O nás Program Kontakt Fotogalerie Mapa Staršovstvo
Interiér Exteriér Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Uhříněvsi a Říčanech

Uhříněves 23.6.2019 Mk 2,23-3,6 (Jiří.Ort.odt)

odt download 

Uhříněves 23.6.2019

Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, milé děti, všechny vás vítám v našem Uhřiněveském kostele, kde se smíme těšit z ujištění, že Pán Bůh nezapomíná na žádného člověka a má o něj starost.

Introit: Pane, v tvém milosrdenství doufám, moje srdce jásá nad tvou spásou. Budu zpívat Hospodinu, neboť se mě zastal. (Ž 13,6)

Píseň: 99 Aj, Pán kraluje, své obhajuje

Modlitba: Pane Bože, přicházíme k Tobě jako cizinci. Přicházíme jako Ti, kteří hledají kotvu svého života. Přicházíme zároveň jako ti, kdo o to, co naleznou, mají strach a brání si to.

Pane, moc Ti děkujeme, že s tím smíme přicházet za Tebou. Děkujeme, že se Ti smíme otevřít, že se Ti smíme svěřit. Že se smíme ptát, že smíme konfrontovat své postoje se svědectvím toho, který přišel nabídnout člověku život ve Tvém království. Který přicházel za každým člověkem. Jehož zvěst nezničila ani lidská zloba, která ho dovedla až na kříž. Pane děkujeme Ti, že ses ke zvěsti Ježíše z Nazareta přiznal, že jsi jej převedl ze smrti do svého života a nám tak nabídl stejnou cestu.

Prosíme Tě, buď tu dnes s námi a posiluj naši důvěru v cestu Ježíše Krista, našeho Pána a Spasitele. Amen.

Slovo dětem:

Píseň ze Svítá: S 202 Bez skutků je víra mrtvá

Čtení: 1S 3,1-10

Píseň: 184 Ostříhej mne z vysokosti

Text: Mk 2,23-3,6

Haleluja. Hospodine, všichni králové země ti vzdají chválu, až uslyší, co jsi vyřkl. Haleluja. Ž 138,4

Texty, které jsme slyšeli jako první a druhé čtení, k sobě přiřadili autoři ekumenického lekcionáře a mě hodně vrtalo hlavou proč. Alternativou ke starozákonnímu čtení z 1. knihy Samuelovy byl text Desatera z knihy Deuteronomium, což by bylo poměrně logické. Ale proč zrovna text o Samuelovi, kterého ve spánku oslovil Hospodin? Co se Samuelovou odpovědí: „Mluv, Tvůj služebník slyší“ má společného spor Ježíše s farizey a zákoníky o výklad jednotlivých bodů Smlouvy Hospodina s Jeho lidem?

Jedno společné však tyto texty mají zřetelně – zaznívají v nich slova, která si činí Božský nárok. Problém je, že v Ježíšově příběhu je takových slov více a jdou proti sobě. A najednou se nám biblické příběhy začínají otevírat, začínají k sobě patřit. Kde zaznívá Boží slovo? Jak ho rozpoznat? To, co mají oba příběhy také společného, je stav, ve kterém se nachází Boží lid. Tedy – krize. Krize náboženského systému tak, jak funguje. Na počátku knihy Samuel je tento stav reprezentován chováním synů kněze Élího, kteří vyloženě parazitovali na obětech Hospodinu. Mohli bychom říci – vyžadovali pro své osoby úctu, která patří pouze Hospodinu. Za doby Ježíšovy byl vlastně problém podobný – náboženský provoz chrámu byl spíš parodií na Boží představu o životě Jeho lidu.

A tehdy Élího pomocník Samuel uslyší Boží hlas. Hlas soudu nad Élím i jeho syny, nad celým jeho rodem. Ale především – Samuel uslyšel Boží hlas. V době, kdy tento hlas jakoby zmizel ze scény, se náhle ozývá. A Samuel ho slyší, slyší ho natolik jasně, že je schopný předat to, co mu tento hlas vyřizuje. To máme slyšet i my – Pán Bůh to s lidmi nevzdal, přichází, ozývá se, jedná.

Ale co s tímto příběhem dál? Co další a další generace mohou přijímat z faktu, že Samuel uslyšel Boží hlas? Pokus o odpověď nám ukazuje tradice, která se objevuje v Talmudu i v židovských výkladech, Midraších. Samuel je vnímán jako ten, kdo učil Boží lid znát Tóru. Po návratu Boží schrány do Izraele, se Samuel pustil do obnovy Božího lidu. Z textu 1S 7,16 - „Rok co rok se vydával na obchůzku do Bét-elu, do Gilgálu a do Mispy a na všech těchto místech soudil Izraele.“ - vykladači vyvozují, že Samuel obcházel vytrvale Izrael a vyučoval ho znalosti Tóry. V Talmudu se dočteme, že „v Samuelově době byly děti tak zběhlé v Tóře, že dovedly 49 způsoby zdůvodnit, proč je daná věc rituálně nečistá, a 49 způsoby, proč je čistá“. Zdá se to přitažené za vlasy? No – je to interpretace a to zcela oprávněná. Boží hlas není něco nedefinovatelného, co si může každý vykládat, jak chce. To věděl i Samuel a právě proto, že on sám uslyšel tento hlas bezprostředně, učil lid znalosti Tóry, aby vybředl z životního marasmu. Za pomoci Božího hlasu.

A právě k tomuto závěru dospěli i farizeové. Uprostřed životního marasmu Božího lidu se snažili vyučovat Tóře a vést lidi k poslušnosti jejím slovům, jejím nárokům i povzbuzení. Vždyť to dělal i Samuel, prorok, ke kterému promlouval Hospodin. Jinou cestu k proměně neviděli. Jinou cestu k zaslechnutí Božího hlasu neviděli. Neviděli jinou cestu k udržení Božího řádu pro tento svět než právě v této poslušnosti.

A do toho vstupuje Ježíš se svými učedníky a svým jednáním tento řád narušuje. To je bolestné a může to v konečném důsledku velice ublížit nejen Božímu lidu, ale celému Božímu stvoření. Přímé Boží slovo vůči Samuelovi nevedlo k ničemu jinému než k prohloubení znalosti a poslušnosti tomuto Slovu, tak jak bylo zjeveno Mojžíšovi, tak, jak je zachyceno v Tóře. S Božím odpuštěním, ale i s Božími nároky. Celý tento konflikt je vykreslen na Božím požadavku „Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý.“ Když jsem hledal v knížce Příběhy Tóry od židovského autora Jana Diveckého něco bližšího k tomuto přikázání, objevil jsem tam jedinou větu: „šabat si zasluhuje zvláštní knihu“. Nic víc. Ke každému z přikázání bylo v přehledu přiřazeno krátké vysvětlení, jen k šabatu pouze tato věta. Ješajahu Leibowitz, výrazný židovský myslitel 20. století, píše: „Šabat je nejvyšším symbolem existence světa – světa a všeho, co obsahuje – tohoto Božího světa: V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul.

Ježíš spolu s učedníky a farizey se tedy ocitl ve velice komplikované situaci. Jak chtěl Ježíš vyloženě ve zkratce jinak vysvětlit postoj k Tóře, jak chtěl jinak vysvětlit, kde naslouchat Božímu slovu? To prostě nejde! I ten text o Davidovi na útěku a chlebech ze svatyně je bezesporu vysvětlitelný i jinak. Jak tedy po vzoru Samuele naslouchat Božímu slovu? Nerozpohyboval to Ježíš příliš? Vždyť my se s tím pereme úplně stejně jako farizeové! Stejnou logiku jako farizeové vlastně používá i církev – nikdo nepopírá, že se v církvi dějí věci, které by se v ní dít neměly, ale je stále místem, kde je možné se setkat s Božím slovem a tedy s Bohem samotným. A proto přece musíme stejně jako Samuel jít a učit. Ne Tóře, ale Ježíšovým slovům, protože přece Ježíš je Kristus, v něm je život.

A přece jsem přesvědčený, že to není základ církve. Že to není to, co Ježíš přinesl. Nepřinesl učení, ale nabídku člověku, který potřebuje pomoci. Není to lehké uchopit. Není to lehké žít, stále znovu se snažíme stejně jako Samuel rozpoznat Boží hlas a uposlechnout ho. Snažíme se stejně jako Boží lid všech dob zaslechnout Boží hlas tam, kde žijeme. Máme v ruce Písmo a hledáme Boží hlas v něm. A já jsem hluboce přesvědčený, že to, co se smíme dozvídat z Písma, je ujištění, že tento hlas slyšíme a vidíme v druhém člověku. Že to je to, co Ježíš přinesl. „Sobota je učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu. Proto je Syn člověka pánem i nad sobotou.“ I evangelista Marek vypointoval onen spor kolem šabatu uzdravením ochrnutého člověka. Voláním o pomoc a Boží odpovědí. My jako křesťané věříme, že Pán Bůh poslal Ježíše z Nazareta právě s touto bezpodmínečnou nabídkou pomoci.

Sestra Petrásková mi vyprávěla o Benediktinech v Keni, kteří uprostřed těžkých přírodních i politických podmínek pomáhají lidem napříč hranicemi mezi znesvářenými stranami. Jsem hluboce přesvědčený, že tak se naplňuje Ježíšova zvěst. Že to je naše naděje a náš úkol. Pomáhat napříč hranicemi tohoto světa i našich vlastních představ a tradic. Protože člověk vedle nás se do těchto hranic nedá sevřít. Pán Bůh nám v tom pomáhej. Amen.

Píseň: 621 Za ty, kdo hladem trpí a bídou

Ohlášky:

Přímluvná modlitba: Pane, přicházíme, abychom Ti odevzdali ty, o které máme starost. Abychom Ti poděkovali za všechny, kdo mají důvěru v Tvoji cestu za člověkem. Přicházíme, abychom Ti odevzdali sebe navzájem.

Pane, prosíme za nemocné. Prosíme za své blízké, za nemocné v našem sboru, za přátele. Pane, posiluj je, ujišťuj o své přítomnosti a nás veď k pomoci a povzbuzení. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, myslíme na všechny, kdo se cítí být cizinci. Kdo nezapadají do náboženských, sociálních a jiných představ ve společnosti, ve které žijí. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Myslíme na ty, kteří jsou vytěsňováni na okraj. Myslíme na seniory, myslíme na mladé lidi, kteří nezapadají do mechanismu výkonnosti. Myslíme na lidi ze střední generace, kteří na sobě nesou starost o své blízké. Pane, prosíme pro všechny o Tvé ujištění, že Ty jsi poslal svého Syna právě pro ty, kteří potřebovali pomoc. Prosíme, abys nám ukazoval cestu, jak těmto lidem být pomocí. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, prosíme za všechny, kdo nabízejí pomoc napříč hranicím mezi lidmi. Ať už v naší zemi nebo v zahraničí. Prosíme za práci zaměstnanců diagnostických ústavů, prosíme za práci sociálních odborů na radnicích, prosíme za sociální odbor v Uhříněvsi, v Říčanech. Prosíme za ty, kteří se snaží o alternativní pomoc. Prosíme za práci Diakonie, Charity. Za práci Lékařů bez hranic, za práci Benediktinů v Keni a dalších a dalších. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za ty, kdo se snaží pomáhat v zachování Tvého stvoření. Za ty Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za Tvou církev. Prosíme, pomáhej jí, aby se skutečně dokázala spolehnout na zvěst evangelia o Tvé bezpodmínečné cestě za člověkem. Prosíme za každý sbor, každou farnost, aby byla svědectvím o tomto evangeliu. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, prosíme, vyslyš naše tiché díky i prosby.

Spolu se všemi, kdo hledají život, k Tobě voláme jako Tvé děti:

„Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

Poslání: Ovoce Božího Ducha je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání. Jsme-li živi Božím Duchem, dejme se Duchem také řídit. Ga 5,22n.25

Požehnání: Sám Pán pokoje ať vám uděluje pokoj vždycky a ve všem. Pán se všemi vámi. Amen. 2Te 3,16

Píseň: 485 Král věčný nás požehnej