Uhříněves 14.4.2019 Mk 11,7-10 dětské (Jiří Ort)

Uhříněves 14.4.2019

Introit: Milé děti, milé sestry a milí bratři, vítám vás na bohoslužbách v neděli, která se nazývá Květná a přeji nám všem, abychom se radovali v jistotě, že je tu Pán Bůh s námi a nabízí nám toto společenství.

Introit: Hospodine, svými skutky působíš mi radost, plesám nad činy tvých rukou: Tvoje činy, Hospodine, jsou tak velkolepé, tvoje záměry jsou přehluboké! Ž 92,5-6

Píseň: Haleluja – pěvecký sbor

Modlitba: Pane Bože, dnes jsme sem přišli, protože jsme se směli setkat se zvěstí. Někteří už o ní víme hodně, promýšlíme ji mnoho let a uvědomujeme si, co pro nás znamená. Někteří z nás jsou ještě malí a s Tvou zvěstí se setkávají z vyprávění svých rodičů.

Děkujeme, že každého z nás přivádíš po jeho cestě k poznání, že Ty nás máš rád a vstupuješ do jeho života. Že každému z nás dáváš rozpoznat, kdo to je Ježíš z Nazareta, že nás učíš poznávat, že i nám nabízí život, je náš Spasitel.

Prosíme, abys nám to ukazoval i dnes. Tak, abychom to uměli předávat. Svým dětem i lidem kolem nás. Amen.

Čtení: 2Sa 6,1-5.14-22

Píseň: S201

Text: Lk 19,35-40

Beránku Boží, který snímáš hřích světa, smiluj se nad námi.

Teď vás vyzkouším. Poznáte, koho jsem to namaloval? Ano, je to KRÁL. Výborně. A ještě jeden obrázek vám namaluju. Poznáte, co ten člověk na obrázku cítí? Myslíte, že je smutný, nebo má radost? Ano, má RADOST. To jste šikovní. To mám RADOST.

A myslíte, že na tomhle obrázku by to mohl být také král? No – vlastně mohl – proč ne? Proč by se král nemohl takhle radovat? Jaký by vlastně měl být král? Ale než si to řekneme, podíváme se na to, co vlastně takový král musí dělat. Věděli byste to? Král má korunu, má žezlo. A co ještě má. Má svoji zemi. Ano – a v té zemi musí vládnout. Ale co to znamená? Musí rozhodovat o spoustě věcí. Přicházejí za ním lidé, kterým někdo ublížil a prosí o pomoc. Přicházejí podvodníci, kteří si chtějí přilepšit a myslí, že jim k tomu král pomůže. A i když nikdo nepřichází, král musí rozhodovat tak, aby se v jeho zemi žilo pěkně.

Takže znova – jaký by měl být král? Musí být moudrý – musí rozpoznat, kdo je skutečně nešťastný a potřebuje pomoct a kdo je jen podvodník. O moudrosti si za chvíli zazpíváme písničku. Musí být hodný. Král nemůže být nějaký nelida, kterému na lidech nezáleží.

A my si povíme příběh o králi Davidovi a třeba ještě přijdeme na nějakou vlastnost, kterou by měl mít král. Po takovém králi všichni lidé toužili, takového čekali. A my si o tom zazpíváme písničku.

Píseň: S279

Kdo znáte nějaký příběh o Davidovi? O tom, jak David přemohl Goliáše. No vidíte to, a už máme další vlastnost pro krále – bylo by dobré, aby král byl STATEČNÝ a ODVÁŽNÝ.

Ale to už je dávno – to David ještě nebyl králem. To teď už je. A taky ještě nebyl ženatý – to teď už také je. Vzal si za ženu Míkol – dceru krále Saula. No vidíte to, ta přece musela vědět, jak má takový král vypadat a jak se má chovat. Tak uvidíme, jestli se s ní shodneme.

Povíme si teď další Davidův příběh. A uvidíme, jaký to byl král. David kraloval ve zvláštním království. Kraloval lidem, kteří patřili Pánu Bohu. A pořád si to připomínali. Hlavně příběh o tom, jak kdysi dávno žili v zajetí. Museli žít jako otroci v daleké zemi. A Pán Bůh je odtamtud vyvedl a dovedl právě do země, ve které teď žijí.

A taky jim slíbil, že jim bude pomáhat, když ho budou pěkně poslouchat. Když budou žít podle přikázání, které dostali vytesané na kamenných deskách. Věděli byste, jak se jim říkalo a říká? DESATERO. To si pamatujte. To je důležité. O tom uzavřel Pán Bůh a jeho lid smlouvu. To byla RADOST! A ty dvě desky desatera jim ji stále připomínali. A povzbuzovali je. A o tom je naše písnička.

Píseň: S125

A teď truhlu s deskami smlouvy, to připomenutí Boží smlouvy, převáží David s velkým množstvím lidí do hlavního města své říše. Do Jeruzaléma. Jakpak to asi vypadalo?

Každý si takový průvod může představovat jinak. Královna Míkol si představovala, že to bude velice důstojné. Že král David pojede v čele na koni a za ním půjdou ostatní lidé a povezou truhlu s deskami zákona. Vždyť šlo o vážnou a důstojnou věc a David je král.

Ale ono to vypadalo jinak. Král David si při té cestě vzpomněl na tu naši písničku, kterou jsme si před chvílí zpívali, na všechno to, co ta truhla s deskami Zákona připomíná. Co všechno Pán Bůh pro lidi udělal a že je s nimi i v tuto chvíli. Se všemi lidmi i s Davidem. A tu ho popadla taková radost, že před truhou smlouvi tancoval a zpíval. A ostatní se přidali a tak všichni tančili a zpívali a byli šťastní.

Královna Míkol se zlobila – tak nemá vypadat král, kterého si představovala. Král se má chovat důstojně. Vždyť David byl velký válečník, všichni si ho vážili. A on tady teď poskakuje a huláká!

Kdo myslíte, že měl pravdu? Zpívající a tancující král David nebo královna Míkol? Může být na tomto obrázku král?

Ano, může. David měl pravdu. A my máme další královskou vlastnost tak, jak nám o ní vpráví Bible. Boží král učí lidi radovat se z toho, že je Pán Bůh s námi. A my o tom teď královně Míkol zazpíváme.

Píseň: Zp 13

Dnešní neděle se jmenuje Květná. To si také můžete zapamatovat. Jmenuje se tak podle příběhu, který vypráví, jak Ježíš z Nazareta také přicházel do Jeruzaléma. Tak jako kdysi král David. Netančil, nezpíval, jel na oslíkovi. (obrázek) Nevypadá moc jako král. A na rozdíl od Davida se moc neraduje. A přece si ta spousta lidí, kteří byli u toho, vzpoměli na Davida – jaký to byl výborný král. Viděli Ježíše, jak přijíždí do Jeruzaléma. A uvědomili si, jaký Ježíš vlastně je. Je moudrý, statečný, má rád lidi. Ale hlavně – učí lidi radovat se z toho, že je s nimi Pán Bůh. Vždyť to jsou ty královské vlastnosti krále Davida!

A najednou se začali všichni radovat. Jako tehdy, za Davida, když přiváželi truhlu smlouvy do Jeruzaléma. Volali, zpívali a možná i tančili. Vždyť Pán Bůh je s nimi, nezapomněl na ně. Oni smějí žít v Jeho království.

Dobře to tehdy poznali. I když nevěděli, co všechno ještě přijde. A proto to také napsali do Bible. Abychom si to připomínali i my. Nezáleží na tom, jak vypadáme, jestli jsme malí nebo velicí. Nezáleží na tom, kolik toho víme a kolik toho umíme. Můžeme se radovat, zpívat, můžeme i tančit – tak jako král David kdysi před Jeruzalémem. Jako lidé v zástupu kolem Ježíše. Vždyť Pán Bůh na nás nezapomněl a je s námi. Poslal svého krále. Je zvláštní, nemá korunu, je chudý, nemá žádné vojsko – ale je to král. A my smíme žít v Jeho království. O tom je dnešní neděle.

Amen.

Píseň: S161

Ohlášky:

Přímluvná modlitba: Pane Bože, přicházíme za Tebou s vděčností, že k Tobě smíme volat. Že Tě smíme chválit a že Tě smíme prosit. Odevzdávat Ti své radosti i trápení.

Dnes Ti chceme poděkovat za velikonoční týden, který je před námi. A poprosit Tě, abys dal všem nám křesťanům, abychom v něm soustředili myšlenky na cestu Tvého Syna na kříž a spolu s celou církví směli prožít radost z Jeho vzkříšení. Za to Tě, Pane, prosíme.

Moc Tě prosíme, aby nás Tvá zvěst vedla k vzájemnému porozumění napříč vší rozdílnosti. Za to Tě, Pane, prosíme.

Zároveň Tě prosíme, abychom toto porozumění nabízeli především těm, kteří nemají v ruce moc, kteří jsou naopak bezmocní vůči nejrůznějším tlakům. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, myslíme dnes na ty, kdo jsou svírání strachem z budoucnosti. Ať už kvůli reálným problémům nebo proto, že mají psychické problémy. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Pane, moc Tě prosíme, abys nás učil odpouštět. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme dnes za všechny postižené válkou. Prosíme za oběti v Sýrii. Prosíme za ty, kteří hledají nový domov i za ty, kteří zůstávají ve své zemi. Za ně všechny Tě, Pane, prosíme.

Vyslyš v tuto chvíli i naše tiché modlitby.

Pane, voláme k Tobě spolu se všemi, kdo touží po životě:

„Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

Poslání: Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se! Vaše mírnost ať je známa všem lidem. Pán je blízko. Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu.

Fp 4,4-6

Požehnání: A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši. Fp 4,7

Pěvecký sbor