Uhříněves 25.6.2017 Ž 119,14-16 (Jiří Ort)

Uhříněves 25.6.2017

Pozdrav: Milé děti, milé sestry, milí bratři, milí přátelé, všechny vás vítám ve společenství, ve kterém se smíme těšit z naděje Boží milosti a lásky. Pro nás všechny a dnes především pro malého Jáchyma.

Introit: Hospodin mě podepíral, učinil mě volným; ubránil mě, protože si mě oblíbil. Ž 18,19b-20

Píseň: 442 (S246) Pane, dnešek je den chvály

Modlitba: Pane, s vděčností přicházíme za Tebou, protože věříme, že Ty nabízíš život. Děkujeme za Tvé svědky, kteří tuto Tvou nabídku přinášeli a přinášejí do tohoto světa. Děkujeme především za svědectví Ježíše z Nazareta, který svědectví o Tvém království otevřel pro každého člověka. Uchvacuje nás naslouchat této zvěsti solidarity, otevřenosti, odpuštění napříč hranicemi v dnešním světě, kde hranice stavíme a hájíme je nejrůznějšími nástroji.

Dnes zvlášť děkujeme za Jáchyma a jeho rodinu. Děkujeme, že znovu smíme zažít, že Tvá zvěst oslovuje a zve na cestu. Prosíme, abys na této cestě ochraňoval nejenom Jáchyma a jeho blízké, nás všechny jak jsme tady, ale lidi po celém světě. Celé Tvé stvoření. Amen.

Píseň: S281 Přijď, přijď, přijď

Čtení: Ž 119,12.14-16

Představení křtěného: Milé sestry a milí bratři, členové církve Kristovy a tohoto jejího sboru v Uhříněvsi a v Říčanech, Kateřina Štraubová a Martin Časar požádali o křest pro svého syna Jáchyma Eliáše. Kmotrem bude Radek Děkan.

Prosím vás, abyste předstoupili.

Slova ustanovení: Ježíš ženě odpověděl: "Každý, kdo pije tuto vodu, bude mít opět žízeň. Kdo by se však napil vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky. Voda, kterou mu dám, stane se v něm pramenem, vyvěrajícím k životu věčnému."

Slovo o křtu: Slyšeli jsme slovo o naději, kterou pro nás Pán Bůh připravil. Naději, ve které smíme přijmout, že jsme přijati. Naději života, jehož dárcem a zdrojem je Ježíš z Nazareta, ten Ukřižovaný a Vzkříšený. Kristus. Z toho se smíme radovat a za to děkovat. Toho pečetí je křest.

V tomto znamení bude smět žít i Jáchym. Za pomoci rodičů, za pomoci kmotra, za pomoci sboru.

Křestní vyznání: Milá Kateřino, milý Martine, nyní vyznejte spolu s tímto shromážděním víru v Boha Otce, Syna i Ducha svatého, víru v základní naději, kterou spolu všichni máme a ve kterou bude dnes pokřtěn Jáchym. Učiňme to slovy Apoštolského vyznání víry, které spojuje křesťany všech dob a církví:

Apoštolské vyznání víry: Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, v svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla z mrtvých vzkříšení a život věčný. Amen.

Otázka rodičům: Vyznali jste spolu s námi křesťanskou víru. Ptám se vás, zda si na jejím základě přejete, aby Jáchym byla pokřtěn v Krista. Jestliže tomu tak je, odpovězte: Ano.

Zároveň se vás ptám, chcete-li se snažit podávat Jáchymovi svědectví, že život dostáváme jako vzácný Boží dar a Ježíš Kristus je jeho Pánem – v životě i ve smrti? Chcete-li, odpovězte: Ano.

Otázka kmotrovi: Milý Radku, přijímáš kmotrovskou službu pro Jáchyma Eliáše? Chcete být rodičům, Katce a Martinovi oporou a pomocí v ujišťování Jáchyma Eliáše, že život je nádherný dar? Chceš-li, odpovězte: Ano.

Otázka presbyterům: Sestry a bratři, chcete být společně v tomto společenství svědectvím o Boží milosti a lásce Jáchymovi i celé jeho rodině? Chcete-li, odpovězte: Ano.

Křestní akt: Jáchyme Eliáši, křtím tě ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého.

Požehnání křtěnému: Boží požehnání spočiň na tobě a zůstaň s tebou navždy. Amen.

Modlitba po křtu: Pane, děkujeme. Děkujeme za Jáchyma Eliáše, děkujeme Ti, že jsme si směli uvědomit, že Ti patří a že ho budeš provázet po celý jeho život. Děkujeme za Katku, Martina, Vašíka i Aničku. Jsme za ně vděční a prosíme pro ně o ochranu a povzbuzení, aby zažívali radost ze života, který je Tvým darem.

Děkujeme za rodiny Katky a Martina, děkujeme za Radka, který se ujal kmotrovské služby, děkujeme za jejich přátele. A prosíme pro ně pro všechny o požehnání.

Prosíme o požehnání i pro tento sbor. Abychom dokázali být posilou a pomocí všem těm, za kterými nás posíláš. Amen.

Píseň: 678 Jeden Pán, jedna víra

Text: 1K 13,1-3.7.13

Haleluja. Miluji tě vroucně, Hospodine, moje sílo. (Psa 18:2 CEP) Haleluja.

Katka s Martinem vybrali pro Jáchyma nádherný text. A to hned z několika důvodů. Prvním důvodem je, že je vyznáním. Není napomenutím. Jáchym uslyší – a my to smíme slyšet už dnes – že je to radost vědět o Božích cestách. Že je radostí se o nich dozvídat. Ve v.12. jsme mohli slyšet žalmistovu prosbu, aby byl vyučován – je to pro něj dar, smysl a naděje života: „Požehnán buď, Hospodine, vyučuj mě v tom, co nařizuješ.“ (Psa 119:12 CEP)

Máme před očima velkou odvahu k otevřenosti pro to, co neznám, co je jiné než já. Co je radikálně jiné než já. Co mě ve své jinakosti stále znovu překvapuje. Malé děti jsou kouzelné svou zvědavostí. Existence něčeho, co neznají, je pro ně samozřejmá, a přes to, že je někdy leká, tak je vybízí ke zkoumání. Nemají vytvořený systém, jsou jen prostě zvědavé a otevřené jinému.

Tuto dětskou zvědavost tu osvědčuje žalmista. Nestojí tu kazatelsky se vztyčeným prstem, neposvěcuje pravidla,l která mu jsou blízká, nestrká Boha do formičky, která mu vyhovuje, ale přijímá Boha jako toho, který je radikálně jiný. Jiný a přece blízký, ochotný vstupovat do lidských životů. Ne aby je uzavíral do sebe, ale aby je naplňoval odvahou k životu v otevřenosti.

Působí to zvláštně, vždyť příkazy Božímu lidu jsou plné varování před jiným, před těmi, kteří jsou jiní. A my toho využíváme k sebepotvrzování, k posvěcování svých představ. Právě to je něco, co lidé kolem nás vidí na církvi velice kriticky. A mají pravdu. Ale kdyby Katka s Martinem takto vnímali ona Boží nařízení, ze kterých se tak raduje žalmista, určitě by tento oddíl ze žalmu 119. nevybrali. A to, že ho vybrali, ukazuje, že biblické svědectví Božího lidu pochopili.

Ona radikální jinakost Boží totiž není pro biblické svědky v tom, že Bůh je všemohoucí, vševědoucí, všudypřítomný a tak dále. Ona jinakost je vkreslená v Boží odpovědi Mojžíšovi na hoře Sínaj. „I řekl Mojžíš: "Dovol mi spatřit tvou slávu!" Hospodin odpověděl: "Všechna má dobrota přejde před tebou.““ (Exo 33:18-19 CEP) A to se pak odráží v Mojžíšově vyznání, které se objevuje jako vyznání Božího lidu napříč příběhy Starého zákona: „Hospodin, Hospodin! Bůh plný slitování a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný a věrný,…“ (Exo 34:6 CEP) Tvrdost Božích slov a jednání je namířena proti uctívání jiných Bohů – tedy principů, které ničí člověka, které vnáší do lidských vztahů nenávist a sobectví. Které uzavírají člověka do gheta vlastních představ a názorů – jakkoliv to vypadá nadmíru zbožně.

A tak je v Božích očích požehnáním, spásou, pohanka Rút, která je ukázkou otevřenosti a soucitu s druhým člověkem, který vychází z jiných tradic, z jiných zkušeností. A má před sebou budoucnost, která je poplatná právě tradicím, které s ní Rút nemusí sdílet. A přece do nich vstupuje a nabízí pomoc. Právě toto odvážné otevření se pro druhého člověka, který je jiný, je ústředním motivem zvěsti o království Božím, které zvěstoval Ježíš z Nazareta.

A právě tento motiv je základním důrazem revolučního textu apoštola Pavla z 1. listu do Korintu, který jsme slyšeli jako 1. čtení. Vyznání, ke kterému apoštola dovedlo hledání Božích cest ve víře v Ježíše z Nazareta jako toho, kdo nabízí život. Apoštol se tu vzdává všeho, co by mohlo být šikovnou hradbou vůči druhým lidem. Vůči těm, kteří jsou jiní než on. A jsou to pojmy, které vyrážely dech čtenářům tehdy i nám dnes. „Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon. Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem. A kdybych rozdal všecko, co mám, ano kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje.“ (1Co 13:1-3 CEP) Bez lásky jako ochoty otevřít se druhému člověku ve vší jeho jinakosti nemají pro apoštola žádnou hodnotu víra, poznání, obětavost, dar proroctví jako schopnost rozpoznávat Boží slovo do lidských životů. To všechno je bez Božího daru lásky uzavíráním se do gheta spolu s těmi, kteří mi vyhovují.

Krásný oddílek dostal Jáchym jako křestní text. A my všichni děkujeme, že jsme ho dnes směli sdílet s ním a jeho rodinou. A moc prosíme – pro Jáchyma i pro nás – o dar Boží lásky. Abychom se na cestě životem neztratili, ale směli se těšit na každý nový den. Amen.

Píseň: S318 Vinný kmen

Ohlášky:

Přímluvná modlitba: Pane, uprostřed vděčnosti Ti chceme odevzdat všechny ty, kteří potřebují pomoc. A chceme Tě poprosit, abys nás vedl a ukazoval nám, jak právě my jim touto pomocí můžeme být. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za nemocné – v našich rodinách, v našem sboru. Prosíme za sestru Petráskovou. Uč nás, jak ji povzbudit a potěšit, jak ji ujistit, že jsi s ní ve chvílích, kdy nemá chuť do života. Za to Tě, Pane, prosíme.

Dnes za děti, kterým v příštím týdnu končí škola nebo školka, prosíme provázej je i jejich rodiny v prázdninový čas. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za děti, které nejsou úspěšné, které jsou na okraji a nejsou oceňované. Prosíme, uč nás si jich všímat a povzbuzovat je. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za mladé lidi, kteří před sebou nevidí budoucnost a sklouzávají k radikalitě. Prosíme, posiluj nás, abychom neposilovali pocit bezmoci, ale uměli otevírat hodnoty Tvého království právě pro ty, kdo mají pocit, že ve společnosti, ve které žijí, nemají budoucnost. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za seniory, prosíme, abychom je nenechali propadnout do propasti, kterou vytváří představy o tom, na co vše máme právo. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za mladé rodiny i střední generaci. Prosíme, posiluj je ve vší odpovědnosti, která je na ně vložena. Nenech je podklesnout v představě, že jsou na všechno sami. Za to Tě, Pane, prosíme.

Dnes Ti chceme odevzdat všechny, kteří jsou od nás odlišní. Prosíme, dávej nám odvahu k otevřenosti a solidaritě pro ty, kteří hledají domov. Ať už pro ty, kteří prchají před válkou a bídou v cizích zemích, nebo kteří v naší společnosti propadají sociálním sítem. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za církev. Prosíme, uč nás svědčit o Tvém království. Abychom tu byli Tobě ke cti a lidem k užitku. Za to Tě, Pane, prosíme.

Voláme k Tobě nyní každý svoje tiché díky a prosby.

Vyslyš nás, prosíme, když se na Tebe obracíme spolu se všemi, kdo touží po životě:

„Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

Poslání: Jděte nyní a slovem i skutkem uvádějte ve známost evangelium a dělejte si starost o spravedlnost, lásku a pokoj.

Jděte v naději setkání s Ježíšem Kristem mezi nejmenšími z našich bratrů a sester

a žijte v naději Božího navštívení.

Požehnání: Ať vám milost dělá život krásným a bohatým před Boží tváří, láska ať vás provází a hřeje

a ať vás brání před chladem a mrazem lidské zloby

a Boží pravda ať vám svítí na cestu, když se moci chopí tma. Amen.

Píseň: 635 Tvá, Pane, láska