Uhříněves 6.8.2023 Mt 14,13-21 VP (Jiří Ort)

Uhříněves 6.8.2023

Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, milí přátelé, vítám vás všechny v tomto shromáždění, kde se smíme těšit z Božího bezpodmínečného pozvání.

Introit: Bože, pro své jméno mě zachraň, ujmi se mé pře svou bohatýrskou silou. Ž 54,3

Píseň: 58 Jako jelen mučen žízní

Modlitba: Bože milosti a milosrdenství, voláme k Tobě v důvěře, že odpovíš. Ukaž nám, prosíme, svou vytrvalou lásku.

Když se shromažďujeme, dej nám pokrm v pravý čas a nasyť touhu každé živé bytosti, abychom mohli plněji poznat, co to znamená být tvým lidem. Připrav naše srdce, aby přijala Tvé pozvání k obnově - s Tebou, mezi sebou navzájem i se sebou samými.

Prosíme, aby byl tento čas, kdy se scházíme, prostorem, kde můžeme zápasit se svými otázkami a bolestí, a zároveň z Tvé milosti nacházet jistotu v Tvé přítomnosti.

Pro Krista, našeho Spasitele. Amen.

Čtení: Ž 145,8-9.14-21

Píseň: 288 Chvaliž Hospodina

Text: Mt 14,13-21

Haleluja. Zpívejte Hospodinu píseň novou, neboť učinil podivuhodné věci, zvítězil svou pravicí, svou svatou paží! Haleluja. Ž 98,1

Na tuto neděli připadlo podle ekumenického lekcionáře mnoho nádherných textů – až byl problém z nich vybrat pouhé dva. Začněme Žalmem 145. Když jsem ho pročítal, měl jsem pocit, jako bych stál před tajemným obrazem zastřeným rouškou. A ta rouška se postupně odhrnuje a já mám tu nezaslouženou možnost spatřit Boha. Ona tomu nahrává i forma žalmu – je alfabetický, tedy každý z veršů začíná písmenem hebrejské abecedy a nakonec je obsáhne všechny. Jakoby onen 21. verš byl posledním tahem štětce. Jakoby jím byl obraz dokončen.

Co vlastně vidíme? Žalmista začíná zpěvem o Božích mocných činech, o Boží velebnosti, o Boží velikosti. Jakoby už na začátku žalmista použil vše, za co chválit – co může být víc, než mocný Hospodin? A přece gradace žalmistových chval nabízí jiné finále – ve 14. verši nastává zlom a žalmista se vydává novým směrem: „Hospodin podpírá všechny klesající a všechny sehnuté napřimuje. (Ajin) 15 Oči všech s nadějí vzhlížejí k tobě a ty jim v pravý čas dáváš pokrm, (Pé) 16 otvíráš svou ruku a ve své přízni sytíš všechno, co žije. (Çáde)“ (vv. 14-16) Hospodin nabízí život všem. Hospodin, nikoliv člověk.

Nádherný text, nádherný obraz. Jen jeden tah štětce ho jakoby kazí - „Všechny, kdo ho milují, Hospodin ochraňuje, ale všechny svévolníky vyhlazuje. (Táv)“ Jakoby žalmista otevřel dveře dokořán zpochybnění celého Božího obrazu, který s takovou radostí namaloval. Protože – kdo je svévolník?

Oddíl z Matoušova evangelia nám může být pomocí. Nebo lépe – Ježíšův přístup k lidem. Oddíl o nasycení 5 tisíců není prvním ani jediným oddílem, jehož obsahem je hostina nebo nasycení. Hned ve 4. kapitole vyzývá ďábel Ježíše, aby proměnil kameny na poušti v chleby. Bezprostředně před naším oddílem se setkáváme s popisem hostiny u tetrarchy Heroda, na jejímž konci Herodes nechá v žaláři stít Jana Křtitele. Tato hostina je prototypem svévolnosti – je určená pouze vyvoleným, těm „lepším“ lidem, na kterých záleží. Kteří mají hlas natolik silný, že je Herodes potřebuje mít na své straně. Že se bojí před nimi ukázat jakoukoliv slabost.

V kontrastu k této hostině „lepších lidí“ následuje Ježíšův příběh. A příběh učedníků. Ježíš potřebuje být sám – tedy - potřebuje být sám, protože jeho jednání není „svévolné“, ale potřebuje se ztišit před Bohem, konfrontovat svou cestu s Boží vůlí. Jakoby v odpověď se objeví zástupy lidí, kteří touží po pomoci. Kteří touží po přijetí, touží po budoucnosti. Jejichž hlas je příliš slabý, aby byli hodni pozornosti mocných – ať už ve světském nebo náboženském smyslu.

Jenže se setmí. A přichází reakce učedníků. Ať se jdou najíst a pak se mohou vrátit. Řešení pro ty druhé. Oni sami patří k Ježíšovu nejužšímu okruhu, pro ně ta trocha jídla postačí. Ostatní se mohou vrátit, až se nasytí. A právě sem zaznívá Ježíšova reakce: „Dejte vy jim jíst“. Všechny ty zástupy, které potřebují pomoci, každý jeden člověk z těchto zástupů, patří do Ježíšovy péče – a tedy i do péče těch, kteří patří k Ježíšovi.

Podle představ – tedy podle své vůle – učedníků to není možné. Protože jejich možnosti jsou omezené. Jako alternativa by bezesporu mohla být ďáblova nabídka z oddílu pokušení na poušti. Ať tam Ježíš udělá zázrak a lidé si mohou jaksi ve zkratce brát chleby přímo od Ježíše. Ale Ježíš říká: „Dejte vy jim jíst“. Chce, aby učedníci byli součástí této akce. A vzhlédne k nebi, vzdá díky, láme chleby a dává učedníků a učedníci zástupům.

Ježíš předává učedníkům Boží požehnání, Boží štědrost tak, aby je oni mohli předávat dál. Takto, v Ježíšově přítomnosti, jedli všichni a nasytili se. A dokonce ještě zbylo 12 košů nalámaných chlebů. Jsme tu přítomni nejen otevření naděje pro všechny hladové v nejširším slova smyslu, ale také „semináři víry“ pro učedníky. Pro nás. Nelze vymazat z obrazu Boha onen verš o svévolnících. Nelze nad ním zavírat oči. Zároveň nám Ježíš svojí nabídkou zřetelně potvrzuje žalmistův obraz Boha, který „podpírá všechny klesající a všechny sehnuté napřimuje. Oči všech s nadějí vzhlížejí k Němu a On jim v pravý čas dává pokrm, otvírá svou ruku a ve své přízni sytí všechno, co žije.“ Potvrzuje ho pro zástupy i pro nás. Je tu nabídka nasycení pro všechny a my ji smíme nejen přijímat, ale dokonce se stát služebníky této nabídky. Amen.

Píseň: 358 Dnes k svému stolu zve nás Pán

VP:

Vyznání vin: V tuto chvíli se smíme ztišit a odevzdat našemu Pánu všechno, co nás trápí, co nám svazuje nohy v naší snaze jít po cestě života, který jsme dostali jako veliký dar.

V tuto chvíli smíme v tichosti vyznat všechno, co nás trápí, všechno, pod čím podklesáváme. … Pane, prosíme, odpusť nám.

Děkujeme, Pane, za naději, kterou smíme mít v Kristově vzkříšení.

Děkujeme za jistotu, že nic těžkého v tomto životě nemá poslední slovo.

Pane, ty víš, jak často se nám tato naděje ztrácí, jak často se bojíme budoucnosti.

Zapadáme do starostí všedních dnů.

Přepadá nás nejistota a strach.

Hledáme chyby na všech a na všem okolo.

Je toho mnoho, co na nás leží jako balvan.

Prosíme, Hospodine, přijmi nás takové, jací jsme.

Slituj se nad námi.

Odval kameny, které nám stojí v cestě za tebou.

Dej nám vidět světlo, které padá z Kristova vítězství na cestu našich životů.

Dej nám odvahu, abychom byli živí se svým Pánem, abychom se za ním vydali na cestu.

Dopřej nám, abychom u jeho stolu prožili budoucnost jeho království.

Amen.

Slovo milosti: S radostí, v jistotě víry nyní můžeme přijmout slovo ujištění o Boží lásce z úst proroka Izajáše: „Cožpak může zapomenout žena na své pacholátko, neslitovat se nad synem vlastního života? I kdyby některé zapomněly, já na tebe nezapomenu. Hle, vyryl jsem si tě do dlaní, tvé hradby mám před sebou stále.“ Iz 49,15n

Pozdravení pokoje: V radosti z tohoto Božího ujištění, v radosti, že smíme přijmout Boží milost, kterou nás nyní obdarovává a smíme se i my podarovat a navzájem si podat ruce na znamení odpuštění, bratrství a jednoty Kristova lidu a pozdravit jeden druhého se slovy: Pokoj tobě.

Eucharistická modlitba:

Bože nebe a země,

Ty jsi svým slovem vyzval svět k bytí

a nazval jsi ho dobrým.

Děkujeme ti za tajemství a krásu vesmíru,

za zázrak této planety, na kterou jsi nás umístil,

za to, že jsi nám a všemu, co jsi stvořil, vdechl život.

Děkujeme ti, že jsi s námi uzavřel smlouvu,

za to, že naše nohy vedeš svým zákonem

a obracíš nás skrze své proroky.

Zvláště ti děkujeme za dar tvého Syna,

naplnění tvého zákona a proroků.

Žil a dýchal jako jeden z nás,

učil nás cestám požehnání

a ukázal nám nebeské království.

Krmil nás, uzdravoval nás,

a pověřil nás

abychom byli solí země a světlem světa.

Dokonce s námi a za nás zemřel,

abychom s tebou mohli žít po celou věčnost.

ve tvé spravedlivé a pokojné říši.

Děkujeme ti za dar tohoto pokrmu, který s námi sdílí,

jako předzvěst tvé nebeské hostiny.

Děkujeme ti, že Ježíš v noci, kdy byl zatčen,

vzal chléb, požehnal ho a lámal.

aby ho dal svým učedníkům,

své vlastní tělo, které dal za ně i za nás.

Děkujeme ti, že se podělil o kalich,

novou smlouvu zpečetěnou jeho krví,

prolitou za nás na odpuštění hříchů.

Kdykoli se o tento pokrm dělíme,

děláme to na jeho památku.

Znovu nás nasyť, Bože.

V síle Tvého pokrmu nás veď,

abychom skutečně byli solí a světlem

pro svět, který tak miluješ.

Všechny díky a chvála tobě, trojjediný Bože,

nyní i navždy. Amen.

Vyznání víry: Chceme se touto svátostí posilnit ve víře. Nejen sami pro sebe, nejen v jednotě církve Kristovy, ve společenství s křesťany všech generací a národů. Ale v jednotě se všemi, za kterými přišel Hospodin, Bůh Izraele ve svém Synu, aby jim nabídl život. Vyznejme nyní svoji víru, která nás ujišťuje o naději tohoto Božího navštívení:

Sbor: Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, v svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla z mrtvých vzkříšení a život věčný. Amen.

Pozvání ke stolu: U tohoto stolu si připomínáme, že hostina Božího lidu není omezena časem, prostorem ani zdroji. U tohoto stolu je vždy dost -

- dostatek k nasycení našich duší,

dostatek k nasycení naší představivosti,

dost na to, abychom mohli pokračovat, i když se to zdá nemožné.

U tohoto stolu si připomínáme příběh Boží hojnosti napříč věky.

A tak se shromažďujeme s vděčností. Pojďte, vše je připraveno.

Píseň: Při vysluhování VP budeme zpívat píseň

759 Radujme se vždy společně

Propouštění: Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové!

Píseň: 717 Tvá, Pane, láska

Ohlášky:

Přímluvná modlitba: Voláme k Tobě, Pane, a věříme, že nám odpovíš. Voláme k tobě o pomoc a čekáme, že uslyšíme tvé slovo: Tady jsem.

Bože milosti, vyslyš naši modlitbu.

Modlíme se za své blízké...

Posiluj nešťastné a unavené, posiluj srdce a těla a obnov ty, kdo ztrácí naději, živou vodou svého milosrdenství.

Za to Tě, Pane, prosíme.

Modlíme se za toto společenství...

Dávej nám víru, abychom nepodklesávali pod tíhou své slabosti, ale s Tvou posilou dokázali vytvářet společenství otevřeného domova.

Za to Tě, Pane, prosíme.

Modlíme se za všechny národy...

Pomoz nám rozbíjet pouta nespravedlnosti a propouštět utlačované na svobodu.

Za to Tě, Pane, prosíme.

Modlíme se za zemi...

Obnov ruiny stvoření a poskytni vodu na místech vyprahlých hladem, chudobou, válkami, zoufalstvím, aby všechna pokolení poznala tvou slávu.

Za to Tě, Pane, prosíme.

Modlíme se za církev...

Pomoz nám být jako sůl země a světlo zářící ve světě, aby všichni zakusili a viděli tvou dobrotu bezpodmínečného přijetí.

Za to Tě, Pane, prosíme.

Vyslyš, prosíme, naše tiché osobní díky i prosby. … Za to vše Tě, Pane, prosíme.

Pane, voláme k Tobě spolu se všemi lidmi, kteří touží po životě, který Ty nabízíš:

„Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

Poslání: A tak, moji milovaní bratří, buďte pevní, nedejte se zviklat, buďte stále horlivější v díle Páně; vždyť víte, že vaše práce není v Pánu marná. 1K 15,58

Požehnání: Bůh dej, aby vám v temnotách zazářilo jasné světlo.

Bůh dej, aby vás ve smutku potěšilo pravé slovo.

Bůh dej, abyste na své cestě byli provázeni jeho blízkostí.

Píseň: 82 Ó požehnej nám, Pane