Uhříněves 25.2.2018 Lk 9,28-36 (Jiří Ort)

Uhříněves 25.2.2018

Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, milé děti, všechny vás vítám na bohoslužbách, na které jsme byli pozváni, abychom se společně učili naslouchat Božímu Slovu.

Introit: Hospodine, pamatuj na svoje slitování, na své milosrdenství, které je od věčnosti. Ž 25,6

Píseň: 159

Modlitba: Pane Bože, děkujeme, že smíme přicházet a poznávat Tě. Že před námi otevíráš příběh, který jsi připravil pro člověka. Děkujeme za všechny, kdo nám o něm přinesli a přinášejí svědectví. Za všechny, kdo otevřeli Tvé přítomnosti, překonali strach, který člověka tak svazuje a vydali se na cestu svobody pro sebe i pro druhé. Děkujeme především, že se smíme učit z příběhů Ježíše z Nazareta, kterého vyznáváme jako Tvého Syna, našeho Pána a Spasitele.

Vyznáváme, že se nám toto učení velice často nedaří – náš život pak není svědectvím o tom, že jsi Bůh plný milosrdenství a zároveň že se zastáváš těch, kteří jsou opuštění, smutní, zoufalí. Děkujeme, že nad námi nelámeš hůl jako nad svými svědky a znovu a znovu nás upozorňuješ na svou milost, kterou nabízíš každému člověku.

A tak Tě prosíme, buď dnes se všemi, kdo u Tebe hledají naději. Kdo touží po životě. Amen.

Slovo dětem:

Píseň ze Svítá: S135 K svobodě je dlouhé putování

Čtení: Ex 2,23-25

Píseň: 446 Moudrosti poklad z nebe

Text: Lk 9,28-36

Beránku Boží, který snímáš hřích světa, smiluj se nad námi.

Nikdy jsem příliš nerozuměl textu proměnění na hoře. Chápal jsem, že je to důležitý oddíl, protože se v něm zřetelně ozve, že Ježíš je Boží syn a že toto potvrzení nezaznělo pouze pro Ježíše samotného, ale směli ho uslyšet i učedníci. Ale tentokrát se mi dostal do ruky výklad, který mě hodně oslovil. Zdůraznil zřetelnou souvislost mezi tímto textem a textem exodu. A najednou ke mně začalo evangelistovo vyprávění mluvit jako takové, ne pouze jako zdůraznění informace o Ježíšově synovství. Nebo lépe – znovu naléhavě podtrhlo, koho Ježíš ve svém synovství reprezentuje.

Nejsou to pouze do očí bijící souvislosti jako umístění události na horu, postava Mojžíše nebo oblak, který zastínil hlavní aktéry. To vše samozřejmě mluví jasně. Jasně to také dává odpověď na otázky po Ježíšově identitě, které zaznívají před tímto oddílem. Stejně jako učedníci, i my můžeme na vlastní oči vidět, že Ježíš není ani Mojžíš ani Eliáš, jak se někteří domnívali. Ale toto vše jsou kulisy. To, co se děje, je rozhovor Ježíše s Mojžíšem a Eliášem.

Tento rozhovor se logicky týká Božího záměru. A tímto záměrem je Ježíšova cesta. Ono to v češtině není slyšet, ale v řečtině zřetelně slyšíme mluvit o exodu. „Zjevili se v slávě a mluvili o cestě” οἳ ὀφθέντες ἐν δόξῃ ἔλεγον τὴν ἔξοδον αὐτοῦ. Otevírá se nám tu před očima nový exodus jako Boží záměr pro Ježíše jako Božího syna. A tak novou cestu vysvobození pro každého člověka. Znovu se tu vlastně ozývá Ježíšova programová řeč na počátku jeho veřejného vystoupení. „Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým vrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy.“ Lk 4,18-19 V kralickém překladu sice neslyšíme nic o cestě, ale zato kraličtí nechávají přímo zaznít podstatu této cesty: „Kteříž okázavše se v slávě, vypravovali o smrti jeho, kterouž měl podstoupiti v Jeruzalémě.“ Lk 9,31

Najednou přichází střih a vypravěč se dívá na celou situaci z jiného úhlu pohledu – z lidské strany. A není to žádná sláva. Je neskutečné, jak je toto téma silné. Byli jsme tuto středu s Trkovskými na koncertu Spirituál kvintetu. Samozřejmě – bylo to silné tím, že s touto skupinou máme spojeno mnoho vzpomínek. Ale snad ještě silnější bylo právě téma exodu a lidské slabosti, které se díky aranžmá koncertu koncertu znovu a znovu objevovalo. Není výsadou evangelijní příběhů, že člověk ve chvíli, kdy má na dosah pochopení podstaty života, usíná. A tak, jako bájný hrdina Gilgameš musí prodělat zkoušku, aby získal nesmrtelnost, musí bdít 6 dní a 7 nocí, ale nakonec usíná, tak i učedníci usínají ve chvíli, kdy se před nimi otevírá tajemství Božího záměru s člověkem.

Probíhá to znovu a znovu. I tak lidská náboženská reakce. Učedníci zahlédli odlesk Boží slávy, tuší, že se tu událo něco zásadního – a reagují klasicky – snahou uchopit, zajistit, a tak i naprosto zbavit dynamiky Boží vysvoboditelský čin. „Mistře, je dobré, že jsme zde; udělejme tři stany, jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.“ Jakkoliv odkaz na Svátek stánků, který je součástí zpřítomňování slavného vyvedení z Egypta, je tato snaha naprostým omylem. Nadčasovost tohoto omylu symbolizuje kostel na Hoře proměnění, který svou architekturou odkazuje na 3 stany, které Ježíš zakázal postavit. Ovšem – nejsme sami, kdo zvládá překrucovat to, co je vloženo do základů toho, čemu věříme. S hrůzou jsem četl o umném překroucení Buddhova učení buddhistickými mnichy na Srí Lance. Zřetelný Buddhův důraz na nenásilí, na ochranu života, byl příliš nešikovný ve vazbě na politickou moc, a tak se milí mniši chopili zbraní a učení upravili. Jako křesťané tuto zkušenost až příliš dobře známe. Jak říká strýc mé ženy, bratr farář Jan Pokorný: „Má to ale Pán Bůh pěknou čeládku“.

Co s tím? Co s tím, že se člověku daří i z těch nejkrásnějších a nejhlubších skutečností vytvořit absolutní zpotvořeninu? Že se znovu a znovu zaplétá do okovů otroctví strachu, který využívají nejrůznější mocnosti Egypta: „Po mnoha letech egyptský král zemřel, ale Izraelci vzdychali a úpěli v otročině dál.“

I na to odpovídá příběh proměnění na hoře. Právě tím, že ústřední postavou textu je Ježíš. Právě on je nositelem Božího záměru, Božího vysvoboditelského činu pro člověka. Nové vyvedení, nový exodus z moci Egypta.

Učedníci umlkli tváří v tvář ujištění: „Toto jest můj vyvolený Syn, toho poslouchejte.“ Skutečně nejsme těmi, kdo by měl druhým vysvětlovat, jak správně žít. To není tématem evangelia – dobré zprávy. Jedno ale můžeme – pomáhat volat těm, kteří trpí. Protože jsme se směli dozvědět, ke komu volat. Tuto jistotu nám dává příběh exodu – příběh Božího záměru s a pro člověka: „Po mnoha letech egyptský král zemřel, ale Izraelci vzdychali a úpěli v otročině dál. Jejich volání o pomoc vystupovalo z té otročiny k Bohu. Bůh vyslyšel jejich sténání, Bůh se rozpomněl na svou smlouvu s Abrahamem, Izákem a Jákobem, Bůh na syny Izraele pohleděl, Bůh se k nim přiznal.“ Amen.

Píseň: 243

Přímluvná modlitba: Pane, dnes Tě chceme poprosit, abys nás učil rozpoznávat výzvy, které jsi pro nás připravil. Chceme Tě poprosit, abys nás učil v modlitbě rozpoznávat, za kým máme přijít s pomocí.

Pane, znovu přicházíme s prosbou o nemocné v našich rodinách, v našem sboru. Myslíme, na sestru Dvořákovou, která čeká na výsledky vyšetření. Za všechny Tě, Pane, prosíme.

Pane, prosíme, uč nás naslouchat jeden druhému. Prosíme za tento dar v našich domovech, ve sboru, v církvi i ve společnosti. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, dnes končí dětem z Říčan a okolí jarní prázdniny. Odevzdáváme Ti všechny, kdo se budou vracet domů, všechny, kdo jsou na cestách. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Pane, moc prosíme, aby Tvůj lid nezaštiťoval svou nenávist vůči druhým Tvým jménem. Moc prosíme, abychom se snažili druhého člověka pochopit v jeho různosti a ne ho odsuzovat. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, v přicházejících mrazivých dnech prosíme za lidi bez domova. Prosíme, abychom uměli pomoci. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, odevzdáváme Ti summit států Evropské unie. Prosíme za státy Evropy, prosíme, abychom jako křesťané tlačili na solidaritu vůči potřebným. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za civilisty v Sýrii. Prosíme za jednání o příměří v celém regionu Blízkého východu. Za to Tě, Pane, prosíme.

Voláme k Tobě v tichosti své díky i prosby.

Pane, voláme k Tobě spolu se všemi, kdo touží po životě: „Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

Poslání: Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí.

J 14,27

Požehnání: Hospodin je tvůj ochránce, Hospodin je ti stínem po pravici. Ve dne tě nezasáhne slunce, ani za noci měsíc. Hospodin tě ochrání ode všeho zlého, On ochrání tvůj život. Hospodin bude chránit tvé vycházení a vcházení nyní i navěky. Amen. Ž 121,5-8

Píseň: 488