím, kdo mi otevřel cestu ke zvěsti kříže a vzkříšení. Kdysi se mi zdálo, že k jejich pochopení dokonale postačuje svědectví evangelistů s Ježíšovými příběhy. A přece – až apoštol Pavel mě k těmto příběhům nabídl klíč.

Začněme ale přece jen příběhem. Příběhem, který začíná ukřižováním. Božím skloněním k realitě tohoto světa, ve kterém je tolik bolesti. To je možná nepřesný obrat – Božím ponořením do reality tohoto světa. Apoštol Pavel to v epištole do Filip popisuje pomocí hymnu, když o Kristu Ježíši říká: „Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži.“ (Phi 2:6-8 CEP) Při bohoslužbě na Velký pátek jsme se zamýšleli nad tím, jak zásadní je uprostřed zástupu křížů našeho světa vědět, že tam nejsme opuštění. Že nikdo z obětí není opuštěn. Že je Pán Bůh v Ježíši Kristu v tomto světě s námi.

A přece jdou ženy v Lukášově příběhu k hrobu, aby vzdaly poctu mrtvému. Jak to krásně napsal Miloš Rejchrt ve své písni: „sobě pro útěchu, mrtvému na památku, oživit vzpomínku, pomazat mrtvé tělo, balzámem zpomalit zánik a zapomnění, na chvíli podržet, co bylo a co není“. Ono silné svědectví kříže zůstává němé, protože ženy v něm nespatřily Boží přítomnost.

Evangelista svědčí o tom, že ani odvalený kámen, ani prázdný hrob, ani žádná vnějšková podivnost nebo chcete-li zázrak nic nezměnila a nemění na situaci ve které se ocitá člověk uzavřený do bolesti. Stručně – Pán Bůh nás nevede k vyprávění o podivnostech, byť by byly sebevětší. K čemu nás tedy Pán Bůh vede?

Odpověď nám evangelista nabízí v postavách dvou Božích poslů – dvou andělů. „Proč hledáte živého mezi mrtvými? Není zde, byl vzkříšen. Vzpomeňte si, jak vám řekl, když byl ještě v Galileji, že Syn člověka musí být vydán do rukou hříšných lidí, být ukřižován a třetího dne vstát.“ (Luk 24:5-7 CEP) Poslové otevřeli ženám vzkříšení. Ujistili je o Boží přítomnosti na kříži. Ženy toto ujištění předaly apoštolům. A ti nevěřili. Petr běžel k hrobu, našel ho prázdný a vrátil se nikoliv plný víry, ale plný údivu.

Evangelista dobře znal situaci ve svém sboru, znal ostatně velice dobře i zvěst apoštola Pavla, jeho dopisy, které jsou svědectvím o bojích víry. O bojích o víru ve vzkříšení. Zápas o to, aby lidé zažili vzkříšení.

V tom mě dopisy apoštola Pavla fascinují. Nejsou teoretické. Jsou reakcí na konkrétní situaci čtenářů a posluchačů. Těch, kteří na tom byli v bojích o víru podobně jako my. Je to zápas o víru druhého člověka. Snahou, aby i člověk vedle mě zažil vzkříšení, aby zažil setkání se vzkříšeným.

Proto dnes oddíl z 1. epištoly do Korintu, do sboru, se kterým se apoštol na této cestě potýkal a zároveň se snažil pomoci. A to konkrétně oddíl ohledně slavení hodu agapé. Tedy ohledně společenství, ve kterém se setkáváme se Vzkříšeným, kde je nám hostitelem. Stejně jako my, i sestry a bratři v Korintu sem přicházeli se svými starostmi, bolestmi, ale i radostí a vděčností – ale především sem přicházeli za nadějí. Za nadějí, že Bůh je skutečně přítomen tam, kde se cítíme být zcela opuštění.

V Korintu určitě uměli dobře vysvětlit, co to je vzkříšení. Umím to vysvětlit i já – a přece jsem odmítl poskytnout peníze volající ženě, která tvrdila, že nemá kde bydlet a potřebuje jen přes víkend půjčit peníze. Vím, že možná lhala, vím že to třeba byla finta, ale já už neměl sílu to řešit. V Korintu měli schopné teology a byli na to velice pyšní. Určitě byli schopní přesvědčovat a vysvětlovat. Určitě se také těšili na hod agapé zakončený vysluhováním večeře Páně. A přece se na ně apoštol Pavel nesmírně zlobil, přece použil slova: „Kdykoli tedy jíte tento chléb a pijete tento kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde. Kdo by tedy jedl tento chléb a pil kalich Páně nehodně, proviní se proti tělu a krvi Páně. … Kdo jí a pije a nerozpoznává, že jde o tělo Páně, jí a pije sám sobě odsouzení.“ (1Co 11:26-27.29 CEP) Proč jen se Pavel tak zlobil? Na všechny konfese celé historie křesťanství padá vina za to, že tato slova vztáhly na to, že bychom měli správně věřit, věřit ve správná dogmata. Za chvíle, kdy dogmata měla větší cenu než lidé.

A přece šlo vždy o víc. O tělo Páně. O tělo Páně, které skončilo na kříži. O krev Páně prolitou na kříži. O setkání se Vzkříšeným, o setkání s Bohem ve Vzkříšeném. O to, aby trpící lidé mohli zažít vzkříšení. Apoštol se zlobil, protože bylo těm méně důležitým ve sboru povoleno přijít až po hostině. Až pro ten kousek chleba, lok vína a trochu posvátna při samotném vysluhování. Protože se tu teologie využila jako nástroj pro posvěcení běžného dělení lidí ve společnosti. A právě v tom se odrážely všechny další problémy ve sboru, která apoštola Pavla tak zlobily.

Evangelista Lukáš v dnešním příběhu skutečně nechává Vzkříšeného vstupovat do lidského života po špičkách. Ženám stačilo svědectví dvou poslů. Petra jsme nechali v příběhu plného údivu bez jakéhokoliv dalšího náznaku svědectví. O verš dál vidíme Kleofáše a dalšího učedníka utíkat z Jeruzaléma. Stejně jako oni, stejně jako lidé ve sboru v Korintu, tak i my a mnozí další potřebujeme zažít vzkříšení. Zažít ujištění, že kříž z tohoto světa sice nezmizel, ale Boha, Otce našeho Pána Ježíše Krista, ze světa nevytlačil. A dnes jsme zváni, abychom tu společně u stolu Páně jeden druhému svědčili o tomto zázkraku, že Pán Bůh tu je, je s člověkem na jeho kříži a otevírá ve vzkříšení naději života pro všechny.

Amen.

Píseň: 548 Buď Bohu všechna chvála

VP:

Vyznání vin:

Ježíš k nám přichází i v našich pochybnostech a strachu a říká: Pokoj s vámi. S důvěrou v Boží milosrdenství vyznejme své hříchy.

Nejprve každý osobně odevzdejme v tichosti našemu Bohu vše, co nás tíží. … Kdo chcete, připojte se slovy: Pane, smiluj se.

Svatý Bože, vyznáváme, že jsme nebyli věrnými svědky vzkříšení. Ježíš stojí mezi námi ve slově, svátosti a bližním, ale my ho nepoznáváme. Ježíš nám vládne jako vzkříšený Pán všech, ale my ho nedokážeme uctít. Ježíš se v nás pohybuje skrze působení tvého Ducha, ale my nedokážeme reagovat.

Odpusť nám, Bože milosti. Udržuj nás ve své přítomnosti, veď nás svým slovem a naplňuj nás svým Duchem, abychom mohli hlásat dobrou zprávu o Ježíši Kristu, který skutečně vstal z mrtvých!

Ježíš nás shromažďuje, abychom přijali Ducha svatého, a posílá nás, abychom se podíleli na jeho díle smíření.

Přijměte tento dar nového života: Ve jménu Ježíše Krista je nám odpuštěno. Bohu díky.

Pozdravení pokoje: Smíme přijmout tuto Boží milost, kterou nás nyní obdarovává a smíme si navzájem podat ruce na znamení odpuštění, bratrství a jednoty Kristova lidu a pozdravit jeden druhého se slovy: Pokoj tobě.

Eucharistická modlitba:

Beránku Boží, ty snímáš hřích světa, smiluj se nad námi a dej nám svůj pokoj.

Pane Bože, ty jsi náš pastýř, ty nám poskytuješ vše, co potřebujeme. Dáváš nám odpočívat na zelených pastvinách. U tichých vod obnovuješ naše duše. Vedeš nás po stezkách spravedlnosti. Ani ve stínu údolí smrti se nemusíme bát zlého, neboť ty jsi s námi.

Beránku Boží, ty snímáš hřích světa, smiluj se nad námi a daruj nám svůj pokoj.

Ježíš je Beránek, který sedí na trůnu; s vykoupenými všech dob a míst se mu klaníme. Ježíš, Beránek, nás vysvobodil ze zla, obmyl nás svou krví a oděl svou spravedlností. Ježíš, Beránek, bude navždy naším pastýřem, povede nás k vodě života a setře každou slzu z tváře.

Shromažďujeme se v přítomnosti Ježíše, Beránka, abychom se připojili k velké hostině spásy s těmi, kdo už nemají hlad a žízeň.

Beránku Boží, ty snímáš hřích světa, smiluj se nad námi a daruj nám svůj pokoj.

Duchu svatý, připrav před námi tento stůl i v přítomnosti našich nepřátel; rozptyl mocnosti hříchu a smrti. Nakrm nás chlebem života, naplň nás kalichem spásy a pomaž nás jako Kristovo tělo. Ať nás tvá dobrota a milosrdenství provází po všechny dny našeho života a my budeme přebývat v tvém domě navěky.

Beránku Boží, ty snímáš hřích světa, smiluj se nad námi a daruj nám svůj pokoj.

Amen.

Slova ustanovení: Poslyšte slova ustanovení svaté večeře Páně: „Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb a díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku. Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich je ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrát koli píti budete, na mou památku. Nebo kolikrát byste koli jedli chléb tento a z kalicha toho pili, smrt Páně zvěstujete, dokud nepřijde.“

(1K 11,23-26)

Apoštolské vyznání: Chceme se touto svátostí posilnit ve víře. Nejen sami pro sebe, nejen v jednotě církve Kristovy, ve společenství s křesťany všech generací a národů. Ale v jednotě se všemi, za kterými přišel Hospodin, Bůh Izraele ve svém Synu, aby jim nabídl život. Vyznejme nyní svoji víru, která nás ujišťuje o naději tohoto Božího navštívení:

Sbor: Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, v svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla z mrtvých vzkříšení a život věčný. Amen.

759 Radujme se vždy společně

Pozvání: Pán praví: Pojď!

Kdo žízní, ať přistoupí,

a kdo touží, ať zadarmo nabere vody života.

Blahoslavení pozvaní k večeři Beránkově!

Přijímání: Společenství těla Kristova.

Společenství krve Kristovy.

Propouštění: Ač jste Krista neviděli, milujete ho;

ač ho ani nyní nevidíte,

přec v něho věříte

a jásáte nevýslovnou,

vznešenou radostí,

a tak docházíte cíle víry,

spasení duší.

Jděte v pokoji!

Ne vy jste vyvolili mne,

ale já jsem vyvolil vás

a ustanovil jsem vás,

abyste šli a nesli ovoce

a vaše ovoce aby zůstalo;

a Otec vám dá,

oč byste ho prosili v mém jménu.

To vám přikazuji,

abyste jeden druhého milovali.

Jděte v pokoji.

Píseň: 546 Nastal nám čas přeradostný

Ohlášky:

Přímluvná modlitba: Hospodine, Pane náš a Otče,

Všechno, co máme, máme díky tvé veliké lásce a milosrdenství.

Vyslyš tedy i prosby, které ti dnes předkládáme:

Pamatuj, prosíme, na svoji církev po celém světě.

Usmiřuj spory a veď ji k jednotě.

Obnovuj ji tam, kde je mocná a pyšná, posilni ji tam, kde je skomírající, slabá či pronásledovaná.

Dej, ať v ní vždy vládne tvůj Duch a ne naše lidské sobectví, aby se v ní a skrze ni mohli lidé setkávat s tebou.

Prosíme, zachovávej a obnovuj i tento sbor.

Za to Tě, Pane, prosíme.

Zastavuj nenávist, které je mnoho na celé zemi.

Tiš boje a uč všechny lásce a odpuštění.

Buď s trpícími, pronásledovanými, vězněnými.

Prosíme tě za hladové, za ty, kdo žijí svůj život v bídě a beznaději, za ty, kdo jsou bez domova.

Ukazuj nám, jak sami můžeme přispět k tomu, aby takových lidí ubývalo.

Usmiřuj nás s celým tvým stvořením.

Uč nás šetrně zacházet se zemí, kterou jsi nám dal, i s rostlinami a tvory, kteří jsou na ní.

Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme tě za lidi nemocné, za lidi duševně či tělesně postižené.

Dávej jejich životu naději.

Posilni jejich rodiny i všechny, kdo se o ně starají.

Provázej ty, jejichž život právě končí a utěšuj všechny, kteří se s nimi museli rozloučit.

Zachraň ty, kdo jsou zoufalí.

Přemáhej jejich beznaděj a navracej jejich životu smysl.

Dávej jim sílu postavit se všemu, co je skličuje.

Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme tě za rodiny.

Usmiřuj hádky, které v nich vládnou.

Uč manžele lásce, věrnosti a úctě.

Dávej dětem milující rodiče a rodičům milující děti.

Buď, Pane, i s těmi, kdo nikoho blízkého nemají.

Dej, ať nikdo nemusí žít svůj život v osamění.

Za to Tě, Pane, prosíme.

Dávej moudrost a pokoru všem, kdo druhým vládnou.

Prosíme tě za představitele naší země i za mocné tohoto světa.

Veď nás všechny k odpovědnosti za to, co se kolem nás děje.

Nezapomínej, Pane, na ty, na které my v našich modlitbách zapomínáme.

Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, vyslyš naše tiché díky i prosby. … Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, voláme k Tobě spolu se všemi, kdo touží po životě:

„Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

Poslání: On zemřel za nás, abychom my, ať živí nebo zemřelí, žili spolu s ním. Proto se navzájem povzbuzujte a buďte jeden druhému oporou, jak to již činíte. Stále se radujte, v modlitbách neustávejte. Za všech okolností děkujte, neboť to je vůle Boží v Kristu Ježíši pro vás.

1Te 5,10n.18n

Požehnání: Pán ať je před vámi, aby vám ukazoval správnou cestu. 
Pán ať je při vás, aby vás mohl brát do své náruče a chránit vás. 
Pán ať je za vámi, aby vás bránil před záludností zlých lidí. 
Pán ať je pod vámi, aby vás zachycoval, když padáte 
a aby vás vysvobozoval z pasti. 
Pán ať je ve vás, aby vás utěšoval, když je vám smutno. 
Pán ať je kolem vás, aby vás obhajoval, když na vás útočí. 
Pán ať je nad vámi, aby vám žehnal.
Amen.

Píseň: 549 Buď Tobě sláva